Reakce Ministerstva obrany na zprávu NKÚ k výcvikovým zařízením

Autor: Karel Čapek, tiskové oddělení MO

Závěry NKÚ dlouhodobě potvrzují, že Ministerstvo obrany čelí zásadnímu vnitřnímu dluhu způsobeným dlouhodobým podfinancováním, a to ve většině oblastí. Zpráva NKÚ z posledního šetření potvrzuje tuto skutečnost u oblasti výcvikových zařízení Armády ČR. Ministerstvo obrany muselo v uplynulých letech kvůli podfinancování přistupovat k investicím podle jejich důležitosti. Jednoduše řečeno – na všechny potřebné projekty peníze nebyly, což NKÚ ve svých zprávách nezohledňuje. Současné vedení resortu pro zvýšení výdajů na obranyschopnost země dělá maximum. Důkazem je zákon zaručující výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP i rozhodnutí vlády zvyšovat výdaje na obranu do roku 2030 každoročně o 0,2 procenta HDP. Aktuální zpráva NKÚ se týká let 2019 až 2024, značná část kontrolovaného období tak spadá do působnosti předchozího vedení Ministerstva obrany.

Jak bylo výše řečeno, plány na modernizaci výcvikových zařízení či na pravidelnou obměnu simulačních a trenažérových zařízení, byly v předchozích letech limitovány nedostatečným rozpočtem Ministerstva obrany. Dalším významným omezením byla epidemie koronaviru, kdy došlo k celkovému útlumu všech aktivit ve společnosti a po jejím skončení ke skokovému zvýšení cen a tedy i prodražení plánovaných investic. Méně důležité akce proto byly odloženy na další roky nebo musely být zrušeny.

V případě zvažovaného vybudování výcvikového zařízení v Radošově velení Armády ČR v souvislosti se změněnou bezpečnostní situací po ruské agresi vůči Ukrajině rozhodlo o změně priorit a přesměrování peněz na nákup vybavení a techniky.

Záměr navýšení možných kapacit v Radošově pro přípravu personálu byl jedním z možných návrhů, nicméně po provedené analýze finanční nákladnosti bylo dočasně od vybudování dalšího výcvikového zařízení upuštěno. V současné době tyto výcvikové potřeby plně pokrývá Velitelství Výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově.

Co se týče výstavby infrastruktury pro nově zaváděnou techniku v Přáslavicích, Bučovicích a posádce Vyškov, jejich vybudování je naplánováno po etapách. Vzhledem k složitosti majetkoprávních vztahů, neodpovídající infrastruktuře v posádce Bučovice a kapacitě posádky je umístění těžké techniky, jako jsou vozidla CV90, cíleně plánováno do posádky Vyškov, a to kvůli dostupnosti vojenského výcvikového prostoru, možnosti převozu vozidel, dostupnosti železniční infrastruktury a blízkosti posádky Bučovic. Dostavba garáží pro bojová vozidla v Přáslavicích je naplánována do roku 2030.

Investice do moderních trenažerů a simulátorů je nezbytnou součástí modernizace Armády ČR a modernizační projekty s nimi počítají. Zároveň je potřeba podotknout, že i když jejich využívání je ekonomicky úspornější, nemůže výcvik na trenažerech plnohodnotně nahradit reálný výcvik. Při jejich pořizování proto musí resort zohledňovat i otázku pořizovací ceny a počtu reálně vycvičených vojáků.

Potíže s náborem a udržením vojáků si resort Ministerstva obrany plně uvědomuje. Byla proto přijata řada legislativních změn včetně novely zákona o vojácích z povolání, která vstoupí v platnost v červenci a díky které se zásadně zlepší finanční ohodnocení stávajících i nastupujících vojáků. Zvyšování výcvikových kapacit je součástí modernizace Armády ČR. Je potřeba ale zdůraznit, že doplňování personálu neprobíhá pouze cestou přes kurzy základní přípravy, ale i nástupem již vycvičených uchazečů přímo k vojenským jednotkám, tedy uchazečů z řad Aktivní zálohy nebo účastníků dobrovolného vojenského cvičení. Tento systém doplňování přímo k jednotkám uvolňuje kapacitu v kurzech základní přípravy. Ta je v současné době díky úsilí vedeni resortu po dobudování infrastruktury v posádce Vyškov již k současným rekrutačním možnostem dostačující. Za několik málo uplynulých let se podařilo velmi efektivně přípravu personálu zkvalitnit a zefektivnit.

Nelze se rovněž ztotožnit s kritikou nízkého využívání výcvikových zařízení. Speciální výcviková zařízení, jako jsou třeba vodní nebo ženijní cvičiště, jsou určená pro specializované jednotky, pro ostatní jednotky jsou z logiky věci využitelné pouze v omezené míře. Proto je jejich využití procentuálně omezené na rozdíl například od střelnic, které dosahují stoprocentní obsazenosti. Nijak to ale nevypovídá o efektivitě výcviku či potřebnosti daného výcvikového zařízení.