Centralizace personální práce nebude znamenat oslabení pozic velitelů

V pondělí 25. října se na Univerzitě obrany v Brně debatovalo o novém pojetí personální práce v českých ozbrojených silách. Náměstek pro personalistiku Michael Hrbata a zástupci personální sekce představili, jak bude tato problematika popsána v sedmé kapitole Bílé knihy o obraně. Také vyložili zásady a principy připravovaného kariérního řádu, který na základě nově pojaté personální práce vzniká.

Základní principy personální práce směřují k vyšší srozumitelnosti kariérních postupů vojáků a k vyšší potřebné personální stabilizaci. Zároveň stanovují přísnější nároky na centrální řízení kariér a na nezbytné úrovně vzdělanostní, výchovné a výcvikové pro dosažení té které hodnosti v každém ze tří hodnostních sborů. Jasná představa vojákovy kariéry je v novém pojetí personální práce podmínkou dynamického rozvoje schopností AČR a personální stability.

Diskuse, která následovala po prezentaci, ne vždy, jak se ukázalo, zcela dostatečné, přinesla cenné poznatky především pracovníkům personální sekce. Shromáždění velitelé, pracovníci štábů, důstojníci a praporčíci upozornili na řadu problémů, s nimiž se budou muset kariérní řád a nově pojatá personalistika nepochybně vyrovnat již na samém počátku složitého procesu přípravy personálu a při sledování a vedení kariér.

Především bude třeba překonat poměrně hlubokou nedůvěru v jakýkoliv pokus o změnu přístupů k personální práci. Jakákoliv koncepční změna je po zkušenostech s nedokončovanými mnohočetnými reformními a transformačními postupy v nedávné minulosti chápána jako nová destabilizace. Je tudíž nezbytné, aby autoři Bílé knihy o obraně, zřetelněji než to činí dosud, pokud možno hned, dali rozhodně najevo, že Bílá kniha směřuje naopak k dlouhodobě pojaté stabilizaci a nikoliv k reformám. Nejde o reformy, jde o rozvoj schopností - a to je a bude proces v ozbrojených silách nezbytný a trvalý.

Požadavek na jakýsi time out, který v diskusi zazněl, musel být rozhodně odmítnut. Stejně tak bylo třeba diskutujícím vysvětlit a přesvědčit je, že centrální princip personální práce neznamená oslabení personálních odpovědností a kompetencí velitele. Naopak, velitelé v nově pojatém procesu personální práce budou prostřednictvím jednotného hodnocení podřízených mít daleko významnější postavení a zpětnovazební komunikace personálního centra s veliteli umožní efektivněji řešit personální otázky AČR jako celku.

Diskuse se značně kriticky - což je zcela pochopitelné - dotkla probíhajícího procesu změny hodností a potvrdila zásadu, kterou připravovaný kariérní řád přináší, totiž nepřípustnost snižování hodností v průběhu kariéry vojáka. Pracovníci personální sekce přijali řadu zpřesňujících doporučení, která v diskusi zazněla. Zejména bude nezbytné pečlivě zpřesnit věkové hranice u jednotlivých hodností, v některých případech, například u příslušníků vzdušných sil, bude třeba pro určité funkce zavést hodnostní rozpětí podobně jako u specialistů. Velice zásadní bylo kritické zhodnocení situace instruktorů. Je nezbytné, aby se instruktory stávali vždy jen vojáci s bohatou zkušeností, a nikoliv čerství absolventi základního výcviku, jak se bohužel stále ještě děje. Velmi zásadní bylo i doporučení, aby nově pojatý kariérní řád nepřipustil snížení platů u těch vojáků, kteří přecházejí z funkcí velitelských na vyšší funkce štábní. Debata v tomto bodě podpořila zásadu, že plat musí být rozhodujícím způsobem spojen s hodností.

Debata obšírně projednala otázky povyšování a spravedlivého velitelského hodnocení podřízených. V tomto bodě bych rád jako člen odborné komise pro přípravu Bílé knihy doporučil zvážit možnost zavedení funkce na administrativním systému ministerstva obrany nezávislého ombudsmana. Podle mého názoru a podle mé zkušenosti, takzvané povyšovací komise problém rovnosti příležitostí a spravedlivého či jak se mnozí domnívají, zvýšení objektivity hodnocení, neřeší. Z Brna jsem si odnesl zásadní poučení, že musíme takové semináře a debaty organizovat co nejčastěji, nechceme-li vojáky zklamat.

Autor: Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany a člen Odborné komise pro přípravu Bílé knihy o obraně