Granátomet CZ 805 G1 ve službách 9. jednotky PRT Lógar

Autor: major Jan Šulc, tiskový a informační důstojník 9. jednotky PRT Lógar

Útočná puška CZ 805 BREN A1, kterou byla jako první jednotka Armády České republiky v rámci zahraniční operace vyzbrojena 9. jednotka Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar, je již téměř notoricky známou zbraní. Méně se však ví o tom, že naši vojáci v Afghánistánu užívají také další zbraň z rodiny CZ 805 a sice granátomet CZ 805 G1 ráže 40 mm NATO. Ten může být používán jak samostatně, tak i v podvěsu pod již zmíněným brenem.

Na nejrůznějších fotografiích z válečných konfliktů posledních desetiletí jsme si zvykli vídat americké vojáky, kteří mají pod svými zbraněmi typů M4 a M16 v různých modifikacích podvěšeny granátomety řady M203. Tyto malé, kompaktní a lehké zbraně určené k vystřelování 40mm granátů do vzdálenosti až několika set metrů představují velmi účinný prostředek přímé palebné podpory pěších jednotek v boji. Dle použitého typu munice mohou sloužit nejen k ničení živé síly protivníka, ale i techniky a lehce pancéřovaných cílů či polních úkrytů na vzdálenost několika set metrů. V podobě granátometu CZ 805 G1 nyní disponují obdobnou moderní a progresivní zbraní tohoto typu domácí konstrukce i čeští vojáci.

Granátomet G1 svým designem nezapře původ v rodině zbraní CZ 805, obzvláště patrné je to na podobě jeho ramenní opěry s pistolovou pažbičkou, které jsou ze standardní CZ 805 BREN přímo převzaté. Jako připojovací interface využívá granátomet G1 v rámci NATO standardizované takzvané R.I.S. lišty. Pomocí trojice upínacích pák se na ně připíná jak do podvěsu prakticky libovolné hostitelské zbraně s R.I.S. předpažbím, tak případně i na výše zmíněné speciální pažbení, které umožňuje jeho samostatné použití.

Technický popis říká, že v konstrukci granátometu bylo použito radiálního uzamykání hlavně do závorníku a odemykání axiálním pohybem předpažbí s následným radiálním vytočením sestavy hlavně. V praxi tedy střelec při přebíjení zbraně nejprve stiskne západku blokující předpažbí nasunuté okolo hlavně, pak jej mírně vysune směrem dopředu, čímž uvolní uzamčení hlavně a tu vyklopí do boku. V této pozici do zbraně založí 40mm granát a opačným postupem zbraň znovu zavře. Po přepnutí tlačítkové pojistky na boku zbraně je granátomet již plně připraven ke střelbě a stačí jej jen pomocí mířidel s metnou dálkou vyznačenou na jednotlivých zářezech hledí zamířit na cíl a stisknout spoušť. Pro každý další výstřel se tento postup identicky opakuje s tím, že je nutné z hlavně vždy před přebitím vyjmout patronu již vystřeleného granátu.

Celé ovládání zbraně je intuitivní, manipulace velmi snadná a pohodlná. Také střelba je příjemná a navzdory poměrně velké ráži 40 mm není ani přenos zpětného rázu zbraně do ramene přes balistickou vestu příliš znatelný. I netrénovaný střelec po získání odhadu vzdálenosti spolehlivě zasahuje cílový prostor první či druhou ránou jen s minimální opravou. Přesto se i s touto zbraní jako s každou jinou musí střelec seznámit a udržovat si získané návyky. Příslušníci českého provinčního rekonstrukčního týmu proto využívají plánovaných střeleb na střelnici Altimur ke zdokonalovacímu výcviku i s touto zbraní.