Těžko na cvičišti…

Autor: nadporučík Radek Hampl, základna Shank

Vojáci provinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru při plnění svého úkolu úzce spolupracují s jednotkou americké armády ze základny Shank.

V těchto dnech američtí kolegové střídali své jednotky a úkolové uskupení BAYONET vystřídali čerství vojáci úkolového uskupení PATRIOT, jehož základ tvoří příslušníci 4. horské brigády 10. horské divize.

Tito noví vojáci se ihned plně zapojili do plnění operačního úkolu. Americká strana naší jednotce zabezpečuje podporu v mnoha směrech, jedním z nich je i technická pomoc. V případě jakýchkoli problémů s technikou, která je na výjezdu na patrole, vojáci US Army zajišťují její bezpečný odsun zpět na základnu. „Prakticky okamžitě poté, co narotovali, se na mne obrátil velitel „recovery teamu“ Greg Fredmonsky,“ říká praporčík Vladimír L., který spolupráci s americkými vojáky koordinuje. „Jejich těžká technika by naše případné nepojízdné auto odsunovala. Jakmile však zjistili, že používáme vozidla DINGO a IVECO, okamžitě si odsun chtěli nacvičit.“

Byl domluven vzájemně vyhovující termín a na odstavnou plochu najela naše auta a americká vyprošťovací vozidla s osádkami. „S těmito vozidly jsme se nikdy nesetkali,“ vysvětluje Greg Fredmonsky, „a proto si chci vyzkoušet, kde a jak bychom je zapřahali k odtahu. Je lepší si to v klidu osahat a natrénovat, než improvizovat v časovém tlaku, když už by došlo k nějakému problému. Mám rád jistotu.“

„Je zajímavé, že američtí mechanici od nás nechtěli vůbec žádnou pomoc,“ říká štábní rotmistr Filip M., který přistavoval jedno auto. „Vše dělají sami tak, jak by si museli poradit i v terénu. Ale je vidět, že umějí. Naše DINGO měli připraveno k odtahu během několika minut.“

Předvídavost amerického velitele se vyplatila, ukázalo se, že IVECO je podstatně větším oříškem. Jeho vojáci vyzkoušeli několik metod a kombinovali několik přípravků, než přišli na nejvhodnější způsob, jak toto auto zapřáhnout. Nakonec se to však podařilo a poslední zkouškou byl vlastní odtah „nepojízdné“ techniky. Protože to bez problémů šlo i přes terénní nerovnosti, rozloučili se čeští a američtí vojáci s přáním, aby se nikdy nemuseli setkat „naostro“.