Pořad Nový den na CNN Prima News, hostem byla ministryně obrany Jana Černochová

Nový den (CNN Prima News) ● 12. 3. 2025 ● moderátoři Daniela Habešová, Marek Kafka

Daniela Habešová, redaktorka

Evropa bude razantně zvyšovat výdaje na obranu a Česko chce navyšovat taky ze současných 2 % HDP na 3 %, což by mělo být přibližně čtvrt bilionu korun. Toho by měla Česká republika dosáhnout v roce 2030.

Marek Kafka, redaktor

Kde vzít peníze a do čeho je dávat? A opravdu se v Česku nepřemýšlí o povinné vojně? To jsou témata pro ministryni obrany Janu Černochovou, kterou vítáme ve studiu, mockrát děkujeme, že jste přijala naše pozvání.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Dobré ráno. Dobré ráno. Děkuju za pozvání.

Daniela Habešová, redaktorka

My děkujeme, že jste ho přijala. Než se dostaneme k České republice, začneme s aktuální zprávou. Ukrajina přijímá americký návrh na třicetidenní příměří, a to v bojích s Ruskem, americký prezident Donald Trump chce ale ještě tento týden mluvit s ruským prezidentem Putinem. Jaká je to pro vás zpráva?

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Je to pro mě velmi dobrá zpráva, protože pokud by ruská strana akceptovala ten návrh na příměří, tak to znamená pro Ukrajinu, že přestanou každý den umírat lidé na jejím území v důsledku ruského bombardování nebo v důsledku toho, že tam působí a vraždí nevinné civilisty, ruští vojáci. Samozřejmě je otázka, jestli Kreml tento návrh přijme nebo nepřijme. Já budu doufat, že pokud opravdu ta slova o míru, která zaznívají v těch posledních hodinách, ze všech stran, jsou platná, takže ten návrh na to příměří bude akceptován i Kremlem, protože to je jediná ta správná cesta, jak zasednout ke stolu a začít se bavit o ukončení tohoto bezprecedentního válečného konfliktu, který začal jako speciální operace ruských vojáků na Ukrajině, a to je prostě vrchol všeho cynismu, co vlastně celá ta válka za tři roky dokázala předvádět? A i samozřejmě to, že Volodymyr Zelenskyj dostal znovu šanci zasednout ke stolu se zástupci Spojených států, považuju také za pozitivní to jednání v tom Bílém domě, to páteční jednání v tom Bílém domě jsme všichni sledovali s úžasem. Někteří z nás se k tomu vyjadřovali. Nebylo to šťastné a myslím si, že takto to je nastartováno správně a že i to, že se obnovily znovu pro Ukrajinu zpravodajské informace od Spojených států, to je velmi zásadní informace a je to zásadní informace nejenom pro Ukrajinu, ale pro nás všechny, protože sdílení informací je základní předpoklad k tomu, že se tady nebude šířit terorismus, že se tady nebude opravdu odehrávat to, čeho jsme svědky nejenom ve vazbě na Ukrajinu, ale třeba i jiné evropské země, jako jsou některé útoky prostě, které vídáváme v posledních dnech v Německu, ve Francii, v těchto zemích.

Marek Kafka, redaktor

Zpravodajské informace už by tedy měly být obnoveny směrem na Ukrajinu. Pojďme na to domácí dění. Mluví se často o navyšování výdajů směrem na obranu, protiargumentem je, aby měl ty případné zbraně kdo obsluhovat, protože v souvislosti s českou armádou se mluví o podstavu, podle informací má česká armáda včetně aktivních záloh zhruba 30 000 členů, ale i plán je mít zhruba o třetinu více, tedy 40 000. Jak toho docílit.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Docílit toho mimo jiné tím, že jsme teďka vlastně přijali v Poslanecké sněmovně a příští týden mě čeká jednání v Senátu novelu zákona 221 o vojácích z povolání, kde je celá řada, benefitů a vlastně je tady i možnost nějakým způsobem zefektivnit službu v armádě, jak pro ty stávající vojáky, tak pro ty vojáky budoucí, víte, ono není se čemu divit, že se do armády v těch posledních vlastně třech letech hlásí méně lidí? Je to celoevropský jev, je to vlastně jev i na pozadí té války na Ukrajině, že lidé se prostě jednoduše bojí vstupovat do armády, když vědí, že je ta válka takhle blízko a že opravdu by mohli i jako profesionální vojáci nebo jako příslušníci aktivní zálohy, být nějakým způsobem součinný v rámci toho válečného konfliktu. A tohle je něco, co v té veřejnosti ještě nezaznělo, že vlastně to, že nám ubývá přihlášek na začátku té války, přibývalo přihlášek, ale pak vlastně, když se zjistilo, že ten konflikt se táhne takhle dlouhou dobu, že je tam tolik obětí, tak naopak tady jsme zaznamenali obrovský úbytek žadatelů o službu. Stejně tak řada lidí i třeba z těchto důvodů, z armády odcházela.

Daniela Habešová, redaktorka

A jak moc velký je to problém? Protože mluvíme tady o počtech 30, 40 000, což je jedno malé město. Je to opravdu ten počet, který by stačil proto, aby Česká republika mohla mít plnohodnotnou armádu.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Tak tento počet vyplývá z nějakých aliančních plánů a z plánů vlastně vojáků i v rámci České republiky vzhledem k území, vzhledem k tomu, jaké vlastně máme jako spojenecká armáda úkoly, protože dneska slavíme, je 12. března, slavíme 26 let, že jsme součástí Severoatlantické aliance, jedné tedy z největších aliancí bezpečnostních aliancí, obranných aliancí na světě, a tam ten princip té kolektivní obrany je o tom, že se vlastně dělí ty úkoly mezi ty členské státy. Já si myslím, že bychom určitě měli více zapojovat dobrovolníky, že bychom více se měli zaměřit na mladou generaci, aby třeba neodmítala zkusit dobrovolné cvičení, protože je to něco, co je k ničemu nezavazuje. Vím, že mladá generace nemá ráda nějaké dlouhodobé závazky, takže se snažíme i přizpůsobit vlastně tomu mindsetu té mladé generace. Tím, že to děláme na dobrovolné bázi, nic, nepodepisují žádné kontrakty. Teprve ve chvíli, kdyby se pak rozhodli vstupovat do aktivní zálohy, tak tam už pak to je kontrakt.

Marek Kafka, redaktor

Dokonce jestli se nepletu, tak byly i nějaké programy pro školy, kdy si to školáci mohli vyzkoušet právě dobrovolně. Ale pojďme k té otázce, kterou si možná pokládá řada Čechů, nevrátí se povinná vojenská služba, protože byla tu samozřejmě v minulosti některé strany toto téma otevírají, řekněme, ale samozřejmě je tu otázka infrastruktury, zda na to máme kapacity, i co se týče vojenského vybavení a zázemí. Jak to s tím bude?

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Jsem naprosto ve shodě s panem premiérem a i včera jsme si to opět opakovali, že v žádném případě ani on, ani já nebudeme navrhovat žádnou základní vojenskou službu, jsme rádi, že máme profesionální armádu, jsme rádi, že konečně se nám daří modernizace armády, a to je náš úkol sehnat dostatek finančních prostředků pro to, aby se Dohnal ten velký deficit, vnitřní dluh, který naše armáda má díky tomu, že těch posledních prostě více než 20 let se nedávalo do obrany, to, co se dávat mělo do naší vlastní bezpečnosti, to přece není jenom o obraně, to je o bezpečnosti, o tom, aby se i občané České republiky cítili bezpečně v naší zemi, protože jak jsme si třeba i zažili při nedávných povodních nebo při tom velkém požáru v tzv. Českém Švýcarsku je to i armáda, která je součástí integrovaného záchranného systému a pomáhá odstraňovat tyto následky událostí, které prostě si nikdo z nás v České republice nepřeje.

A to, že vlastně vojáci jsou i součástí kolektivní obrany, že chodí vlastně i na společná cvičení s jinými zeměmi, to je samozřejmě jejich hlavní úloha, proto vlastně jsme se stali i součástí Severoatlantické aliance a obranná bezpečnost naší země nesmí být Popelkou a nesmíme ji upozaďovat na úkor jiných rezortů. Jenom pro vaši informaci, ten vnitřní dluh naší armády za těch více než 20 let je 600 miliard korun, což v cenách, když připočteme inflaci, tak je to jeden bilion korun, což je opravdu obrovský vnitřní dluh a my se ho snažíme dohánět to, že se nám ne vždycky všechno daří ze dne na den. Ano, neumíme zázraky, ale děláme, co můžeme. A já jsem vděčná kolegům z vlády, panu premiérovi, že v tomhle tom máme absolutně jejich podporu a že i na úkor třeba svých rezortů souhlasili s tím, že se teď bude armádě ještě přidávat více finančních prostředků. To je správný a jediný možný přístup, protože Evropa se probudila do toho rána, kdy Donald Trump jasně řekl, že vyžaduje po svých spojencích v Severoatlantické alianci 5 % HDP. My víme, že to je nereálné pro Českou republiku, protože by to bylo o nějakých 450 miliard víc.

Marek Kafka, redaktor

Já se omlouvám, že vám do toho vstupuji, ale často ten protiargument je, že 3 % HDP je prostě velká část peněz, aby byly účelně investovány. Protože ty evropské zbrojní systémy jsou vzájemně poměrně nekompatibilní a aby bylo také to investování transparentní. Zaručíte to.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Tak nekompatibilní, být nemůžou, musí být kompatibilní v rámci Severoatlantické aliance, alespoň u těch zemí, které jsou součástí, tady vlastně jsou nějaké normy, kterým se říká stanag. Teď nechci zabíhat do detailů, ale ta kompatibilita tady musí být právě, aby se daly používat v rámci Severoatlantické aliance, to, že jsou od různých dodavatelů, z různých zemí, to je fakt, ale kompatibilita musí být zaručena těmi stanagy. Ano, já můžu zaručit to, že se snažíme v maximální možné míře urychlit proces modernizace a dělat ho takovým způsobem, abychom ho obhájili před veřejností, stejně tak, jako tomu bylo v minulém volebním období. Častokrát používáme jednání vláda, vláda, jako to třeba bylo s americkou stranou ohledně nákupu F 35, ale úplně stejný způsob zvolil můj předchůdce a pan Andrej Babiš, když nakupovali vrtulníky od Američanů, tam to byla vlastně identická smlouva po jednání vláda, vláda. Takže jestli někdo říká, že tento způsob není transparentní, tak lže, protože ho používaly všechny vlády v minulosti, protože je to ten nejrychlejší způsob, jak v době války, v době, kdy je vlastně vojenský materiál jeden z nejdražších, tak jak ten vojenský materiál získat? Mimochodem ve vašich zprávách byla informace o tom navyšování cel na ocel a jiný materiál, který se používá právě v tom vojenství. Takže já na to samozřejmě koukám z toho pohledu, že si okamžitě říkám aha. To znamená, že dojde k dalšímu zdražení vojenského materiálu a je tedy na místě to, co udělal Petr Fiala, že vyhlásil, že už pro další období chceme navyšovat rozpočty tak, abychom mohli plánovat a začít nakupovat co nejdříve, než ta cla se projeví v těch cenách toho vojenského materiálu a než bude všechno dražší.

Daniela Habešová, redaktorka

Česká republika si tedy dnes připomíná vstup Česka do NATO. Jak nahlížíte na slova Donalda Trumpa, který v posledních dnech vůči NATO změnil tak trochu rétoriku? Myslíte si, že to, kdyby případně Amerika přestala NATO podporovat, by mohla nějakým způsobem narušit tu naši obranyschopnost.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Já myslím, že Donald Trump úplně rétoriku nezměnil, možná. Já vím, ale mně jako političce se nechce komentovat slova nějakých poradců Donalda Trumpa, já komentuju Donalda Trumpa. Ano, ale je to poradce, není to politik, nemá politickou funkci, nebyl volený, není pro mě partner na to, abych já komunikovala jeho slova, ale Donald Trump vlastně už v té minulé administrativě, kdy ještě byl vlastně premiérem s prezidentem Spojených států v tom prvním volebním období, tak vlastně říkal to samé, co říká teď, že Evropa nemůže být černý pasažér, že se všechny státy Evropské unie musí snažit o to, aby vynakládaly na obranu více finančních prostředků, že zájem Spojených států je jiný region než Evropa a že má Evropa dostatek času na to, aby se přizpůsobila té nové situaci. Co jsme udělali my v Evropě, neudělali jsme skoro nic a neudělaly to ani předešlé vlády, které tady vlastně byly za té éry, kdy ve Spojených státech byl Joe Biden jako americký prezident, který ten tlak na ty členské státy Severoatlantické alianci nevyvíjel takový, jako ho vyvíjel předtím Donald Trump. Na druhou stranu Česká republika určitě se chce tomuto trendu přizpůsobit, takže Česká republika vlastně už v roce 2024 poprvé zase po těch 20 letech plnila alianční závazek 2 %, teď jsme se rozhodli, že jdeme na vyšší procenta a snažíme se vlastně dohnat to, co se zanedbávalo tady ty dlouhé roky, a to je vlastně to, co po nás Donald Trump vše chce a to, že říká, že pro něj je jeho oblast zájmu Indo-Pacifik a jiné regiony, které má blíž z hlediska Spojených států, to se také dalo očekávat a pro mě to překvapení není.

Daniela Habešová, redaktorka

Často se v rámci té kolektivní obrany v rámci aliance NATO skloňuje ten článek pět Severoatlantické aliance, tedy v případě napadení, že bude reagovat ostatní členské státy, jako by bylo napadeno jejich území. Můžeme se na to stoprocentně spolehnout, protože to znění je ve smyslu tomu, že členské státy pomohou v rámci toho, jakou mají ekonomickou situaci a podobně, můžeme se opravdu spolehnout na to, že nám všichni členové přijdou na pomoc?

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Říkáte to úplně přesně. Já vám za to děkuju, protože někdy v tom mediálním prostoru se to zkracuje na to, že si musí pomoct. Tady je to opravdu, že mají poskytnout prostředky, síly pro tu pomoc, ale není to, jako že by museli. Ten článek pět opravdu není takto striktně, přesně tak, jak jste ho popsal vy. Já nepředpokládám, že by tady byla v těch 32 zemích současné Severoatlantické aliance jediná země, která by neparticipovala na té pomoci. Já si to neumím představit. Ten princip té kolektivní obrany je na tom postavený a dokonce i země, u kterých jsme třeba v minulosti měly nějaké pochybnosti, jestli vždycky budou hlasovat u toho kulatého stolu s námi ostatními jednotně tak hlasovali, protože myslím si, že opravdu ta bezpečnost a síla té aliance spočívá v té jednotnosti.

Marek Kafka, redaktor

A pokud by tady došlo k nějakému napadení, aby nám neposlaly pouze, řekněme, obvazy, když to řeknu velmi nadneseně.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

I to je možné. Takto stojí washingtonská úmluva a je to samozřejmě i o tom, jakým způsobem politické reprezentace a ty příslušné státy jsou v tomto ohledu, jak bych to řekla, sympatizující či nesympatizující s tím, že v danou chvíli jsme členy Severoatlantické aliance, víme, že třeba teďka v poslední době trošku se některé ty věci mezi námi, že se v nich lišíme, třeba s Maďary, ale ani to jsem nezaznamenala, že by u toho kulatého stolu jsme nehlasovali prostě o některých věcech jednotně. To, že tam třeba maďarský ministr obrany nebo na summitu Severoatlantické aliance maďarský premiér, řeknou nějaká silnější slova, to neznamená, že by ve chvíli, kdy se tady něco bude dít a bude to zájem z celé Severoatlantické aliance, tak že bychom nestáli jako čtyři mušketýři v jednom šiku.

Daniela Habešová, redaktorka

Paní ministryně, už zítra vás čeká tedy schůzka, kterou svolal premiér Petr Fiala ohledně posílení bezpečnosti hnutí ANO a SPD dostali také pozvánku na tu schůzku, obě dvě hnutí pozvánku odmítly, nepřijdou tedy zítra. Hnutí ANO naopak sdělilo, že by spíše, než aby řešili společně s vámi tuto problematiku, ji řešili na plénu ve sněmovně, co na to říkáte?

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

No já na to říkám, že nerozumím tomu, proč na jednu stranu, jak Andrej Babiš, tak Tomio Okamura vyzývají státy Rusko, Ameriku, Ukrajinu, aby zasedali k jednomu stolu, že přece to je známka vyspělosti a diplomacie, když se politici mezi sebou baví a že to přináší mír, přináší to prosperitu, když spolu lidé mluví a pak odmítnou pozvání pana premiéra, kde opravdu nemá probíhat nějaké představování volebních programů jednotlivých politických stran, ale má tady probíhat relevantní debata o budoucnosti, budoucímu vlastně uspořádání nějaké tady bezpečnostní platformy obranný pro Českou republiku, a to přece je zájem všech těch voličů, i voličů SPD i voličů ANO. A mě to velmi mrzí, protože.

Daniela Habešová, redaktorka

Možnost sledovat právě tu debatu v rámci toho pléna.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

No, já myslím, že občané v rámci pléna debatu sledují ve chvíli, kdy projednáváme nějakou legislativu. Mohli sledovat tu, když jsmevali třeba tu 20, je ten zákon o vojácích z povolání. Tady. Jsem velmi ráda, že hnutí ANO nakonec odvolalo veto a podpořilo ten návrh. Já si myslím, že si občané v tomto ohledu mohou najít prostor třeba i chodit na výbory, které jsou veřejné a kde ta debata častokrát probíhá na zahraniční výboru nebo na výboru pro obranu, ale politici mají jednat za zavřenými dveřmi. Mimochodem opět, když bych tady konfrontovala slova Andreje Babiše nebo i Tomia Okamury. Také, když hodnotili to dějství v Oválné pracovně, tak kritizovali to, že některé věci se nemají odehrávat před zraky. A při vší úctě k vám novinářů a kamer, tak přece nechceme úplně stejný způsob teďka realizovat jako na této schůzce, která je bytostným zájmem všech občanů České republiky, i jejich voličů. A pan premiér, i já jsme tam chtěli kolegům říkat i některé interní informace, které máme z našich bilaterálních jednání, které máme i vlastně v rámci Evropské rady nebo v rámci ministeriád. A tohle nejsou zase informace, které bychom chtěli říkat před širokou veřejností, protože se to běžně nedělá stejným způsobem, jako postupoval pan premiér Fiala. Po postupují jiní státníci, jiní premiéři, my, když jsme se na tohleto téma bavili s některými ministry, tak oni tuhletu debatu se svými opozičními partnery častokrát měli a došli i k nějakým shodám. Vidíme to na Polsku, kde vlastně polská koalice, opozice se naprosto shoduje v pomoci Ukrajině v navyšování rozpočtu, vidíme to v baltských zemích, vidíme to ve Švédsku, ve Finsku, které se vlastně dneska na pozadí toho výročí nově staly členskými státy Severoatlantické aliance. Jenom u nás je to problém, protože prostě máme pocit, že musíme dělat politiku ze všeho a mě to štve.

Marek Kafka, redaktor

A blíží se zároveň tedy volby do Poslanecké sněmovny, pokud se podíváme na ty předvolební průzkumy, tak z drtivé většiny vždy vede hnutí ANO, je to téměř vždy je to kolem 35 %. Tam získávají, co vy za koalici spolu chcete do voleb ještě dělat, abyste třeba zlepšili právě skóre v těchto předvolebních průzkumech.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Tak když to hodnotím z toho, co chci ještě udělat já, tak samozřejmě na ministerstvu obrany těch úkolů máme ještě hodně a myslím si, že je to i o tom přesvědčovat veřejnost, že ty věci, které jsme udělali, tak jsou důležité pro naši bezpečnost, že nechceme veřejnost strašit. Jediné hlavní téma, které si přejeme my všichni a opakujem to donekonečna, je, aby vlastně žádné války nebyli, abychom to vybavování armády, modernizaci armády dělali proto, že budeme připraveni na něco, co doufáme, že nikde nenastane, ale že vlastně díky tomu, že budeme silnou zemí z hlediska obranyschopnosti v rámci Severoatlantické aliance, tak si na nás nikdo netroufne. Tohle si myslím, že je o tom přesvědčování voličů z toho mého ranku, ale pokud bych jako měla hovořit za celou vládu, tak určitě vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat, chodit mezi lidi, snažit se komunikovat s nimi.Bohužel je to velmi složité, protože na pozadí obstrukcí, které prakticky každý týden sledujeme v Poslanecké sněmovně, tak jsme uvázáni v Poslanecké sněmovně a nemůžeme chodit diskutovat s voliči. A to je něco, co samozřejmě naši opoziční kolegové vědí, a proto to dělají.

Marek Kafka, redaktor

Když ještě navážu na to vybavování zbrojení. Jak jste mluvila, tak někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek varoval, že nákup stíhaček F 35 by mohl být strategickou chybou, protože podle něj nebudou bojeschopné, navazuje na to, že Američané mohou pomocí čipů ovlivňovat jejich výkonnost. Jestli jsem to správně pochopil, co na to říkáte.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Že to není v žádném případě pravda. Já opravdu nevím, proč bych měla komentovat zase pana Zaorálka, který ani není součástí nějaké parlamentní strany, abych já na něj musela reagovat, je to nesmysl, který odpovídá jiným nesmyslům, které tady šíří pan Zaorálek, doporučuji všem, aby si přečetli včerejší rozhovor pana Gen. Hromka, který je vlastně hlavní postavou za armádu při nákupu F 35. Je to vlastně člověk, který vyjednává všechny věci i s americkou stranou a ten v tom rozhovoru, který poskytnul jednomu serveru, tak vlastně vysvětluje všechny tyto záležitosti a nic takového, co říká pan Zaorálek, není pravda.

Daniela Habešová, redaktorka

Ministryně obrany Jana Černochová byla hostem nového dne. Mockrát děkujeme.

Jana Černochová, ministryně obrany /ODS/

Já také děkuju, hezký sváteční den.