Všechny děti malují rády. I ty v Afghánistánu

Ve čtvrtek 5. srpna 2010 příslušníci skupiny civilně vojenské spolupráce CIMIC a členové civilní části provinčního rekonstrukčního týmu slavnostně vyhlásili vítěze malířské soutěže „Afghánský talent“.

Kreslení do škol s názvem „Afghánský talent“ bylo společným projektem provinčního ministerstva školství v Pol-e Alam, civilní a vojenské části 5. kontingentu AČR PRT Lógar, zastoupené skupinou CIMIC.

Letos v březnu 2010 se nakoupilo 120 malířských pláten, která byla s malířskými potřebami rozdělena mezi 18 škol v pěti okresech provincie Lógar. Ty byly pečlivě vybrány po konzultacích s pracovníky ministerstva školství v Pol-e Alam. Na všech školách se uskutečnilo nejdřív první, výběrové, kolo, z něhož bylo vybráno 120 nejnadanějších dětí. Ty pak byly požádány, aby pro své kamarády v České republice nakreslily obrázky s tématy „Moje rodina“, „Moje vesnice“ a „Moje škola“. Každá škola, která se soutěže zúčastnila, byla odměněna nákupem toho nejpotřebnějšího – kvalitních učebnic a dalších školních potřeb. Vše v celkové hodnotě přes 250 000 Kč. Po domluvě s ředitelem odboru školství Abdulem Mateen Jafarem bylo vráceno celkem 56 obrazů. Některá plátna se totiž i přes nadání malých umělců nepovedla, jiná byla zničena při dopravě do nejvzdálenějších koutů provincie.

Díla byla poté přepravena na základnu Shank, kde Češi uspořádali semifinále soutěže. Úkolem bylo vybrat 10 nejlepších, jejichž autoři pak budou společně s rodinnými příslušníky pozváni na závěrečný slavnostní ceremoniál. Komise, která obrázky hodnotila, byla samozřejmě mezinárodní a kromě Čechů v ní byli zastoupeni také kolegové z americké a afghánské armády, afghánské policie a zástupci humanitární organizace USAID. Celá akce byla pojata jako malá vernisáž. Všechny obrazy byly nainstalovány na volném prostranství základny Shank. Netrvalo dlouho a strhl se o ni velký zájem. A není divu, vždyť podobnou scenerii hned tak na spojeneckých základnách v Afghánistánu neuvidíte. Původní záměr decentního vyhodnocení v uzavřeném kruhu porotců tak brzy vzal za své. Původní desetičlenná porota byla proto operativně rozšířena o další zájemce z řad diváků. Každý dostal lístek, na který vypsal deset nejhezčích kreseb. Po pečlivém vyhodnocení čtyřiceti dvou hlasů byla desítka těch nejlepších vybrána.

Závěrečný ceremoniál byl už jen důstojnou tečkou za celým projektem.

„Jsem velice rád, že se soutěž setkala s takovým zájmem. Při pohledu na kvalitu všech prací musí každý ocenit vaše nesmírné nadání a šikovnost,“ řekl velitel kontingentu plukovník gšt. Rudolf Honzák.

Kromě studentů se na základně sešlo i přes devadesát rodinných příslušníků. K našemu velkému překvapení se na ocenění svých ratolestí přišly podívat také matky a sestry. Věc vskutku nevídaná. Doposud se všech akcí pro děti, které 5. kontingent na základně Shank pořádal, účastnili jen otcové. Ženy vždy zůstávaly v soukromí svých kalátů. Dnešní událost však byla jiná. Byla natolik výjimečná, že manželé a otcové vzali své ženy a dcery s sebou.

Provinční ministr školství Abdul Mateen Jafar pak zdůraznil, že takové soužěže mají pozitivní vliv na dospívající afghánskou mládež a také na vnímání koaličních vojáků v Lógaru. „Podobná soutěž tady za mého působení, coby nejvyššího představitele ministerstva školství v provincii Lógar, dosud nebyla. Všichni si velmi vážíme přístupu a obrovské snahy českého rekonstrukčního týmu rozvíjet naši provincii, a to nejen v oblasti školství. Mé poděkování a uznání patří hlavně všem pedagogům. Sám nejlépe vím, v jak složitých podmínkách musí vzdělávat naši mládež.“

„Velice mě potěšilo, když jsem na obrazech viděl nádherné motivy zobrazující rodinný život, přátelství, přírodu a výjevy z každodenního pracovního života afghánských rodin. Všichni máte obrovský talent, který by bylo škoda zahodit. Za český provinční rekonstrukční tým vám mohu slíbit, že se i nadále budeme snažit, spolu s vašimi představiteli odboru školství, organizovat podobné soutěže i v budoucnu,“ řekl Matyáš Zrno.

„Na dnešní den jsem se moc těšila. Nikdy předtím jsem nic nevyhrála. Trochu mě sice mrzelo, že tady nemohla být také moje spolužačka Manzomah, která byla také vybrána jako nejlepší, ale bohužel je nemocná. Místo ní je tady její maminka a tatínek. Moc děkuji za všechny dárky,“ řekla čtrnáctiletá Najieh z dívčí školy Bibi Amanah.

O úspěšnosti soutěže nikdo z nás nepochyboval. Jedna věc nás ale zaskočila. Byla to důležitost, jakou tomuto setkání přikládali vítězové i jejich rodiče. Matky a otcové obdarovávali své děti květinami a navzájem se objímali. Přirovnat to lze snad jedině k hrdosti rodičů ihned po promoci a úspěšném završení studia svého potomka.

"Hlavní myšlenkou celého projektu bylo ukázat, že děti v Afghánistánu malují stejně hezky a se stejným zápalem jako děti na celém světě," řekla Ester Lauferová, která na Ministerstvu zahraničních věcí zodpovídá za Afghánistán.

Celý projekt vznikl za finančního přispění Ministerstva zahraničních věcí ČR, českých katolických farností a humanitární organizace Hnutí na vlastních nohou „Stonožka“, jejíž „stonožkové“ děti prodejem svých vlastních kreseb přispěly nemalou částkou na úspěšnou realizaci projektu.

Autor: redakce www.army.cz s využitím textu poručíka Lukáše Kubička, 5. kontingent AČR PRT Lógar v misi ISAF