Metnar: Čelíme terorismu, nelegální migraci, hybridním hrozbám a kyberútokům

Rozhovor ministra obrany Lubomíra Metnara pro server armadninoviny.cz, 30. 10. 2020 (link); autor: Jan Grohmann

Český ministr obrany Lubomír Metnar jako největší hrozby dneška vidí terorismus, nelegální migraci, hybridní a kyberhrozby.

Naopak v případě americko-čínského soupeření nemusí být podle českého ministra obrany situace tak dramatická, jak se zdá na první pohled.

Jak vnímáte roli armády ve 21. století? Proč Česká republika armádu potřebuje?

Armádu musíme mít, protože jak ukazuje vývoj posledních let, bezpečnostní situace ve světě se spíše zhoršuje. Kombinace vycvičené a dobře vybavené armády s členstvím v NATO je tou nejlepší pojistkou pro zajištění naší obranyschopnosti a státní suverenity. A nejen to. Nezastupitelnou roli hraje armáda i v řadě krizí nevojenského charakteru. Aktuálně při boji s koronavirem, v minulosti třeba při povodních. Lidé si uvědomují, že v nouzi přijdou vojáci a pomohou. Je to znát i na důvěře veřejnosti, která je trvale velmi vysoká.

Jakým hrozbám, rizikům nebo nepřátelům Česká republika dnes čelí?

Nejen nás, ale celý svět, ohrožují terorismus a nelegální migrace. Proto děláme vše pro to, abychom tyto hrozby minimalizovali, proto se naši vojáci účastní zahraničních misí, kde proti nebezpečí bojují v místě jeho vzniku. Kromě toho nesmíme zapomenout na v posledních letech stále sílící hybridní hrozby. Kyberprostor se stává bojištěm 21. století a já jsem vděčný, že máme i v tomto oboru vycvičené profesionály.

Jaké jsou vojensko-politické ambice České republiky?

Největší a dlouhodobou je zůstat pevnou součástí NATO a EU. V tuto chvíli neexistuje žádná alternativa, která by nám dokázala lépe zajistit vnitřní i vnější bezpečnost. Být pouhými členy je ale málo. Chceme být viditelnými a aktivními členy. A to se nám daří. Čeští důstojníci obsazují prestižní posty ve strukturách NATO, v těchto měsících velíme silám výcvikové mise EU v africkém Mali.

Jaká je vaše vize armády moderního státu?

Základem jsou výborně vycvičení a dobře motivovaní vojáci. S moderní výstrojí a výzbrojí, aby byli v případě dalšího zhoršení bezpečnostní situace schopní rychle a efektivně reagovat.

Jak se díváte na rozmístění amerických základen v Polsku? Má ČR také usilovat o americké základny?

Reflektuje to probíhající restrukturalizaci americké přítomnosti v Evropě. A novou koncepci NATO, podle které dochází k posílení východního křídla. Přesunem Američané vyjadřují solidaritu Polsku i pobaltským spojencům. V České republice se podobná aktivita nechystá a neevidujeme ani žádný zájem ze strany USA na umístění jejich základny na našem území.

Jaký je největší přínos zahraničních misí? Vnímáte je jako čistě morální povinnost nebo něco, z čeho můžeme (politicky, ekonomicky) profitovat?

Každá zahraniční mise je nenahraditelnou zkušeností pro vojáky a posouvá je o kus vpřed. To je ten nejzákladnější a nejpodstatnější přínos pro naši armádu. Svým působením navíc potvrzujeme pověst spolehlivého partnera. Plníme tím své závazky a díky kvalitní práci vojáků Armády ČR roste i respekt u našich spojenců.

Premiér Babiš v začátcích koronavirové pandemie navrhl zrušit zakázku na nákup nových BVP. Jaké argumenty ho přesvědčily o opaku?

Tady bych vás mírně opravil. Vyjádření pana premiéra bylo spíše v duchu, že se nákup nových BVP odloží, nikoli zruší. Jednalo se však o období, kdy se situace měnila téměř každou hodinu. Na našem setkání jsem následně panu premiérovi vysvětlil důležitost celého projektu. S ohledem na stáří současných BVP i závazek vůči NATO vybudovat do roku 2026 těžkou brigádu postavenou právě na této technice. Výraznou roli při rozhodování sehrála i podpora a role českého průmyslu, který se má na projektu podílet minimálně 40 procenty. Výsledkem této diskuse bylo rozhodnutí, že musíme pokračovat v tom, co jsme rozjeli. Upravili jsme pouze harmonogram, prodloužili dodávky do roku 2027 a rozdělili splátky až do roku 2028. Problém vojenských nákupů nejsou ani tak peníze, ale nedostatečná procesní propustnost na ministerstvu obrany.

Co jste udělal, nebo můžete udělat, pro zlepšení situace?

Akvizice resortu obrany se mnohdy pohybují ve stamilionech či miliardách, v případě nákupu vrtulníků či BVP dokonce desítkách miliard korun. Není to rodinný nákup televize nebo auta. Jedná se o velmi složitý proces, který ze své podstaty zkrátka musí trvat několik let. Rozpohybování velkých akvizičních projektů odhalilo některé zastaralé mechanismy především v přípravné fázi. Na ty jsme se zaměřili. A troufám si říct, že výsledek je vidět. Za dva a čtvrt roku, co jsem ve funkci, jsme nakoupili za více peněz než před tím za osm let. Osobní zodpovědnost zaměstnanců ministerstva, dostatečná a kvalitní vnitřní a vnější komunikace resortu a transparentnost všech zakázek jsou základem pro jejich úspěšnou realizaci.

Proč vojáci i ve 20. letech 21. století jezdí ve 40 letech starých sovětských terénních vozidlech? Kde se stala chyba?

Dobrá otázka, ale ptejte se mých předchůdců. Já přišel na ministerstvo v létě 2018. UAZ byl a pro řadu lidí stále je synonymem nezničitelného terénního auta, ale jsme v roce 2020 a vývoj v této oblasti pokročil výrazně vpřed. Proto jsme v létě vyhlásili soutěž na nová terénní auta. Pokud se v plném rozsahu vyčerpá připravované rámcová smlouva, tak až na 1200 kusů. Nyní vybíráme z řady nabídek tu nejvýhodnější. Když se nestane něco neočekávaného, podepíšeme smlouvu na nová vozidla do konce letošního roku.

V odborných kruzích zaznívají slova o nevyhnutelném vojenském střetu mezi Čínou a Spojenými státy. Má Česká republika pro takovou situaci připraven scénář reakce? Pokud ano, můžete načrtnout směr takového scénáře?

Vojenský střet mezi Čínou a Spojenými státy rozhodně nepovažuji za nevyhnutelný. Naopak, je v zájmu obou těchto velmocí konfliktu se vyhnout. I přes různá silná prohlášení je zřetelná velká ekonomická, průmyslová a dodavatelsko-odběratelská provázanost obou těchto zemí. Silové řešení by neprospělo ani jedné straně, podle mého zájem o mírovou cestu jednoznačně převažuje. Čínské námořnictvo každý rok spustí na vodu válečné lodě, a to o polovině tonáže celého námořnictva Velké Británie.

EU naopak hodlá investovat stovky miliard euro do „zelených“ technologií. Nebojíte se toho, že Čína „zelenou“, ale slabou EU doslova převálcuje?

Je otázkou, nakolik tato dvě témata vůbec souvisí. Čína je dnes největším světovým exportérem zboží a druhým největším importérem. Tento obchod se odehrává především prostřednictvím námořní přepravy, jejíž objem i hodnota rok od roku prudce stoupají. Oblast východní Asie je zdaleka nejrušnějším regionem světa z hlediska námořní přepravy a odtud také pochází drtivá většina všech nově postavených obchodních lodí - z Číny, Japonska a Jižní Koreje. Tyto tři státy produkují devět desetin lodní tonáže celého světa. V tomto kontextu se budování čínského vojenského loďstva nejeví tak mimořádně. Čína jen v posledních dekádách dohání to, co řada jiných velkých a na námořním obchodu závislých zemí dávno má - vojenské námořnictvo schopné zajistit ochranu životně důležitých námořních tras. A nevidím ani žádný racionální důvod k vojenskému „převálcování“ Evropy. Naše i čínská prosperita jsou založeny na obchodu a obě strany by případným konfliktem hodně ztratily.

A zelené technologie?

Ty vedou ke zlepšení kvality života a stavu životního prostředí v Evropě a k orientaci evropského průmyslu na oblasti s vyšší přidanou hodnotou. Je to určitá výzva. Udržet si pozici v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a technologicky nejnáročnějších výrob. To se ve svém důsledku pozitivně odráží i v sofistikované produkci obranného průmyslu.