1. Co je to Bílá kniha o obraně a jaké je její postavení ve struktuře strategických dokumentů?

2. Proč došlo k vytvoření Bílé knihy o obraně?

3. Kdo se na přípravě Bílé knihy o obraně podílel?

4. Jaký je vztah Bílé knihy o obraně k Bezpečnostní strategii?

5. Proč vznikla Bílá kniha o obraně před Bezpečnostní strategií, která by přitom měla naopak být základním strategickým dokumentem, z nějž by pak následně měla Bílá kniha o obraně vycházet? Byla tedy Bílá kniha o obraně a především její pasáže o zachování či naopak zrušení schopností nezbytných pro zajištění obranyschopnosti státu, založena na zevrubné analýze hrozeb?

6. Proč byla Bílá kniha o obraně připravena dříve, než Obranná strategie ČR, ze které by Bílá kniha obraně měla vycházet?

7. Jak hodlá Ministerstvo obrany řešit otázku kvality personálu ve chvíli, kdy samo přiznává, že jeho schopnost konkurovat na trhu práce dále upadá?

8. Jaký je ideální cílový stav vojáků z povolání a civilních zaměstnanců, kterého chce BKO dosáhnout?

9. Pakliže nelze rozložit nezbytné investice, které se kumulují kolem roku 2015 a 2020, s jakým řešením Bílá kniha o obraně přichází?

10. Jaká je role ozbrojených sil ČR v situaci, kdy se Česká republika spoléhá z hlediska obrany území na NATO a rezignuje na schopnost samostatné obrany?

11. Jaký úkol, jak náročnou bojovou činnost a v jakém rozsahu, jsou ozbrojené síly ČR schopny v současnosti plnit bez jakéhokoliv přispění jiného členského státu NATO?

12. Jakou důvěru má resort Ministerstva obrany v to, že sestavování rozpočtového výhledu podle schématu 1+4 cokoliv zlepší na současné míře předvídatelnosti výše rozpočtu a stabilitě plánování?

13. Co je účelem úmyslu „maximálně využívat vzdělávací kapacity a programy v domácích a zahraničních zařízeních“?Jsou ještě nějaká jiná zařízení? Znamená to, že cílem je utratit co nejvíce peněz v lhostejno jakých vzdělávacích zařízeních?

14. Co bude s protiletadlovým komplexem 2K12 KUB?

15. Jaký je časový harmonogram a cílový horizont pro vyřazení Mi-24/35 z výzbroje?

16. Pasivní sledovací systémy byly chloubou českého obranného průmyslu a ČR při vstupu do NATO tuto schopnost nabízela jako jednu z oblastí své specializace. Jaký dopad na schopnosti NATO bude mít záměr dále nerozvíjet mobilní pasivní sledovací systémy?

17. Skutečně se uvažuje o tom, že BVP-2 budou nahrazena BVP-1, byť v modernizované verzi? Proč se neuvažuje o modernizaci vývojově modernějších BVP-2?

18. V jakých letech se předpokládá konec životnosti tanku T-72M4CZ a tedy i jeho vyřazení z výzbroje? Jaká je využitelnost/význam současného jediného tankového praporu?

19. Je správná interpretace čl. 7.6.1 a 7.6.4, že cílovým stavem podle BKO je zachovat v pozemních silách tanky – přinejmenším v horizontu BKO, tj. na dalších 15 let? Jak to koresponduje s opatřením na str. 17 o ponechání tanků jen „k dožití“?

20. Proč se zapojujeme do zahraničních operací?

21. Není nasazování ozbrojených sil ČR v zahraničních operacích v rozporu s mezinárodním právem?

22. Jaký je právní rámec pro mezinárodní operace za účelem nastolení, prosazení, podporu a udržení míru?

23. Proč se Ministerstvo obrany angažuje v pohotovostních uskupeních EU a NATO v situaci, kdy se musí kvůli nedostatku prostředků vzdát některých svých schopností?

24. Je cílem Bílé knihy o obraně (podle čl. 7.6.11 a 7.6.12), aby bojová část vzdušných sil byla připravena k nasazení v operacích mimo území ČR nebo je rezignace na takovou roli ozbrojených sil ČR/vzdušných sil jedním z úsporných opatření Bílé knihy o obraně, protože se jedná o extrémně nákladnou činnost?

25. Z jakého důvodu se Bílá kniha o obraně nevymezuje proti možnosti vedení operací v tropech?

26. Konstatování čl. 7.1.2, že plných operačních schopností ozbrojených sil ČR bude dosaženo k roku 2018, se zdá být v rozporu s jedním z hlavních zjištění uvedeným na str. 14. Jak je to s termínem dosažení plných operačních schopností ozbrojených sil ČR?

27. V čem bude spočívat přechod na dvoustupňový systém velení a řízení ozbrojených sil ČR? Které velitelské stupně budou představovat dvoustupňovou strukturu velení a řízení?

28. Centrum biologické ochrany Těchonín bylo vždy prezentováno jako unikátní, jedinečné a také potřebné zařízení, do jehož výstavby byly navíc investovány značné prostředky. Je případné zastavení jeho provozu skutečně racionálním řešením?

29. V čem spočívají přednosti zřízení Národního úřadu pro vyzbrojování, komu bude podřízen? Jaké hlavní změny to přinese oproti stávajícímu stavu?

30. Pokud bude zrušen Vojenský výcvikový prostor Brdy, kde bude cvičit dělostřelecká brigáda? Převáží přínos ze zrušení tohoto prostoru nad nevýhodami dislokace dělostřelectva daleko od jiného VVP?

31. Nakolik jsou funkce vysoké školy ve vojenském školství v souladu s ústřední premisou Bílé knihy o obraně, že je potřeba zbavit se činností, které nepřispívají k hlavnímu poslání resortu? Je tedy nezbytné, aby umožňovala studium zaměstnancům státní správy a nabízela svoje kapacity i ostatním zájemcům o studium? Není toto důkaz, že má přebytečné kapacity?

32. Proč bude podle čl. 6.42 připravena koncepce přípravy a vzdělávání vojenského personálu k vymezení funkcí a cílů vojenských škol a způsobů jejich efektivního naplňování, když čl. 6.34 již dospěl k závěru, že vše je v ideálním stavu a vše probíhá maximálně efektivně?

33. Jaký je záměr s Vojenskou policií?

34. Řeší Bílá kniha o obraně otázku korupce v resortu Ministerstva obrany?

---

1. Co je to Bílá kniha o obraně a jaké je její postavení ve struktuře strategických dokumentů?.

   Bílá kniha o obraně je souhrnným koncepčním rámcem, který definuje a zdůvodňuje role a funkce českých ozbrojených sil a vytyčuje kritéria a směry rozvoje jejich schopností v rámci spojeneckého kontextu zajišťování obrany ČR. Zároveň je zadáním pro restrukturalizaci systému velení a řízení ozbrojených sil a komplexní reformy MO.
   Bílá kniha přímo navazuje na Vojenskou strategii ČR z roku 2008 a Dlouhodobou vizi resortu Ministerstva obrany, také z roku 2008. Je v souladu s Bezpečnostní strategií ČR, kdy příprava obou dokumentů byla úzce koordinována, i se Strategickou koncepcí NATO, která byla přijata v listopadu 2010.

   Zpět!

2. Proč došlo k vytvoření Bílé knihy o obraně?

   Vytvoření Bílé knihy o obraně deklarovala vláda ve svém programovém prohlášení. Reagovala tím na potřebu nového strategického dokumentu Ministerstva obrany v návaznosti na změny bezpečnostního prostředí a také na potřebu stabilizovat a zajistit efektivitu českých ozbrojených sil v okamžiku, kdy jsou omezovány finanční prostředky na obranu.

   Zpět!

3. Kdo se na přípravě Bílé knihy o obraně podílel?

   Na přípravě Bílé knihy o obraně se kromě členů odborné komise a pracovníků Ministerstva obrany podíleli i odborníci z české bezpečnostní komunity a dalších ministerstev, zejména Ministerstva zahraničních věcí. Bílá kniha o obraně byla připravena v souladu s doporučeními, získanými na základě konzultací s NATO.

   Zpět!

4. Jaký je vztah Bílé knihy o obraně k Bezpečnostní strategii?

   Bezpečnostní strategie je základním dokumentem bezpečnostní politiky České republiky a je tak referenčním rámcem pro nově vznikající resortní materiály a koncepce v oblasti bezpečnosti, včetně Bílé knihy o obraně. Příprava Bílé knihy o obraně byla koordinována s prací na nové Bezpečnostní strategii. Koordinace příprav byla zajištěna zejména prostřednictvím personálního propojení ad hoc pracovní skupiny Výboru pro koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky a skupiny expertů k vypracování Bílé knihy o obraně.

   Zpět!

5. Proč vznikla Bílá kniha o obraně před Bezpečnostní strategií, která by přitom měla naopak být základním strategickým dokumentem, z nějž by pak následně měla Bílá kniha o obraně vycházet? Byla tedy Bílá kniha o obraně a především její pasáže o zachování či naopak zrušení schopností nezbytných pro zajištění obranyschopnosti státu, založena na zevrubné analýze hrozeb?

   Text obou dokumentů vznikal paralelně a je v příslušných pasážích pevně provázán. Tím, že byla Bílá kniha o obraně byla schválena dříve, než Bezpečnostní strategie ČR, nedochází k žádným věcným rozporům.

   Zpět!

6. Proč byla Bílá kniha o obraně připravena dříve, než Obranná strategie ČR, ze které by Bílá kniha obraně měla vycházet?

   Programové prohlášení vlády ukládá, že Ministerstvo obrany vypracuje Bílou knihu, která se stane podkladem pro přípravu nové Obranné strategie ČR navazující na Bezpečnostní strategii ČR. Bílá kniha o obraně je přitom zaměřena přednostně na resort Ministerstva obrany, a to především na ozbrojené síly, zatímco Obranná strategie bude řešit obecnější otázky zajištění obrany země. Včasné vypracování Bílé knihy o obraně bylo nezbytným předpokladem pro zahájení koncepčních změn v resortu obrany a jejich zahájení nesnese odklad.

   Zpět!

7. Jak hodlá Ministerstvo obrany řešit otázku kvality personálu ve chvíli, kdy samo přiznává, že jeho schopnost konkurovat na trhu práce dále upadá?

   Je pravdou, že růst mezd v soukromém sektoru a naopak stagnace až pokles platů v ozbrojených silách vedl k dlouhodobému poklesu jejich konkurenceschopnosti na trhu práce. Bílá kniha o obraně neopomíjí fakt, že odpovídající platové podmínky jsou nezbytné pro existenci funkčních ozbrojených sil. Primárním úkolem je zajistit, aby vojákům, především v nižších hodnostních sborech příjmy dále neklesaly. Cílem Bílé knihy o obraně je ale zatraktivnit kariéru vojáka i v dalších aspektech. Navrhuje proto zavedení kariérního řádu, který umožní založení kariérního růstu na objektivních pravidlech, vytyčuje cestu ke zlepšení možností vzdělávání a rozvoje v rámci resortu, a ke zlepšení pracovních podmínek.

   Zpět!

8. Jaký je ideální cílový stav vojáků z povolání a civilních zaměstnanců, kterého chce BKO dosáhnout?

   Bílá kniha o obraně nereviduje a nenavrhuje jiné cílové počty vojáků a civilních zaměstnanců resortu Ministerstva obrany, než které byly schváleny vládou v roce 2007 jako součást rozhodnutí o další transformaci resortu MO (26 200 vojáků, 8 800 civilních zaměstnanců a 1 800 čekatelů). Pracuje však s objektivním faktem, že vzhledem k dostupným rozpočtovým prostředkům není možné těchto počtů v nejbližších (možná až deseti) letech dosáhnout. Počty vojáků a civilních zaměstnanců budou přitom vycházet z potřeb zajišťování obrany ČR.

9. Pakliže nelze rozložit nezbytné investice, které se kumulují kolem roku 2015 a 2020, s jakým řešením Bílá kniha o obraně přichází?

   Bílá kniha o obraně navrhuje vzhledem k nedostatku potřebných finančních prostředků konkrétní opatření k redukci schopností, a to v návaznosti na stanovené priority.

   Zpět!

10. Jaká je role ozbrojených sil ČR v situaci, kdy se Česká republika spoléhá z hlediska obrany území na NATO a rezignuje na schopnost samostatné obrany?

    Bílá kniha o obraně vychází z toho, že obrana ČR bude v každém případě zajišťována v rámci sdílené odpovědnosti a vzájemné pomoci v systému kolektivní obrany NATO. To neznamená rezignaci na obranu území státu, což je primárním úkolem ozbrojených sil. S členstvím v NATO však ČR nezískala jen záruky bezpečnosti, ale převzala i příslušný díl odpovědnosti za obranu spojenců a její ozbrojené síly se proto musí připravovat i na tuto eventualitu.

    Zpět!

11. Jaký úkol, jak náročnou bojovou činnost a v jakém rozsahu, jsou ozbrojené síly ČR schopny v současnosti plnit bez jakéhokoliv přispění jiného členského státu NATO?

    Samostatné operace nebo bojovou činnost provádět nezamýšlíme. Primární rolí našich ozbrojených sil je sehrávat adekvátní roli v systému kolektivní obrany. Zároveň jsou připravovány na působení v mnohonárodních operacích k řešení krizových situací. Výjimkou, kdy budou ozbrojené síly ČR plnit úkoly samostatně bez přispění jiného členského státu NATO, je asistenční činnost pro podporu IZS na území naší republiky. Tomu odpovídá struktura, vybavení a připravenost našich ozbrojených sil.

    Zpět!

12. Jakou důvěru má resort Ministerstva obrany v to, že sestavování rozpočtového výhledu podle schématu 1+4 cokoliv zlepší na současné míře předvídatelnosti výše rozpočtu a stabilitě plánování?

    Resort Ministerstva obrany usiluje o co největší stabilitu plánování, tedy zejména o stabilitu predikce rozpočtů pro nadcházející roky. Zpracovávání výhledu státního rozpočtu na delší období čtyř let by k tomu nepochybně v jisté míře přispělo, neboť by se jednalo o rozvahu v rámci všech kapitol státního rozpočtu. Je však třeba mít na paměti, že výše příštích rozpočtů primárně nezávisí na úsilí resortu Ministerstva obrany, ale na vládě jako celku a samozřejmě Parlamentu ČR.

    Zpět!

13. Co je účelem úmyslu „maximálně využívat vzdělávací kapacity a programy v domácích a zahraničních zařízeních“?Jsou ještě nějaká jiná zařízení? Znamená to, že cílem je utratit co nejvíce peněz v lhostejno jakých vzdělávacích zařízeních?

    Obsahem zmíněného opatření je racionalizovat soustavu resortních vzdělávacích a výcvikových zařízení, aby jejich využití bylo maximálně efektivní, a zároveň využívat mimoresortní zařízení v případech, kdy požadované služby mohou poskytnout levněji či s vyšší kvalitou. Taková zařízení samozřejmě mohou být tuzemská i zahraniční. Zároveň nabízíme naše vzdělávací a výcviková zařízení k využití partnerům v rámci mezinárodní spolupráce, což také povede ke zvýšení efektivity jejich provozování.

    Zpět!

14. Co bude s protiletadlovým komplexem 2K12 KUB?

    Bílá kniha o obraně doporučuje dále nerozvíjet a nemodernizovat schopnost protiletadlové raketové obrany založené na komplexu 2K12 KUB. To znamená, že tento komplex bude vyřazen z používání s koncem technické životnosti raket.

    Zpět!

15. Jaký je časový harmonogram a cílový horizont pro vyřazení Mi-24/35 z výzbroje?

    U modernější varianty Mi-35 budeme usilovat o co nejrychlejší odprodej. Do vrtulníků Mi-24 už nebude dále investováno a budou vyřazeny z užívání v krátké době. Následně s nimi bude nakládáno jako s dalším nepotřebným majetkem.

    Zpět!

16. Pasivní sledovací systémy byly chloubou českého obranného průmyslu a ČR při vstupu do NATO tuto schopnost nabízela jako jednu z oblastí své specializace. Jaký dopad na schopnosti NATO bude mít záměr dále nerozvíjet mobilní pasivní sledovací systémy?

    V porovnání s ostatními potřebnými prostředky radiolokačního průzkumu a sledování vzdušného prostoru byly mobilní pasivní sledovací systémy identifikovány jako prostředek, jehož další rozvoj si resort Ministerstva obrany z finančních důvodů již nemůže dovolit. Ostatní státy NATO rovněž mají odpovídající prostředky průzkumu vzdušného prostoru, takže o ohrožení schopností Aliance se bezpochyby nejedná. Navíc od deklarace naší specializace na pasivní sledovací systémy z doby našeho vstupu do NATO bylo upuštěno již v minulých letech, takže pro Alianci to rozhodně není nová informace. Útlum se však nebude týkat stacionárních pasivních sledovacích systémů.

    Zpět!

17. Skutečně se uvažuje o tom, že BVP-2 budou nahrazena BVP-1, byť v modernizované verzi? Proč se neuvažuje o modernizaci vývojově modernějších BVP-2?

    O náhradě BVP-2 se má podle Bílé knihy o obraně rozhodnout do konce roku 2013. Možností je několik, nejenom modernizace BVP-1. Pokud bude rozhodnuto o modernizaci pásových bojových vozidel pěchoty, které jsou v současnosti v inventáři resortu Ministerstva obrany, pak by se skutečně jednalo o modernizaci BVP-1. Důvodů je několik. Vzhledem k tomu, že se jedná o vývojově starší typ, má dnes BVP-1 na trhu v podstatě nulovou hodnotu, je tedy neprodejný. Přesto je BVP-1 po technické stránce k modernizaci vhodnější, protože vzhledem k umístění a rozměrům jeho věže je uvnitř vozidla pro vojáky a jejich výstroj více místa, než je tomu u BVP-2. Požadavky na prostor pro výstroj, kterou vojáci s sebou potřebují vézt, se oproti minulosti zvýšily a zvýší je i realizace projektu Voják 21. století. Výzbroj modernizované verze BVP-1 (zejména by šlo o osazení nové věže) by byla kompatibilní s obrněnými vozidly Pandur, využívala by stejnou munici. Všechny stroje, kterých by se případná modernizace týkala, navíc pocházejí z tzv. nedotknutelných zásob, jedná se tedy o dosud nepoužívané, zakonzervované stroje.

    Zpět!

18. V jakých letech se předpokládá konec životnosti tanku T-72M4CZ a tedy i jeho vyřazení z výzbroje? Jaká je využitelnost/význam současného jediného tankového praporu?

    Vyřazení tanku T-72 M4CZ se předpokládá k roku 2025. Do té doby bude nutné rozhodnout o budoucnosti tankového vojska. Ostatní nemodernizované tanky, které jsou dosud skladovány, budou nabídnuty k prodeji. V současnosti představuje tankový prapor významnou schopnost a dostatečnou kapacitu k posílení brigádního úkolového uskupení, jehož nasazení je dominantní součástí politicko-vojenských ambicí ČR.

    Zpět!

19. Je správná interpretace čl. 7.6.1 a 7.6.4, že cílovým stavem podle BKO je zachovat v pozemních silách tanky – přinejmenším v horizontu BKO, tj. na dalších 15 let? Jak to koresponduje s opatřením na str. 17 o ponechání tanků jen „k dožití“?

    Horizont, který ohraničuje záměry Bílé knihy o obraně je příštích deset let, přičemž předpokládá, že bude do pěti let aktualizovaná. V souladu s tím popis schopností pozemních sil zahrnuje i současné tanky, neboť ukončení jejich životnosti se předpokládá (nejpozději) v roce 2025.

    Zpět!

20. Proč se zapojujeme do zahraničních operací?

    Zapojení do zahraničních operací je naším příspěvkem v rámci sdílení břemene společné obrany. V současném komplexně propojeném světě není možné ignorovat krize ani ve vzdálených regionech, neboť i ty mohou mít negativní dopad na bezpečnost euroatlantického prostoru, tedy i na Českou republiku. Působení v zahraničních operacích, obzvláště v rámci OSN, NATO a EU, vytyčuje Bezpečnostní strategie České republiky, a to jak ta z roku 2003 tak i v novém aktualizovaném znění, jako jeden z nástrojů bezpečnostní politiky, jehož užití je v určitých situacích nezbytné. Současně je třeba vnímat, že působení v operacích nepřináší pouze náklady, ale že vedle příspěvku bezpečnosti přináší i zkušenosti, které mají nezanedbatelný vliv na rozvoj schopností ozbrojených sil i dalších zúčastněných složek bezpečnostního systému České republiky.

    Zpět!

21. Není nasazování ozbrojených sil ČR v zahraničních operacích v rozporu s mezinárodním právem?

    Mezinárodní právo, v tomto případě Charta OSN, umožňuje nasazení ozbrojených sil i bez souhlasu dotčeného státu ve dvou případech. Za prvé jde o sebeobranu proti napadnutí (čl. 51 Charty OSN), která může mít formu individuální (pouze reakce ČR) nebo kolektivní (aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy). Za druhé jde o nasazení ozbrojených sil na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (tzv. rezoluce) vydaného podle Kapitoly VI nebo VII Charty OSN o použití ozbrojených sil k udržení nebo prosazení mezinárodního míru nebo bezpečnosti. Jinak mohou být ozbrojené síly jednoho státu nasazovány i na základě pozvání nebo souhlasu druhého státu (humanitární pomoc, cvičení, atp.).

    Zpět!

22. Jaký je právní rámec pro mezinárodní operace za účelem nastolení, prosazení, podporu a udržení míru?

    Mezinárodní operace prováděné za účelem řešení situací, kdy je ve světě ohrožen nebo porušen mezinárodní mír a bezpečnost, jsou prováděny na základě Charty OSN. Orgánem, který rozhoduje ve věcech mezinárodního míru a bezpečnosti je Rada bezpečnosti OSN. Ta má oprávnění v souladu s Kapitolou VI Charty OSN přijmout rozhodnutí, mající za účel udržet mezinárodní mír a bezpečnost, a to včetně rozhodnutí o nasazení ozbrojených sil k udržení nebo podpoře míru. Pokud opatření podle Kapitoly VI neodvrátí hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti nebo již došlo k jeho porušení, umožňuje Charta OSN v Kapitole VII Radě bezpečnosti učinit rozhodnutí o nasazení ozbrojených sil za účelem prosazení nebo nastolení míru. ČR může nasadit své ozbrojené síly pro tyto účely buď přímo pod vedením OSN, nebo pod vedením některé mezinárodní organizace, které je členem (např. NATO nebo EU), což umožňuje Kapitola VIII Charty OSN.

    Zpět!

23. Proč se Ministerstvo obrany angažuje v pohotovostních uskupeních EU a NATO v situaci, kdy se musí kvůli nedostatku prostředků vzdát některých svých schopností?

    Česká republika se působením v pohotovostních uskupeních podílí na sdílení břemene kolektivní obrany a schopnosti rychlé reakce v rámci EU a NATO. Stejně tak se podílí i na pohotovostním uskupení OSN UNSAS. Působení především v rámci Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force, dále NRF) současně výrazně podporuje rozvoj schopností ozbrojených sil ČR. NRF totiž vyžadují, aby zapojené jednotky dosahovaly vysokých standardů připravenosti. V obvyklém případě, kdy tato uskupení nejsou vyslána do operace, nepřináší samotné vyčlenění jednotek pro tento úkol výrazné dodatečné náklady.

    Zpět!

24. Je cílem Bílé knihy o obraně (podle čl. 7.6.11 a 7.6.12), aby bojová část vzdušných sil byla připravena k nasazení v operacích mimo území ČR nebo je rezignace na takovou roli ozbrojených sil ČR/vzdušných sil jedním z úsporných opatření Bílé knihy o obraně, protože se jedná o extrémně nákladnou činnost?

    Hlavním úkolem vzdušných sil je ochrana vzdušného prostoru ČR v rámci integrovaného systému ochrany vzdušného prostoru NATO (NATINADS) a národního posilového systému. Přípravu vzdušných sil na bojové operace i mimo území ČR by umožnil pouze nárůst finančních prostředků resortu Ministerstva obrany, který je v současnosti nereálný. Ale ani tuto možnost v zásadě nevylučujeme, proto je tato eventualita v Bílé knize o obraně uvedena.

    Zpět!

25. Z jakého důvodu se Bílá kniha o obraně nevymezuje proti možnosti vedení operací v tropech?

    Ze stejného důvodu, z jakého se proti nim principiálně nevymezila již Vojenská strategie z roku 2008. Tropické oblasti, zejména v Africe, jsou potenciálním zdrojem krizových situací, které mohou přímo či nepřímo ohrozit Evropu. Ostatně již v minulosti byla Evropská unie nucena podniknout v afrických tropech operace humanitárního a stabilizačního charakteru. Není vyloučeno, že se v této oblasti bude v budoucnosti angažovat také NATO.

    Zpět!

26. Konstatování čl. 7.1.2, že plných operačních schopností ozbrojených sil ČR bude dosaženo k roku 2018, se zdá být v rozporu s jedním z hlavních zjištění uvedeným na str. 14. Jak je to s termínem dosažení plných operačních schopností ozbrojených sil ČR?

    Čl. 7.1.2 cituje ambici uvedenou v dosavadních strategických dokumentech. V současnosti jsme dospěli k závěru, že dosažení plných operačních schopností ozbrojených sil v plánovaném rozsahu do roku 2018 se kvůli redukcím rozpočtu jeví jako nereálné. Bílá kniha o obraně k tomu dodává, že pokud nebudou její závěry implementovány, hrozí další odkládání naplnění našich ambicí či dokonce bude nutné tyto ambice přehodnotit.

27. V čem bude spočívat přechod na dvoustupňový systém velení a řízení ozbrojených sil ČR? Které velitelské stupně budou představovat dvoustupňovou strukturu velení a řízení?

    Změna bude spočívat ve zrušení tzv. operačního stupně velení, tedy Velitelství společných sil a Velitelství sil podpory, neboť v pravém slova smyslu funkci operačních velitelství neplnila. Činnosti doposud zabezpečované těmito velitelstvími budou převedeny především na věcně příslušné organizační celky Generálního štábu AČR, v určité míře i na podřízené svazky. V nové struktuře velení a řízení tedy můžeme hovořit o úrovni strategické reprezentované Generálním štábem AČR (součást Ministerstva obrany) a s jistým zjednodušením o úrovni taktické, kterou tvoří velitelství svazků podřízených Generálnímu štábu AČR.

    Zpět!

28. Centrum biologické ochrany Těchonín bylo vždy prezentováno jako unikátní, jedinečné a také potřebné zařízení, do jehož výstavby byly navíc investovány značné prostředky. Je případné zastavení jeho provozu skutečně racionálním řešením?

    Centrum biologické ochrany Těchonín skutečně není ledajakou položkou na seznamu. Nicméně v porovnání priorit se nedostalo na čelné místo. Hlavním problémem je nalezení jeho účelného využití a v souvislosti s tím i prostředků na jeho provoz. Úkolem je nalézt do poloviny roku 2012 adekvátní využití centra (v rámci ČR nebo mezinárodní spolupráce) nebo jeho provoz zastavit.

    Zpět!

29. V čem spočívají přednosti zřízení Národního úřadu pro vyzbrojování, komu bude podřízen? Jaké hlavní změny to přinese oproti stávajícímu stavu?

    Národní úřad pro vyzbrojování bude v souladu s implementací reformovaného akvizičního systému centrálním orgánem pro zabezpečení projektového řízení a realizace zbrojních akvizic, řízení obranného výzkumu a koordinaci obranné standardizace, katalogizace a státního ověřování jakosti. Pokud jde o funkci a začlenění úřadu v organizační struktuře ministerstva, nedochází k zásadním změnám oproti dnešku, kdy toto místo zastává sekce vyzbrojování MO. Fungování úřadu však bude podléhat novému procesnímu nastavení akvizičního systému. Zároveň toto uspořádání představuje řešení běžné ve většině členských zemí NATO.

    Zpět!

30. Pokud bude zrušen Vojenský výcvikový prostor Brdy, kde bude cvičit dělostřelecká brigáda? Převáží přínos ze zrušení tohoto prostoru nad nevýhodami dislokace dělostřelectva daleko od jiného VVP?

    Celková rozloha vojenských újezdů je s ohledem na současnou i perspektivní velikost armády zcela neadekvátní. Běžné provozní náklady všech vojenských újezdů, výcvikových prostorů a zařízení jsou tedy zbytečně vysoké. Do roku 2015 proto bude snížen počet vojenských újezdů a jejich rozloha tak, aby odpovídaly reálným potřebám ozbrojených sil. Po posouzení určení a možností jednotlivých vojenských újezdů, zejména z hlediska možností výcviku vojsk a vybudované infrastruktury, jejich vybavení, ale také po posouzení nutnosti přesunů nejbližších útvarů do jiných vojenských újezdů se jeví jako nejvhodnější uvolnit vojenský újezd Brdy. Pro posádku Jince a její dělostřelecký útvar však zůstane k dispozici základní cvičiště o minimální nezbytné velikosti. Pro ostré střelby z houfnic jsou využitelné střelnice ve vojenských újezdech Hradiště (Doupov) a Libavá.

    Zpět!

31. Nakolik jsou funkce vysoké školy ve vojenském školství v souladu s ústřední premisou Bílé knihy o obraně, že je potřeba zbavit se činností, které nepřispívají k hlavnímu poslání resortu? Je tedy nezbytné, aby umožňovala studium zaměstnancům státní správy a nabízela svoje kapacity i ostatním zájemcům o studium? Není toto důkaz, že má přebytečné kapacity?

    Vysoká škola (dnes Univerzita obrany) bude nabízet pouze specifické vojenské obory, které z povahy věci nejsou schopny nabídnout jiné, civilní vzdělávací instituce. Obory, které bude vysoká škola nabízet, budou tedy velmi cíleně reagovat na potřeby ozbrojených sil a zajišťování obrany ČR. V tomto smyslu není v rozporu s úsilím o maximální efektivitu a úspornost, pokud budou tyto obory nabídnuty ke studiu například zaměstnancům veřejné správy v oblasti obrany a bezpečnosti, kteří toto vzdělání potřebují.

    Zpět!

32. Proč bude podle čl. 6.42 připravena koncepce přípravy a vzdělávání vojenského personálu k vymezení funkcí a cílů vojenských škol a způsobů jejich efektivního naplňování, když čl. 6.34 již dospěl k závěru, že vše je v ideálním stavu a vše probíhá maximálně efektivně?

    Zmíněný článek 6.34 nekonstatuje závěr, ale definuje cílový žádoucí stav. K němu se tedy teprve dopracujeme, mimo jiné i zpracováním uvedené koncepce.

    Zpět!

33. Jaký je záměr s Vojenskou policií?

    Změna právního postavení Vojenské policie a její začlenění do Armády ČR bude vyřešeno do dubna 2012. Záměrem je rozdělení Vojenské policie na dvě části: Služba odhalování a dokumentace protiprávního jednání bude přímo podřízena ministrovi obrany a druhá část – pořádková a dopravní služba bude podřízena náčelníkovi Generálního štábu AČR. Tyto změny budou realizovány v rámci standardního legislativního procesu.

    Zpět!

34. Řeší Bílá kniha o obraně otázku korupce v resortu Ministerstva obrany?

    Ministerstvo obrany připravuje nový antikorupční program založený na principech etického kodexu, otevřenosti vůči veřejnosti a celoživotního vzdělávání osob na eticky citlivých místech. Bude provázán s průběžnou kontrolou činností, kde tradičně dochází k pokusům o korupci, a primárně jej podpoří nastavení akvizičního systému způsobem, který principiálně neumožní korupci skrývat – půjde tedy zejména o transparentní kontrolu a dohled.
    

    Zpět!