MEDEVAC za zády, to je jistota „co kdyby“

Autor: kapitán Petr Fiala, kaplan 11. jednotky PRT

Vojáci 11. jednotky PRT, kteří ukončují působení provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar, prošli v minulých dnech společným nácvikem letecké evakuace zraněného vojáka z případného prostoru incidentu do bezpečí základny (takzvaný MEDEVAC).

Úvodní hodina na učebně byla prvním, ale také posledním teoretickým zaměstnáním náročného dne. Po ní už následovala cesta na letiště přímo ke stojánce amerického vrtulníku určeného pro přepravu zraněných. Zde čekal víceúčelový vrtulník Sikorski UH-60 M známý pod názvem Black Hawk a kolem něj čtyřčlenná osádka amerických vojáků, připravená předvést schopnosti svého týmu.

Praktická část začala ukázkou technik používaných k vyzvednutí zraněného z obtížně přístupného terénu. Dále si vojáci zopakovali postupy předávání zraněného kolegy do péče osádky a několikrát si je i „na sucho“ vyzkoušeli. Ještě než pilot roztočil rotor, přišel prostor na dotazy či na ukázku toho, jaké nebezpečí v sobě skrývá přistupování k vrtulníku z nesprávné strany. Potom už se roztočila vrtule a vojáci věnovali čas drilování naučených postupů.

Toto vše však bylo jen předstupněm odpoledního bloku. Zde byl na programu přesun českého konvoje s nahraným incidentem a zraněním vojáka. Jestli si myslíte, že po zranění vezme velitel konvoje mobil a zavolá sanitku, která do pár minut přijede, jste na velkém omylu. O zraněného vojáka se v první chvíli musí postarat jeho kolegové, zajistit mu základní životní funkce a připravit jej k transportu do nemocnice. Právě proto prošli vojáci 11. jednotky PRT už v České republice speciálním zdravotním kurzem CLS (Combat Life Saver) u 41. mechanizovaného praporu v Žatci a 252. protiletadlového raketového oddílu ve Strakonicích.

Po zastavení konvoje má každý voják přesně stanovený úkol. Zde přichází na řadu nadrilované bezpečnostní postupy, neboť nikdy nevíte, s jakými obtížemi se budete v následující chvíli potýkat. Zraněný voják je vyproštěn z vozidla a ošetřen. Velitel získává přehled o nastalé situaci a vyžaduje si vysílačkou MEDEVAC. Aby toho nebylo málo, kromě přehledu o stavu zraněného vojáka musí velitel vnímat a řešit např. přístupnost terénu, označení místa pro přistání či zajištění bezpečnosti pro sednutí vrtulníku. Po nějaké době, která se však v některých chvílích může zdát věčností, nad místem incidentu zakrouží vrtulník. Nejprve vysazuje člena týmu, který přebírá informace o zraněném. V rychlém sledu potom následuje určení směru větru dýmovnicí, sednutí vrtulníku, naložení zraněného do vrtulníku a jeho urychlený odlet z nebezpečného místa k následnému odbornému ošetření v nemocnici.

Zatímco pro zraněného vojáka pokračuje boj o život a zdraví, jeho kolegové bezpečně opouštějí prostor incidentu a pokračují v plnění úkolů konvoje až do cílové destinace.

Lze si jen přát, abychom MEDEVAC nikdy nemuseli využít. Avšak jak říká jedno velmi ohrané, ale pravdivé heslo: „Štěstí přeje připraveným.“

Jedenáctá ednotka Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar působí v Afghánistánu od začátku února a jejím úkolem je po převzetí techniky a materiálu zajistit jejich odsunutí, předání či zrušení. Součástí úkolu je též zajišťování logistických konvojů. Jádro 11. jednotky PRT Lógar tvoří příslušníci 44. lehkého motorizovaného praporu Generála Josefa Ereta z Jindřichova Hradce, který náleží do sestavy 4. brigády rychlého nasazení.