Martin Stropnický: Evropa není globální Ježíš

Rozhovor ministra obrany s Oldřichem Dandou pro Právo (sobota 26. 9. 2015)

* Pane ministře obrany, vyplývá z uprchlické vlny, která se valí do Evropy, nějaká bezpečnostní hrozba pro Česko? Zvyšuje se např. riziko teroristických útoků?

 Poměrně přesně to řekl můj poradce, generál Šedivý, že by bylo opravdu hodně naivní si myslet, že v tom obrovském migračním toku nebude vůbec nikdo, kdo by představoval riziko. Indicie jsou zatím takové, že rizikové procento není nijak vysoké, ale vyloučit to by byla úplná hloupost. Proto mě rozčiluje živelnost vlny imigrantů a to, že odmítají registraci. To vše rizika jen zvyšuje. Představte si syrskou rodinu, která je čtvrtý rok v táboře v Libanonu za zoufalých podmínek. Má 13 dolarů na osobu na měsíc na veškeré zaopatření. Ti lidé si říkali, že tam jdou na pár měsíců, protože přišli o bydlení. Jsou tam ale už čtvrtý rok, což je pomalá smrt. Děti nechodí do školy, otcové nepracují, všichni propadají velkému zoufalství. A když k nim v takové situaci přijde náborář z Islámského státu (ISIL) a nabídne řešení, tak je možné, že uspěje. Ví se, že takové kontakty má ISIL i v táborech na balkánské cestě.

* Dá se tomu nějak bránit?

Tomu nemůžete v podstatě zabránit. Na Dnech NATO v Ostravě mi jordánský velvyslanec říkal, že už v jejich táborech je přes 1,5 miliónu utečenců, že tam přibývá 100 lidí denně. Přitom Jordánců je šest miliónů. A na dotaz, jak to zvládají, řekl: „Když se o ně nepostaráme my, tak se o ně postará ISIL. Je to drahé a náročné, ale je to způsob, jak bránit tomu, aby přešli na stranu islamistů.“

* Na jaké scénáře se armáda připravuje?

Poté, co Angela Merkelová zavedla kontroly na hranicích, jsem ve vládě řekl, že nechci šířit paniku, ale že bychom si měli zkusit spolupráci s policií. Z tohoto návrhu vznikla iniciativa na společné cvičení armády a policie, které proběhne do konce září. Zúčastní se ho 300 vojáků a 500 policistů. Bude to v jižních prostorech poblíž oblastí, kde by se mohla ta vlna předpokládat. Půjde o nácvik společných hlídek.

* Budou trénovat zadržení imigrantů?

To vojáci umí, mají i kurz zásahu v davu. Ta průprava je důležitá, protože je to psychicky náročné, aby případný zásah lidově řečeno nepřepálili nebo naopak aby nebyli bezradní. Vezměte si sugestivní záběry, jak v Maďarsku použili slzný plyn nebo vodní děla.

Nikdo z nás nad tím nejásá, ale já pochybuju, že Maďaři, kteří jsou poměrně ostří, by to provedli, aniž by minimálně jednou, já spíš myslím třikrát, v angličtině řekli: „Rozejděte se, jinak použijeme vodní děla.“ Potom, když tam někdo zůstane s dítětem, je to nezodpovědný rodič.

 Cvičení bude zaměřeno hlavně na pokrytí počtu kilometrů a míst, kudy by utečenci mohli jít. Zatím se nestalo, že by se valili neprostupnou přírodou, spíše jdou po kolejích a tak. Ta místa vojáci znají a mají je ve svých mapách ještě z dřívějška. Teď budou zpřesňovat, kolik která hlídka má prostoru pokrýt a podobně.

* Prezident zopakoval, že by rád viděl armádu na hranicích. V jaké situaci vláda rozhodne, že vojáky kvůli migrantům vyšle?

Až nebude policie kapacitně stačit. Bylo by to v situaci, kdy by se výrazná vlna uprchlíků převalila přes Slovinsko do Rakouska, tam by vypukla mezi nimi psychóza, že se nedostanou do Německa, a oni půjdou přes Českou republiku. Předpokládám, že by rakouská policie upozornila tu naši, že podstatnější shluk lidí míří na rakouskočeskou hranici. Pokud by česká policie viděla, že potřebuje posílit, byla by neprodleně posílena. Podle mého je nejflagrantnější porušení racionálního přístupu, že ti lidé často bez dokladů nejsou registrovaní a odmítají sejmutí otisků prstů. Přiznám se, že jakkoliv nejsem přívržencem plotů a zdí, tak chápu Maďary, že k tomu přistoupili takto relativně tvrdě.

* Máte informace, že se schyluje k dalším velkým vlnám?

Těžko říct. Lidé jsou v táborech a já doufám, že už nikdo z evropských státníků nebude mluvit, kolik statisíců přijmeme, protože to samozřejmě vyvolává nějaká očekávání a dává to lidi do pohybu. Když Německo začíná brzdit, tak se o tom v Turecku určitě dozvědí. Vezměte si, že v Turecku jsou dva milióny, v Libanonu půldruhého miliónu, v Jordánsku půldruhého miliónu, Turecko to stojí ročně pět miliard dolarů a Evropa s nimi nejednala a neinvestovala.

* A co udělá česká vláda?

Měli bychom s nimi jednat a partnersky se podělit o náklady na obrovské tábory jak finančně, tak personálně a dohodnout se na způsobu registrace lidí. Říct větu, že Syřané mají přednost, je katastrofální hloupost. Všichni, kdo nejsou ze Sýrie, zahodí svůj doklad a budou říkat, že jsou Syřané. Těchto chyb se udělalo strašně moc. Nehledě na kvóty bychom měli říct jasně, o kolik lidí jsme schopni se postarat a nabídnout jim práci. Bez zaměstnání se totiž z těch lidí dříve nebo později stanou buď kriminálníci, nebo v nejhorším případě i teroristé. Navíc podle posledních čísel z Bruselu jde ze 75 procent o mladé muže bez žen.

* To je to bezpečnostní riziko?

Určitě je. Asi nejsou impotentní, a tudíž v nich roste nervozita a podrážděnost. Přidejte nepohodlí, útrapy, jaký neuvěřitelný lán světa museli překonat, v cestě měli plot a další pašeráky, co po nich chtěli peníze. Mají toho hodně za sebou a může stačit málo a jiskra přeskočí.

* Zpátky k pomoci. Říkal jste, že by naši vojáci mohli být vysláni pomáhat do utečeneckých táborů. Jak si to konkrétně představujete?

Jsme předsednickou zemí visegrádské čtyřky a podle mého by bylo dobré nabídnout Maďarům, že bychom společnými silami vybudovali záchytné centrum. To znamená, že někdo by dodal provianťáky, někdo by dodal ostrahu, doktory, někdo by dodal lůžka. Mohl by to být velký tábor, kde by došlo k registraci, aby byl vidět jejich původ, a mohli by být redistribuováni podle toho, kde je šance je zaměstnat.

* Jak se na to tváří Maďaři?

S Maďary jsme v kontaktu. Zatím jim schází hlavně základní materiál, prachobyčejné kamióny, polní kuchyně nebo stavební stroje, protože plot protahují až k Rumunsku. Zatím specifikují svůj materiální požadavek. Tábor zatím nebyl ve hře jako oficiální téma, ale já to chci přednést ve vládě.

* Byli bychom ochotní a schopní poslat i vojáky?

Ty v tuto chvíli nepotřebují. Jim se nedostává některých technických prostředků a to bychom jim poskytnout mohli. Máme seznam asi šesti až sedmi požadavků, které jsme už probírali s náčelníkem generálního štábu. K tomu bude potřeba pár desítek lidí, asi padesát.

* Z vašeho vystoupení v České televizi jsem měl dojem, že se počítá s většími jednotkami.

Ne, v tuto chvíli ne.

* Co říkáte tomu, že nám EU vnutila kvóty?

Rozdělení uprchlíků do jednotlivých států podle kvót migrační vlnu nevyřeší. Hloubit příkopy a hrozit například soudem je ale to poslední, co nyní potřebujeme. Evropa musí v první řadě učinit opatření, aby příliv uprchlíků zvládala už v jeho počáteční fázi. Jsem rád, že se EU v tomto týdnu konečně posunula vpřed a přistupuje ke krokům, které jsme už dávno navrhovali. Je ale třeba soustavně tlačit na jejich urgentní a konkrétní realizaci.

* Na čem by se měla podle vás Evropská unie domluvit?

Určitě na navýšení peněz agentuře Frontex, která hlídá námořní hranici ve Středozemním moři. A také by se měl vytvořit závazný seznam bezpečných zemí. Vezměte si, že několik set tisíc lidí z imigrantů jsou Srbové a Albánci. To je přece absurdní. Jde o někoho, kdo nemá střechu nad hlavou, kde padají bomby, jsou nálety. A tyto lidi často předběhne člověk, který se opravdu chce mít jenom líp. Je to legitimní se chtít mít líp, ale Evropa opravdu není globální Ježíš.

* Říkali jste, že je možné nasadit na řešení až 2600 českých vojáků. Co by to pro armádu znamenalo?

V armádě donedávna zněly hlasy, že je to moc, protože mají dohodnuté cvičení. „Já jsem říkal: Chlapci, vzpamatujete se, cvičení se prostě zruší, když bude potřeba, aby vojáků bylo víc.“ Takže my jsme schopni jít na násobky čísla 2600. Když to bude potřeba, tak se zruší naše závazky na mezinárodní cvičení. Toto má přednost.

* A nepřehodnotíte zahraniční mise?

V Afghánistánu máme 280 vojáků a v Mali čtyřicet. I když to zdvojnásobíte kvůli rotaci, tak nás to nelimituje. Pokud ta vlna během zimy nezeslábne, tak bychom mohli přehodnotit naši účast v evropské battlegroup. Tam bychom měli v prvním pololetí roku 2016 dát kolem 1200 vojáků.

* Ti však budou držet jen pohotovost?

Ano, ale ti vojáci budou vyblokovaní. Je to takové evropské bojové nebo havarijní armádní uskupení, ale upřímně řečeno smysl tohoto uskupení jsem úplně nedešifroval. Třeba teď to drží Francie s Belgií a já si říkám: „Sakra, co by se muselo stát, aby byli někde nasazeni?“ Ti vojáci někde sedí v Belgii na posádce a dělají rozborku, sborku. A přitom by mohli pomáhat při řešení uprchlické krize. Předseda Babiš říká, proč to neřeší Aliance, ale já si myslím, že je to evropská záležitost a Evropa prokazuje opravdu neschopnost. Já se nad tím rozhodně neraduju. Je ale nebezpečné v té souvislosti mluvit o vystoupení z Evropy. Evropa by to měla brát jako šanci se pochlapit a být schopná v bezpečnosti a zahraniční politice být jednotná.

* Obrana plánuje víc nakupovat vojenskou techniku a víc nabírat vojáky. Nedostal váš plán trhliny s tím, když Babišovo ministerstvo financí nechce přislíbit na další roky víc peněz?

Není to tak, že by ministr financí nechtěl dát peníze na bezpečnost a obranu, ale tlak na státní kasu je obrovský. Ministerstva jsou podfinancována, chceme snižovat deficit o deset miliard ročně a sociálnědemokratický koaliční partner je o něco rozhazovačnější než hnutí ANO. Na příští rok jsme získali o čtyři miliardy vyšší rozpočet, než který máme letos. To vůbec není málo. Ale ve výhledech na příští roky to šlo do krve. Nakonec jsme však ministerstvo financí přesvědčili, že pokud máme rozjet tak náročné akviziční programy, jako jsou pověstné vrtulníky, tak do toho nemůžeme jít, aniž bychom měli jasný příslib, že peníze dostaneme. Takže na nábor až 1800 vojáků ročně a na nákup vrtulníků peníze mít budeme (obrana chce 12 vrtulníků za zhruba 10 miliard korun – pozn. red.).

* Jak to vypadá s odvody, budou, nebo nebudou?

Měli jsme několik schůzek s poslanci z výboru pro obranu, bylo to docela detailní, chvilkami konfliktní, ale nakonec je hotový komplexní pozměňovací návrh. Došlo k několika změnám, z kterých jsem docela nešťastný, protože to není, jak jsme si představovali. Ale abych odpověděl – jeden ze zásadních bodů je změna podmínek pro aktivní zálohy, aby ti lidé byli víc motivováni a lépe finančně ohodnoceni. Jak oni, tak i jejich zaměstnavatelé. Nově se budou moci záložáci zůčastnit zahraniční mise. Navíc všichni profesionální vojáci by se automaticky měli stát aktivními zálohami po dobu pěti let po ukončení kontraktu. To je podstatná výpomoc personálním kapacitám ozbrojených sil. A třetím pilířem záloh bude dobrovolná záloha nebo občanská záloha. Všem, kdo by měli zájem o to, jít k odvodu, čili nepovinně, ale na základě svého osobního občanského rozhodnutí nebo občanské potřeby, tak to umožníme. Bude to dobrovolné, pro muže i pro ženy.

* To bude jednou za čas armáda otevírat odvodní místnosti, nebo když někdo bude mít chuť a čas, tak se přihlásí?

My to první rok uděláme jako rok otevřených dveří a jsme zvědaví, jaká bude reakce. Kdo se přihlásí, bude odveden, dostane elementární výcvik a bude takříkajíc na telefonu.

* Mezi unesenými pěti Čechy v Libanonu je i jeden voják. Co děláte pro jejich záchranu?

 Jediné, co mohu říci, že ti lidé jsou v pořádku, tedy že jsou živí, a také že děláme vše pro to, abychom jim pomohli.

* Překvapilo vás, když Andrej Babiš řekl, že byste byl vhodný kandidát na prezidenta?

Překvapilo. I když v minulosti mi to samé už pár lidí řeklo. Prezidentství je mytický úřad a zajímavý sociologický jev. Vezměte si minulé volby, jaká nesourodá množina hodně exotických kandidátů o ten úřad usilovala. Je to zajímavé, protože pravomoci toho úřadu jsou dost omezené, ale přesto to spoustu lidí láká. Řada mužských projde kolem zrcadla a řekne si, proč bych to nezkusil. Hraje v tom určitě roli ješitnost a sebeláska. Spoustě politiků by se to určitě líbilo, i když to nepřiznají. A kdyby tam byli, tak nebudou rušit známky, nebudou rušit portréty ve třídách, budou děsit děti svými tvářemi. Také se při té příležitosti říká jedna fráze: pokud bych byl osloven lidmi, kterých si vážím, pečlivě bych to zvažoval. To je také na hranici Cimrmanova výroku.

* Chtěl byste také děsit malé děti?

Mohu se teď k tomu obtížně a seriózně vyjádřit. Byl bych nerad, kdyby to vyznělo jako znevažování toho úřadu. Jsem zahlcen až po uši i nad uši tím, co dělám na ministerstvu. Mě to potěšilo jako výraz důvěry pana Babiše a tím to pro mě v tuto chvíli končí.

* Na stranické půdě jste to dál neřešili?

Ne. Možná byste se měl zeptat pana Babiše, jestli tím netestuje politické prostředí.

* Možná testuje vás?

Možná. Každý z nás je testován celý život. Pokud není testován, tak je to znamení, že už se s ním nepočítá.

* Co říkáte na případ Radmily Kleslové, která má příjmy z dozorčích rad městských firem? Takovouto praxi jste vždy kritizovali.

Určitě nám to neprospívá. Přiznám se, že jsem byl odkázán výhradně na novinové zdroje plus výroky některých svých kolegů a na základě toho bych si opravdu nerad utvořil definitivní názor. (Kleslová mezitím rezignovala na místopředsedkyni hnutí ANO – pozn. red.)

* Nemáte informace od svého syna, náměstka primátorky Matěje? Ten Kleslovou hodně kritizuje.

Můj syn si kritizuje, koho chce. Nemá to v životě lehké a také na něj spousta lidí útočí.

* Netlačil vás předseda Babiš, abyste mu domluvil?

Pan předseda nikdy neříkal nebo nevzkazoval něco mému synovi přese mne. Myslím, že je to poměrně zkušený rodič, také má děti, takže ví, že je zbytečné do nich hučet. Mají svoji hlavu a takto to nefunguje.

* Mluvíte se synem o politice, nebo jste si politické hovory zakázali?

Ne, bavíme se o tom. Zajímá mě, jak to v Praze funguje, protože si myslím, že Praha je nádherná a zavazující příležitost pro politika, jak něco prosadit. Udělat něco s jedním z pěti nejhezčích měst na světě je úžasná hozená rukavice. Praha je neuvěřitelným dějinným zázrakem, zachovaný architektonický celek a zničit to nějakou tupou developerskou aktivitou je neodpustitelný hřích a můj syn se poctivě snaží s tím něco na podkladě rad odborníků dělat. Teď to vypadá, že by se rozbouřené vody mohly uklidnit a mohlo by dojít k normální práci, kterou Praha zoufale potřebuje. A ta skutečně nespočívá v tom, že na Pankráci někdo postaví šest mrakodrapů.