9.1.2025
Reakce Ministerstva obrany ČR k rozhovoru s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavem Kalou zveřejněným na serveru iRozhlas.cz
Prezident NKÚ Miroslav Kala poskytl rozhovor pro Český rozhlas Radiožurnál a server iRozhlas.cz. Vzhledem k některým vyřčeným nepřesnostem, ke kterým došlo patrně z důvodu nedostatku všech relevantních informací, považuje Ministerstvo obrany ČR za zcela zásadní se k výrokům prezidenta NKÚ vyjádřit a některé jeho výroky lépe a ve vhodném kontextu vysvětlit.
Kritika se dotýká například tzv. systému řízení životního cyklu, tedy toho, že již při nákupu techniky je současně potřeba pamatovat i na její provoz, zajištění náhradních dílů a oprav.
Je pravdou, že po masivních škrtech v resortu MO po roce 2009 ještě nebyl proces posuzování a řízení životního cyklu dokonale nastaven. To ovšem neznamená, že by se současné vedení touto problematikou nezabývalo. Naopak již od svého nástupu intenzivně pracuje na nutných změnách a lze konstatovat, že již nyní je v systému řízení životního cyklu zjevný pozitivní posun. V této souvislosti se nejdříve provedla analýza lidských zdrojů, ale i možných softwarových nástrojů, které mohou pomoci celý tento proces zjednodušit, a dílčí změny systému jsou již nyní postupně zaváděny do praxe. Přesto jde o velmi rozsáhlou problematiku vyžadující erudici a množství dat, kdy k implementaci všech změn je potřeba více času. Z vyjádření pana prezidenta NKÚ lze nabýt dojmu, že je v této části Ministerstvo obrany netečné a na předchozí zjištění NKÚ nereaguje, což ovšem neodpovídá skutečné realitě.
K této části je nutno doplnit i fakt, že konečně po dvaceti letech Česká republika investuje do obranných výdajů dvě procenta HDP a daří se tak odbourávat obrovský vnitřní dluh, který zde za minulá období narůstal. V posledních letech, pod tíhou zhoršené bezpečnostní situace, došlo k rapidní akceleraci akvizičních aktivit, které mají za cíl pokrýt potřeby AČR. Jen 60 % z celkového obranného rozpočtu pokrývá právě tyto nutné výdaje k dosažení požadovaných schopností. Důležité je zmínit, že se tento dynamický trend, kdy od roku 2015 je investiční rozpočet resortu téměř patnáctinásobný, daří zvládat s prakticky stejným počtem odborného personálu. Abychom tohoto stabilizovaného stavu dosáhli a udrželi jej, bylo nutné provést mnoho vnitřních změn, které však již v současné době přinášejí viditelné výsledky, a to především v oblasti realizací strategických a významných projektů.
Prezident NKÚ se v rozhovoru vyjadřuje k vnějším kontrolám, které se ovšem z velké části týkaly období působení předchozích ministrů obrany a zároveň doby, kdy rozpočet resortu teprve začínal zvolna růst.
Odhalená pochybení z této doby příliš nevypovídají o aktuálním stavu. Zároveň je potřeba připomenout, že některá zjištění kontrol NKÚ Ministerstvo obrany odůvodněně rozporovalo. Například v souvislosti s následnou kontrolou NKÚ, která byla zaměřena na nápravu nedostatků zjištěných v předchozích kontrolách v letech 2018 a 2019. Ministerstvo obrany již dříve upozornilo, že napravit některé vytýkané nedostatky nebylo objektivně vůbec možné, a to ať již z důvodu následků, které ve světě nesmazatelně zanechala pandemie koronaviru, nebo v důsledku ozbrojené ruské invaze na území Ukrajiny. Především tento konflikt zcela změnil bezpečnostní prostředí v Evropě a logicky také Česká republika musela nutně reagovat změnou celé řady svých priorit souvisejících s modernizací a vyzbrojováním AČR. K závěrům kontroly týkající se ženijního vojska, kterou prezident NKÚ také zmínil, jsme jako resort upozorňovali, že nebyl vůbec zohledněn obrovský vnitřní dluh, se kterým se potýkají všechny druhy vojsk a zároveň se nezmínila ani ztěžující nestabilita rozpočtu, kdy Ministerstvo obrany muselo kvůli akčním politickým rozhodnutím nebo zhoršujícímu se ekonomickému pozadí měnit již připravené plány.
Vyjádření NKÚ, že mělo ministerstvo obrany v letech 2010 až 2022 k dispozici 3,5 miliardy korun na modernizaci ženijního vojska, je v předloženém kontextu rovněž zavádějící.
Tolik peněz reálně v rozpočtu na ženijní techniku vyčleněno vůbec nebylo. Byl pouze stanoven obecný rámec, který umožňoval finance v takové výši na požadovanou techniku uvolnit, což je zákonem předpokládaný postup. Ve skutečnosti se ale kvůli nízkému finančnímu rozpočtu muselo Ministerstvo obrany v uplynulých letech velmi pružně rozhodnout, které modernizační projekty dostanou přednost a které budou muset být z hlediska realizace odloženy na pozdější období. Pokud by byly prostředky v maximální výši vloženy pouze do modernizace ženijního vojska, muselo by to být na úkor modernizace jiných částí armády. Takové rozhodnutí by nemohlo uspokojit potřeby armády jako celku a zakládalo by zjevnou nerovnováhu. K vytyčení toho, jaké projekty budou mít v realizaci přednost, byla vzata do úvahy především zhoršená bezpečnostní situace a s tím související požadavek na dosahování schopností armády. V této komplexnosti se ovšem NKÚ danou problematikou, při svém hodnocení, nezabýval.
Další věcí, který prezident NKÚ kritizuje, je nákup pontonových mostů, které nebudou mít dostatečnou nosnost pro nové tanky.
Ty ovšem byly pořizovány v době, kdy ještě nikdo nevěděl, že vypukne válka na Ukrajině, která významnou měrou zhorší bezpečnostní situaci v Evropě a že v návaznosti na tuto bezprecedentní ruskou agresi Ministerstvo obrany rozhodne o urychlení nákupu nových tanků, které mají odlišné technické parametry.
Prezident NKÚ se vyjadřuje i k nákupu pásových bojových vozidel pěchoty a zajištění servisu pro dodávaná vozidla. Podle něj mělo Ministerstvo obrany zakázku na servis domluvit zároveň se samotným tendrem.
Jde o názornou ukázku nepřesných informací, kterými patrně prezident NKÚ disponuje. Podmínkou Ministerstva obrany je, aby servis zajišťoval český subjekt, nikoli výrobce této techniky, což bylo také předjednáno. Se smlouvou na samotný nákup BVP tak nemá servisní smlouva bezprostřední spojitost. Zároveň je potřeba zmínit, že samotný nákup měl vinou předchozích vedení Ministerstva obrany mnohaleté zpoždění. Naopak cílem současného vedení resortu byla snaha urychlit uzavření smlouvy, abychom jako Česká republika dokázali splnit závazky vůči NATO.
Prezident NKÚ taktéž hovoří o pronájmu budovy Tokovo a nevýhodné nájemní smlouvě pro Ministerstvo obrany, která má být 3x dražší než pronájem pro NKÚ.
Vyjádření prezidenta NKÚ ohledně pronájmu části budovy Tokovo, kde v minulosti sídlil NKÚ a kterou si v jiném rozsahu pronajme Ministerstvo obrany kvůli stěhování části úředníků, jsou zcela zavádějící. Předně si zasluhuje vysvětlení, že NKÚ si objekt pronajímal v jiném rozsahu, a především v jiném předchozím období, kdy byly nájemní ceny neporovnatelně nižší. Navíc poté, co prezident NKÚ Kala v roce 2023 kritizoval předběžnou nabídku, kterou Ministerstvo obrany obdrželo k nájmu budovy Tokova, rozhodl se resort pro zachování transparentnosti vypsat veřejnou zakázku. Ani veřejná soutěž však původně nabízenou cenu pronájmu nesnížila, a naopak se ještě zvedla. Přesto jde v důsledku stále o tržní hodnotu, což potvrdil i řádně zpracovaný znalecký posudek. Neopodstatněná kritika z loňského roku tak pouze způsobila, že se kvůli neustálému růstu cen na trhu s nemovitostmi navýšila i cena nájmu a celý související proces byl nadmíru časově i formalisticky přetížen.