Brífing po jednání vlády

Televize ● ČT24 - další pořady (ČT24) ● 4. 1. 2023, 14:26

Petr Fiala, premiér, předseda strany /ODS/

  • Dobrý den, dámy a pánové, dnes se poprvé v letošním roce sešla naše vláda na řádné schůzi, nebylo to žádné formální jednání nebo formální setkání, ale bylo skutečně plně pracovní. My jsme se věnovali několika důležitým tématům, na prvním místě to bylo posílení obranyschopnosti naší země, protože bezpečnost, obrana České republiky, to jsou dlouhodobě vládní priority, a samozřejmě, že v době, kdy Rusko rozpoutalo válku a provádí svou agresi na Ukrajině, tak se jenom potvrzuje a zdůrazňuje, jak významné téma obrana a bezpečnost jsou. Vláda v této souvislosti schválila návrh zákona o financování obrany České republiky, tím cílem tady je mimo jiné právně zakotvit povinnost dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu, na úrovni 2 % HDP, je to zase naplňování našeho programového prohlášení, ale chceme, aby tato povinnost, tato důležitá věc pro bezpečnost, pro obranu, obranyschopnost České republiky, aby byla legislativně ukotvena. Zákon také vytváří lepší podmínky pro vybavování a modernizaci armády, umožní, aby bylo možné převádět nevyčerpané peníze určené na financování strategických projektů armády a jiné strategické projekty průběžně, přes jednotlivé roky, což zajistí lepší plánování a financování zakázek, a tím dosáhneme skutečně rychleji a efektivněji toho cíle, který všichni máme a to je, abychom dokázali modernizovat a zvýšit akceschopnost Armády České republiky. Kromě toho zákona o financování jsme také projednali další obranné zákony, které reagují právě na změnu bezpečnostní situace v Evropě, a zase, mají umožnit armádě rychleji, efektivněji reagovat na potenciální hrozby, kterým by naše země mohla čelit. Musíme zvýšit připravenost státu k obraně již v té době, kdy ještě není ohrožen stát nebo není ohrožení státu, není válečný stav, ale už v této době musíme být připraveni a mít schopnost reagovat, takže zákon například zvyšuje atraktivitu působení v aktivních zálohách, řeší některé konkrétní otázky problematiku vojenských vlaků, zákazů bezpilotních letadel nad objekty důležitými pro obranu státu, a důležitá je také digitalizace obranné agendy, a to jde zase přesně v duchu našeho programového prohlášení a našich cílů a naší snahy digitalizovat a zjednodušovat agendy státu. Kromě toho skutečně balíku, který se týká obrany, a o kterém bude ještě podrobněji mluvit paní ministryně obrany Jana Černochová, se vláda také vrátila k českému předsednictví v Radě Evropské unie, projednali jsme vyhodnocení českého předsednictví, nebudu teď o tom tady podrobněji mluvit, ještě jsme včera k tomu měli poměrně rozsáhlou tiskovou konferenci, právě na tomto místě s panem ministrem Bekem, snad jenom jedna poznámka k tomu, všichni členové vlády, a to dnešní jednání to znovu potvrdilo, jsou si vědomi toho, jaký kredit Česká republika v zahraničí během půlročního předsednictví získala, a všichni se zhodujeme na tom, že na tomto kreditu musíme dál stavět, že ho musíme dál vytvářet, že musíme pracovat tak, abychom tuto výhodu dokázali využít na mezinárodních jednáních, v prosazování zájmů České republiky, v posílení personálního obsazení českými občany v unijních institucích, v evropských institucích, a tak dál, prostě abychom využili to, čeho jsme dosáhli v rámci předsednictví, a té naší pověsti a kreditu, respektu, který máme, k tomu, abychom prosazovali zájmy České republiky. Poslední téma, které zmíním z té rozsáhlé agendy, kterou jsme dnes projednávali na vládě, je téma, které se týká energií. My jsme dnes, tak jak jsme to slíbili před vánočními svátky, se po obsáhlých jednáních se všemi, kterých se to týká, schválili kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi, to je jeden z těch posledních dílků té poměrně komplikované skládačky, která ve výsledku zajistí a zajišťuje občanům a firmám, a poskytovatelům veřejných služeb cenový strop na elektřinu a plyn. Každý má jistotu, že bude platit maximálně zastropovanou cenu, a obchodníci budou mít jistotu, že jim stát bude kompenzovat náklady vzniklé na základě zastropování. To nařízení vlády je koncipováno tak, aby byly obchodníkům kompenzovány vzniklé náklady, ale současně, a to je také důležité, obsahuje mechanismy, aby měl stát kontrolu nad tím, zda jsou obchodníky ty požadované částky přiměřené, nikdo z nich se na tom neobohacuje, čili je tam oboje, jak jistota pro obchodníky, tak jistotu pro stát a tedy pro veřejnost, že ty prostředky, kterými to stát bude kompenzovat, budou využity skutečně efektivně.
moderátor
  • Děkuji, a poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.
Jana Černochová, ministryně obrany ČR /ODS/
  • Krásné odpoledne i za mne, dámy a pánové. Jak už tady říkal pan premiér, dnes vláda schválila velmi významné body z kapitoly rezortu Ministerstva obrany, z našeho programového prohlášení. Tím prvním bodem je financování obrany, vy víte, že v minulosti jsme tomu říkali obranný fond, s těmi fondy je to trošku složitější, takže je to vlastně v legislativě ukotveno takto, jak jsme to společně vyjednali, a vykomunikovali, projednali s panem ministrem financí, v této normě jsou jednak tedy 2 % HDP na obranu, ale hlavně to bude v budoucnu zajišťovat stabilní a transparentní financování těch velkých obranných strategických projektů, to jsou vlastně ty hlavní změny, které v této normě jsou, protože když jsem představovala desatero před tím rokem, a nastupovala jsem do funkce, a nyní jsem bilancovala, co se nám z toho povedlo, tak jsem vám říkala, že v následujících týdnech tedy tyto normy by měly procházet Poslaneckou sněmovnou, a také v těch prioritách naší vlády je, že připravujeme největší akvizice v historii České republiky. To, že válka na Ukrajině potvrdila, že musíme být připraveni na současné, ale i budoucí konflikty, to je také fakt, a proto tedy urychlená modernizace armády je naprosto nezbytná, a nelze ji dále odkládat. Potřebujeme proto, abychom mohli reorganizaci realizovat, pružný systém financování, obrany našeho státu. Ten návrh té změny legislativy se vlastně dá rozdělit do třech zásadních oblastí. Jedna zásadní oblast je, že se stanovuje zákonem minimální objem výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. Dále definujeme celostátní systém rozpočtování výdajů na obranu státu, což nám umožní systematicky započítávat obranné výdaje jiných kapitol do výdajů na obranu ve výši minimálně 2 % HDP, tady se to zejména týká i té kapitoly pana ministra dopravy, ale týká se to samozřejmě i jiných kapitol, prostě tam, kde můžeme, a budou to uznatelné položky z hlediska vlastně těch pravidel Severoatlantické aliance, tak ty budeme zahrnovat, děkuji kolegům, už jsme si to vyzkoušeli v letošním roce, a samozřejmě, že i tyto finanční prostředky budou potom pomáhat tvořit ta 2 % HDP. Za třetí. Zákon stanovuje efektivní nástroj k zajištění průběžného financování armádních strategických projektů. Tady bych se chvilinku nad tím zastavila, jsou to projekty, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu, a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun. Tyto strategické projekty vždy bude schvalovat vláda, předpokládám, že tyto strategické projekty budeme i diskutovat na výborech pro obranu, jak v tom senátním, tak v tom sněmovním, protože samozřejmě by tyto strategické projekty měly být nadčasovými, rozhodně to není něco, co by si jedna vláda v tom daném funkčním období rozhodla pořídit, a jiná vláda pak chtěla pořizovat něco jiného. Proto jsou ty strategické projekty, které schvaluje vláda, aby ten závazek byl dlouhodobý. Tolik k té jedné zásadní normě, k té druhé normě mě dovolte také několik slov, protože to skutečně pro mě i pro pana premiéra, v těch prvních dnech, nejenom konfliktu na Ukrajině, ale i vůbec, když jsme se začali seznamovat s tím, co na rezortu Ministerstva obrany je vlastně za možnosti, a jaké postupy se mohou volit v případě, kdy by nedocházelo pouze k ohrožení státu ze strany nějakého válečného konfliktu, ale třeba i nějaké okolnosti, kterým se říká viz major a jsou to nějaké živelné pohromy, tak vlastně jsme zjistili, a informovala jsem o tom bezpečnostní radu státu, že vlastně Česká republika a rezort Ministerstva obrany má velmi omezený přístup k některým databázím, a ty databáze jsou vlastně částečně třeba něco jako registry Ministerstva vnitra, něco jsou registry Ministerstva dopravy, něco jsou registry Ministerstva průmyslu a obchodu, a my vlastně bychom se k těmto údajům potřebovali dostat z toho důvodu, kdy bychom třeba potřebovali, v případě zemětřesení, povolávat prostě nějaké dobrovolné kynology, nebo kdybychom potřebovali prostě v případě, že by nedej bože zase vyplukly nějaké další požáry a chtěli bychom povolat lidi, kteří mají, jsou držitelé nějakých licencí, například vrtulníků nebo k jiným letounům, tak aby nám v těchto věcech mohli pomoct, tak opět by rezort Ministerstva obrany neměl informaci o tom, kdo z těch lidí těmito oprávněními disponuje, nebo kdo má jaký řidičský průkaz jaké kategorie. Tohle všechno jsou věci, které sice v jednotlivých registrech jsou, ale nemá je k dispozici rezort Ministerstva obrany. Takže tady platí opět tedy to, že bychom chtěli, aby neobíhaly tady nějaké dokumenty mezi X rezorty, ale aby moderním digitálním způsobem jsme se k těmto datům mohli dostat. Důležité, co v tom zákoně je, je zapojení obyvatel do obrany našeho státu. Tady dávám před závorku, že to zapojení je dobrovolné. My tomu říkáme dobrovolné předurčení, protože jsme nechtěli úplně použít slovo odvod, protože to není, my nikoho neodvádíme, my žádáme, vyzýváme, prosíme občany České republiky, kteří z nějakého důvodu nechtějí působit v aktivních zálohách, třeba proto, že mají nedostatek času nebo jim to jejich zaměstnavatel neumožňuje, tak aby se přihlásili, podstoupili na začátku pouze lékařskou prohlídku, řekli ano, já jsem jako občan České republiky připraven být předurčen v případě, že Česká republika bude potřebovat moji pomoc. A umím létat, umím, držím zbrojní průkaz, takže třeba jsem i vlastníkem zbraně a tak dále. A tyto údaje, na základě dobrovolné báze, my budeme mít v našich evidencích, a v případě, že armáda bude potřebovat tyto lidi povolat, tak je budeme moci povolávat, budeme je samozřejmě povolávat i na cvičení. Je to vlastně rozšíření toho stávajícího stavu, který je, kdy máme na prvním místě vojáky z povolání, na druhém místě příslušníky aktivní zálohy, při Armádě České republiky, a na třetím místě děláme dobrovolná cvičení, kde doufáme, že třeba po těch dobrovolných cvičeních ti lidé vstoupí do aktivní zálohy. Tak teď to rozšiřujeme o tu další čtvrtou možnost, a tou je to dobrovolné předurčení. Jak říkám, pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, bezprostředně pouze absolvuje zdravotní prohlídku, a následně se tedy zaváže k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti. A pokud bychom tyto občany povolávali, tak by se to dělo na základě rozhodnutí vlády, se souhlasem Poslanecké sněmovny, takže opět to je velmi transparentní a ústavně komfortní postup, nemluvíme tady nic, co by mohlo být jakkoliv zpochybňováno, ani k ničemu nikoho nenutíme. Pan premiér zmiňoval i zatraktivnění vlastně služby v té aktivní záloze, to jsou vlastně vojáci, kteří, nebo respektive příslušníci aktivní zálohy, kteří když jsou povoláni na cvičení, tak mají statut vojáků se vším všudy, jsem ráda, že se nám podařilo i vlastně teď intenzivněji zapojit například do nasazení i v různých zahraničních misích, máme příslušníky aktivní zálohy na Slovensku, budeme je mít nebo máme je i v Litvě a v Lotyšsku, to je také jako úspěch, který myslím si, že oni oceňují. Ale máme těchto příslušníků aktivní zálohy stále málo. A pokud máme naplnit naše cíle, že do roku 2030 máme mít 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy, tak musíme trošku přidat, a musíme přidat zejména v tom, abychom zatraktivnili tuto službu. To zatraktivnění spočívá v tom, že vlastně pro vojáky máme připravené nějaké benefity, chceme jim nabídnout stabilizační příspěvek, chceme jim nabídnout náborový příspěvek, aby třeba například studenti prostě, kteří se rozhodnou, že by chtěli si zkusit tuto službu v Armádě České republiky, tak aby třeba i pro ně to vyřešilo to, že místo na nějakou brigádu půjdou prostě na tento výcvik a budou schopni potom sloužit jako příslušníci aktivní zálohy České republiky. Další bod, který už jsem zmiňovala jsou ty databáze, které opravdu velmi chybí, a tady bych jenom chtěla na Ukrajině uvést, jak je vlastně to nastavené i v České republice. Pokud za stávající právní úpravy bychom my chtěli nahlížet do nějakých databází jako rezort ministerstva obrany, tak tak můžeme činit pouze ve chvíli, kdy je tzv. stav ohrožení státu. Na Ukrajině byl rozdíl mezi stavem ohrožení státu a válečným stavem osm hodin. A samozřejmě, Česká republika není teďka bezprostředně v žádném válečném konfliktu, byť ten konflikt je v blízkosti naší země, a snažíme se ze všech sil Ukrajině pomáhat, ale my jsme si vědomi toho, že tady skutečně i naše legislativa by měla být připravena na možné scénáře, a jak jsem říkala, nejsou to pouze scénáře, které by souvisely s nějakým válečným konfliktem, ale můžou souviset i s nějakými živelnými katastrofami. V neposlední řadě, jak tady i říkal pan premiér, mění se tam ještě v té legislativě některé technické změny, jako například pravidla pro používání bezpilotních prostředků v blízkosti tzv. odosů, tedy objektů důležitých pro obranu státu a nebo zavedení tzv. vojenských a mimořádného vojenského vlaku, kdy vlastně cílem je získání priority při přidělování kapacity železnice v případech, kdy to bude nutné, čímž se dále zvýší a zefektivní i logistické schopnosti naší armády. Chtěla bych poděkovat mým kolegům, že na vládě tyto zásadní legislativní normy, které souvisí s naší obranyschopností podpořili, a můžu tady říct, že vlastně ta podpora byla všemi hlasy všech přítomných ministrů, za což jim děkuji a děkuji i mému týmu na rezortu Ministerstva obrany, za přípravu těch podkladů, za vyjednávání i s jinými rezorty, věřte mi, že to opravdu nebylo jednoduché a dneska jsme tedy dosáhli tohoto dalšího kroku, a můžeme tuto legislativu postoupit k projednání oběma komorami parlamentu.
moderátor
  • Děkuji. A poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu /nestr. za STAN/
  • Hezké odpoledne, dámy a pánové, jak už uvedl pan premiér, vláda dnes schválila kompenzační nařízení pro zastropování cen energií. Chtěl bych zdůraznit, že jsme postupovali tak, abychom na jednu stranu zajistili obchodníkům jistotu, že jim budou proplaceny kompenzace nákladů a přiměřeného zisku, v důsledku zastropování cen energií, na druhou stranu ale samozřejmě chceme, aby stejně tak měl i stát jistotu, že tyto kompenzace budou spravedlivé a že jejich pravidla budou jasně a transparentně stanovena. Abychom vytvořili opravdu funkční mechanismus, který bude zároveň spravedlivý, tak jsme spolu s obchodníky zanalyzovali trh, a zohlednili specifika jednotlivých obchodníků, a jejich nákupní strategie. A na základě toho jsme smlouvy, které mají obchodníci uzavřeny se zákazníky, rozdělili do osmi typů. A pro ně jsme určili mechanismy tohoto určování kompenzací a jejich vyplácení. Pro určení výše kompenzace se tedy vychází z tržních cen, které jsou doplněny o přiměřenou marži. Odlišuje se v rámci toho, jaký typ smlouvy má uzavřen odběratel, jehož platby za energie stát kompenzuje. Kompenzace nepokrývají náklady vyplývající ze spekulativního jednání dodavatelů. Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk bude hradit dodavateli energií, splňujícímu stanovené podmínky, operátor trhu, tedy OTE, ten výplatu provede na základě žádosti obchodníků, ve které specifikují údaje o tom, kolik energií dodalo, komu, za kolik je nakoupili, a další informace. Oprávněnost prokazatelné ztráty bude ještě před výplatou finančních prostředků kontrolovat Energetický regulační úřad, například porovnáním stávajících dat a těch dat minulých. Nařízení dále stanovuje také další obsahové náležitosti záležitosti, po úhradu prokazatelné ztráty, termíny pro podání žádostí a podmínky vyplácení mimořádných záloh pro obchodníky za měsíce leden, únor a březen 2023. Děkuji.
moderátor
  • Já děkuji, a poprosím ministra dopravy Martina Kupku.
Martin Kupka, ministr dopravy /ODS/
  • Dobré odpoledne, více než osm let se mění o potřebné změně zákona o silničním provozu. Vláda dnes schválila předložený návrh novely, cílíme k jedné věci, ke zvýšení bezpečnosti na českých silnicích. A jdeme cestou posílení trestu za ty nejzávažnější dopravní přestupky, a naopak, snížení trestu u těch okrajových nebo nejméně významných přestupků. Snažíme se o to, aby ten zákon měl co největší přirozený respekt, a snažíme se také o významné zjednodušení, proto se například původních sedm pásem pokut snižuje na čtyři, v případě těch bodových sankcí, tak od té původní škály přecházíme na významně jednodušší, kdy budou přestupky rozděleny výhradně na tři kategorie přestupků, šestibodových, čtyřbodových a dvoubodových. S tím, že začíná platit princip dvakrát a dost, u těch nejzávažnějších přestupků a třikrát a dost u těch středně závažných. Přicházíme i s důležitými novinkami, kde se snažíme oslovit a zaměřit na nejrizikovější část řidičů, tedy těch, kteří teprve sbírají první zkušenosti, a přicházíme s preventivním projektem, který se v jiných státech osvědčil, tedy řízení, možnost řízení motorových vozidel už od 17 let, pod dohledem mentora. Míříme na to, že v mnoha případech právě ten dohled, nejčastěji rodičů, vede přesně k tomu, že ten začínající řidič má možnost předcházet zbytečně rizikovému chování, a chovat se v provozu ohleduplněji. Snažíme se také o to, aby, protože v tomto směru ta nejrizikovější část řidičů působí také poměrně velké množství těch dopravních nehod, abychom dokázali v těch prvních dvou letech od získání řidičského průkazu v té ochranné lhůtě, říkáme tomu řidičák na zkoušku, dokázali zasáhnout tam, kde dojde ke spáchání toho nejvýznamnějšího přestupku, tak v takovém případě se ten řidič bude muset následně podrobit dopravně psychologickému pohovoru, aby se dozvěděl, které z těch chování je opravdu nebezpečné, co působí nejvýznamnější rizika a také bude mít možnost s autoškolou znovu se vrátit do provozu a osahat si opravdu to, co v tom provozu má fungovat a jak by se měl chovat. Z těch základních principiálních změn, které přinášíme, snažíme se také o to, aby co nejvíc přestupků bylo možné řešit na místě, protože takový trest má samozřejmě větší význam. Zároveň jsme se dnes dohodli na tom, že pokud na jedné straně snižujeme ten strop té sankce pro porušení zákazu parkování, tak ale v případě, kdy by takové špatně zaparkované vozidlo tvořilo překážku v provozu, tak naopak, sankci významně posilujeme. Věříme, že opravdu takto připravený návrh novely zákona, nepochybně o tom bude významná diskuse v Poslanecké sněmovně, může přispět k tomu, že se právě podmínky na českých silnicích zlepší, zároveň věříme, že i tím, jak se snažíme upřednostnit logiku, nejvýznamnější tresty za nejvážnější přestupky, tak že ten zákon bude veřejností přijat, že jej řidiči budou chápat, a že jej přijmou i s ohledem na všechny ty zvýšené pokuty, ale i na ta opatření, která míří víc k prevenci.
moderátor
  • Děkuji, pane ministře, otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.
Václav Vohlídal, redaktor Česká televize
  • Dobrý den, Václav Vohlídal, Česká televize. Já budu mít několik dotazů, ale začnu jedním mimo tu agendu, kterou jste vy tady zmiňovali, nevím, jestli jste to řešili například s ministrem zemědělství, ale ten dotaz na ten aktuální výskyt ptačí chřipky, protože dnes další výrazný chov, bylo tam 750 tisíc slepic, zřejmě kvůli tomu dojde i ke zdražení vajec, tak zda jste řešili na vládě, jestli kvůli tomu budete zavádět nějaká mimořádná opatření, Ministerstvo zemědělství tedy nebylo nějak v součinnosti s vládou, to je první dotaz, a pak na paní ministryni obrany bych se chtěl zeptat ještě k tomu dnešku. Vy jste říkala, že došlo k dohodě na tom zakotvení, ale bude to už od příštího roku, to znamená, plánujete to už letos prosadit tak, aby ta 2 % se vydávala už příští rok? A pokud ano, tak jak to bude s penězi, jak jsem četl tu důvodovou zprávu, tak by to, oproti tomu původně plánovanému navýšení, bylo navýšení o dalších 21,5 miliardy korun, tak vy jste říkali, jestli na tom máte dohodu i s Ministerstvem financí, kde by se ty peníze vlastně vzaly, zda by to tedy bylo jaksi někde z jiného rezortu nebo by se navýšila příjmová stránka, a pak ještě na vás tedy, i s panem premiérem, zítra máte schůzku také s ředitelem vojenského zpravodajství, panem Berounem, tak co na té schůzce chcete řešit. Děkuji.
Petr Fiala, premiér, předseda strany /ODS/
  • Tak já se pokusím na některé dotazy odpovědět, a pak určitě paní ministryně. Pokud jde o ptačí chřipku a ten další postup, tak Ministerstvo zemědělství monitoruje tu situaci velmi pečlivě, a bude-li to potřeba, tak přijde s nějakými konkrétními návrhy, kterými by se měla zabývat vláda. Co se týče zítřejší schůzky, já mám zájem dlouhodobě se seznamovat s prací jednotlivých zpravodajských služeb a těch institucí, které zajišťují bezpečnost státu, jak víte, tak jsem absolvoval návštěvu v sídle Bezpečnostní informační služby, a teď mám zájem, a proto jsme to domluvili, se setkat na místě, kde pracuji s vojenským zpravodajstvím, a debatovat o jejich úkolech, a věcech, které se týkají toho, co zajišťuje vojenské zpravodajství. Nemohu, ani nechci o tom mluvit podrobně, ale vojenské zpravodajství je velmi důležitou institucí z hlediska obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky, a dělá spoustu opravdu důležitých věcí, a dělá je velice dobře, jak jsem měl možnost se už s tou jejich činností seznámit během toho roku, co i v důsledku toho, co se kolem nás odehrává, celkem pravidelně se dostáváme do kontaktu, a vidím výsledky jejich práce. Takže budu rád, když budeme mít možnost zítra s paní ministryní přímo na vojenském zpravodajství diskutovat s nimi všechny ty otázky, které se činnosti této zpravodajské služby týkají.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
  • Já doplním pana premiéra, začnu tam, kde on skončil, samozřejmě, vojenské zpravodajství je dominantní službou, která i monitoruje, řeší, informuje, jak vládu, tak obě komory parlamentu o aktuálním vývoji na Ukrajině, takže to bude rozhodně téma také, se kterým bude seznamován pan premiér. Vy víte, že v loňském roce, respektive předloňském roce, v loňském roce vešel v platnost zákon i o vlastně obraně, v rámci vojenského zpravodajství, ten jejich vlastně, ta jejich legislativní norma, která tady byla diskutovaná téměř dvě volební období, tak platí od loňského roku, a bude určitě i pan premiér dostávat nějaké vyhodnocení této normy, jestli splnila svůj účel nebo ne, novinka, která třeba v této legislativě je, tak je vlastně ten konzultant, právě pro otázky kybernetické bezpečnosti. My víme, že otázka kybernetické bezpečnosti je také obrovské téma, budeme diskutovat i nějaký rozvoj vojenského zpravodajství, protože třeba dneska, když jsme diskutovali na vládě právě výdaje na obranu, tak jsme diskutovali o tom, do jakých velkých investičních projektů bychom měli investovat, i právě v rámci vojenského zpravodajství, poděkujeme panu řediteli vojenského zpravodajství za to, jak on zvládnul předsednictví, protože vojenské zpravodajství a Česká republika byla vlastně předsednickou zemí po celý rok 2022, kdy vlastně ta pochvala tady byla jak z vojenského výboru NATO, tak z Evropské unie, bylo to vlastně tady v Praze, tady proběhlo několik jednání, několik konferencí, seminářů, to, že se s tím dopředu nikdo nechlubí, je to logické, bylo to vlastně v nějakém režimu, je to vojenské zpravodajství, takže tohle všechno budou věci, které tam zítra zazní, my plánujeme s panem premiérem samozřejmě po té návštěvě také tiskovou konferenci, takže tam budete seznámeni s touto agendou dopodrobna. K tomu vašemu prvnímu dotazu na mě, vláda ve svém programovém prohlášení stanovila, že do roku 2025 chce 2 % HDP na obranu. Bylo to ještě před válkou na Ukrajině, bylo to ještě před summitem v Madridu, kde byly země alianční vyzvány k tomu, aby tyto závazky plnily již v roce 2024. Takže my v tomto duchu povedeme debatu o úpravě tohoto bodu v našem programovém prohlášení vlády, tak, abychom ten náš závazek plnili i podle těch vlastně požadavků, nejenom aliance, ale i podle našich vlastních požadavků, našich vlastních zkušeností a potřeb. Česká republika je dlouhodobě na chvostu zemí, které vlastně neplnily ani 1,5 % HDP, v letošním rozpočtu bychom měli dosáhnout 1,5 % HDP. Počítáme s tím nárůstem, s tím počítá jak pan ministr financí, tak všichni kolegové z této vlády, protože je to bod, který je v našem programovém prohlášení a vědí, že na úkor obranyschopnosti, bezpečnosti, ochrany našeho pohodlí, ochrany našeho nějakého životního standartu, tak v této oblasti prostě přidat musíme. Rezort obrany byl v minulosti dlouhodobě podfinancován, ten vnitřní dluh je obrovský, a vláda Petra Fialy ví, že tuto věc musíme změnit, a že musíme do naší obranyschopnosti, a do naší bezpečnosti investovat.
moderátor
  • Děkuju, ještě jeden Česká televize, poslední.
Václav Vohlídal, redaktor Česká televize
  • Mockrát ano, jenom ještě jeden krátký dotaz, paní ministryně, jenom jsem se ještě chtěl zeptat na jednu věc, vy jste sama zmínila tu pomoc Ukrajině, Česká republika pomáhá také tím, že tam půjčuje nebo respektive daruje techniku, nezveřejňují se ale počty ani co za techniku to je. Tak zda vlastně toto bude pokračovat případně jestli, jaké jsou k tomu důvody a jestli někdy třeba zpětně pak doplníte, jaká vlastně technika byla darována. Děkuji.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
  • 100% doplníme, já už vlastně jsem ty informace v neveřejném režimu poskytovala kolegům na Výboru pro obranu, jak v tom senátním, tak v tom sněmovním. Samozřejmě, že ve chvíli, kdy budeme moci zveřejnit všechny ty seznamy té techniky, tak je zveřejníme, v tuto chvíli, z bezpečnostních a jiných důvodů, prostě není žádoucí, aby se to dělo, byť samozřejmě ty dary podléhají kontrolám všech orgánů, které mají v tom režimu přístup k těm informacím, takže tady se občané České republiky ani nemusí obávat toho, že by to neprobíhalo transparentně a nebo se nemusí obávat toho, že by Česká republika posílala na Ukrajinu