Otázky a odpovědi (Q & A) k závazku navýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035

Autor: tiskové oddělení MO

Na co půjde 3,5 % HDP?

Jde o výdaje, které odpovídají již nynější alianční definici obranných výdajů. Na ní se nic nemění. Budou tedy hrazeny v drtivé většině z rozpočtu Ministerstva obrany ČR. Půjde tedy o zvýšení výdajů, které jsou v současné době na úrovni 2 % HDP. Vláda kvůli bezpečnostní situaci s nezbytností takového navyšování počítala, a proto již na začátku roku 2025 rozhodla, že se do roku 2030 budou každoročně zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 % HDP. V roce 2030 tak dosáhneme výdajů na obranu ve výši minimálně 3 % HDP. Jen tak jsme schopni zajistit potřebný rozvoj Armády ČR, plnit CT 25 a zabezpečit obranyschopnost země.

Na co půjdou peníze určené na výdaje související s obranou (1,5 % HDP)?

Výdaje související s obranou (VSO), které se budou započítávat do 1,5 % HDP, budou zahrnovat zejména investice do infrastruktury, rozšíření kapacit obranného průmyslu, podporu inovací, zvýšení odolnosti a civilní připravenosti zvládat krize, boj proti hybridním hrozbám, ochranu kritické infrastruktury či tvorbu strategických zásob. Půjde o peníze, které nezahrnují obranné výdaje hrazené primárně z rozpočtu Ministerstva obrany. Již dnes dle předběžného odhadu Ministerstva obrany větší část těchto prostředků ČR v rámci 1,5 % vydává.

Zvládne rozpočet ČR tyto zvýšené náklady?

Zvládne. Už v březnu vláda ČR odsouhlasila zvyšování výdajů na obranu o 0,2 % ročně do roku 2030. Nyní se v čistě obranných výdajích horizont navyšování protáhne do roku 2035, abychom dosáhli 3,5 % HDP. Půjde tedy o delší časové období, ve kterém se zvýšené výdaje rozloží. Zvýšení výdajů na obranu o 0,2 % HDP je přibližně 18 miliard korun (v dnešních cenách a podle nynější úrovně HDP). V uplynulých deseti letech obranný rozpočet pravidelně rostl o 5 až 10 miliard ročně. Nový růst je sice vyšší, ale ne tak drasticky, aby si s ním naše veřejné finance neporadily. Dostatek peněz stát získá souborem různých opatření. U položek výdajů souvisejících s obranou platí, že většinu z nich stát již dnes vydává. Podle odhadů Ministerstva obrany ČR jde v roce 2025 o asi 1,28 % HDP. Navýšit je tedy bude nutné jen částečně. Nepůjde však opět o skokový nárůst – i pro tuto kategorii výdajů platí postupné navyšování s termínem roku 2035.

Nešlo v Haagu pouze rozhodnutím o zvýšení výdajů na obranu potěšit Donalda Trumpa?

Rozhodně ne. Summit reagoval na zvýšená bezpečnostní rizika ve světě, která podtrhla válka na Ukrajině. Zejména evropští spojenci USA museli na vzniklou situaci reagovat zvýšením schopností odstrašit případného útočníka od jakékoli agrese. V případě ČR to znamená především cíleně investovat do Armády ČR a současně konečně odstranit historický kumulovaný dluh způsobený dlouhodobým podfinancováním obrany v minulých desetiletích. Ten činí téměř bilion korun. Pro funkční NATO, které je zásadní bezpečnostní garancí ČR, to znamená také férovější rozdělení nákladů na odstrašení mezi USA a zbývajícími členskými státy aliance. 

Budou peníze utraceny účelně?

Budou. V žádném případě nehrozí, že bychom nakupovali něco, co vojáci nepotřebují, jen abychom si řekli, že jsme utratili nějakou tu desetinu procenta. Ministerstvo obrany schválilo v uplynulých třech letech několik zásadních koncepčních dokumentů, které předpokládaly nárůst bezpečnostních hrozeb a s tím  souvisejících nákladů na zajištění obranyschopnosti. Víme tedy, co pro posílení obrany potřebujeme. Nové alianční požadavky na naše schopnosti v naprosté většině jen potvrzují priority, do kterých bychom museli investovat v každém případě. V běhu je proto již nyní řada akvizičních projektů. Příkladem je mimo jiné nákup letounů F-35. Navýšené požadavky NATO, které potvrdil summit NATO v Haagu, budeme v oblasti vzdušných sil schopni naplnit právě díky F-35.

Pro efektivní zvládnutí zvýšeného objemu nákladů bude nutné posílit i civilní část ministerstva obrany. V roce 2026 předloží Ministerstvo obrany vládě novou Koncepci výstavby AČR, která popíše postup výstavby nových schopností, k nimž jsme se zavázali v rámci CT 25. Tím bude zajištěna smysluplnost a logika zvýšených výdajů na obranu.

Půjdou peníze na zbrojení na úkor jiných státních výdajů?

To takto nelze říci. V řadě případů bude Česká republika posilovat civilní sektor pro případ krizí. To zahrnuje například posílení kapacit zdravotnictví, ale také zvýšení energetické nezávislosti či strategických zásob. Nezbytným předpokladem je také rozvoj silniční a železniční infrastruktury a digitalizace. Už jen z tohoto výčtu je patrné, že nejde o čistě vojenské investice. Představují zároveň významný investiční stimul, který se pozitivně odrazí v rozvoji celého českého hospodářství a v tvorbě nových pracovních míst.

Jaké konkrétní schopnosti bude muset Armáda ČR získat?

Pro účely kolektivní obrany je třeba dobudovat jak těžkou mechanizovanou brigádu, tak středně těžkou brigádu a ženijní a logistické jednotky. Budeme muset rovněž postavit několik nových vojenských základen, ale také zajistit dostatečné množství strategických zásob a munice. V horizontu 6 až 15 let musí přejít vzdušné síly na letouny 5. generace, čehož dosáhneme nákupem strojů F-35. Jiná varianta než tyto letouny v současné době neexistuje. Dalším významným krokem je zajištění protivzdušné obrany proti raketám krátkého a středního dosahu. Aby se podařilo naplnit všechny požadované schopnosti, bude muset Armáda ČR dosáhnout více než 37.000 vojáků, nyní jich má k dispozici asi 24.000. Posílit bude nutné také aktivní zálohu.