V Lógaru běželi vojáci proti rakovině

Autor: major Jan Šulc

Charitativní běhy proti rakovině prsu se pořádají prakticky na celém světě. Výjimkou letos nebyla ani koaliční základna Shank v afghánské provincii Lógar, v níž sídlí český provinční rekonstrukční tým. Běh proti rakovině se zde uskutečnil v neděli 15. dubna 2012 a zúčastnilo se jej několik stovek vojáků, mezi jinými i Češi, a to velmi úspěšně.

Na startu závodu se v neděli ráno sešlo téměř 300 běžců. Většinu z nich tvořili pochopitelně američtí vojáci, kterých je na základně většina, ale ani české zastoupení nešlo ve startovním poli přehlédnout. Vždyť našich závodníků se registrovalo k šedesáti. Od Američanů převážně v šedých tričkách s nápisem ARMY a reflexními pásy kolem pasu je na první pohled odlišovaly české jasně modré sportovní soupravy, nebo dresy 42. mechanizovaného praporu vyvedené v tradičních černočervených táborských barvách.

Před tím, než závodníci vyrazili na trať, vystoupili ještě na improvizované pódium američtí organizátoři, aby přítomným krátce poděkovali za výtěžek sbírky tohoto humanitárního běhu. Celkem se vybralo 1 100 dolarů, které z Shanku putovaly on-line na konto americké nadace Susan G. Komen for the Cure (www.komen.org), která se již od roku 1982 intenzivně věnuje boji proti rakovině prsu, a z prostředků svých dárců na tyto aktivity investovala celosvětově již více než 1,9 biliónu dolarů. Právě tato organizace začala v roce 1983 jako první pořádat charitativní běhy proti rakovině prsu.

Poté se všichni přesunuli z prostoru registrace na startovní čáru. Vybíhalo se brzy ráno, přibližně okolo půl sedmé, a to zejména proto, aby se závodníci vyhnuli dopolednímu vedru i postupně houstnoucí dopravě na základně. Trať v délce 5 či 10 kilometrů vedla po stejné ose a také start byl hromadný pro všechny soutěžící naráz. Ti závodníci, kteří si tedy vybrali kratší trasu, obraceli zpět po 2,5 kilometrech. Běžci na 10 km pak zamířili zpět k cíly až z mety ve vzdálenosti pěti kilometrů.

Jako první se na cílové čáře objevil americký běžec se startovním číslem 489, který pětikilometrovou vzdálenost urazil v úctyhodném čase 21.54 minut. Druhým v závodě na 5 km však byl svobodník Michal Ř. běžící s číslem 492 z táborského 42. mechanizovaného praporu, který je v Lógaru příslušníkem mechanizované roty 9. jednotky provinčního rekonstrukčního týmu. Trať zvládl za 22.44 minut.

Závod na deset kilometrů Češi ovládli téměř kompletně. Do cíle jako první doběhl za 44.12 minut rotný Michal T. se startovním číslem 434, rovněž příslušník mechanizované roty 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar a 42. mechanizovaného praporu. Pokud bychom jeho čas vydělili uběhlou vzdáleností, urazil by 5 kilometrů za 22.06 minuty. Vítězi na poloviční trase by tak byl rozhodně rovnocenným soupeřem.

Na druhé příčce se za rotným Michalem T. umístnil rovněž český závodník rotmistr Karel V. z EOD (pyrotechnického) odřadu 9. jednotky provinčního rekonstrukčního týmu, který běžel s číslem 604 a cílovou čáru protnul v čase 45.17 minut. Teprve třetí pozice tak připadla americkým závodníkům. Jediná z českých žen v běhu, nadporučice Silvie J. ze skupiny CIMIC dokončila závod mezi ženami na druhé pozici. I ona běžela vzdálenost 10 kilometrů. Úspěch českých barev byl tedy v mezinárodní konkurenci více než znatelný a dosažené časy bezesporu excelentní. Vždyť při jejich hodnocení musíte vzít v úvahu i to, že se závod běžel ve výšce okolo 2000 metrů nad mořem a místo klasické běžecké dráhy posloužily prašné a štěrkové cesty na vojenské základně.