NATO a ČR
Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999. Jednalo se o vůbec první rozšíření Aliance po skončení studené války. ČR sledovala dva hlavní zájmy – získat bezpečnostní garance plynoucí ze systému kolektivní obrany; potvrdit „návrat na Západ“ a demokratizaci země.
Jako spojenec může ČR čerpat veškeré výhody kolektivní obrany. Ty zahrnují:
- garanci bezpečnosti. NATO chrání jednu miliardu lidí a je nejsilnější a nejúspěšnější obrannou aliancí v dějinách. V případě napadení se budeme bránit společně.
Společné posilování obranyschopnosti má za hlavní cíl jakéhokoliv protivníka v první řadě od agrese odstrašit, tj. aby k žádné válce nedošlo. Pokud by přeci jen byl některý spojenec napaden, NATO se bude bránit.
Ruská agrese proti Ukrajině a konfrontační politika vůči „Západnímu světu“ potvrdily životní důležitost našeho členství v systému kolektivní obrany.
- levnější řešení. ČR nemusí svou obranyschopnost budovat samostatně (což by bylo mnohem nákladnější), ale buduje ji systematicky spolu se spojenci tak, aby mohla přispět ke společnému úsilí.
- výrazné posílení schopností Armády ČR. Díky členství v NATO máme přístup k nejlepšímu a standardizovanému know-how, zkušenostem, operačním a výcvikovým postupům, ale také schopnostem, které bychom si jinak nemohli dovolit (např. letouny včasné výstrahy, letecká přeprava, tankování za letu).
- větší váha ČR v mezinárodních vztazích. NATO je také fórum pro politické konzultace mezi spojenci, které zaručují, že každý hlas je slyšet. ČR využila politických nástrojů NATO například k zajištění jednotné reakce spojenců po odhalení ruského útoku na muniční sklad ve Vrběticích. V mezinárodní politice by země velikosti ČR mnohem hůře prosazovala své zájmy a byla vydána napospas větším agresorům.
Výhody jsou ale vždy spojeny se zodpovědností. Pokud by byl napaden některý ze spojenců, ČR přispěje k jeho obraně a zapojí se do společné alianční operace („jeden za všechny, všichni za jednoho“).
Členství v NATO z nás nesnímá závazek starat se o svoji vlastní obranyschopnost. Předpokladem věrohodnosti a spolehlivosti článku 5 Washingtonské smlouvy (závazek kolektivní obrany) je totiž důsledné a dlouhodobé plnění článku 3 (posilovat vlastní obranyschopnost a investovat do obrany).