
Něco teorie před střelbami z pistole
Obrázek x z y
Jedním z úkolů mise ISAF v Afghánistánu je podpora místní vlády při zajišťování bezpečného prostředí pro zdejší obyvatele. Nezastupitelné místo v tomto úsilí představuje i pomoc při výcviku afghánských národních bezpečnostních sil.
Také Česká republika se prostřednictvím svého Provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru i policejní mise Evropské unie EUPOL podílí na výcviku nových příslušníků Afghánské národní policie (ANP).
V sestavě 6. jednotky PRT je zařazeno i osmnáctičlenné oddělení vojenské policie, které mimo další úkoly zabezpečuje také přípravu nových policejních rekrutů, především její praktickou část. „Každý kurz trvá šest týdnů, celkem 266 hodin,“ vysvětluje náčelník oddělení vojenské policie kapitán Miroslav B., který má výcvik na starosti. „Začali jsme na začátku srpna, kurz ukončíme v druhé polovině září. Cvičíme denně mimo pátek, který je zde dnem volna. Toto je náš první kurz, účastní se jej celkem 58 nováčků.“
V podmínkách Afghánistánu je policejní práce mimořádně nebezpečným povoláním, avšak odpověď frekventantů na otázku motivace pro vstup k ANP je u všech obdobná – obživa rodin. „Jsem ze severu, z provincie Hírát,“ svěřuje se dvaadvacetiletý Nida Mohammad. „Mám sedm bratrů, živí nás jenom malý kousek půdy. Proto chci pracovat pro vládu, která mi zabezpečí jistý příjem.“
Kurz je obdobou základního vojenského výcviku u nás. Budoucí policisté jsou ubytováni ve vlastním táboru v prostorách předsunuté operační základny Shank, po celou dobu jeho trvání základnu nemohou opustit. Ráno jim začíná modlitbou a poté rozcvičkou, která je však v průběhu měsíce "Ramadán" vynechána. První vyučovací hodinu každého dne je čeká pořadová příprava. „Jejich přípravu jsme museli začít od samotných základů,“ říká jeden z instruktorů podpraporčík Martin P. „Vybavili jsme je vším potřebným materiálem a nyní je musíme naučit jej používat. Také jsme začali pracovat na zvyšování jejich fyzické zdatnosti.“
Čeští vojenští policisté tak postupně rekrutům vštěpují zásady policejní práce. Učí je zvládnout služební zbraň, základy sebeobrany, používání donucovacích prostředků či odzbrojení podezřelé osoby. Výuka se zaměřuje taktéž na bezpečnostní prohlídky vozidel, objasnění postupů na kontrolních stanovištích, taktiku zvládání davu a řadu dalších policejních dovedností. Naprosto nezbytnou součástí je i nácvik základů první pomoci a pyrotechnických dovedností. Policejní adepti musí absolvovat i spousty hodin teoretické výuky. Například prokurátor distriktu Lógar je pravidelně vzdělává ve znalostech místních zákonů a oprávněních policie a jak jejich dodržování vynucovat.
„Situace není jednoduchá, z celkového počtu je 40 mužů negramotných,“ dodává náčelník oddělení, „ve výcviku nám však pomáhají i instruktoři z řad afghánské policie a nezbytná je také přítomnost tlumočníků.“
„Výcvik je velmi náročný,“ hodnotí Zbyněk Pavlica, bezpečnostní expert Ministerstva zahraničních věcí a bývalý policista. „Nemůžeme je naučit vše za šest týdnů, ale intenzivně se snažíme dát jim to nejlepší. Během kurzu vidíme reálný pokrok, rekruti jsou motivováni a opravdu chtějí být dobrými policisty.“
Afghánská národní policie je součástí Ministerstva vnitra a je nejviditelnější složkou státní moci v zemi. V současnosti disponuje téměř 110 tisíci policisty a do října 2011 by se jejich počet měl navýšit na 134 tisíc. „Tito lidé jsou v první linii boje za afghánskou budoucnost,“ komentuje výcvik ANP velitel 6. jednotky PRT podplukovník Ctirad Gazda. „Jednou koaliční síly odejdou a oni samotní budou zodpovědní za bezpečnost země. A to s výraznou pomocí Čechů.“