„Vítejte domů“ nemusí být jen pozdrav

Autor: major Jan Šulc, tiskový a informační důstojník 9. jednotky PRT Lógar

Přímé zapojení 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar do bezpečnostních operací koaličních sil je jedním z důležitých příspěvků našich vojáků k posilování bezpečného prostředí v Afghánistánu. Podívejme se proto na dosud největší a nejnáročnější z těchto operací nesoucí kódový název „Welcome Home“, v českém překladu „Vítejte domů“.

Cílem společné čtyřdenní akce Afghánské národní armády, amerických sil a českých vojáků byla série prohledávacích operací v Baraki Barak, jednom z nejproblematičtějších distriktů provincie Lógar ležícím na její spojnici se sousedním Wardakem. Včetně třicítky Čechů, tvořených příslušníky 1. čety lehké roty 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar, se do ní zapojilo více než 100 vojáků. Jejich úkolem bylo prozkoumat předem vytipované objekty, které by mohly sloužit jako skrýše a základny Talibanců. Prohledávání připadlo rotě afghánské armády a americká a česká část úkolového uskupení se v rámci operace soustředila především na její podporu a zajištění prostoru. Operace to byla ve výsledku úspěšná, ale na druhé straně i velmi náročná, kombinující v sobě rychlé letecké a dlouhé pěší přesuny, několikeré přenocování vojáků přímo v terénu mimo stálé základny i opakované napadení menšími skupinami nepřítele a nepřátelským odstřelovačem.

Průběh těch dnů líčí jeden z našich vojáků rotmistr Milan J.: „Kolem třetí hodiny ranní jsme byli zasazeni vrtulníkovým výsadkem do prostoru operace. Ještě za tmy, po rychlém pěším přesunu, zaujímáme určená blokovací a střelecká postavení ke krytí ostatních jednotek. Hned krátce po zahájení prohledávání prvního objektu afghánskými vojáky je však část naší čety poprvé napadena střelbou protivníka. Snažíme se identifikovat jeho přesnou pozici a poté zahajujeme střelbu i my a vysíláme družstvo k prohledání místa kontaktu. Podobný scénář se opakuje do večera ještě několikrát.“

Střety to nejsou dlouhé ani intenzivní, spíše krátká nastřelení, po kterých se Talibanci před postupem vojáků rychle stáhnou a splynou s civilisty. Na noc zaujímá jednotka obranu v rozsáhlém opuštěném stavení, v němž, jak říká rotmistr Milan J., „nám „dobrou noc“ popřál několika rušivými výstřely ještě odstřelovač nepřítele“.

Po pár hodinách odpočinku čeká vojáky několikakilometrový přesun k dalšímu cíli. I druhý den operace se scénáře z prvního dne v zásadě znovu opakují, jen útoky malých skupinek Talibanců jsou prudší a Češi se ocitají i pod přesnou palbou z kulometu a ruční protitankové zbraně RPG s tříštivou hlavicí.

Jednotka přesto pokračuje v plnění úkolů až do odpoledních hodin a večer se uchýlí k odpočinku na jednu z menších základen v oblasti, aby si vojáci odpočali a připravili se na další den. Druhá polovina operace, třetí a čtvrtý den, měla také obdobný průběh a jednotka se ještě několikrát dostala do střetu s nepřítelem.

Aby Talibanci ztížili vojákům pohyb v prostoru, otevřeli dokonce stavidla hrází, v nichž místní zadržují vodu pro období letního sucha a zaplavili jí kanály i níže položené prostory. Češi se tak museli k cíli místy opět brodit vodou.

K dramatickým momentům snad ještě patřilo překonávání mostu v poslední fázi operace, který Talibanci nejen podminovali improvizovanou výbušnou náloží, ale prostor okolo něj navíc z úkrytů postřelovali nejen ručními zbraněmi a kulomety, ale v jednu chvíli i bezzákluzovým kanónem. I s touto situací si však koaliční síly poradily.

Na pomoc pozemním jednotkám je v takových chvílích obvykle přivolána i letecká podpora. „Vzdušný prostor nad našimi hlavami se naráz zdál být plný letadel a vrtulníků. Připomínalo to letecký den. Jen ta atmosféra je jiná. Všichni létají, aby nás podporovali, a to je dobrý pocit,“ říká o účinné letecké podpoře rotmistr Milan J.

Z popisovaného se může zdát, že Taliban musel v prostoru disponovat silnými skupinami, ale opak je pravdou. Počet nepřátelských bojovníků nebyl velký, jen se vždy po krátkém útoku skryti mezi běžnými obyvateli přesunuli na další pozice, odkud znovu zaútočili proti našim postupujícím jednotkám.

A jaký byl závěrečný účet operace Welcome Home? Taliban mohl po tomto zásahu skupiny s českými vojáky odepsat své výcvikové středisko s kompletním vybavením sloužící k instruktážím o způsobech pokládání v Afghánistánu velmi nebezpečných a zákeřných IED (improvizovaných výbušných zařízení). Také další týmy, působící v rámci této operace v okolních oblastech, zaznamenaly podstatné úspěchy. V různých skrýších tak bylo dále odhaleno několik set kil podomácku vyrobených výbušnin a zadrženo téměř dvacet podezřelých osob.