V Afghánistánu pod praporem svatého Václava

Autor: kapitán Pavel Kočvara, tiskový a informační důstojník 4. kontingentu AČR PRT Lógar v misi ISAF

Také v Afghánistánu se v pondělí 28. září 2009 konaly oslavy státního svátku svatého Václava, a to čtyři a půl tisíce kilometru od vlasti na základně Shank, kde plní úkoly 4. kontingent AČR PRT Lógar v misi ISAF.

Pro naše vojáky v Afghánistánu měl tento svátek i poněkud hlubší význam, protože podstatnou část 273členné vojenské části PRT tvoří příslušníci 42. mechanizovaného praporu z Tábora, který od roku 2000 nese prezidentem republiky propůjčený čestný historický název „Svatováclavský“.

Táborský mechanizovaný prapor se může pochlubit unikátní historií, která jej řadí mezi nejstarší útvary Armády ČR. K jeho předchůdcům patří kupříkladu kyrysnický pluk, který vznikl v roce 1682 a který proslul v bojích s Turky a ve válkách s Pruskem.

Po roce 1918 nesl název „pluk Knížete Václava Svatého" i 8. jezdecký pluk v sestavě tehdejší Československé armády. V roce 1943 se pokračovatelem těchto tradic stal tankový prapor, bojující v Sovětském svazu, který válku zakončil jako 1. československá tanková brigáda a po skončení 2. světové války byl jeden z praporů této brigády umístěn do Pardubic. V současnosti je prapor s historickým názvem „Svatováclavský“ dislokován do města Tábora a je součástí 4. brigády rychlého nasazení.

Je určen především k plnění bojových úkolů nejen při bezprostředním ohrožení státu, ale i mimo území České republiky. Prapor disponuje moderní technikou a výzbrojí, vyznačuje se vysokou manévrovací schopností a odpovídající palebnou silou. Svoji profesionalitu útvar dokázal v náročných misích na území bývalé Jugoslávie, Iráku a Afghánistánu a při cvičeních armád NATO na evropském i americkém kontinentu.

Tradice Václavova kopí s praporcem a orlicí, které se stalo bojovou zástavou českých vojsk již od začátku 12. století a které je výrazným symbolem národní identity, má tak v bojovém praporu táborského útvaru důstojné a hrdé pokračování.