Výstava Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945 připomíná závěr 2. světové války a české hrdinství

Autor: Kateřina Eliášová, VHÚ

U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945, která přibližuje dramatické události posledních měsíců války, zapojení československých jednotek na všech frontách i význam domácího odboje a Květnového povstání. Před budovou Generálního štábu Armády České republiky je k vidění od 5. května.

Autory výstavy jsou historici Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl a Jiří Plachý. V pondělí 5. května ji oficiálně zahájil první náměstek ministryně obrany František Šulc a náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Karel Řehka.

„Spontánní vystoupení Pražanů proti okupantům odstartovalo závěrečnou fázi osvobozování českých a moravských zemí a stalo se předzvěstí konce druhé světové války. Výstava ukazuje, že Čechoslováci na konci války zdaleka nebojovali jen v hlavním městě a že náš odpor proti německým silám probíhal po celém našem území i za jeho hranicemi,“ řekl ve své úvodní řeči první náměstek ministryně obrany František Šulc. „V nuselském pivovaru dnes také odhalujeme pomník armádního generála in memoriam Karla Kutlvašra. Tento významný československý legionář se postavil do čela Pražského povstání. Za to, že přinutil ke kapitulaci německé jednotky a zachránil Prahu od dalšího krveprolití, jej komunisté poslali do vězení a degradovali na vojína. Slávu za osvobození měla mít jen Rudá armáda. Toto je individuální tragický příběh, ale máme řadu podobných, kolektivních – vzpomeňme na osudy pilotů RAF. Historie není černobílá a je nutné si ji připomínat v souvislostech. Jak mizí živoucí paměť, musíme tak činit o to usilovněji,“ dodal Šulc.

Na dvaadvaceti obrazových panelech s bohatým fotografickým materiálem i poutavými popisy se veřejnost bude moci seznámit s řadou méně známých kapitol osvobození Československa. Zachycují průběh války na západní i východní frontě.

„Výstava se zaměřuje na tři hlavní dějové linie — i když vlastně čtyři. Tou čtvrtou je širší kontext konce druhé světové války v roce 1945, tedy vývoj na frontách a události, které k tomu vedly. Hlavní část výstavy pak představuje tři klíčové příběhy: působení zahraniční armády na západě, zahraniční armády na východě a domácí odboj. Všechny tyto linie se nakonec propojují v tématu osvobozování českého území,“ vysvětlil spoluautor výstavy Tomáš Jakl.

„Pro nás, vojáky, má tato výstava velký význam, protože připomíná naši vlastní historii – historii, na kterou můžeme být právem hrdí. Tisíce Čechoslováků po okupaci odešly bojovat do zahraničí, další tisíce se zapojily do domácího odboje, ať už v organizaci Obrana národa nebo jinde. Mnozí z nich položili za svobodu život a někteří byli po válce postiženi i za komunistického režimu. Měli bychom si jejich odvahu připomínat a být na ni hrdí. Naši předci bojovali dobře, statečně, a to na všech frontách – na západě, východě, v severní Africe, na Blízkém a Středním východě, ve vzduchu i na zemi. Jejich statečnost by pro nás měla být inspirací. Odvaha se totiž neprojevuje jen v hrdinských činech během války nebo v mimořádných momentech. Je to i o každodenních rozhodnutích – dělat správnou věc, i když z toho nic nemáme. Říkat pravdu, i když to může být nepohodlné. Prostě jednat podle svého přesvědčení,“ řekl při zahájení výstavy náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka.

Autoři výstavy připomínají například poslední boje spojenců v Ardenách, překročení Rýna a konečné zhroucení nacistické obrany na Západě. Významným tématem je působení Kombinovaného oddílu, výstava také připomíná československé letecké perutě RAF, které až do posledních dnů války operovaly nad Německem.