Desatero o průmyslové spolupráci (výhody spolupráce s českým obranným průmyslem pro tuzemskou ekonomiku)

Autor: Odbor komunikace MO

V čem spočívá spolupráce Ministerstva obrany s českým obranným průmyslem? Jak jeho rozvoj pomáhá státní ekonomice? A jaké příležitosti se i díky zvyšujícím se výdajům na obranu před našimi firmami nově otevírají? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v Desateru o průmyslové spolupráci v obraně níže.

1.  ZAMĚSTNANOST:

• Český obranný průmysl přímo i nepřímo zaměstnává 50 tisíc lidí.
• Díky navýšení výdajů na obranu a novým příležitostem pro český průmysl, a to nejen pro ten obranný, ale i pro další obory, vznikají stovky nových pracovních míst napříč Českou republikou.
• S vyššími výdaji na obranu se pojí příležitost jak pro stávající, tradiční firmy, tak pro společnosti vyvíjející nové technologie nebo start-upy. I s jejich rozvojem se vzniká mnoho nových pracovních míst.

2.  PŘÍNOS PRO EKONOMIKU:

• Každá koruna investovaná do obranného průmyslu má potenciál vygenerovat až 3 další koruny do státního rozpočtu.
• Český obranný průmysl generuje tržby ve výši 3 mld. EUR ročně, což se rovná 1 % HDP Česka.
• O přínosu pro českou ekonomiku vypovídá také růst exportu českých zbrojařských firem. V letech 2021 až 2023 se zvýšil více než trojnásobně (z 14 mld. na téměř 50 mld. Kč).
• Obranný průmysl má potenciál stát se 2. paralelním pilířem českého průmyslu vedle automobilového.

3.  MOŽNOSTI PRO ČESKÉ SPOLEČNOSTI:

• Navýšení výdajů na obranu, které probíhá a bude probíhat v celé Evropě, je obrovskou příležitostí pro český průmysl, a to nejen pro ten obranný, ale i pro další obory, včetně hi-tech a dual-use technologií.
• Nové evropské nástroje na podporu evropského obranného průmyslu budou příležitostí také pro společnosti vyvíjející nové technologie nebo pro inovativní start-upy.
• Je potřeba podílet se na zbrojních zakázkách i za hranicemi Česka a umět využívat ekonomické nástroje, které bude EU a země EU nově nabízet. Znamenalo by to zvýšení konkurenceschopnosti, domácí hospodářský růst, zvyšující se zaměstnanost a příjmy do státního rozpočtu.

4.  MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE:

• I s ohledem na to, že český obranný průmysl je z více než 90 % exportní, je pro naše společnosti zcela zásadní navazování mezinárodní spolupráce. Proto se Ministerstvo obrany intenzivně zabývá podporou domácího obranného a bezpečnostního průmyslu jak v ČR, tak na zahraničních trzích.
• Resort obrany aktivně podporuje zapojení českých firem do mezinárodních programů NATO a EU, jakými jsou Evropský obranný fond (EDF) nebo Inovační fond NATO (NIF). Pořádá také průmyslové dny a cvičení odolnosti strategických společností, čímž posiluje spolupráci mezi armádou a průmyslem (viz spsp.mo.gov.cz).
• Pro podporu firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu na zahraničních trzích využívá resort obrany nástroj exportní podpory PROPED a ve spolupráci s oborovými asociacemi organizuje podnikatelské mise či národní stánky na mezinárodních veletrzích.
• S prodejem vojenského materiálu do zahraničí na mezivládní úrovni pomáhá českým firmám také Agentura pro mezivládní spolupráci MO (AMOS).

5.  STRATEGICKÝ PILÍŘ STÁTU:

• Silný domácí obranný průmysl je strategickým zájmem státu. Obzvláště v případě nějaké krize je důležité, abychom se na něj mohli spolehnout.
• Spolupráce resortu obrany s průmyslovými podniky je klíčová pro zajištění efektivní obranyschopnosti státu.
• Rozsáhlá spolupráce mezi Ministerstvem obrany a průmyslovými podniky je nezbytná také pro udržení technologické vyspělosti Armády ČR a pro možnost efektivní reakce na bezpečnostní hrozby.

6.  BUDOUCÍ PŘÍLEŽITOSTI:

• Významnou zemí, kde můžeme dodávat své produkty, je Ukrajina. České firmy tam mají vybudované jméno a jsou tam úspěšné.
• Po konci války bude potřeba zničenou zemi zrekonstruovat, což bude příležitost pro mnoho průmyslových oborů. Právě kvalitní vazby našich společností mohou pomoci v zapojení do obnovy Ukrajiny.

7.    ODOLNOST:

• Jak je důležité být v EU se projevuje také nyní. I díky našemu členství se aktuálně probíhající celní válka s USA ve zbrojním průmyslu u konečných vojenských systémů dosud negativně neprojevila a české společnosti v tomto odvětví tak nic nepocítili. Důvodem je také to, že Spojené státy velmi intenzivně importují ze států EU. Vojenské systémy jsou totiž v rámci transatlantického prostoru silně dodavatelsky provázané.

8.  INVESTIČNÍ POBÍDKY:

• Obranný průmysl je čím dál atraktivnější odvětví i pro banky, což se projevuje i na výši půjček poskytnutých firmám obranného a bezpečnostního průmyslu (expozice bank vůči CZ OBP za 2024 byla cca 40 mld. Kč).
• Ministerstvo obrany aktivně podporuje vznik nových finančních nástrojů na úrovni EU, např. venture kapitálové fondy po vzoru Inovačního fondu NATO, které dále přispějí k posílení obranného průmyslu.

9.  PODPORA OD EU:

• Pro rychlé navýšení výrobních kapacit obranného průmyslu je klíčová deregulace na úrovni EU. Deregulace se ale musí týkat celého dodavatelského řetězce, ne jen dodavatele finálního produktu.
• Nové programy Evropské unie zaměřené na podporu obranného průmyslu představují možnost, jak se zapojit do dodavatelských řetězců těch nejvýznamnějších evropských společností v oblasti obranného průmyslu. Stejnou příležitost nabízejí společné iniciativy v rámci NATO.
• Zároveň Ministerstvo obrany podporuje zjednodušení stávajících EU programů, aby zapojení domácího průmyslu bylo co možná nejjednodušší a společné EU nástroje co možná nejatraktivnější.

10.  ZAPOJENÍ ČESKÝCH FIREM DO ARMÁDNÍCH ZAKÁZEK:

• Při uzavírání nových smluv na modernizaci Armády ČR se zahraničními subjekty požaduje ministerstvo obrany v souvislosti se zabezpečením podstatných bezpečnostních zájmů vždy zapojení českého obranného průmyslu do celé zakázky.
• Díky této podmínce získávají české společnosti práci a často i potřebné know-how, expertízu a zkušenosti, což v budoucnosti přispěje k jejich větší konkurenceschopnosti. Na základě této spolupráce se pak mohou české společnosti stát budoucími partnery i mimo kontrakty zajišťované Českou republikou, např. v rámci zapojení českých společností do dalších výrobních programů zahraničního dodavatele.