Je libo příspěvek?

Být to v křížovce, stálo by tam - slovo na čtyři písmena, používáno v armádě, napomáhá to lidem. Nápověda - není to pasivní sledovací systém VĚRA ani víceúčelový podzvukový bitevník ALCA. Nevíte? No přece FKSP neboli fond kulturních a sociálních potřeb.

Coby zaměstnanci resortu Ministerstva obrany, ale i důchodci (tzn. bývalí a rehabilitovaní vojáci z povolání, starobní důchodci a plně invalidní občanští zaměstnanci) nebo jejich rodinní příslušníci, stáváte se potenciálními klienty nemalých výhod fondu. Stačí vyplnit žádost, doručit ji na patřičná místa a (ne)trpělivě čekat. Rozhodnou-li o vás kladně, může vás například letošní dovolená u moře vyjít podstatně levněji.

Dvě procenta z platu

Fond kulturních a sociálních potřeb Ministerstva obrany disponuje ve svém ročním objemu nemalými finančními prostředky. Řádově se jedná o více než sto milionů korun, což ve svém důsledku zase není až tak závratně mnoho.

„Fond se tvoří základním přídělem z rozpočtu běžného roku. Konkrétně se jedná o dvě procenta z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost,“ upřesňuje Jana Vršťalová ze sociálního odboru MO ČR a pokračuje: „Pro tvorbu a čerpání fondu se sestavuje rozpočet na příslušný rok. Z celkového objemu odečteme zálohový příděl pro důchodce a zbytek vydělíme plánovaným počtem zaměstnanců pro příslušný rok. Tím určíme kalkulační jednotku pro jednoho zaměstnance resortu.“

Buďme konkrétní. Při průměrném platu zaměstnance v resortu MO, který v roce 2002 činí 18 632 Kč měsíčně, představuje roční částka prostředků FKSP na jednoho zaměstnance 3929 korun. Pro srovnání, např. v roce 1999 byla kalkulační jednotka na zaměstnance resortu Ministerstva obrany 3523 Kč.

Koho by v této souvislosti nezajímalo, nakolik je fond kulturních a sociálních potřeb využíván. Jak tomu bylo například v loňském roce?

„Mohu říci, že rok 2001 byl velice specifický,“ konstatuje J. Vršťalová. „V rámci reformy ozbrojených sil docházelo k reorganizaci některých vojenských útvarů a zařízení. Tím pádem se jednak snižovaly počty zaměstnanců, jednak docházelo k jejich přesunům. Nově vzniklé regionální finanční odbory na to musely adekvátně reagovat. Podotýkám, že nevyčerpané prostředky fondu FKSP nepropadají. Ty, které nebyly použity do konce kalendářního roku, se automaticky převádějí do roku následujícího. A abych konečně odpověděla na vaši otázku ohledně čerpání rozpočtu FKSP, podotýkám, že v roce 2001 bylo z celkového objemu finančních prostředků vyčerpáno osmdesát šest procent. Zbývající procenta představují objem půjček, které se poskytují ze splátek půjček poskytnutých již dříve.“

Vskutku zajímavá čísla. Ne nezajímavá bude bezesporu také informace, k jakým účelům se prostředky FKSP vlastně využívají. „Vyčleněné prostředky FKSP zasíláme regionálním finančním odborům, které zabezpečí použití centralizovaných a decentralizovaných výdajů ve smyslu citovaného rozkazu. Za hospodaření s prostředky na decentralizované výdaje odpovídají velitelé jednotlivých součástí,“ upřesňuje správní rada sociálního odboru.

Široký sortiment

Ne každý má ponětí, co se za označením centralizovaný, respektive decentralizovaný výdaj skrývá.

„Druhů centralizovaných výdajů je několik,“ říká Jana Vršťalová a konkretizuje: „Jedná se například o půjčky zaměstnancům na bytové účely, dále o půjčky k překlenutí jejich tíživé finanční situace nebo výdaje na dary při pracovních a životních výročích zaměstnanců, jakožto i při jejich prvním odchodu do důchodu.“

A co se decentralizovaných výdajů týče? „Do těch lze zahrnout příspěvky na stravování zaměstnanců, dále příspěvky na zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců, příspěvky na kulturu a tělovýchovu, příspěvky na rekreace zaměstnanců, důchodců i jejich rodinných příslušníků, dále pak výdaje na jednorázové sociální výpomoci, výdaje na dary za mimořádnou aktivitu ve prospěch MO, výdaje na pobytové náklady zaměstnanců a důchodců při výměnných akcích, jakožto i příspěvek odborové organizaci. V této souvislosti je třeba podotknout, že podle podmínek jednotlivých součástí se v jejich dílčích fondech na příslušný rok stanoví maximální výše příspěvků, a to v případě rekreací zaměstnanců, dětských rekreací, vstupenek na kulturní, tělovýchovné a branné akce (včetně dopravy) a drobného občerstvení vždy na jednoho zaměstnance či jedno dítě.“

Doposud však nezazněly tři zcela zásadní informace určené všem žadatelům o jakoukoliv výhodu z FKSP. A to, že na poskytnutí příspěvku či jiného plnění z fondu není nárok neboli jinými slovy - příspěvky nejsou nárokové. Dále pak, že se vyjma některých bytových půjček, sociálních půjček a darů poskytují pouze nepeněžním plněním. A do třetice, ač není nikde stanoveno, jaký počet lidí tvoří v resortu MO skupinu, preferuje se převážně tento celek. Tvrdý individualista, byť je zaměstnancem resortu už několik desítek let, má prachobyčejnou smůlu, protože na individuální akce kulturní, tělovýchovné či sportovní ani na vzdělávání, včetně jazykových kurzů, nelze z fondu přispívat. Odpovídající rozkaz trvá na skupinové faktuře a ta musí znít výhradně na zaměstnavatele. Při jakékoliv „kličce“ riskuje výměnu svých „adidasů“ za erární tepláky a víceúčelový zábavní komplex za slovutný žalář na Moravě.

Na kolik máte „nárok“?

Nejvyšší čas pustit se do toho, co asi všechny zajímá nejvíce. To je výše korun na ten či onen příspěvek, dar či půjčku z fondu kulturních a sociálních potřeb Ministerstva obrany.

Výchozí normou, od které se odvíjejí zásady pro tvorbu a používání fondu, je vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o FKSP. Do armádních podmínek ji rozpracoval Rozkaz ministra obrany ČR č. 13 z 18. května 1999. Během tří let prošel dvěma zásadními změnami. Ta první (RMO č. 23/2000) se mj. týkala plošného poskytování příspěvku z prostředků FKSP na penzijní připojištění. Jeden z důvodů, proč nebyl tento příspěvek realizován, nám sdělila J. Vršťalová: „V současné době, vzhledem k věkovému složení příslušníků resortu MO a k připravované profesionalizaci AČR, je značný počet zaměstnanců, zejména těch nejmladších, kteří nemají uzavřeno penzijní připojištění, a tudíž tento druh plnění z FKSP nemohou uplatňovat a ani o něj nemají zájem. Zavedení příspěvku na penzijní připojištění by vedlo k individualizaci jednotlivých osobních podílů na tvorbě prostředků FKSP a u příjemců příspěvku by prakticky vytvořilo režim téměř nárokového odčerpání celého podílu. Z toho důvodu by museli být tito zaměstnanci vyloučeni z ostatních druhů plnění.

“Druhá novelizace, která se datuje dnem 30. listopadu 2001 (RMO č. 35/2001), výrazným způsobem upravila horní hranice limitů u poskytovaných příspěvků a darů. Některé změny nabyly účinnosti dnem vyhlášení a další potom dnem 1. ledna 2002.

Jelikož z hlediska dosavadní praxe v resortu MO jsou osvědčenými a využívanými formami plnění z prostředků FKSP zejména příspěvek na stravování zaměstnanců, příspěvky na rekreace, dětské tábory a příspěvky na kulturní i sportovní akce, zaměřme se právě na ně.

Z prostředků dílčích fondů součástí lze zaměstnancům, důchodcům a jejich rodinným příslušníkům poskytovat příspěvky na rekreační pobyty, včetně rehabilitace, a na zájezdy v tuzemsku i zahraničí v následující výši: do 7500 Kč jednou za dva roky (informace, že v prvním roce lze čerpat až do výše 3500 Kč, se vztahuje výhradně na zaměstnance, kteří přišli nově z civilního sektoru - pozn. red.), dále příspěvek do výše 15 000 Kč jednou za čtyři roky, neobdržel-li zaměstnanec v předcházejících třech kalendářních letech žádný příspěvek. V této souvislosti je třeba upřesnit, že zaměstnancům, důchodcům a jejich rodinným příslušníkům nelze poskytovat příspěvek ani na rekreace s pobytem ve výcvikových a školicích zařízeních AČR, ani na lázeňské léčení a ozdravné pobyty, na které finančně přispívají zdravotní pojišťovny. Obdobný „zákaz“ platí i na rekreace, které si zaměstnanci či důchodci zakoupili z vlastních prostředků a následně požadovali příspěvek z fondu.

Upraven byl rovněž příspěvek na dětskou rekreaci, a to do výše 2500 korun ročně na každé dítě zaměstnance až do skončení povinné školní docházky dítěte.

Z dalších výdajů fondu FKSP vzpomeňme zvýšení limitů u darů při pracovních výročích. Po dvaceti letech v resortu lze zaměstnanci poskytnout dar v hodnotě do 2000 Kč, dále pak po 25 letech v hodnotě do 3000 Kč a po 30 letech a každých dalších pěti letech v hodnotě do 4000 Kč.

Z FKSP lze rovněž v rámci preventivní péče přispívat na nákup vitaminových přípravků do částky 400 Kč na jednoho zaměstnance za rok a poskytovat drobné občerstvení podle doby trvání a významu akce (do výše 20 Kč na osobu při době trvání do jedné hodiny, do 50 Kč při době do pěti hodin a do výše 70 Kč při trvání pěti a více hodin). Do výdajů fondu lze zahrnout i drobné dárky pro děti (např. bonboniéry a vánoční kolekce) v hodnotě do 200 Kč na dítě do skončení povinné školní docházky.

Samozřejmě, že největší peníze se „točí“ u půjček. Půjčku na pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví zaměstnance lze poskytnout do výše 100 000 Kč se splatností do deseti let od uzavření smlouvy. Děje se tak převodem prostředků příslušnému prodávajícímu subjektu. Z dalších půjček na bytové účely ještě vzpomeňme půjčku na změnu stavby domu nebo bytu (do výše 40 000 Kč se splatností do 7 let) a půjčku na nákup bytového zařízení (do výše 50 000 Kč se splatností do 7 let). Jako poslední bych uvedl půjčku k překlenutí tíživé finanční situace zaměstnance resortu. Tu lze poskytnout až do výše dvaceti tisíc korun se splatností do dvou let. Případný žadatel musí pracovat v resortu MO nepřetržitě nejméně jeden rok.

Recept na závěr. Finanční prostředky ve fondu kulturních a sociálních potřeb jsou určeny pouze pro vás, a proto o ně neúnavně žádejte.

Pavel LANG
A report 5/2002