Cvičení bylo náročné, ale stálo za to, shodli se vojáci karlovarské pěší roty aktivní zálohy

Autor: praporčice Markéta Walterová, tisková a informační pracovnice KVV Karlovy Vary

V pátek 15. dubna se karlovarská pěší rota a rota aktivní zálohy Praha pro Středočeský kraj rozloučily s Vojenským výcvikovým prostorem Libavá a ukončily devítidenní výcvik na cvičení Hradba 2016.

Záložníci absolvovali dvě fáze cvičení, a to výcvikovou a prověřovací, které obě zajištovali výcvikoví instruktoři převážně z řad profesionálních vojáků 7. mechanizované brigády.

V první části bylo cílem stmelit se a organizovat zaměstnání, jako jsou topografie, chemická, spojovací, zdravotnická, chemická a střelecká příprava a ve stěžejní části prověřit, jaký udělali vojáci aktivní zálohy pokrok poté, co absolvovali výcvik s instruktory. „Na vojácích zálohy je znát, že cvičí málo, což je pochopitelné a s tím jsme i počítali, ale hodně rychle jdou nahoru. Kdyby měli možnost cvičit častěji, zlepšení by bylo markantnější a dostali by se na úroveň, která je srovnatelná s profesionálními vojáky,“ podotkl instruktor ze 72. mechanizovaného praporu nadporučík Henrich Mládek.

V prověřovací fázi měly všechny pěší roty přiděleny různé objekty, včetně úseku státní hranice, které měly chránit. „Zdánlivě je rámec scénáře stejný, ale podle toho, jak reaguje prověřovaná jednotka, se pak každá krizová situace rozvíjí samostatně. Rozhodčí ihned vyhodnotí situaci a vojáci přesně vědí, jaká je zpětná vazba,“ uvedl řídící cvičení plukovník Jaroslav Hrabec.

Karlovarská pěší rota dostala za úkol střežit přehradní nádrž Barnov, která má charakter nevojenského objektu, tedy vodního zdroje důležitého pro zásobování a zároveň nebezpečného z důvodu rizika protržení hráze. Jednotka byla vystavována různým krizovým situacím od nejnižší intenzity, jako je vyjednávání s občany na teritoriu, až po ty nejkonfliktnější, což bylo například napadení střeženého objektu. „Naším prioritním úkolem bylo ochránit manipulační zařízení přehrady, což nebylo jednoduché, protože celý objekt je komplikovaný a rozlehlý,“ upřesnil velitel družstva kapitán Miroslav Cingroš, který v civilu pracuje jako strojní konstruktér.

A jaké chvíle byly pro Karlovarské zálohy nejnáročnější? „Určitě první tři dny cvičení, kdy pořád pršelo, do toho jsme cvičili, šli sedmnáctikilometrový pochod po tankovce, chlapi byli od bláta, mokří, zima, málo spánku, ale za mě velká spokojenost,“ odpověděl Miroslav Cingroš.