23.6.2025
Írán zaútočil na základnu USA v Kataru
Události, komentáře ● autor: Jana Peroutková ● 23.6.2025
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Írán v odvetě zaútočil na americké základny v Kataru a Iráku. Exploze zněly po aktivaci protivzdušné obrany nad metropolí Dauhá, nedaleko od ní je americká základna. Teherán operaci nazval oznámení vítězství. Spojené státy uvedly, že nedošlo k žádným škodám ani ztrátám na životech. Všechny střely měla zlikvidovat katarská protivzdušná obrana. Katar již dřív dnes uzavřel svůj vzdušný prostor. Podle New York Times po včasném varování Íránců katarské straně s cílem minimalizovat ztráty. I další země v oblasti uzavřely své vzdušné prostory. Pojďme ze všeho nejdřív pro aktuální informace, má je David Borek. Davide, dobrý večer. Prozraď mi, co jsou ty poslední zprávy, je íránský útok na Katar u konce? Známe škody?
David Borek, redaktor
Ano. Je u konce a plus minus známe škody, které jsou patrně velice malé. Každopádně opravdu jak jste řekli, nezahrnovaly oběti na životech ani zraněné. Když to všechno shrneme a doplníme o zprávy o tom, že Írán varoval předem Katařany a patrně i přes nepřímý diplomatický kanál varoval i Američany, tak můžeme onen odvetný útok shrnout jako symbolický, byť ne triviální. Přiznaný, ale symbolický kalibrovaný útok, který by se dal přeložit ve stylu, otevřeně pomstíme to, co považujeme za americkou agresi vůči naší zemi, ale uděláme to tak kalibrovaně, aby pokud možno jsme minimalizovali škody na lidském zdraví, popřípadě na životech. A tudíž abychom umožnili v jisté konstelaci Spojeným státům, že na tento náš odvetný úder už nemusejí samy reagovat. Abych to jenom ilustroval. Před chvílí bylo oznámeno, že vzdušné prostory monarchií v Perském zálivu se znovu otevřely, včetně letiště v Dubaji, což musí ukazovat na to, že toto je alespoň perspektivou monarchií Perského zálivu bráno jako věc, která pro tuto chvíli skončila. A další zajímavá informace. Podle amerických médií Steve Witkoff, emisar prezidenta Trumpa, je i po víkendovém americkém úderu na íránská jaderná zařízení stále v kontaktu s Íránci. To znamená, existuje diplomatický kanál, který umožňuje přímou a diskrétní komunikaci mezi Spojenými státy a Íránem. Jinými slovy, na té siločáře Írán - Amerika zatím to opravdu je kalibrovaný útok, který nemusí nutně otevřít další a další vlny reakcí a protireakcí. Při tom všem ale samozřejmě zůstává ta základní siločára Jeruzalém versus Teherán, kde samozřejmě válka pokračuje.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A teď co tomu předcházelo, co víme o rozsahu a cílech dnešních náletů z Izraele a taky o rozsahu škod amerického útoku z neděle, co se ukazuje?
David Borek, redaktor
Ten americký útok z neděle se těžko hodnotí, protože opravdu probíhal pod zemí. Ten komplex ve Fordó je úmyslně zabudován do hlubokých nebo pod hluboké vrstvy nadloží. Takže to není ta klasická analýza satelitních snímků, která je možná při zásazích letišť, základen a podobně, tady opravdu je to zahaleno přece jenom jistou mlhou. Jenom dodám, že tedy Izrael dnes pokračoval v úderech do tohoto místa a přiznaně útočil na přístupové cesty, což může být zajímavé i proto, že se prostě Izrael může snažit zamezit Íráncům, aby pronikli do toho komplexu, odhalili a ohodnotili škody, popřípadě manipulovali s technologiemi a s případným obohaceným uranem, který se tam může nacházet. Co se týče dnešních náletů Izrael na Írán, byly prý nejsilnější od spuštění izraelského útoku na islámskou republiku. Mělo se jich účastnit přes 50 izraelských vojenských letounů, které v několika vlnách podnikaly útoky na cíle. Zejména, ale nejenom v Teheránu. Mimochodem před chvílí také izraelská armáda oznámila provedení dalšího leteckého náletu, tentokrát na pozice vzdušné obrany a případných raketových arzenálů Íránu, spíše v tom západním pohraničí islámské republiky. Ty nálety na Teherán byly opravdu mohutné a cílily, a to je, myslím, přece jenom trochu jiný akcent než v posledních dnech nebo v těch předchozích dnech. Cílily kromě vojenské infrastruktury i na některé symbolické a politické cíle. V tomto ohledu to opravdu byla demonstrace izraelské síly. Izrael ovládl nebe nad západní polovinou Íránu. A při zhruba stejném množství letadel, které už devět dnů vrhá do akce v opakovaných směnách, tak ale může díky tomu, že eliminoval větší riziko z íránské protivzdušné obrany, operovat daleko volněji a tudíž s daleko větší silou a efektivitou izraelskou optikou. A tuto efektivitu nyní prokázal. A patrně, pokud jsem před předchozí odpovědi mluvil o tom, že eskalace ohledně raket na Dauhá přece jenom v tuto chvíli nevypadá jako nutně směřující k dalšímu opakování odvet a proti odvet, tak Izrael evidentně v tuto chvíli svůj tlak na Írán stupňuje.Možná s tím taktickým cílem, že v nějakou chvíli Írán prostě ztratí nervy a podobně jako Hizballáh loni v listopadu přímé příměří, včetně demontáže svého jaderného programu. Ale tohle samozřejmě hodně předbíháme. Faktem je, že prostě izraelská vzdušná síla nad Teheránem funguje stále efektivněji, stále robustněji zasahuje cíle vojenského a jak jsem řekl, i politického charakteru.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Spojili jsme se s Davidem Borkem, protože má aktuální informace z regionu. Díky moc.
David Borek, redaktor
Děkujeme.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A teď téma probereme se dvěma politiky. Tady ve studiu sedí ministryně obrany Jana Černochová, dobrý večer.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Dobrý večer, děkuju za pozvání.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A na dálku se s námi spojil její předchůdce Lubomír Metnar. Dobrý večer i vám.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Dobrý večer.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Tak na Blízkém východě se tedy dějí věci, ten konflikt se možná rozšiřuje, možná rozšiřovat bude, to všechno teprve uvidíme, ale vlastně byly to i americké údery, které posunuly ten konflikt mezi Izraelem a Teheránem do nové fáze. Paní Černochová, oprávněně, jste skálopevně přesvědčena o tom, že Spojené státy to udělaly správně?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Já jsem o tom přesvědčená, protože nutnost zastavení jaderných íránských programů je v zájmu nejenom Evropy. Ale v zájmu celého světa, tedy i Spojených států, tedy Izraele a to, že vlastně Izrael využil té možnosti zasáhnout Írán v době, kdy je poměrně oslabený a následně se připojily Spojené státy, to je něco, co prostě je naprosto normální, logické a ten postup je správný. Protože to, že si nepřejeme, aby Írán jako země, diktátorská země disponovala jadernými zbraněmi, to je jasné a to, že náš spojenec.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Nebyly ještě jiné možnosti, co by mohly Spojené státy a Izrael udělat?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak já myslím, že jsme si zažili čtyři pokusy u amerických prezidentů vyjednávat s íránským režimem u kulatých stolů a čtyři američtí prezidenti pohořeli, žádná dohoda možná nebyla a já jsem ráda, že v tomto ohledu vlastně to úsilí a ta aktivita Donalda Trumpa byla takto jasná a rozhodná. A že vlastně tím i Donald Trump před nadcházejícím summitem dal jasně najevo to, že on nebude řešit pouze zájmy Spojených států, ale že opět bude v rámci prostě zapojení do nějakých angažmá v rámci světového udržení míru bude za tento, za tyto hodnoty bojovat i na jiných kontinentech. A to si myslím, že je strašně důležité.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A to si vysvětlujete jak, že najednou Donald Trump jedná racionálně, protože vy i vaši kolegové jste tady předtím říkali, že prostě Trump je nevyzpytatelný, že mnohdy jedná nepředvídatelně, unáhleně, iracionálně a teď je to najednou v pořádku.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak já myslím, že to platí, já myslím, že to platí stále, protože i tento krok možná věděly zpravodajské služby, možná to věděli Izraelci, možná to byla nějaká dohoda mezi Spojenými státy a mezi Izraelem, ale určitě tento masivní zásah také ještě před 2, 3 týdny nikdo nečekal. Takže tady platí víceméně to, co říkáme, ale na druhou stranu platí to, co jsem řekla v závěru své řeči, že tady je jasný důkaz toho, že se nechce izolovat Donald Trump. A nechce izolovat Spojené státy, ale chce prostě se tady stavět do nějaké role, pozice, mírotvůrce, tak, jako jsme tomu byli zvyklí z minulosti a já to vítám a jsem za to ráda, protože samozřejmě ta situace na Blízkém východě jednoduchá není, Izrael sám o sobě tu situaci nedokáže vyřešit a potřebuje silného spojence. A Spojené státy americké jsou pro Izrael silným spojencem.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Pane Metnare, vy taky nemáte jedinou pochybnost?
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
To nemohu říct, že bych neměl pochybnost. Ale stále doufám a věřím, že nejenom Spojené státy, ale i Izrael tady tohle všechno dobře promyslely, že to velmi dobře zplánovaly, protože když půjdeme do nedávné minulosti, tak skončila ta šedesátidenní, řekněme, to šedesátidenní vyjednávací období, řekněme, to je těch diplomatických rozhovorů a začala ta horká fáze. Protože ta horká fáze je samozřejmě historicky největší vojenský útok ze strany Izraele a Spojených států na Írán, takže já si myslím, doufám nebo jsem přesvědčen, že to bylo dobře plánováno, že tady tento útok, který byl ze strany Spojených států, potažmo Izraele a probíhá i nadále, to posune a posune to zase zpátky do tý diplomaticky roviny a povede to k tý mírový dohodě, protože opravdu mezinárodní bezpečnost si nemůže dovolit, aby Írán vlastnil jaderné zbraně.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Dobře, ale když říkáte, že nejste úplně bez pochybností, tak tím myslíte co? Je to třeba riziko, že tahle akce bude mít opačný účinek? To znamená, že urychlí íránské zbrojení, že uzavře dveře všem budoucím jednáním, zkrátka že to pro Írán může být i motivace si stůj co stůj jadernou zbraň pořídit. A výzkum dál.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Vemte si, že Írán, řekněme těmi jeho útoky, raketovými útoky trošku překvapil i ve směru tý přesnosti a kalibrace. A de facto od toho víkendového útoku těch Spojených států, který byl opravdu masivní a měl by zajistit, řekněme, likvidaci toho jaderného programu Íránu, tak Írán překvapil v tom, že pokračuje dál v těch, řekněme, odvetných útocích. Ale já jsem měl na mysli i to, že doufejme, že se nezvedne vlna mezinárodního terorismu v souvislosti tady s tímto a tam, tady odsud pramení ty moje, řekněme, určité obavy, protože nic není nikdy a zvláště v tý bezpečnosti není na 100 procent.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Nenastavuje se tím, paní ministryně, precedent, že když se stát bude cítit ohrožen, tak prostě zaútočí?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak tady charta tohleto vlastně o tom hovoří, o tom pojednává, je to čl. 51 Charty OSN, kde vlastně tohle to ustanovení je. To ustanovení využívá poměrně často Izrael a toto ustanovení poměrně často využívaly Spojené státy. Využily toto ustanovení i dneska, ale tady bych chtěla říct, že opravdu Írán není žádnou nevinnou obětí, Írán už desetiletí prohlašuje, že jeho cílem, jasným cílem je zničení státu Izrael. A je to vlastně tedy něco, co si myslím, že v tom mezinárodním právu má jasnou klasifikaci toho, že Izrael má právo aktem sebeobrany útočit na Írán proto, aby nedocházelo ke zničení Izraele. To, že se k tomu připojily Spojené státy, to je, jak jsem říkala, na základě stejného článku, Írán je zemí, která desetiletí provádí mezinárodní terorismus, podporuje, vyzbrojuje, organizuje, platí teroristické skupiny v řadě jiných zemí. Ať už to je Hizballáh, Hamás, jsou to irácké milice nebo Husíové v Jemenu. Takže je to bohužel diktatura destruktivní země. Agresivní mezinárodní aktér. A jako k takovému je třeba přistupovat. Já neříkám, že to je definitivní. Já si myslím, že pro Iráčany je tohle obrovská příležitost pro to, aby tam došlo ke změně režimu. Myslím si, že se tam vytváří a formuje nějaká opozice, která by rozhodně mohla být tou opozicí, která je schopná, připravená zasednout se Západem i s Izraelem ke kulatému stolu. Třeba i konečně uznat stát Izrael, protože Írán neuznal stát Izrael. A myslím si, že je možné získat nějakou další zemi na Blízkém, Středním východě, která bude prozápadní. Už jenom prostě z tradice, která v Íránu byla. Írán byla rozvinutá země, země plná vzdělaných lidí, země plná Peršanů, nikoliv Arabů, kteří opravdu měli, myslím si, k Západu vždycky hodně blízko. A to, že se v posledních desetiletích zmítají na pomezí diktatury a vlastně působí tam všechny ty negativní mezinárodní síly a je to rizikový mezinárodní aktér pro nás všechny, tak to je ostatně to, že se snažili docílit toho, že budou mít jaderné zbraně, tak je toho výsledkem a jasným důkazem. A to, že se tomu zabraňuje a zabránilo. Já jsem za to ráda, protože nechci, aby Evropa byla ohrožena touto zemí a přeju si, aby Iráčané žili v nějaké demokracii a v nějaké svobodě, alespoň takové, na jakou byli zvyklí před pár desítkami let.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Pane Metnare, co myslíte vy? Co bude teď dál? Jaký to může mít dopad na Evropu, potažmo i Česko?
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Tak já se nedomnívám a doufám, že to na Českou republiku nebo na Evropu jako takovou nebo nebude mít žádný dopad a že to, řekněme, dojde k deeskalaci této horké fáze a že obě dvě ty znepřátelené země, respektive nejenom Írán, Izrael, ale hlavně Írán a Spojené státy zasednou k jednacímu stolu. Protože ty diplomatické rozhovory a ty jednání probíhají i přes tuto horkou část, takže já doufám, že tady tohle bude spět, řekněme, ke stabilizaci v regionu, protože destabilizace na Blízkém východě není dobrý ani pro tu Evropu. A to nejenom z vojenského, bezpečnostního hlediska, ale i z ekonomického. Já jenom, dovolte mi jednu takovouto poznámku, to období historické, Írán, Izrael se de facto lámal v tom roce 79 a myslím si, že v roce 50 byl Írán první, jedna z prvních islámských zemí, který uznal Izrael. A mezi nimi do toho sedmdesátého devátého roku panoval čilý ruch a lítala mezi Teheránem a Tel Avivem linka. Spolupracovali v různých oblastech, včetně vojenské, takže to je opravdu zajímavá historie těchto zemí.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Každopádně platí, že svět, ve kterém žijeme, teď není bezpečnější než býval a právě tomu se bude vlastně věnovat i zítřejší summit v Haagu. A mě by, paní ministryně, zajímalo, jestli jeho závěry mají vzkázat spíš něco dovnitř Aliance, anebo ven směrem k jejím vyzyvatelům?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Nechci se přít s kolegou, ale myslím si, že neuznal Izrael, ale je možné, že se pletu. Každopádně jestli dovolíte, chci ubezpečit českou veřejnost, protože samozřejmě mám informace od ministerstva vnitra, od pana ministra, čile komunikujeme i s ministrem zahraničních věcí, že opravdu jsou tady nějaké zvýšené dohledy nad některými možnými cíli. Takže česká veřejnost se nějakých teroristických útoků obávat nemusí. Považovala jsem za důležité to tady ještě říct. Než se vrhneme na summit. Summit si klade za cíl dvě věci, jednak ukázat poměrně jednotu v Evropě, byť nám to trošku Španělé na poslední chvíli pokazili těmi jejich výroky, že oni mají nějakou výjimku. Myslím si, že tisková konference generálního tajemníka Rutteho byla jasnou deklarací toho, že žádná výjimka pro žádnou zemi neplatí. A že platí to, co si odhlasovaly vlastně členské státy na ministeriádě ministrů obrany NATO, kde se vlastně schválil ten závazek na 3,5 a 1 %. To znamená, že se bude směřovat k pěti procentům do roku 2035. Ano, to je změna oproti tomu, co bylo v původních vlastně materiálech, kdy se k tomu chtělo dojít dřív a tam se vyšlo Španělům vstříc. Ale to, že teď si to Španělé vykládají tak, že oni budou moci mít žádnou nějakou výjimku. Ne, žádné výjimky Mark Rutte řekl, že nebudou, že to není možné, protože pokud jsou tady nové capability targets, tedy cíle rozvoje schopností platné pro všechny členské státy. A jednotlivé členské státy tam mají nějaké prostě požadavky, které po nich aliance chce, tak tyto požadavky se musí splnit. A to, že jako je tam nějaký prostor, že je nemusí splnit všechny za rok nebo za dva roky. Ano, to platí, ale jinak také platí to, že NATO bude každoročně kontrolovat to, jak se plní nová cétéčka, jak se čerpají ty rozpočty, jestli opravdu to jsou 2 %, 2,5% tak, jak to je vlastně nastaveno v nějakých těch pravidlech těch jednotlivých zemí, aby došly k tomu závěru 3,5 a 5 % v roce 2035. A to je strašně důležitý vzkaz pro Donalda Trumpa, protože pokud Evropa něco takového a takovýto signál nevyšle, tak Donald Trump oprávněně bude říkat. Vy Evropo, vy jste černým pasažérem. My jako Američané nechceme platit na váš zdravotní systém, na váš sociální systém, na vaše školství, vy po nás chcete ochranu, obranu, ale sami za to nejste ochotní platit. Musíte zaplatit, abyste byli plnohodnotnými členy Severoatlantické aliance. A to o tom tam ty debaty budou a jsme na ně připraveni a myslím si, že se všichni v té sestavě, jak pan prezident, tak pan ministr zahraničních věcí, tak já shodujeme, že 5 % je cesta správným směrem, protože nová cétéčka opravdu dávají vedle těžké brigády, tak nám dávají ženijní pluk, dávají nám další brigádu, dávají nové počty vojáků. Měli bychom v těch počtech dosáhnout až počtu 38 000, což je o 14 000 vojáků z povolání víc, než máme teď. Proto jsem ráda, že se nám podařilo změnit tu legislativu tak, že budeme schopni snad lépe zvládat nábory.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Dobře, pane Metnare, NATO musí být silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí. Tohle nedávno v Londýně uvedl generální tajemník Mark Rutte. Řekněte mi, jak to udělat, jak odstrašit ty, kteří se na nás chystají? Protože nejen generální tajemník NATO varuje, že Rusko by mohlo přímo zaútočit na některý z evropských států do 3–7 let. Zhruba.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Musíme být jednotní, musíme být efektivnější a musíme být pružnější, reagovat na všechny hrozby, které v rámci mezinárodní bezpečnostní situace se tady vyskytují nebo objevují. Takže. A co se týče toho navyšování těch finančních prostředků, to je jenom jedna z cest, protože ono je to o procentech, je to o navyšování finančních prostředků, ale je to hlavně o budování schopností. A tam si myslím, že máme největší, jak se říká, dluh a mezery a tady bychom měli být daleko efektivnější a daleko pružnější.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Ale i to stojí peníze, ne, pane Metnare.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
To samozřejmě, že to stojí peníze, ale není to v těch absolutních částkách, protože přesně, jak říkám, to, že budete mít absolutní nebo obrovský balík peněz v danou dobu, tak to neznamená, že ještě okamžitě vybudujete ty schopnosti, které potřebujeme. Já si myslím, že je to o plánování a o efektivním přístupu v rámci modernizace a o spolupráci. Aby byly ty jednotlivé, řekněme, schopnosti sdíleny, a to je celá řada. Dneska to aktuálně vidíme, co nám zchází, co potřebujeme posílit nejenom věci z minulosti, ale co se týče, a ukazuje to i situace nejenom na Blízkém východu, ale i na Ukrajině. Jakou roli hraje protivzdušná a protiraketová obrana.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
To přesně máme v těch úkolech.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
To jsou takové obecné fráze. Buďte, prosím, konkrétnější, co to teda přesně znamená, pane Metnare?
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Já si myslím, že jsem vám odpověděl. Znamená to, abychom byli opravdu v tomto přístupu jednotní, abychom byli rychlejší a efektivnější v budování těch schopností, které potřebujeme a uvedl jsem vám jednu, a to je ta protivzdušná a protiraketová obrana.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Paní ministryně.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Ale bez peněz to nejde. A my jsme přesně na vládě, když jsme vlastně měli pana náčelníka generálního štábu a vládu jsme seznamovali s novými cétéčky platnými tedy teďka od tohoto summitu pro rok 2026. Tak tam si vlastně armáda dělala nějaký hrubý odhad toho, co to všechno bude plus minus stát. A přesně došla k tomu, že rok 2031, tak abychom docházeli k tomu navyšování přesně podle těch parametrů, která vlastně si schválili ministři, které si schválili ministři obrany. Takže jsme schopní, aby ten rozpočet se nezhroutil, abychom to zvládli a abychom dosáhli těch cílů, které nám ta cétéčka stanovují. Protože cétéčka vlastně schvalovaná za mých předchůdců i za pana Metnara, tak plníme opravdu ani ne z poloviny. A já to nevyčítám jenom panu Metnarovi, já to vyčítám všem ministrům, kteří se pohybovali na rezortu ministerstva obrany vlastně v těch předešlých letech, protože armáda byla Popelkou, která vždycky se odstrkávala na stranu a nikdo vlastně neřešil její investice do ní. A ten vnitřní dluh nám tam nabobtnal na jednu miliardu, a to jsou opravdu velké finanční prostředky a teďka se z toho nějakým způsobem musíme dostat, takže musíme splnit jednak co nejrychleji třeba tu těžkou brigádu, kterou se snažím plnit od prvního dne, kdy sedím na ministerstvu obrany. A musela jsem za pana Metnara rozhodnout výběrové řízení o nákupu bojových vozidel pěchoty, protože bojová vozidla pěchoty jsou součástí těžké brigády, stejně jako to jsou tanky. A on tu odvahu tehdy neměl, pokud by tu odvahu měl, tak už bychom měli další cétéčka splněná a měli bychom těch závazků míň. Ale souhlasím s protivzdušnou obranou, tak jak to pan Metnar říkal. A stejně tak tam máme ten ženijní pluk, těžkou brigádu a další brigádu.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A důležitá je, jak říkal pan Metnar, taky ta jednota. Pane Metnare, pokud se bavíme o zvyšování výdajů na obranu. Španělsko ale říká, že to dělat nebude. Jak byste tuhle zemi přesvědčil o tom, že těch 5 % HDP je správných?
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Vteřinku, jenom musím zareagovat na paní ministryni, která mě oslovila, co se týče některých rozhodnutí. Tak paní ministryně musí být i na sebe, řekněme, přísná, spravedlivá, protože hovořila o těžké brigádě a sama za ní rozhodli odsunutí prvků a vojenské techniky k roku 30–35 v novém KVAČRu 2035, který byl v roce 23 nimi předložený současnou vládou.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
A co jsem měla dělat, když jste je nekoupil.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Takže paní ministryně za celé období, soustřeďte se, já jsem vám též neskákal do řeči.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Počkejte, paní ministryně.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Jestli dovolíte, soustřeďte se a neskákejte mi, prosím, do řečí. Takže to já se musím opravdu ohradit, protože to je přesně ono. A na druhou stranu se tady daly obrovské částky na zálohy, které naší, řekněme, obranyschopnost a budování našich schopností nikam neposunuly. A dva roky vašeho, řekněme, pontifikátu jste nebyli schopni, ani vůči DPH jste nebyli schopni udržet náš nastavený trend výdajů vůči HDP. Ale vraťme se teda, co se týče.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Pane Metnare, nejsem papež, takže o pontifikátu bych asi nemluvila, ale tak možná.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Vašeho volebního. Opět mi skáčete do řeči, paní ministryně, já vás žádám. Podívejte se, já vám neskáču do řeči, když hovoříte.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Tak a teď, pane Metnare, tedy k té mé otázce, jak byste přesvědčil Španělsko, že 5 % HDP na obranu je správných?
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Tak já si myslím, že je třeba s nimi jednat, protože když si vezmete v rámci Aliance, ale máme i příklady v rámci Evropské unie, když se s těmi zeměmi hovoří a vede se ten, řekněme, důsledný dialog a přesvědčuje se, že nakonec ten kýžený výsledek přijde. A to jsme viděli poměrně, řekněme, u těch evropských rozhodnutí a já doufám, že ta jednota se nebude v rámci Aliance oslabovat, ale bude spíše zesilovat. Co se týče toho Španělska, Španělsko je opravdu specifické a patří s dalšími zeměmi, řekněme, k tý necelý jedné třetině zemí, kteří neplní ani ten závazek těch 2 %. A tady je třeba si uvědomit, že mezi těmi zeměmi jsou i země, které mají sdílené jaderné zbraně, které jsou součástí tý naší nejsilnější deterence, to znamená odstrašení vůči mezinárodním hrozbám, včetně Ruska.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Řekněte mi, paní ministryně, ještě, jak z toho má profitovat evropský a český průmysl? Už neplatí, že zbrojní výroba je špinavý a nechtěný byznys pro unijní kruhy, pro finanční svět. Jak nám tady taky občas v tomhle pořadu zaznívá.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak mění se to, nemůžu říct, že to úplně, zcela neplatí, pro některé banky to možná stále platí, ale mění se to a mění se to k lepšímu. Stejně tak jako se Evropská unie snaží měnit některou legislativu, aby se zrychlily některé procesy. Říká se tomu ten omnibus, který byl teďka vlastně schválený před několika dny a tam si myslím. že to je něco, po čem jsme dlouhodobě volali, protože například stavební řízení nebo některá nařízení a směrnice Evropské unie opravdu jsou natolik svazující, že když to řeknu lidově, nepostavíte v Čechách ani psí boudu, natož abyste tady postavili novou muničku. A to se mění. A chvála Bohu za to, že snad teda budeme teďka konečně po třech letech války na Ukrajině svědky nějakého progresu, ale co se týče ještě toho, co tady říkal pan Metnar, jeho zpackaný výběrový řízení na bojová vozidla pěchoty, kde v jeho KVAČRu bylo, že v roce 26 bude hotová těžká brigáda, tak to opravdu nebylo možné dosáhnout toho, pokud jsem v roce 2022 ihned po mém nástupu musela udělat právní analýzu, musela vybrat dodavatele, musela si to nechat všechno odsouhlasit vládou, uzavřít smlouvu, vyjednat nějakou průmyslovou spolupráci a opravdu jsme se dostali na konci roku 23, 24 k tomu, že jsme museli tento nákup, když jsme ho zrealizovali, nebo respektive ho realizujeme, tak jsme museli tento úkol posunout a pan Metnar to moc dobře ví, tak ať tady nedělá z diváků České televize hlupáky, že si tohle to nejsou schopni najít, jsou si to schopni dohledat v médiích. Co se týče toho, vlastně těch úkolů, které tady teďka vlastně summit bude mít. Ano, je to i o tom, že nejenom špinavý byznys by už neměl být zbrojní průmysl, ale velké zapojení toho průmyslu napříč prostě Evropskou unií, to si myslím, že je taková jako silná reakce Evropy i na Donalda Trumpa, že se konečně malé a střední firmy uvnitř Evropské unie začnou a uvnitř vlastně Severoatlantické aliance z evropských zemí, že se začnou spolu domlouvat a začnou spolu domlouvat na společných postupech, nákupech i nás společných vlastně výrobnách některého typu vojenského materiálu. A je to tak v pořádku. A já jsem toho fanda jenom, abyste prostě věděli, že opravdu v České republice jsme se od prvopočátku snažili průmysl zapojit tam, kde zapojit lze, do některých projektů bohužel zatím, a já říkám zatím, zapojit nelze, protože i ty firmy se nějakým způsobem chtějí prostě dobrat toho, že budou dělat nějakou inovaci, výzkum, vědu a třeba se posunout i v některých technologiích, ve kterých zatím třeba nemáme úplně špičkové firmy a jdou s tou dobou. Já to vím, protože komunikuju s akademiky. Snažíme se i zapojovat do některých našich projektů různé vysoké školy, univerzity, ČVUT, zemědělskou univerzitu a opravdu máme tady spoustu chytrých mozků, které jsou schopny dát i na stůl prostě nějaké projekty, které můžou být zajímavé v rámci celé Evropské unie.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Pane Metnare, tohle vidíte stejně?
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Zase musím zareagovat, než se k tomu dostanou, protože paní ministryně už by za 3,5 roku mohla vědět, že není jenom těžká brigáda o bojových vozidlech pěchoty, ale je to i o těch minometech, je to i o dělostřelectvu, je to i o, je to i o tancích a je třeba říci, jak stále opakujeme dokola, je to ten samý tým, který tento projekt BVP zrealizoval, tak ten připravil a radil a vy to dobře víte, aby se udělaly ty kroky a vyloučily se ty nabídky, takže stále se snažíte tady tyto, řekněme polopravdy a řekněme manipulace, říkat divákům a veřejně.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Vy se z toho snažíte vyvinit a ospravedlnit.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Vůbec ne. Paní ministryně, já jenom bych rád, aby opravdu ta armáda se někam posunula.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
To jsme dva.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Byly tam všechny ty prvky těžký brigády, protože nejenom...
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak škoda, že jste pro to něco neudělal, když jste byl ministr obrany.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Umíte se trošku soustředit, paní ministryně na to, abychom se poslouchali?
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Tak paní ministryně teď bude na chvilku potichu a pan Metnar se bude soustředit na odpověď na moji otázku.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Ano, já jenom s dovolením jenom dokončím tu větu, protože máme dobudovat nejenom jednu těžkou brigádu, ale budeme mít za úkol vybudovat dvě brigády.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
To jsem říkala.
Lubomír Metnar, předseda Výboru pro obranu PSP ČR, bývalý ministr obrany /za ANO/
Takže to je jedna věc. Co se týče zapojení, řekněme, domácího průmyslu a evropské průmyslové obranné základny, tak ono je to takové déja vu, ono od války, od propuknutí války na Ukrajině, tak procházely různé strategie. Myslím, že první přišla v roce 2023. Věnovalo se to a byla to první v Evropě opravdu obranná strategie, která tam měla prvky a směřovala do roku 30–35. Teď paní ministryně správně říká, že teď v létě by má Evropa vyjít s tím omnibusem, s tím balíkem legislativním, který by měl opravdu, řekněme, odstranit ty překážky a aby se mohly ty firmy jednotlivých zemí, unijních zemí zapojit v rámci obranného průmyslu, protože to, co slyšíme od těch konkrétních firem, opravdu není dobré a takové environmentální certifikace, aby dokládaly, kolikrát se splachuje a kolik teče vody v umyvadle, v koupelnách, to prostě nesvědčí tomu a nepomáhá to, ale bohužel to tak dlouho trvá, a to je obrázek současné situace a je třeba si říct, že nemůžeme jít cestou Green Dealu, ale musíme, pokud chceme se cítit bezpečně, podpořit ten obranný průmysl.