20.3.2025
Krym je symbol, je nepřijatelné ho Ukrajině vzít
Interview ČT24 (ČT24) ● 20. 3. 2025, 18:25 ● moderátorka: Tereza Řezníčková
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si stojí za svým sobotním prohlášením, že výměnou za příměří v rusko-ukrajinské válce nemohou být ústupky Kyjeva. Ukrajinci podle ní „prolili příliš mnoho krve“ na to, aby ustupovali agresorovi. Za nepřijatelné pokládá vyjádření některých státníků, například prezidenta USA Donalda Trumpa, aby Kyjev Moskvě přenechal Ruskem okupovaný Krym. Krym je symbolem, který nelze Ukrajině sebrat, řekla v Interview ČT24.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
3 % HDP na obranu a 30 000 vojáků z povolání. Dalších 10 pak v aktivní záloze. Takové by mělo být Česko v roce 2030. Pokud by rozhodovala současná vláda. Bude takové? A kde se na to vezme? Pomocí daní nebo škrtů? Proč se nedaří dohodnout alespoň na základních obrysech bezpečnostní politiky napříč politickým spektrem? A máme na Spojené státy hledět jako na spolehlivého nebo nepředvídatelného partnera? Ptát se budu ministryně obrany Jany Černochové. Paní ministryně, vítejte, dobrý večer.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Děkuji za pozvání, dobrý večer.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Dnes je to přesně dva měsíce od inaugurace amerického prezidenta. Co se od jeho nástupu změnilo na ministerstvu obrany? Jaká je tam atmosféra?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak já jsem ráda, že ten poslední týden je poměrně klidnější, než byly ty týdny před tím, že vlastně v těch názorech alespoň se drží nějaký konsenzus, protože skutečně ty záležitosti, které byly spojeny třeba s pomocí Ukrajině, s nesdílením informací s Ukrajinou, tak nám dělaly vrásky na čele, protože tady teďka nešlo pouze o Ukrajinu, ale šlo o to, že Spojené státy jako jedna z velmi významných zemí Severoatlantické aliance vlastně přestala sdílet zásadní informace, zpravodajské informace s jednou zemí, velkou zemí, kde probíhá válečný konflikt, a tady je jasné, že se nějakým způsobem jiné země třeba i ty informace zkoušely, pokoušely ve prospěch Ukrajiny nahradit. Stejně tak ta pozastavená pomoc bylo něco, co jsme sice doufali, že se nestane, ale co se na nějakou dobu stalo, takže když bych to hodnotila teďka tou optikou těch dvou měsíců, tak jsem ráda, že se ta situace zklidnila, že se znovu vrátí ke stolu na jednání jak prezident Zelenskyj, tak prezident Donald Trump a že můžeme očekávat, že americká administrativa bude nějakým způsobem participovat na tom, aby Ukrajina měla dostatek sil, prostředků k tomu, aby zvládla čelit ruské agresi.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A jak důvěryhodní tedy Američané jsou, když to shrnete?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Když se bavíte se zástupci bezpečnostní komunity, tak skutečně to nesdílení informací je něco, co způsobilo reputační problém. Pozastavení pomoci Ukrajině, to je trošku něco jiného, protože něco takového naznačoval i Donald Trump během kampaně, takže to vlastně, když se stalo a stalo se to až po měsíci a půl nebo po měsíci a týdnu, tak to nebylo úplně tak překvapivé, ale to nesdílení informací je reputační problém a myslím si, že toto nějakým způsobem Spojené státy jako partnera poškodit mohlo. Na druhou stranu všechny země, včetně České republiky si jsou moc dobře vědomy toho, že v globálním světě, ve kterém žijeme, tak se bez Spojených států neobejdeme, nechceme se ani nějakým způsobem s nimi rozhádat, udělat si nepřátelské vztahy, ale uvědomili jsme si to, zejména si to uvědomili evropští lídři, že skutečně ve chvíli, kdy ta prohlášení Donalda Trumpa vůči Evropě a vůči tomu, že válka probíhá na našem kontinentu a že naší hlavní úlohou je tu válku vyřešit a nějakým způsobem Ukrajině pomáhat, tak je to poučení. Je to poučení, že máme spoléhat v našem regionu hlavně sami na sebe, plus na některé další spojence mimo náš kontinent. Tady prostě bych vyzdvihla roli třeba Kanady nebo některých dalších zemí, jako je Japonsko, jako je Izrael, se kterými také máme dlouhodobou obrannou spolupráci a kteří nám nějakým způsobem mohou pomáhat, třeba i nahradit některé prostě dodávky i třeba vojenského materiálu namísto Spojených států, byť samozřejmě doufáme, že k tomu nebude muset dojít. Ale v tuto chvíli, kdy se řeší cla, zvyšují se ceny právě v důsledku té celní politiky Donalda Trumpa, tak i vlastně tohle může být něco, o čem musí ty země přemýšlet, protože už na pozadí válečného konfliktu se vojenský materiál zásadním způsobem prodražuje. Zdražily se všechny vlastně komodity, ze kterého se vojenský materiál vyrábí, a tudíž tedy ještě uvalení těch cel může opravdu znamenat velké navýšení cen. A budeme hledat nějaké alternativy.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Když mluvíme o tom, jak to vnímají i jiné evropské země a o tom, že o tom komunikujete se svými kolegy. Vnímá třeba Dánsko, Spojené státy jako svého partnera?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
No, samozřejmě, že ve vazbě na jeho násilná vyjádření Donalda Trumpa ohledně Grónska, které je zcela nezpochybnitelně dánské, tak chápu, že pro Dánské království to je něco, co je překvapilo. Já si myslím, že určitě evropští státníci se jasně v tomto ohledu za Dánsko postavili a na všech možných úrovní se snažíme vysvětlovat americké administrativě, že toto není cesta správným směrem, že to uspořádání tak, jak prostě tady je, tak je výsledkem prostě nějakých dlouhodobých dohod a že není možné do toho vstupovat a zasahovat tímto způsobem. Jestli to Donald Trump bude chápat, to já samozřejmě nevím a nemůže o tom spekulovat.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A věříme my jako Česká republika v tuto chvíli, že Donald Trump by se za evropské země v rámci Severoatlantické aliance postavil?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak Spojené státy netvoří, byť má silnou roli pouze americký prezident, já si myslím, že ve Spojených státech je poměrně silná role té administrativy kolem prezidenta a i když jsme si vlastně v minulosti zažili třeba i prezidenty, kteří měli nějaké vážné zdravotní důvody, tak vždycky ta administrativa byla natolik silná, že žádný problém nenastal a já pevně věřím, že nenastane ani tady a že vlastně ty počáteční věci můžu říct, snad i se někdo neurazí, když řeknu nějaké přešlapy Donalda Trumpa, které i v té diplomacii on udělal, tak jsou možná nějakým vykolíkováváním toho území, kdy chce na sebe upozornit, chce dát světu jasně najevo, že on tu politiku bude dělat jinak než jeho předchůdce Joe Biden a že vlastně Amerika opravdu pro něj bude na prvním místě, jak častokrát říkal, i v té volební kampani.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A jak se ten jeho postoj tedy vyplácí, když sledujete vyjednávání o příměří, o míru, vyjednávání s Vladimirem Putinem i s Volodymyrem Zelenským. Jak to vnímáte?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak za prvé, to vyjednávání se musí odehrávat na platformě, že musí být Ukrajina informována o tom, o čem se bude vyjednávat, musí souhlasit s tím, že se bude vyjednávat v nějakých mantinelech, parametrech, protože to nemůže být o Ukrajině bez Ukrajiny. To zásadně odmítám a myslím si, že v tomhle tom opravdu i jako Česká republika k tomu můžeme mít zcela legitimní důvod. Naší historickou zkušenost s rokem 1938. To, že se v těch jednáních někam posouvají, to já považuji za správné, myslím si, že je dobře, že se našel státník, který může telefonovat a jednat dvě hodiny s Vladimirem Putinem. Na druhou stranu musí to být opravdu v těch mantinelech toho, co je pro Ukrajinu přijatelné či není, a nemůže to být něco, co by vlastně ty Ukrajince stavělo před hotovou věc. Trošku tak jako mysticky je opředený ten dvouhodinový telefonát mezi panem prezidentem Trumpem a prezidentem Putinem. Takže tam se ani vlastně neshodují obě ty země v tom, co všechno řešily. Takže to, když si přeložím z té diplomatické spíše do té češtiny a do toho, do té politiky, tak si myslím, že tam k žádné zásadní dohodě zřejmě mezi nimi nedošlo. Tudíž každý si to vykládá tak, jak prostě si to chce vykládat ve prospěch svojí země.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Vy jste totiž řekla v sobotu při setkání s ukrajinským ministrem obrany, že cenou za příměří v Rusko, ukrajinské válce by neměly být ústupky Kyjeva. Zajímá mě, jestli je to, řekněme, politická proklamace, nebo jestli skutečně je to myšleno vážně, protože jedna věc je nějaké přání, jedna věc je politická realita. A teď mluví americký ministr zahraničí, ale i americký prezident o tom, že obě strany mají dělat nějaké ústupky.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Ano, já to opravdu tak cítím, cítím to tak, že to je správně už jenom z toho důvodu té naší historie a myslím si, že to tak hlavně cítí Ukrajinci, kteří prolili mnoho krve na to, aby teď dělali nějaké ústupky a vyjádření Donalda Trumpa o tom, že Krym má být součástí Ruské federace, je pro mě něco naprosto nepřijatelného. Přece Krym měl ve chvíli, kdy byl, kdy začal být okupován Ruskou federací v roce 2014, tak to měly být všechny země, nevyjímaje Spojené státy, které se proti tomu měly zásadním způsobem postavit a ne teď vlastně petrifikovat ten stav prohlášením Donalda Trumpa, že vlastně by to mělo zůstat Rusku, že to je teda nějaké vydobyté území, které jim má náležet. To by se asi nelíbilo ani Spojeným státům, pokud by nějakým jiným způsobem se řešily prostě některé části Spojených států, že by se řeklo, no, tak už tam jsou dlouho, tak ať jim to teda zůstane. Takhle přece nemůže fungovat mezinárodní politika, mezinárodní politika nemůže být pouze politikou, musí se tady opravdu jednat o nějaké vyšší morální hodnoty, o nějaké principy. A Krym je symbol pro Ukrajince a myslím si, že takto to oni berou. Možná jestli z něčeho, tak, jak jsem chápala, i některé rozhovory, které dělal vlastně Volodymyr Zelenskyj v poslední době, tak jestli z něčeho možná jsou ochotni Ukrajinci ustupovat, tak to jsou třeba z nějaké, z nějakých částí v Doněcku, ale rozhodně to není Krym. Krym je pro Ukrajinu obrovský symbol a nesmíme jim ho, nesmíme jim tento symbol sebrat a v tomto ohledu prostě se teroristům neustupuje.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Já jsem se ptala na tu důvěryhodnost Spojených států v tuto chvíli i proto, že to je důležité i z hlediska nás jako České republiky a našich nákupů, řeší se hodně F-35. Opozice vám jejich nákup vyčítala z různých důvodů, ale teď se ukazuje, že zkrátka některé státy už pochybují nad F-35 právě kvůli politice Spojených států, vzhledem k tomu, co by se stalo, kdyby například nespolupracovaly s námi, pokud jde o software nebo o náhradní díly. Je tohle riziko? Vyhodnocuje si to i Česká republika, podobně, jako si to vyhodnotila třeba Portugalsko, jak to teď zvažuje Kanada?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak Portugalsko si to vyhodnotilo ještě dřív, než uzavřelo deal, Portugalsko bylo ve fázi, v jaké byla Česká republika na počátku vyjednávání, než jsme předložili vůbec vládě nějaký návrh na uzavření nějaké dohody, nějaké smlouvy se Spojenými státy, a to, že vlastně mají předčasné volby, že ministr obrany je v demisi, já mu rozumím, že nechce podepisovat jako ministr v demisi.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Dobře, tak se zeptám jinak, jestli toho nelitujeme?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Takto velký kontrakt a chce počkat na novou vládu vzešlou z voleb. Takže to vlastně ani neberu jako nějaké odstoupení. Já toho nelituju, protože já si myslím, že opravdu v době, kdy jsme to rozhodovali, tak na základě vojenského doporučení padlo rozhodnutí, že vojáci chtějí letoun páté generace a jiný letoun páté generace na trhu tehdy nebyl. A je to zase chyba Evropy, že prostě nebyla Evropa schopná držet trend se Spojenými státy a nějakým způsobem se snažit o to, aby opravdu i v tomhle tom šli dál a dopředu. Takže opět je to poučení pro Evropu. Rozhodně toho nelituju, stejně jako pevně věřím, že Andrej Babiš a Lubomír Metnar nelitují svého rozhodnutí nakoupit americké vrtulníky. Tam se totiž může stát úplně to samý.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Myslíte si, paní ministryně v tuto chvíli, že ty F-35 Můžou tohle riziko v budoucnu přinést?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Že by je někdo odpojoval na dálku z Bílého domu?
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Že by třeba nebyla možná nějaká aktualizace těch systémů a tím pádem by nefungovaly úplně na 100 procent.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Já si myslím, já si myslím, že to možné není, protože Amerika je v tomhle tom seriózní, solidní partner, který i z hlediska svého byznysu si něco takového nemůže dovolit. A my tady nemáme pouze nebo nebudeme mít pouze F-35. Lubomír Metnar s Andrejem Babišem rozhodli o nákupu amerických vrtulníků Venom a Viper, kam může nastat úplně stejný problém, že pokud se rozhodne americká strana, že nebude posílat nějaké upgrady těch technologií, tak tam se přece můžeme dostat úplně do stejného problému, pokud by ta americká strana něco takového dovolila. Takže je překvapení pro mě, že mi to zrovna vyčítají kolegové, kteří tu americkou techniku nakupovali také a nakupovali ji úplně stejným způsobem, jako jsme ji nakupovali my. To znamená vláda - vláda a není to pouze, nejsou to pouze vrtulníky, ono těch komponent vlastně ze Spojených států do těch technologií do vojenského materiálu je celá řada, americké komponenty najdete v tancích...
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Takže bez Američanů se nehneme?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Nehneme.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Ta procenta na obranu. 3 %, mluví se o roku 2030. Říkala jsem to v úvodu, že na tom je shoda ve vládě. Vy byste šla ještě dál?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak pokud bychom měli dodržet to, co žádá Donald Trump, tak máme jít na 5 %, což by pro nás znamenalo nějakých 470, 480 miliard plus. Ne. Jsme nohama na zemi. Myslím si, že chceme se chovat nejenom jako seriózní partner v Severoatlantické alianci, ale i jako dobrý hospodář. A já tady zcela na rovinu říkám, že kdybych zítra dostala 5 % na obranu, nejsme schopni je utratit. Ne, že bychom neměli za co je utratit, ale nejsme schopni to zprocesovat, protože ten akviziční proces opravdu je věcí, která trvá dlouho, byť jsme odstranili některé překážky, ale třeba i z hlediska personálu. My se bavíme, že chceme nabírat na 30 000 a na 10 000 záloh a vojáků, na druhou stranu my potřebujeme nabírat i civilní zaměstnance, protože pokud nám takto rapidním způsobem vzrůstají akvizice, finanční prostředky, tak na to musí být lidé, kteří to zprocesují. Takže ano, 3 % je něco, co jsme schopni procesovat v tom postupném horizontu 0,2 plus.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Máme teď přesný seznam, za co chceme utrácet ta 3 %? Naprosto přesný plán, co by mělo platit, co se má soutěžit, výběrová řízení, to je to, co vám opozice vyčítá, že se tady mluví o procentech, ale nemluví se o tom, za co konkrétně se ty peníze utratí.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Kdyby opozice seděla na tom jednání, na kterém jsme seděli se zástupci Pirátů a všemi ostatními zástupci politických stran v Poslanecké sněmovně, dostali by seznam, kde by se dozvěděli přesně projekty, které vychází nejenom z koncepce výstavby Armády České republiky a ze strategických dokumentů, ale vychází i z našeho spojenectví v Severoatlantické alianci. Protože platí tady tzv. cétéčka, což jsou cíle rozvoje schopností, které platily, vlastně tehdy ty poslední byly schvalovány v roce 2021, když byl ministrem obrany pan Metnar, takže ví, co jsou cétéčka a také ví, jakým způsobem se ta cétéčka musí v rámci aliance plnit a tam těch cétéček teďka po summitu, který bude na přelomu června, července, víme, že Česká republika bude mít mnohem víc, a proto jsme chtěli zástupce všech politických stran, které momentálně sedí v naší Poslanecké sněmovně, tak jsme s tím chtěli seznámit, prostě hnutí ANO a SPD nepřišli. Zřejmě ty informace prostě nechtějí mít, chtěli jsme jim je dát, chtěli jsme jim je poskytnout. Víte, ono jsou věci, které jsou nějakým způsobem i třeba režimové a o kterých se prostě nemluví na veřejnosti z toho důvodu, že nechceme, aby náš protivník a ten protivník nemusí být jenom Rusko nebo Čína, může to být i, můžou to být nějaká teroristická hnutí, organizace a ve chvíli, kdy vy se vlastně obnažíte a řeknete jim všechno, co chystáte v nějakých plánech, tak se to může stát bezpečnostním rizikem. A přece takto ti lidé, kteří jednou jedno volební období dělali ministra obrany a dělali premiéra České republiky, tak musí uvažovat také, vždyť oni tu odpovědnost měli úplně stejnou, jakou ji máme...
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A možná mít budou po volbách.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
...premiérem Fialou. Tak já doufám, že ne. Udělám proto všechno, abychom v těch volbách byli úspěšní, abychom mohli i dokončit třeba ty projekty modernizace armády, protože upřímně řečeno, hnutí ANO mělo rezort ministerstva obrany dlouhých osm let, bylo to v době konjunktury, kdy se mohlo nakupovat za mnohem nižší ceny, mohly se vynakládat finanční prostředky do modernizace armády, nedělali to v době, kdy ekonomická situace není ideální a ještě vojenský materiál mnohem dražší, protože pár kilometrů od nás řádí válečný konflikt.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A paní ministryně, tak ODS jako rozpočtově odpovědná strana teď tedy přijde a řekne, je potřeba prostě dávat víc peněz na obranu a na naši bezpečnost a je potřeba někde ubrat, kde?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
V tuto chvíli jednají týmy ministerstva obrany s týmem ministerstva financí, abychom v roce 2025, tedy v letošním roce našli dostatek finančních prostředků, tak abychom mohli splnit ta 2 %, protože jak říkáme, my se dostáváme vždycky do problémů, že my počítáme s nějakým výhledem podle predikce, ta realita pak v tom příslušném kalendářním rozpočtovém roce může být jiná a my si můžeme prostě namalovat projekty, které chceme realizovat a pak zjistíme, že ta predikce je jiná a tudíž nám třeba bude chybět pár miliard na to, abychom spustili nějaký akviziční proces. Pan ministr...
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
/nesrozumitelné/ Na daních nebo na škrtech, protože třeba pan Žáček z ODS hovořil v některých rozhovorech o tom, že máme přebujelý sociální systém. Kolegové ze STAN někteří tvrdí, že český senior s vysokým důchodem to pochopí. To říkal pan poslanec Letocha, tak jestli takovýmto způsobem se ve vládě o tom baví?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Takhle, já určitě nebudu tady dávat nějaký výčet, kde by se mělo škrtat. Tohle opravdu musí dělat experti a já jako expert na státní rozpočet opravdu se necítím. Myslím si, že pan ministr Stanjura má v tom zcela jasno. Zvyšování daní není asi teďka to, kterou, jakou cestou bychom se chtěli vydat, každopádně dneska jedná Evropská rada a mimochodem na té Evropské radě padají i poměrně zásadní informace pro členské státy, kdy se schválila Bílá kniha o obraně, ve které je i několik vlastně variant získávání finančních prostředků, finančních nástrojů v rámci Evropské unie a tohle jsou třeba finanční prostředky, které také můžeme zapojit a vlastně nemusí to být notně pouze z rozpočtu České republiky, což je, myslím si, také pozitivní. Jsou tam, bude tam silnější role Evropské investiční banky.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A máme třeba i podobnou cestou jako Německo, které si schválilo ten obří balík a bude si půjčovat?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Tak je to i jedna z variant, byť samozřejmě jako konzervativní strana, je to něco, co také je až krajní řešení, záleželo by na to, za jakých podmínek by to bylo, ale já opravdu spoléhám na to, že i pan premiér přijede s nějakými jasnými informacemi z Evropské rady. Zatím z těch předběžných informací vím, že by měla poskytnout nástroj, nový nástroj vlastně, který je, tvoří páteř toho pilíře, tak tam má být až 150 miliard euro ve formě půjček krytých rozpočtem Evropské unie na investice do obrany. Státy, které budou chtít využít, budou muset připravit investiční plány. Je tam i ta větší flexibilita v používání finančních nástrojů Evropské unie pro podporu obranných iniciativ, silnější role Evropské investiční banky a v neposlední řadě, když se budeme opravdu snažit podporovat náš vlastní obranný průmysl, a to jak importem, tak exportem, že budeme používat vlastně jako stát my i vlastně jejich výrobky, budeme je podporovat i v té exportní politice, tak to rozpohybuje tu ekonomiku. Tady už vlastně i teďka víme, jakým způsobem se poměrně výrazně ta válka propsala do našeho hospodaření. Je to Hospodářská komora, konkrétně ta obranná sekce, která tady vlastně má nějaké údaje, že z každé vynaložené koruny se získávají 3 Kč, které zůstávají v České republice, takže když budeme podporovat i náš vlastní obranný průmysl a jeho rozvoj, tak logicky pak z toho můžeme profitovat a promítne se to multiplikačním efektem do naší ekonomiky, protože tady vlastně budou zaměstnaní lidé, kteří tady budou platit daně, ty firmy tady budou platit daně a bude to mít tenhle nárůst.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Letos, paní ministryně, ta 2 % mimochodem splníme?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
To je to, co jsem říkala, že my vlastně teďka v rámci těch týmů sedíme nad tím, že ta prognóza, která opět byla v nějakých číslech, které se liší od té reality, tak musíme teď najít ještě nějaké finanční prostředky pro to, aby to opravdu byla ta 2 %. Ten zákon je takto koncipovaný. Poláci v tomhle možná šli trošku tehdy, když dávali do legislativy 2 %, tak šli dál a dělali to dobře, protože si tam dávali rovnou 2,2 %, aby to právě jim pokrylo vlastně ty predikce, které nebudou odpovídat té skutečnosti, my jsme tam dávali 2 %, teď tedy je nějaké usnesení vlády, které vlastně směřuje k tomu navyšování a proto, abychom my mohli vlastně utratit i některé prostředky z letošního rozpočtu, tak ale musíme mít jistotu toho dalšího financování v dalším období, což je to usnesení vlády, které směřuje k těm třema procentům do roku 30, protože ten akviziční proces vy nezahájíte ve chvíli, kdy nemáte pokryté celé financování na celé období. Mimochodem nákup těch letounů F-35, tak je vlastně bude financován 11 let a kdybychom neměli pokryto financování na celých 11 let, tak by mi nikdy ministerstvo financí nemohlo dát souhlas s tím, že můžeme spustit ten akviziční proces.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Vy jste mluvila už o nedostatku vojáků. Já jsem zahájila ten rozhovor tím, jak by to mohlo vypadat v tom roce 2030. Bude to tak vypadat. Pomůžou k tomu ty peníze, které teď vlastně schválil Senát, že budou moct být jako náborový příspěvek?
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Oni to nejsou jenom peníze, on je to soubor všech opatření, kterým se snažíme zatraktivnit službu v armádě, a to jak pro stávající vojáky, tak pro ty, kteří se rozhodují, že třeba na kariéru vojáka z povolání se chystají. My musíme udržet profesionály, musíme udržet stávající počty, aby nám ti lidé neodcházeli, aby nám neodcházeli třeba jenom z toho důvodu, že jsou třeba v regionech, kde je obrovský podstav a nejsme schopni je udržet v těch regionech, protože tam třeba není nějaká funkční infrastruktura, nejsou tam třeba ani věci, které by byly nějakým způsobem vhodné pro to, aby tam byly přestěhovaný třeba jejich rodiny. Tohle všechno jsou věci, které částečně můžeme řešit tím zákonem, kde máme stabilizační příspěvky, máme tam náborové příspěvky, máme tam lépe vlastně koncipováno cestovné, příspěvky na bydlení a věci, které nějakým způsobem můžou ty lidi motivovat, aby v armádě zůstali, anebo aby šli sloužit. Já mám dneska strašně pozitivní zprávu. Seděli jsme ráno na poradě s náčelníkem generálního štábu...
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Tak jenom krátce, paní ministryně.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
A dozvěděli jsme se, že je velký zájem od středoškoláků, účastnit se toho našeho letního kempu. Navýšili jsme kapacitu tak, že bychom mohli vycvičit 800 středoškoláků by mohlo přijít našim kurzem, takže to jsou snad dobré zprávy pro českou společnost. A je to vlastně i zpráva, že to s tou mladou generací není tak špatné.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Říká ministryně obrany Jana Černochová. Já Vám děkuju, že jste přišla do Interview.
Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/
Já vám také děkuju. Strašně to uteklo.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
No, a teď už jsou na řadě Události, hezký večer.