Parádní druhý skok a zápis do historie. Je to boží, řekla po olympijském závodě Anežka Indráčková

Autor: Pavel Král, foto: olympijskytym.cz

Opřela se do toho. Anežka Indráčková ukázala na středním můstku v Predazzu srdce bojovnice. Krásným druhým skokem se v pořadí olympijského závodu posunula na velmi pěkné 18. místo, což je nejlepší ženský individuální výsledek na OH v historii. Zlato si na krk pověsila Norka Anna Strömová.

Indráčková se navnadila báječným zkušebním skokem (98,5 metru). V samotné soutěži jí pokus číslo jedna dlouhý 94 metru alespoň stačil na postup mezi nejlepší třicítku, průběžně figurovala na 25. pozici. „Bylo to hodně křečovité, hlavně v letu, a to není úplně dobré. Postup tam ale je,“ komentovala svůj počin.

Ve druhém kole nachystala fanouškům jiné kafe. Před zraky širší rodiny, která ji do areálu stadionu Trampolino dal Ben přijela povzbudit, předvedla krásný a hlavně dlouhý pokus měřící 96 metrů! Na delší čas se tak stala průběžně vedoucí závodnicí soutěže. „Jsem z toho nadšená. Škoda, že jsem nepředvedla takové skoky v obou kolech. Snad se to povede na velkém můstku,“ doufala. „Polídala jsem si, aby mi zadek nespadl před hranou. To je zásadní.“

Posun pořadím byl opravdu výrazný. „Je to boží. Jednička na začátku mi dělá radost,“ netajila.

Na velký můstek se ale těší víc, závod proběhne v neděli 15. února. „Mám ho mnohem raději. Objížděli jsme na něm celou sezonu, takže jsem na něj i víc zvyklá,“ poukázala na důležitý faktor devatenáctiletá členka liberecké Dukly, jež v Itálii zažívá svou druhou olympiádu. Na té první před čtyřmi roky byla v patnácti letech vůbec nejmladší členkou české výpravy.

Ulrichové boj s odrazem

Klára Ulrichová se svým úvodním vystoupením příliš spokojena nebyla, délka 91,5 metru stačila jen na 38. místo. „Dokážu skákat líp. Ale s ohledem na fakt, jak probíhaly tréninky, tedy i s jedním pádem na dojezdu, si z tohoto závodu beru jen to pozitivní,“ pronesla. Trápí ji především načasování odrazu. „Jsou moc brzké. Bojuji s tím už delší dobu. Člověk pak ztrácí letovou rychlost, a ta je pro povedený skok klíčová,“ dodala.

Jednadvacetiletá Veronika Jenčová po své olympijské premiéře z nezdaru (47. místo) nijak zvlášť netruchlila. „S tím, že skáču teprve osm týdnů na můstku a ani ne měsíc na devadesátce, tak jsem ráda, že to vypadalo, jak to vypadalo,“ komentovala skok dlouhý 80,5 metru. Stále jí totiž limituje koleno, jež si před časem vážně poranila. „Mám ho pořád trochu nateklé. V tréninku jsem bojovala i se strachem. Stále to není komfortní, ale snad se to už bude jen lepšit,“ doufala v lepší zítřky.