Brífink ministryně obrany k výročí ve funkci

Televize ● ČT24 - další pořady (ČT24)

Dobrý den a rád bych vás přivítal na bilanční tiskové konferenci ministryně obrany paní Jany Černochové, a paní ministryně, předávám vám slovo.

• Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Děkuju, krásné odpoledne. V neděli 18. prosince to byl přesně rok, kdy mě Petr Fiala, pan premiér Fiala, uváděl do resortu Ministerstva obrany a přijde mi fér složit po těch 365 dnech v této pozici účty a seznámit veřejnost s tím, co jsme za ten jeden rok vlastně na resortu Ministerstva obrany dokázali. Samozřejmě, že tehdy toho 18. prosince nikdo z nás netušil, co se stane poslední únorový týden, takže je to vlastně i na nás, jakým způsobem jsme se byli schopni následně přizpůsobit některým změnám, některému urychlení některých procesů a samozřejmě, že obrovské poděkování za to všechno patří i mým kolegům na resortu Ministerstva obrany, a to jak na té civilní části, tak na té části vojenské. Naše plánování jsme tedy museli urychlit. My jsme si pro vás připravili takovou malou prezentaci, abyste i vy vlastně viděli na těch slidech postupně, co jsme všechno byli schopni za ten jeden rok kalendářní udělat. Zaprvé tedy, bez rozpočtu není armáda. To víme všichni a já jsem ráda, že vláda Petra Fialy má obranu jako svoji hlavní prioritu, a že vlastně této prioritě některé jiné projekty ustoupily a já můžu tady před veřejností říct, že pro rok 2023 máme výdaje ve výši 111,8 miliardy korun, což by tedy v tom přepočtu vůči HDP mělo znamenat, že dosáhneme 1,50 % HDP. Připravili jsme zákon o financování obrany státu. Tento zákon by měl být v prvních týdnech ledna na jednání vlády a následně půjde samozřejmě do parlamentu. Tento zákon zajistí stabilní plánování, financování víceletých strategických projektů, zároveň zakotvuje povinnost státu vydávat na obranu minimálně ta dvě procenta HDP, které ostatně máme i v našem programovém prohlášení. Chtěli jsme se pokusit a myslím, že se nám to podařilo, o realistické plánování a snazší akvizice. To byl vždycky problém, se kterým se potýkali všichni moji předchůdci, kteří třeba i měli dobrou vůli modernizovat armádu, ale naráželo to na celou řadu problémů. Takže nám se za tu poměrně krátkou dobu podařilo, do novely zákona o zadávání veřejných zakázek prosadit možnost v rámci výjimky na pořízení vojenského materiálu tak, aby se zároveň mohl vyřešit i servis. Což mimochodem byl obrovský problém v těch minulých letech. Zavedení možnosti pro zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti využívat ustanovení o povolení, povolených změnách závazků z uzavřených smluv. Tam se nám v minulosti stávalo, že díky zvednutí, zvyšování cen některých komodit, tak se bohužel ty zakázky prodražovaly, ale skutečně s objektivních důvodů a my jsme věděli, že když tu zakázku budeme vypisovat třeba za rok znovu, tak že ta cena bude ještě vyšší, a přesto jsme třeba nemohli tu cenu změnit. Takže to teďka i s ohledem na nějaký nález Evropské komise možné je a můžeme takto postupovat. Zjednodušení těch procesních pravidel, která uspoří zadavateli čas spojený s přípravou podkladů při námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Samozřejmě i poučení z minulosti, klademe důraz na to, aby zpracování specifikací obranných akvizic vycházelo z aktualizovaných průzkumů trhu, a aby bylo na reálných základech. Aby se nestalo to, co se také v minulosti dělo, že se vlastně některé průzkumy trhu v roce 2021 odvolávaly na průzkumy trhu z roku 2016, kdy ty ceny samozřejmě byly v jiných relacích. Modernizace armády. O tom by se dalo hovořit celou tiskovou konferenci. Já si dovolím tedy shrnout to, co se nám podařilo za ten rok. Jak víte, jednáme o nákupu nadzvukových letounů páté generace. Máme čas do října, kdy sdělíme vládě České republiky a předložíme nějaký návrh vyjednávání, výsledků vyjednávání s americkou stranou. V tuto chvíli vlastně pořád ještě jsou ve hře všechny možnosti, přestože tedy se snažíme samozřejmě intenzívně jednat s americkou stranou o možnosti tedy nákupu letounů F35, tak ale zatím ta jednání probíhají velmi intenzívně a v říjnu bude vláda informovaná o tom, za jakých podmínek by se případně tento nákup konal. Já bych tady chtěla poděkovat svým kolegům, zejména paní náměstkyni Cupákové, která je tady i přítomná, která vede ten vyjednávací tým právě na pořízení nadzvukových letounů, vyjednávací tým na pořízení bojových vozidel pěchoty vede tedy pan náměstek Koudelka, který je zde také přítomen. Dále je tady ještě přítomen pan náměstek Šulc a pan náměstek Říha. Jak už bylo řečeno, vyjednávací tým na bojová vozidla pěchoty, jednáme se švédskou vládou o nákupu vozidel CV90. Myslíme si, že ta jednání probíhají velmi úspěšně, a že můžeme se těšit, že by v řádech několika týdnů jsme informovali veřejnost o výsledcích těchto jednání, a že se ve finále opravdu dohodneme, protože bojová vozidla pěchoty je něco, co máme i v našich strategických dokumentech, kdy víme, že do roku 2026 máme mít tedy těžkou brigádu, ten rok 2026 asi už tedy nezvládneme úplně 100%, ale určitě uděláme všechno pro to, aby do roku 2026 jsme alespoň nějaká bojová vozidla pěchoty měli. S vládou Spojených států amerických jsme se dohodli, že k pořizování dvanácti amerických vrtulníků systému H1 získáme darem ještě osm strojů a v lednu očekáváme tedy další formální posun v této dodávce. Následně vás samozřejmě budeme informovat. Snažíme se urychlit nákup nových a modernizaci starých kolových obrněných transportérů Pandur pro 4. brigádu rychlého nasazení. Modernizujeme 7. mechanizovanou brigádu dodávkou tanků Leopard 2 A4 darovaných z Německa. Určitě se s vámi, s většinou novinářů, uvidíme i zítra v Přáslavicích, kde bychom tedy se měli i se zástupci německé strany potkat a převzít v uvozovkách klíče od tanku. K té modernizaci, tady bych chtěla říct to, že vlastně my jako resort Ministerstva obrany kromě těch darovaných tanků, tak v současnosti se vypracovává studie, která vyhodnocuje technickou specifikaci právě u budoucího nákupu dalších tanků, nejnovějších tanků, a která bude zároveň určovat i další postup, jak bychom dosáhli toho cíle, abychom měli vybudované tankové vojsko. Výzkum, vývoj, inovace – další slide, prosím. V roce 2022 činil objem zakázek, další slide, prosím. Objem zakázek Vojenského výzkumného ústavu s českým obranným průmyslem cirka 1,5 miliardy korun. Úspěšně se rozvíjí také spolupráce mezi naší resortní Univerzitou obrany, VVÚ i dalšími subjekty. Od výzkumu, vývoje a inovace je jenom krůček k podpoře obranného průmyslu, který snad víte, že se skloňuje po celé to mé funkční období a tady bych ráda připomněla, že jsme prosadili novelizaci zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, umožníme tak podporu exportu českého obranného průmyslu prostřednictvím smluv vláda – vláda, což je také velmi významný posun. Pravidelně a transparentně jednáme se zástupci obranného průmyslu prostřednictvím Hospodářské komory a u strategických akvizic se vždy zaměřujeme na zapojení českého obranného průmyslu a snažíme se, aby to zapojení bylo co největší, ale aby zároveň bylo reálné. A aby samozřejmě zároveň bylo i efektivní z hlediska finančních prostředků. Vznikl česko-ukrajinský obranný klastr. Moji kolegové z resortu v rámci AMOSe podepisovali v listopadu smlouvu. Tento klastr zajistí výrobu zbraní a vojenské techniky, opravy a údržbu zbraní a společný vývoj moderních high-tech zbraní. Samozřejmě, že o pomoci Ukrajině a těch vlastně věcech, které náš resort pro Ukrajinu dělá, budu hovořit v samostatném bodě, ale tohle jsem chtěla zmínit, protože tohle je opravdu významná podpora i českého obranného průmyslu do budoucna. Takže neřešíme pouze okamžitou pomoc, ale i strategický plán do budoucna. Zároveň se snažíme, aby tu techniku a všechno to, co jsem vám říkala v modernizaci a v jiných věcech, tak aby měl kdo užívat. A to je mimochodem také zásadní věc, kterou se musíme na resortu zabývat. Chci mluvit o náboru pro 21. století. V roce 2021 bohužel došlo ke snížení náborových cílů, což nám způsobilo poměrně značný problém. V březnu 2022, tedy tři měsíce po svém nástupu, jsme proto zvýšili, po mém nástupu, jsme proto zvýšili z 1100 na 1800 nově přijatých vojáků z povolání. Virtuální náborové středisko má moderní formou oslovit široké spektrum zájemců o službu v armádě i v aktivní záloze. Na tomto virtuálním středisku kolegové intenzívně pracuje a předpokládáme, že by v prvním čtvrtletí příštího roku, roku 2023, bychom vám tento projekt představili. Pracujeme na něm opravdu intenzívně. Jinak jsme spustili novou náborovou kampaň Spojař nové generace a pracujeme i na dalších. Rovněž jsme spustili i stipendijní programy pro středoškoláky zaměřený na profese, které armáda dlouhodobě postrádá. Jedná se o pilotní projekt, který samozřejmě chceme následně vyhodnotit a chceme, pokud se osvědčí, tak i rozšířit. Pracujeme i na stipendijním programu pro studenty vysokých škol, což je také velice důležité. POKOS, ta zkratka, která možná nikomu nic neříká. Je to Příprava občanů k obraně státu. Tak je projektem, který ještě spouštěli moji předchůdci, ale bohužel za to poslední období i díky covidu, poněkud zamrzl a my jsme se tedy snažili tento projekt resuscitovat, protože máme za to, že ten projekt přináší pozitivní věci. Jak tedy do škol, tak ale i naopak do armády, protože je to i nějaký potenciál třeba právě ten náborový, o který, o kterém jsem hovořila. Takže jsme ho znovu resuscitovali, teď máme aktuálně pilotní projekt v Moravskoslezském kraji a zapojujeme i do POKOSu externí pracovníky z řad vojáků v aktivní záloze, bývalé vojáky z povolání a vojáky se statusem válečného veterána. Když se to podaří, když to bude úspěšné, chceme to rozšířit do všech regionů. Armáda ve spolupráci s resortem obrany, jen tak mimochodem to číslo je ohromné, v roce 2022 zajistila přes 130 projektových dnů na školách s účastí přes 16000 žáků a vyškolila v oblasti POKOS přes 1200 učitelů. Je to ale pořád málo. A musíme si i vypomáhat právě těmi příslušníky aktivních záloh nebo vojáky, bývalými vojáky z povolání, kteří třeba už odešli ze služby, ale mají status válečný veterán. K veteránům samostatný slide. Odbor péče o válečné hroby a veterány má nového ředitele pana plukovníka Roberta Speychala. V lednu společně s panem plukovníkem představíme výborům sněmovním a senátním novou koncepci péče o veterány, kde se více zaměřujeme na ten narůstající počet novodobých válečných veteránů a chceme vytvořit chybějící sociální programy i pro ně. Zároveň připravujeme zřízení nového komunitního centra pro válečné veterány v Táboře a plánujeme rozšíření těchto center i do dalších regionů, za ideálního stavu by toto komunitní centrum bylo ve všech 14 krajích v České republice. Rozšiřujeme a prohlubujeme péči o válečné hroby a památky nejen v České republice, ale i v zahraničí. Velmi pozitivní zpráva je, že jsme konečně po letech obdrželi povolení k rekonstrukci památníku v Sokolovo na Ukrajině. Mimochodem to byl i jeden, to bylo i jedno z témat, které jsem tam vlastně projednávala, když jsem byla na návštěvě Kyjeva před pár týdny a jsem ráda, že vlastně se to posunulo, a že budeme doufat, že 8. března 2023 budeme moci poklepat na základní kámen a odjet se vlastně poklonit památce v den kulatého výročí. Celý rok jsme důsledně pečovali, připomínali, významná výročí osobností naší vojenské historie. Víte, že jsme v letošním roce měli 80 let výročí Anthropoidu. Myslím si, že jsme ho připomněli velmi důstojně, a vlastně i jsem velmi hrdá na to, že se nám konečně po letech podařilo převézt zpátky do České republiky, do jeho rodné Čáslavi, ostatky pane generála Františka Moravce ze Spojených států amerických, a že pan generál opět spočinul v naší zemi. Další slide – Evropská unie, NATO, zahraniční spolupráce. Jak také víte, vyjednáváme se Spojenými státy americkými takzvanou smlouvu DCA, která by se měla podepsat příští rok. V těch jednáních vlastně jsme se posunuli do finále, takže teď je ten návrh projednáván i ze strany Spojených států a předpokládáme, že bychom, doufejme, v prvním čtvrtletí tuto smlouvu mohli podepsat. V průběhu českého předsednictví se podařila celá řada věcí i právě v rámci našeho resortu. Mimo jiné, ustavila se a spustila se zahraniční asistenční mise na podporu Ukrajiny, kam jsme i v rámci takzvaného malého mandátu vyslali naše vojáky. Zároveň jsme se aktivně podíleli na jednáních o zajištění finančních prostředků na vojenský materiál pro Ukrajinu pomocí evropského mírového nástroje, kde Česká republika získá poměrně velké finanční prostředky. Podařilo se nám prosadit nástroj pro společné nákupy Evropské unie, takzvanou EDIRPA. Ještě před koncem roku, prakticky ve finále našeho předsednictví, se podařilo najít shodu na takzvanému Toolboxu proti hybridním hrozbám, který umožní členským státům společnou a koordinovanou reakci na tyto hrozby. Jdeme do finále mého desatera, tehdy vlastně v tom lednu, když jsem vám tu představovala, tak jsme si těch bodů vytkli za cíl deset. Takže za desáté – zahraniční operace. V roce 2022 bylo do zahraničních a pozorovatelských operací nasazeno 2203 osob. V mimořádně krátké době jsme vysláním vojáků reagovali na okamžitou potřebu posílení východní hranice NATO. Samozřejmě, že to je v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu a vytvořili jsme tedy nové mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, kde jsme se zároveň ujali významné role velící země a určitě bude příležitost, i teď je tam rotace, až se vojáci trošku adaptují na to prostředí, tak určitě bude příležitost po Novém roce zavítat i s vašimi štáby na Slovensko, abyste vlastně i viděli to, že Slováci opravdu se snaží maximálně, jak to jenom jde, vyjít vstříc některým našim potřebám a požadavkům. Třeba před dvěma týdny probíhala kolaudace nových ubytovacích kapacit, které tam nyní jsou, a které jsou velice důležité. Na Slovensko bylo dosud celkově nasazeno 1109 osob ve dvou rotacích, a ještě předtím v přípravné fázi mise, takže z toho celkového počtu, jak jsem říkala, osob, které působí v zahraničních operacích, tak je to polovina. V roce 2023 se staneme a na to jsme velmi pyšní, poprvé velící zemí pozorovací mise MFO na Sinaji. Teď o víkendu, čtvrtek - pátek, na jeden den jsme s panem náčelníkem Generálního štábu navštívili naše vojáky na Sinaji. Skutečně tato mise, která mimochodem je jedna z mála misí, kde je i kompenzováno České republice, jsou kompenzovány finanční náklady, tak je velmi důležitá. Protože samozřejmě, že Ukrajina dominantně zaměstnává náš resort a myslím si, že vesměs všechny politiky minimálně Evropské unie, ale my nemůžeme podceňovat ani situaci na Blízkém východě. Protože ten svět, bohužel, není bezpečnější nikde. Takže i tady tato mise, která vlastně v příštím roce pro Českou republiku znamená desetileté výročí našeho působení, jsou tam vlastně vojáci z kbelské základny a létá tam náš letoun CASA, tak skutečně je hodnocené to naše zastoupení v této misi v superlativech a jsem hrdá na to, že jsem to mohla vidět na vlastní oči a určitě, pokud budeme moci tuto misi mít i nadále v dalších letech, tak za to budu velmi ráda. A je to i velký projev nějaké úcty naší zemi, to, že nám vlastně po těch deseti letech, ve výročí těch deseti let, kdy tam působíme, tak nám vlastně ty země, které tam působí, tak nabídly, že můžeme být velící zemí této pozorovatelské mise. Obrovský.