Vzájemně výhodná spolupráce

Autor: nadporučík Radek Hampl, základna Shank, provincie Lógar

Vojáci 6. jednotky provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu při plnění svých úkolů běžně spolupracují s Afghánskou národní armádou (ANA).

Do sestavy patrol, při nichž zajišťují bezpečnost našich civilních expertů, jsou často zařazováni i její příslušníci. Přítomnost afghánských vojáků na takové patrole je prospěšná z několika hledisek. V první řadě se tito vojáci při společném plnění úkolů s českou jednotkou dále zdokonalují v taktických postupech a bojových drilech. Tím se tak v souladu s požadavky NATO podílíme na jejich dalším výcviku. Na druhou stranu je pro nás velmi důležitá jejich znalost místního prostředí, jazyka a také přirozená autorita, kterou u většiny místního obyvatelstva mají. Tyto okolnosti jsou zase značným přínosem pro českého velitele patroly a jeho jednotku.

V rámci pomoci afghánským ozbrojeným silám nyní vojáci 6. jednotky PRT zakoupili pro 4. kandak ANA (obdoba našeho praporu), umístěný na základně Shank, digitální fotoaparáty. Ty byly pořízeny na základě žádosti afghánské strany v rámci projektů rychlého dopadu skupinou civilně-vojenské spolupráce (Civil Military Cooperation - CIMIC).

„Jsme rádi, že i touto formou můžeme vašim jednotkám pomoci. Předpokládáme, že toto vybavení pomůže zlepšit vzájemnou výměnu informací mezi koaličními silami,“ uvedl zástupce náčelníka štábu kapitán Pavel V., když dar předával do rukou velitele afghánské jednotky.

„Vítáme, že zde český rekonstrukční tým působí,“ děkoval velitel 4. kandaku plukovník Sanam Gul a dodal: „I když je to naše země, přál bych si, abyste se zde cítili jako doma.“

Po předání daru, vyřízení nezbytných formalit a domluvě podrobností dalších společných akcí na nejbližší období, pokračovalo setkání neformálním rozhovorem. Při něm na sebe afghánský velitel prozradil, že již před 30 lety vystudoval vojenskou akademii v Kábulu, a od té doby je prakticky nepřetržitě ve válce. Ve velitelských funkcích působil v řadě nebezpečných provincií Afghánistánu. Mezitím se stihl dále vzdělávat v Rusku, Číně i Turecku. Snad právě proto při loučení nejvíce zdůraznil: „Pokud můžete, maximálně směřujte svoji pomoc našemu školství. Ve vzdělání je budoucnost našeho národa. To je jediná cesta, jak ukončit vnitřní rozbroje a letité války.“