Nasadit pyrotechnický oblek a jít k výbušnině je až poslední možnost

Česká jednotka EOD (Explosive Ordnance Disposal) působí v Lógaru spolu s 11. PRT, ale podporuje také americké partnery. Proto dodržuje jejich postupy a využívá i zapůjčeného robota. Ten dokáže v rukách zkušeného operátora divy.

„Dokáže se podívat do míst, kam z terénu nebo z vozu nevidíme. Jeho speciální rameno dokáže podezřelý předmět odkrýt a manipulovat s ním. Naše oči nahrazují jeho čtyři kamery,“ líčí pomocníka rotmistryně Petra. Ta je mimochodem jedinou zástupkyní něžného pohlaví v této jednotce a na otázku, jak s mužským osazenstvem vychází, s úsměvem odpovídá: „Jsou jako bráchové.“

Někdy však nasazení robota nestačí. „Pyrotechnický oblek se používá, když už není zbytí a pyrotechnik se musí k výbušnině přiblížit. Váží třicet kilogramů a v kombinaci s afghánským podnebím v něm lze aktivně pracovat nejvýše pětačtyřicet minut,“ vysvětluje velitel týmu rotmistr Petr D.

Práci jednotky nelze příliš předvídat. Musí být vždy připravena k nenadálým výjezdům. Kromě nich se účastní RCP (Route Clearance Patrol), kdy cíleně likviduje nástražná výbušná zařízení umístěná na komunikacích. A jako rutina se jeví ničení nepotřebného materiálu a munice.

„Tento materiál, který je na základně už nepotřebný, by se v nepovolaných rukou mohl obrátit proti nám, proto je nezbytné ho zcela zlikvidovat. Odpalujeme jej dostatečně daleko od základny a lidských sídel za pomoci několika set kilogramů trhavin,“ říká rotmistr Petr D.

Autorky: Miroslava Pašková, Kateřina Lang