Když vojáci pomáhají

Autor: major Jan Šulc, tiskový a informační důstojník 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar

21 humanitárních projektů a projektů rychlého dopadu zaměřených na oblast školství, vzdělávání žen a zdravotnictví jsou vizitkou úspěšné práce skupiny CIMIC (vojensko-civilní spolupráce) 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar, kterou za sebou její příslušníci zanechávají po šesti měsících působení v Afghánistánu.

Ačkoliv byla činnost skupiny CIMIC 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar limitována přidělenými finančními prostředky, které tentokráte pocházely výhradně z výtěžků humanitárních sbírek a darů, podařilo se vojákům znovu udělat pořádný kus práce. Vždyť jedenadvacet projektů je samo o sobě úctyhodným číslem. O některých z nich, jako například o malířské soutěži, znalostních telefonických soutěžích v místních rádiích či o letácích a přednášce o nebezpečí nevybuchlé munice a výbušných nástrah pro děti, jsme již psali. Řada dalších projektů však zůstala dosud nezmíněna. „Ptáte-li se na naše další větší projekty, tak bych ráda uvedla například potravinové balíčky pro místní chudé rodiny předávané v rámci oslav Dne matek, právě zahájený krejčovský kurz a kurz čtení a psaní určený dospělým ženám v distriktu Muhammad Agha, nebo dodávku zdravotnického materiálu pro provinční nemocnici v Puli Alam,“ vyjmenovává jednotlivé aktivity vedoucí skupiny CIMIC nadporučice Silvie J. a pokračuje: „Hodně jsme se zaměřili i na přímou pomoc ve školách, které jsme v rámci našich patrol často navštěvovali, a to jak v dívčích, tak i v chlapeckých. Děti a jejich školy jsme obdarovali nejen drobnými školními pomůckami, ale i sadami učebnic, slovníků a pro dívčí školu Bibi Fatina Zahra v Kolangaru jsme ve spolupráci s kaplanem naší jednotky koupili nový velký stan s kobercem. Ve škole jej potřebují jako náhradu za již zničený, který slouží z kapacitních důvodů při výuce místo klasické třídy.“

V činnosti skupiny CIMIC 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu pak nelze opomenout ani podporu příslušníků Afghánských bezpečnostních sil. „S využitím materiálu ze starých českých autolékárniček jsme připravili několik zásilek zdravotnických balíčků, které putovaly jak k jednotkám Afghánské národní policie, Afghánské národní armády a k hasičům zde v provincii Lógar, tak i do provincie Wardak, kde se o jejich další distribuci postarali naši kolegové ze 3. a 4. jednotky OMLT (výcvikový a poradní tým),“ říká k tématu nadporučice Silvie J. Příslušníci Afghánských bezpečnostních sil si přitom tento u nás již nepotřebný materiál, který by bez aktivity a úsilí mnoha dobrovolníků skončil nejspíše v koši, velmi považují. Obsah z důvodu změny zákona vyřazených autolékárniček zde najde znovu smysluplné využití jak při výcviku, tak i v případě skutečných bojových zranění a nehod. Další podporou pro vládu na provinční úrovni i pro jednotky Afghánské národní policie pak bylo také několik rozhlasových spotů připravených rovněž ve spolupráci s naším CIMIC.

To vše a mnohé další přitom zvládl CIMIC realizovat s rozpočtem pouhých 20 000 dolarů a s využitím části již dříve nakoupeného a získaného humanitárního a zdravotnického materiálu. Práce CIMIC v Lógaru by však nebyla možná bez podpory dárců z České republiky, neboť právě oni poskytli v plné výši uvedené finanční prostředky. Jmenovitě to byla mezinárodní dobrovolná humanitární a mírová organizace Hnutí Na vlastních nohou – Stonožka, v jejímž čele stojí Běla Gran Jensen, Pražské arcibiskupství a stovky dalších drobných dárců v tradiční sbírce katolických farníků pořádané ve spolupráci s vojenskými kaplany.