Reakce na informace na Parlamentních listech a na profilu Jany Bobošíkové

Autor: David Jareš, ředitel odboru komunikace MO

Jana Bobošíková na svém YouTube profilu Aby bylo jasno 16. 8. a následně na Parlamentních listech zveřejnila informace navozující dojem, že Ministerstvo obrany (MO) objednává předražené výrobky, které se pak rozprodávají na internetových bazarech.

Aniž by dodržela novinářské pravidlo „budiž slyšena i druhá strana“, jednostranně komentovala smlouvy na výstrojní součástky bez znalosti podrobností a snahy ověřit všechny informace a uvádět a hodnotit je objektivně. Řemeny pro vojáky nejsou předražené, jak uvádí Jana Bobošíková, jejich cena odpovídá aktuálním cenám na trhu, které za poslední dobu enormně vzrostly.

Celosvětová pandemie COVID-19 způsobila trhliny v mezinárodním obchodu a logistice, konflikt na Ukrajině narušil výrobní a dodavatelské řetězce, rostoucí ceny energií, překážky ve výrobě, výpadky dodávek, zvyšující se náklady na dopravu nebo nedostatek výrobních kapacit – to vše se projevuje na rostoucích cenách po celém světě, nejen u textilních výrobků. Zvyšující se ceny měly tím pádem vliv i na pořizovanou výstroj do rezortu, a to právě v případech nově nasmlouvaných dodávek pro Armádu ČR, byť se stejnými firmami.

Smlouva z ledna 2018 byla uzavřena na dodávku Řemenu 97 s plněním do 30. 11. 2021 s cenou 192,39 Kč s DPH za kus. Novou smlouvu uzavřela Agentura logistiky 9. 8. 2023 s plněním v letech 2024-25 za cenu 350,90 Kč s DPH za kus. V rámci procesu veřejných zakázek zasedají hodnotící komise k nabídkovým cenám, a pokud je cena vyšší než při posledním nákupu, jsou zohledňovány právě výše uvedené vlivy. Posuzuje se tak cena v čase a místě obvyklá s ohledem na aktuální stav na trhu. Nejčastěji se v rezortu obrany pro pořízení výstroje uzavírají rámcové dohody na 4 roky, lze tedy očekávat, že při nabízení ceny dodavatelé kalkulují i s tím.

Co se týče prodeje stávající či předešlé výstroje AČR na internetových portálech typu Bazoš, prodávající jsou nejčastěji bývalí vojáci, kteří získali zmiňovanou výstroj do osobního vlastnictví, ale – co se týká prodeje této výstroje – nečiní nic protiprávního.

Systém pro výdej výstrojních součástek v rezortu obrany je obdobný jako v kterékoli civilní firmě, která má povinnost zabezpečit své zaměstnance ochrannými pracovními pomůckami – tedy voják dostává na určité období svojí služby určený počet výstrojních součástek, které je rezort povinen zabezpečit a vydat. Vojáci mají povinnost mít tyto výstrojní součástky ve stanoveném minimálním počtu, což kontrolují velitelé v rámci svých pravomocí. V případě, že vojáci všechny odebrané součástky nevyužijí a rozhodnou se některé z nich prodat, nelze toto postihovat.

Zmiňovaný řemen 97 do kalhot je sice výstrojní součástkou vojáků pro plnění služebních a výcvikových úkolů, nicméně nepatří mezi výstroj, kterou vojáci potřebují pro obranu státu, což je jejich hlavním úkolem.

Výstrojní součástky Hradní stráže nejsou centrálně pořizovanými výstrojními součástkami.

Ve videu vyobrazená munice Nela není centrálně nakupovaná a jedná se o čisté spekulace.