České děti opravily několik studní v afghánských školách

Autor: majorka Jolana Fedorková

Příslušníci 8. jednotky PRT, kteří působí již od srpna loňského roku v provincii Lógar, své úsilí zaměřují nejen na doprovod civilních expertů k projektům, ale prostřednictvím příslušníků skupiny CIMIC/PSYOPS realizují ze získaných finančních prostředků od organizací a soukromých donátorů v České republice projekty a aktivity ve prospěch místních obyvatel.

Jedním z hlavních dárců je hnutí Na vlastních nohou „Stonožka“, které pod vedením prezidentky Běly Gran Jensen spolupracuje s Armádou České republiky téměř dvanáct let. „Stonožka“ sdružuje základní školy, které prodejem výrobků svých žáků získávají finanční prostředky, jež putují do destinací, kde působí čeští vojáci. Společné projekty tak přinesly pomoc dětem v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Iráku i Afghánistánu.

„Se svými kolegy ze skupiny CIMIC/PSYOPS jsem hledal způsob, jak investovat finanční prostředky v Lógaru co nejefektivněji. Peníze českých dětí jsme využili ve prospěch těch afghánských a realizovali projekty s trvalejším efektem zejména v oblasti školství,“ vysvětluje náčelník skupiny CIMIC/PSYOPS kapitán Pavel V. „Spolupracovali jsme s dívčími i chlapeckými školami, kde se nám podařilo zajistit desítky projektů. Zabezpečovali jsme opravy a výstavby několika školních studen. Nedostatek pitné i užitkové vody a vysoké teploty v letních měsících totiž znepříjemňují žákům výuku,“ dodává. Výstavbu nové studny ve škole Bebe Amina v hlavním městě provincie Puli Alam zabezpečila 8. jednotka PRT právě z finančních prostředků získaných od hnutí Na vlastních nohou „Stonožka“. Ty pomohly dětem i pedagogům zlepšit studijní podmínky a kvalitu výuky.

„Nedostatek vody v oblasti nás vedl k realizaci dalších „vodních“ projektů. V distriktu Khoshi jsme opravili již vybudované studny s poškozenými čerpadly ve dvou dívčích školách. Díky „Stonožce“ tak opět mohly začít sloužit potřebám dětí,“ hovoří o dalších aktivitách kapitán Pavel V.

Život lidem v Lógaru ztěžuje především nestabilní bezpečnostní situace. „Za vlády Talibánu nesměly do škol chodit dívky a jsem rád, že situace se za těch několik let změnila, i když peněz se lidem opravdu nedostává,“ vysvětluje velitel 8. jednotky PRT podplukovník Pavel Andráško. Lidé v Afghánistánu si potřebu vzdělání uvědomují a možnost posílat děti do školy pro ně znamená velký krok dopředu. V provincii Lógar je přibližně 273 škol, bohužel některé z nich leží v místech, kde vojáci společně s civilními odborníky vzhledem k zhoršené bezpečnostní situaci projekty nerealizují. „Protože chceme pomáhat dětem v celé provincii, využíváme k distribuci školních pomůcek a hraček mimo jiné afghánské bezpečnostní složky,“ říká velitel 8. jednotky PRT. Vojáci tak úzce spolupracují s velitelem rekrutačního střediska v Puli Alam plukovníkem Rahimem Janem. „Na podporu těchto aktivit jsme příslušníkům střediska ze „stonožkových“ peněz zakoupili fotoaparát, aby veškeré aktivity v afghánských školách mohli zdokumentovat a my si tak nepřímo ověřili, zda pomoc dorazila do míst, kam byla určena,“ dodává.

Téměř tisíc dětí z devíti „stonožkových“ škol se zapojilo také do pochodu „Za dětským úsměvem“. Podtextem říjnové charitativní akce bylo překonat imaginárních 4 544 kilometrů, což je skutečná vzdálenost mezi Prostějovem, domovskou posádkou příslušníků 102. průzkumného praporu, a základnou Shank. Děti a vojáci společně pokořili 10 703 kilometrů a dvojnásobně překonali vzdálenost mezi oběma státy. Vybranými finančními prostředky přispěli na výstavbu volejbalového hřiště v areálu chlapecké školy v distriktu Khoshi.

Díky finanční pomoci „stonožkových“ škol mohli vojáci skupiny CIMIC/PSYOPS ve spolupráci s ministerstvem školství zorganizovat malířskou soutěž pro děti z Lógaru. „Byla to příležitost jak najít malé talenty, ocenit vítěze a vybavit školy potřebnými pomůckami. Podpořili jsme kreativitu a výtvarné dovednosti žáků,“ říká k soutěži kapitán Pavel V. Soutěž vojáci připravovali několik týdnů a nechali se inspirovat předchozím ročníkem, který úspěšně proběhl v loňském roce. Samotná realizace trvala více než jeden měsíc, kdy školám distribuovali výkresy, štětce, barvy, a měla velký úspěch. Ze 120 obrazů vybrala porota 12 nejlepších pláten a jejich autory odměnili vojáci školními pomůckami i drobnými dárky. O vyhodnocení malířské soutěže informovaly širokou veřejnost tři televizní stanice, vítězové hovořili v místních rádiích a poskytli rozhovory novinářům.

Již v období přípravy 8. jednotky PRT v ČR navázali vojáci dobré vztahy s hnutím Na vlastních nohou a rozpracovali záměr činnosti skupiny CIMIC/PSYOPS v návaznosti na předcházející PRT. „Stonožkové“ děti věnovaly prostřednictvím Běly Jensen a ministra obrany Alexandra Vondry příslušníkům 8. jednotky PRT částku ve výši deset tisíc dolarů. Za snahu a ochotu pomáhat druhým, trvalý entuziasmus a píli jim právem náleží poděkování a uznání všech příslušníků 8. jednotky PRT.