Čeští vojáci pomohli zadržet povstalce a zachránili život zraněnému kolegovi

Autor: kapitánka Lada Kovářová, Provinční rekonstrukční tým Lógar

Na hlavních úkolech Provinčního rekonstrukčního týmu se za tři roky působení v afghánském Lógaru nic nezměnilo. To, co se však mění, je způsob jejich plnění.

7. jednotka PRT se ve velké míře zapojila do spojeneckých operací, které v oblasti probíhají. „Na první pohled by se mohlo zdát, že tento druh operací nemá nic společného s rozvojovou činností české jednotky, opak je však pravdou,“ vysvětluje plukovník Hlaváč, velitel vojenské části rekonstrukčního týmu. „Rozvoj provincie a s tím spojené projekty jdou ruku v ruce s bezpečnostní situací,“ pokračuje plukovník Hlaváč. „Mohli bychom sedět a čekat, až naši koaliční partneři a afghánské bezpečnostní složky připraví podmínky pro naši rozvojovou práci, ale podstatně efektivnější je se do těchto operací zapojit,“ dodává plukovník Hlaváč.

Za pět měsíců působení v Lógaru se jeho vojáci zúčastnili řady operací tohoto typu. Jen namátkou můžeme jmenovat operaci Baraki Bahar v distriktu Baraki Barak, Thunder Spring v distriktu Mohammad Agha, operaci Azra Spring v odlehlém horském distriktu Azra a poslední byla operace Charkh Summer ve stejnojmenném distriktu Charkh. Hlavní úkol těchto operací byl ve své podstatě vždy stejný a to stabilizace bezpečnostní situace v oblastech působení. Navíc se vždy jednalo o spolupráci amerických, českých a afghánských vojáků. „Již samotná přítomnost vojáků v prostoru má velmi pozitivní a okamžitý dopad na bezpečnostní situaci,“ shodují se důstojníci, kteří v těchto operacích veleli. Je pochopitelné, že povstalecké skupiny musí okamžitě zareagovat na zvýšený pohyb koaličních jednotek. Často to vede k tomu, že přinejmenším dočasně tento prostor opustí a poté jim delší dobu trvá, než si opětovně vytvoří vazby a zázemí nutné ke své činnosti.

Hodnotit nebo srovnávat jednotlivé operace by bylo neobjektivní. V každém distriktu, kde naši vojáci působili, je jiná situace a to, co se může považovat za úspěch v jedné oblasti, nemusí mít v té druhé žádný zásadní efekt.

Jsou však příklady, které hovoří za vše. O tom, že tyto operace mají svůj přínos a že naši vojáci jsou rozhodně rovnocennými partnery svým americkým kolegům, svědčí například operace Thunder Spring v distriktu Mohammad Agha, která proběhla na počátku takzvané „letní ofenzivy Talibanu“.

„Naším úkolem bylo působit po dobu 13 dní v okolí vesnic Zargun Šahr a Laškary Keil a svou přítomností zabránit pohybu Talibanu a dalších povstaleckých skupin,“ vysvětluje nadporučík Jiří P., který české jednotce v této operaci velel. O tom, jak rozsáhlá tato operace byla, svědčí i počet vojáků, který se na ní podílel. „V naší oblasti působili čeští, jordánští a američtí vojáci,“ popisuje nadporučík Jiří P. „Celé operaci velela Afghánská národní armáda, ale my jsme zde působili jako partneři a hlavně jako mentoři,“ dodává.

Kromě takzvané „Show of presence“, tedy demonstrace přítomnosti, se čeští vojáci podíleli na zajišťování operace zaměřené také na prohledávání míst a budov, které by mohl nepřítel využít jako skrýše pro zbraně, munici nebo osoby. „Byli jsme v každodenním kontaktu s místními. Hovořili jsme s nimi o situaci v oblasti, o jejich problémech, často jsme přijali pozvání na čaj či malé pohoštění. Jednou jsme se dokonce octli v místech, kde se konala svatba, a tak jsme měli i možnost ochutnat ze svatební hostiny,“ dodává s úsměvem nadporučík Jiří P. Přímý kontakt s místními je pro úspěch operace tohoto typu nesmírně důležitý. V Afghánistánu není na první pohled zřejmé, kdo je nepřítel. Snaží se splynout s místními a využít jejich přítomnosti k zamaskování svých aktivit. „Od vesničanů jsme obdrželi několik zajímavých informací o pohybu osob, které jsou napojeny na Taliban, nebo jsou dokonce příslušníky této nebo podobné protikoaliční skupiny,“ dodává Jiří P. „Pomohli jsme našim afghánským partnerům s přípravou i realizací operace, která měla vést k dopadení dvou z nich. Tato operace probíhala pod naším velením,“ pokračuje.

„Měli jsme potvrzeno, že v jedné z veřejných budov ve vesnici se nachází muž, který je výrobcem nástražných výbušných systémů a jeho dopadení by bylo pro bezpečnost v oblasti velice důležité,“ vysvětluje velitel české jednotky. Výrobce IED není žádný řadový bojovník, jeho příprava a výcvik jsou časově a finančně nesmírně náročné.

„Museli jsme celou operaci zplánovat nesmírně opatrně, protože jsme věděli, že v budově se nachází další civilisté a dokonce děti. Jakékoliv zranění, nebo ohrožení místních by mohlo zhatit naše dobré vztahy v této oblasti,“ dodává rotný Martin Š., který velel jedné ze skupin, která zajišťovala provedení operace. Vojáci obklíčili přilehlý prostor přičemž zároveň jistili své kolegy z Afghánské národní armády. Dvě skupiny pronikly dovnitř oplocené budovy, přičemž jedna měla za úkol vyvést z budovy všechny dospělé muže, aby mohlo dojít k jejich identifikaci. „Byla to velice rychlá akce, využili jsme momentu překvapení“ dodává rotný Luboš Ch., který velel druhé ze skupin. „Podezřelého muže jsme poznali podle fotografií“. Příslušníci Afghánské národní armády navíc následně provedli i testy DNA, které potvrdily, že pomoc českých vojáků byla i v oblasti identifikace perfektní a zadržený muž se skutečně podílel na výrobě IED.“

Jen několik málo minut po této úspěšné akci se podařilo zadržet i druhého z podezřelých mužů. Ten, jak se posléze potvrdilo, byl zapojen do financování činnosti povstalců. Tito dva povstalci nebyli jedinými zadrženými během dvoutýdenní operace. Co je však nesmírně důležité, vše se odehrálo bez jediného výstřelu. „To, že to všechno proběhlo takto rychle a bez problémů a navíc pod naším velením, je důkazem toho, že jsme pro Američany rovnocennými partnery a i oni si to velice dobře uvědomují,“ dodává nadporučík Jiří P.

Ne vždy probíhá všechno takto hladce. Naopak během poslední operace v distriktu Charkh došlo k několikahodinové přestřelce a posléze dokonce ke zranění českého vojáka. Úkol při operaci Charkh Summer byl totožný. Provedení bylo vzhledem k náročnosti terénu a délce operace odlišné. „Do prostoru jsme byli zasazeni v noci vrtulníky. Hned na začátku jsme museli překonat velice náročný horský terén a v prostoru jsme působili bez vozidel. Byli jsme závislí jen sami na sobě a případné letecké podpoře,“ vysvětluje nadporučík Roman P., který velel českému týmu. „Měli jsme informace o tom, kde a co máme hledat a podle reakce povstalců je zcela zřejmé, že jsme hledali správně,“ dodává. „Během této operace jsme si užili prakticky všechno, co boje v Afghánistánu nabízí, útok ručními zbraněmi, RPG, střelbu odstřelovače i útok za použití nástražného výbušného systému,“ dodává, dnes s úsměvem, nadporučík Roman P. Během přesunu bohužel došlo ke zranění českého vojáka. V jednotce byl začleněn také lékař a zdravotník a také několik vojáků vycvičených na poskytnutí první pomoci v boji. „Způsob, jakým byl náš voják ošetřen přímo v poli, byl naprosto ukázkový,“ říká český lékař nadporučík Michal B. „Američtí chirurgové si vodili v nemocnici mediky, aby se podívali, jak profesionálně to naši vojáci zvládli,“ dodává hrdě lékař.

Vedení operace provedené spolu s afghánskými vojáky, jejímž výsledkem bylo zadržení dvou povstalců i záchrana zraněného kolegy, too všechno je práce příslušníků 7. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu. Češi nejsou někým, kdo se v operaci v Afghánistánu veze. Pokud k tomu připočteme úspěchy v rekonstrukčním procesu a výcviku afghánských ozbrojených složek, můžeme říct, že máme být na co hrdí. A to samé je slyšet i z úst našich koaličních partnerů.