Patrola na jih a jihovýchod

Autor: major Jan Šulc, tiskový a informační důstojník 9. jednotky PRT Lógar

V prvních červnových dnech uskutečnili příslušníci lehké roty 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar patrolu dvojicí horských údolí směřujících jižním a jihovýchodním směrem dále od základny Altimur, téměř až k hranicím se sousední provincií Paktia. Jejich cílem bylo prověřit stav komunikací a celkovou bezpečnostní situaci v okolí obcí Sarvan Kheyl a Shawaz.

Úkol provinčnímu rekonstrukčnímu týmu proniknout do zatím nepříliš známé oblasti připadl zhruba třicetičlenné skupině příslušníků 1. lehké čety vybavených lehkými obrněnými vozidly IVECO a Dingo. Nejdříve čeští vojáci zamířili mezi horská úbočí podél prakticky vyschlého koryta řeky Altamur Khwar směrem na Sarvan Kheyl.

Obec Sarvan Kheyl se zhruba 500 obyvateli leží na malé náhorní planině sevřené příkrými horskými úbočími s vrcholy ležícími v úctyhodných 2500 až 3000 metrech nad mořem. Centrum obce tvoří kompaktní skupina kalátů, typických afghánských obydlí s dvorem obehnaným vysokou obrannou kamennou zdí, rozložených kolem zděných obchůdků místního tržiště. Další kaláty se pak jednotlivě rozestupují směrem od centra do všech stran údolí. Místní obyvatelé se živí převážně zemědělstvím a úrodná planina kolem obydlí je proto hustě poseta obilnými políčky a různými ovocnými sady.

Zastávka české patroly na tržišti v centru obce vyvolala malé srocení místních, nejen dětí, ale i dospělých, kteří se k českým vojákům chovali nadmíru vstřícně. Z rozhovorů vyplynulo, že vědí o činnosti našeho provinčního rekonstrukčního týmu, zejména pak o pomoci ve školství a zdravotnictví, které si skutečně váží.

Údolím Altamur Khwar často procházejí také karavany kočovných Kuchiu s velbloudy. Ačkoliv tyto vznešené koráby pouští máme v našich myslích spojené spíše s rozlehlou rovinou saharské pouště a velkými karavanami, setkání s nimi v afghánských horách a pláních není ničím neobvyklé. Ostatně s jedním takovým menším velbloudím stádem se naši vojáci při této patrole setkali i přímo ve vesnici. Díky tomu vzniklo i několik cizokrajně vyhlížejících fotografií. Poté již Češi zamířili ke svému druhému dnešnímu cíli do vsi Shawaz.

Dalo by se říci, že od Sarvan Kheylu leží Shawaz jen za kopcem, ale ten kopec má bezmála 2700 metrů nad mořem, a tak jedinou možností bylo se vrátit zpět na křižovatku pod Altimurem a teprve tam otočit znovu do hor, tentokráte údolím říčky Shawaz Khwar. I v Shawazu, osídlením zhruba poloviční obci oproti Sarvan Kheylu, se dostalo našim vojákům vstřícného přijetí. Shawaz se nenachází na plochém dně údolí, ale jeho kaláty lemují silnici vysoko v úbočí kopce, a proto zde vliv zemědělství není tolik patrný. Spíše se místní zaměřují na obchod a drobnou řemeslnou výrobu. Tomu napovídalo i zdejší tržiště, v němž kupodivu nechyběla ani lékárna.

Na Shawazu si Češi také ověřili skvělé terénní vlastnosti lehkých obrněných vozidel IVECO, to když dostala jejich dvojice za úkol vyšplhat volným terénem do prudkého svahu za obcí a propátrat na jeho vrcholu označené starší pozorovací stanoviště. Rozhled z více než 2600 metrů vysokého hřebene byl ohromující. Toto stanoviště bylo zároveň i posledním cílem vojáků a po opatrném sestupu vozidel zpět do vsi se vydala patrola domů na základnu Shank.