Velikonoce v Lógaru byly stejné i jiné než doma

Autor: major Jan Šulc, tiskový a informační důstojník 9. jednotky PRT Lógar

České jednotky se v zahraničních operacích střídají převážně v pravidelných šestiměsíčních cyklech. Na každou z nich proto připadne daleko od domova oslava jedněch z velkých svátků – Vánoc či Velikonoc. Jelikož naši předchůdci prožili v Lógaru Vánoce a příchod nového roku 2012, na 9. jednotku provinčního rekonstrukčního týmu připadly v misi velikonoční svátky.

Velikonoce jako takové v sobě pojí dvě základní roviny. Civilní rozměr reprezentovaný u nás doma v Čechách klasickou pondělní pomlázkou a pak také duchovní křesťanské pojetí. Jinak tomu nebylo ani v Lógaru. Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnější svátky roku připomínající ukřižování Ježíše Krista. Podle tradice se v těchto dnech konají čtyři speciální bohoslužby. První z nich připadá na zelený čtvrtek, druhá na velký pátek, třetí na bílou sobotu a čtvrtá na velikonoční neděli.

Stejný rozvrh bohoslužeb pro vojáky n základně Shank připravili společně i český a americký kaplan v kapli Svatého Michala. V kostele vytvořeném z vojenského stanu před prostým oltářem z dřevěné překližkové desky se tak naráz sešli jak čeští vojáci, tak i jejich američtí kolegové a také civilní pracovníci pečující především o nejrůznější provozní a obslužné práce na základně. Pohled do tváří v lavicích tak jasně vypovídal o tom, že se zde sešel doslova celý svět.

Civilní rozměr velikonočních oslav u našich amerických partnerů představuje zejména slavnostní sobotní večeře. Obdobu naší pomlázky v Americe neznají a pondělí pro nás tak bylo zcela běžným pracovním dnem s obvyklými úkoly. V Lógaru je ostatně zcela fatální nedostatek vrbových proutků a dívčí část kontingentu navíc reprezentuje jen deset příslušnic, a tak jsme si tento rituál připomenuli jen zcela symbolicky, v humorné rovině a s pomocí notně improvizovaných pomůcek. Na volání našich kolegyň a argumentaci o jiném kraji a tudíž i jiném mravu či o přestupném roce jsme pochopitelně nemohli zcela přistoupit. Fakt, že na barvení vajíček neměly čas, jsme ale akceptovali.

Další z připomínek, že Velikonoce jsou přeci jen trochu slavnostnější dny, byl i speciální nedělní velikonoční běh uspořádaný americkou stranou. Běželo se malé kolečko na základně dlouhé pět kilometrů. Start byl stanoven s ohledem na nabitý pracovní program již krátce po šesté hodině ráno. Sešlo se na něm okolo 250 běžců a také necelá dvacítka Čechů, která se v konkurenci rozhodně neztratila. Nejlepším z našich byl nadrotmistr Karel V., který doběhl na 4. místě a i další češi se umístili v první desítce a dvacítce závodníku. Svůj podíl na tom měla jistě nejen dobrá kondička našich vojáků, ale i fakt že na toto nedělní ráno byl připraven také nástup české jednotky. Naši vojáci si proto museli pospíšit a měli další pádnou motivaci k dobrému výkonu. Hezkou vzpomínkou se však pro ně jistě stalo i tričko se speciálním potiskem určené úspěšným běžcům.