Na pravou míru k informacím o antibalistické koalici

Autor: tiskové oddělení MO

Ministerstvo obrany v záležitosti antibalistické koalice nebylo v řídící pozici a koordinační roli v procesu, který v tu dobu ani reálně neexistoval. Pokud neexistuje proces, nemůže existovat jeho vlastník. Prověření auditní stopy v dané věci doma i v zahraničí vylučuje ohlasy hovořící o opomenutí povinností a staví na nepřesných a zmanipulovaných informacích.

NATO na žádost Ukrajiny organizovalo dne 12. 5. 2026 ve věci nové iniciativy videokonferenci v gesci Úřadu vlády ČR a MZV ČR, pod vedením národního bezpečnostního poradce Hynka Kmoníčka, ke které bylo MO ČR přizváno. Ukrajinský antibalistický program zde byl představen pouze v obecných obrysech. Z rámcové diskuse nebylo možné dle názoru zúčastněných identifikovat požadavky ukrajinské strany vůči partnerům v NATO – zda jde o požadavek na financování, přenos technologií, nebo doplnění vlastního řešení o evropské technologické periferie a podobně.

Z uvedeného důvodu bylo rozhodnuto, že NATO zorganizuje dne 19. 5. 2026 následnou videokonferenci přes utajovanou komunikační síť na expertní úrovni, v jejímž průběhu by bylo možné identifikovat technickou stránku ukrajinské iniciativy. Na žádost Ukrajiny však NATO videokonferenci zrušilo. Tímto krokem celý proces zamrzl, nepokračoval a iniciativa v následném období nebyla komunikována v žádném z oficiálních kanálů.

Dne 6. 7. 2026 nebylo v průběhu přípravného jednání červencového summitu lídrů Coalition of the Willing v Paříži téma ukrajinské antibalistické koalice avizováno a nebylo rovněž zahrnuto v oficiálním programu akce.

Vznik antibalistické koalice bylo mimo oficiální program jednání lídrů Coalition of the Willing v Paříži oznámeno zúčastněným zcela překvapivě. Vyvolalo to rozhořčení u řady dalších účastnických států, které na to nebyly připraveny. O vzniku projektu se tak Ministerstvo obrany dozvědělo až 13. července 2026 při jeho veřejném oznámení.

Celá problematika ochrany vzdušného prostoru je přitom vysoce komplexní. V současnosti existuje celkem 21 samostatných iniciativ v rámci EU, NATO či multilaterálních formátů. Česká republika se v oblasti protivzdušné obrany angažuje od roku 2022 v rámci zastřešující European Sky Shield Initiative (ESSI), která je pevně navázána na Integrovaný systém protivzdušné obrany NATO (NATINAMDS). Z uvedených iniciativ je Česká republika zapojena v řadě z nich jako participující stát, nebo spolupracující pozorovatel, v závislosti na povaze projektu a schopnostech naší země do společných projektů technologicky či jinak přispět.

Informace o ukrajinském systému Freya, který kombinuje upravené sovětské střely s evropskými technologiemi, má resort k dispozici pouze z následných standardních zpravodajských a diplomatických přehledů. Ministerstvo obrany tak v celé věci postupovalo plně v rozsahu dostupných informací a svěřených rolí.