Českou patrolu do Surchabu doprovázely pandury i bezpilotní průzkumný letoun

Autor: kapitánka Lada Kovářová

Provincie Lógar patří i přes hornatý terén mezi relativně dobře dostupné oblasti. V posledních letech tu nezpevněné a prašné cesty nahradily asfaltové silnice, přesto se tu dodnes najdou místa, kam se koaliční jednotky, a tím pádem i příslušníci českého provinčního rekonstrukčního týmu, vydávají zřídka.

Těch důvodů může být hned několik. V prvé řadě je to bezpečnostní situace či neprostupnost terénu, nebo se může jednat o oblasti, kde by působení vojáků ISAF nemělo žádný větší efekt na rozvoj ekonomické a bezpečnostní situace v provincii.

Jedním z takových míst je právě Surchab v distriktu Mohammad Agha. Jestliže čeští vojáci vyjíždějí víceméně každý den do distriktu Pol-e Alam, do Surchabu se česká patrola příliš často nevydává. V minulosti se sem navíc vojáci dopravovali zejména vrtulníky. Surchab je místo, které je důležité především díky vodní přehradě, která zde byla vybudována již ve 30. letech minulého století. V minulosti prošla několika úpravami a dodnes je funkční.

V roce 2010 tuto oblast, stejně jako mnoho dalších v Lógaru, postihly záplavy, které poničily vodovodní systém. Oprava vodovodního řadu patří mezi jeden z mnoha projektů realizovaných americkou jednotkou. Stranou ovšem nezůstal ani český rekonstrukční tým. Kromě financování první fáze rekonstrukce je největším přínosem českých expertů zejména kompletní vypracování projektové dokumentace. „Projekt v oblasti Surchab je rozdělený do čtyř fází,“ vysvětluje vodohospodářský inženýr Radovan Chládek. „Nyní probíhá třetí fáze projektu, kdy dochází k obměně potrubí, které přivádí pitnou vodu do hlavní nádrže. Z této nádrže se pak voda rozvádí do jednotlivých kalátů obcí Magdina a Kala Badšak,“ dodává.

Důvodem, proč se patroly nevydávají do Surchabu pravidelně, je také bezpečnostní situace. Ačkoliv patří mezi místa, kde je pro koaliční jednotky i místní obyvatele bezpečno, o okolních oblastech se to už tvrdit nedá. Povstalci využívají tuto oblast jako prostor, kde mohou konsolidovat své síly.

To byl hlavní důvod, proč patrolu do Surchabu doprovázela 28. března i vozidla Pandur a bezpilotní pozorovací prostředek Raven. Kvůli lepší komunikaci s místními se připojili také příslušníci Afghánské národní armády. Průběh patroly se ve své podstatě nelišil od ostatních výjezdů, ke kterým byla vozidla Pandur využita. Zatímco větší část vojenské jednotky se přemístila směr Surchab, pandury zaujaly pozice na přístupové komunikaci tak, aby díky svým pozorovacím systémům zajistily bezpečný průjezd a návrat zbytku kolony.

Výjezdu se zúčastnil také velitel 7. jednotky plukovník Miroslav Hlaváč. Nejednalo se o žádnou mimořádnou akci, ale zdvořilostní návštěvu a seznámení se s představiteli oblasti. „Pro mě jako velitele je nesmírně důležité, abych si udělal reálnou představu o tom, jak vypadá situace za branou základny Shank,“ podotkl plukovník Hlaváč. „Má přítomnost na patrole má význam také v případě, že bude někde probíhat jednání se zástupci místních úřadů či šury,“ dodal velitel. „Je pochopitelné, že nemohu a nechci být všude, ale zejména při prvním setkání je přítomnost zástupce velení jednotky nesmírně důležitá.“

Ačkoliv se Češi na Surchab nevydali poprvé, byl to návrat po relativně dlouhé době. O tom, že byl úspěšný, svědčí nejen účast velitele na jednání s místní šurou, identifikování možných projektů rychlého dopadu, ale také zmapování bezpečnostní situace v oblasti. Díky tomu můžeme už dnes říct, že se příslušníci českého provinčního rekonstrukčního týmu do Surchabu brzy vrátí.