
Zleva: velitel společných sil generálmajor Hynek Blaško, náčelník Generálního štábu armádní generál Vlastimil Picek a náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata
Obrázek x z y
V pátek 3. září se v kasárnách v Přáslavicích uskutečnil slavnostní nástup 5. jednotky AČR PRT Lógar v misi ISAF v Afghánistánu.
Slavnostního aktu se zúčastnilo všech 285 příslušníků 5. jednotky AČR PRT Lógar, dále příslušníci národního zastoupení na velitelství ISAF a část kontingentu AMT (aeromobilní pozorovací tým).
Podpořit a vyjádřit vojákům 5. jednotky AČR PRT Lógar a jejich rodinám své uznání přijela celá řada vážených a čestných hostů. Všichni řečníci ve svých projevech zmínili důležitost působení provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu, který se momentálně nachází v bodu zlomu, ve kterém je důležité podpořit úsilí jeho vlády o vybudování vlastních bezpečnostních sil a zrychlení tempa obnovy země.
„Provinční rekonstrukční tým 5. kontingentu se rozhodně neztratil mezi dalšími pětadvaceti týmy, které lze dnes v Afghánistánu najít. Za několik měsíců svého pobytu v Afghánistánu jste odvedli vynikající práci a to nepochybně i proto, že jste se jeden na druhého mohli spolehnout v jakékoliv situaci,“ řekl náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata ve svém projevu. Slova uznání potěšila vojáky i z úst náčelníka Generálního štábu Armády České republiky armádního generála Vlastimila Picka. „Obstáli jste se ctí v těžké zkoušce, půl roku jste sloužili daleko od domova, na vlastní kůži jste poznali život v jiných společenských, sociálních i kulturních podmínkách, v prostředí založeném na zcela odlišných hodnotách a tradicích, než jste byli z domova zvyklí,“ řekl generál Picek.
Afghánistán je zatím stále značně nebezpečnou zemí. „5. kontingent má za sebou po šestiměsíční misi, která na území Afghánistánu začala v únoru a skončila v srpnu tohoto roku, mnoho nepřímých raketových útoků i přímých útoků ručními zbraněmi a nástražnými výbušnými systémy. Ale i přesto se právě této rotaci podařilo rozšířit rekonstrukční proces až do nejvzdálenějších a současně nejchudších okrsků provincie Lógar, kam se před nimi nikdo nedostal,“ zdůraznil armádní generál Vlastimil Picek.
Formalita slavnostního ceremoniálu byla zpestřena přítomností prezidentky Hnutí na vlastních nohou „Stonožka“ paní Běly Gran Jensen, která přijela vzdát svůj obdiv vojákům a jejich práci až z dalekého Norska. Spolu s ní dorazily do přáslavických kasáren také děti ze „stonožkové“ základní školy v Drahouších. Těm se podařilo vykouzlit úsměv na tvářích nastoupených vojáků, když rozbalily připravené transparenty a vlaječky s nápisy „5. kontingent je nejlepší“ a obrázky Stonožek. Paní Běla Gran Jensen se neubránila slzám a ve své řeči vyzvedla výbornou spolupráci kontingentu s hnutím Stonožka.
„Spolupracuji s armádou již deset let, ale tato spolupráce byla naprosto nejlepší za celou dobu,“ řekla Běla Gran Jensen. Spolu s kancléřem Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského panem Petrem Řehořem pak předala vybraným vojákům stonožkové dárky a třem příslušníkům kontingentu také Řád Karla Schwarzenberga.
Příslušníci 5. jednotky AČR PRT Lógar mohou udělat velkou tečku za půl rokem života, který prožili 4 702 kilometry daleko od svých rodin a blízkých. Kolegové a kamarádi, kterým byla po dobu šesti měsíců společným domovem předsunutá základna Shank, s výhledem na majestátný Hindukúš, se naposledy sešli v plné sestavě a nyní je čeká návrat k domovským útvarům a jednotkám, kde se opět začlení do běžného života.Foto: podpraporčice Helena Suralová, tisková a informační důstojnice 73. tankového praporu Přáslavice