6.6.2023
Reakce na článek Aktualne.cz „Otřes na generálním štábu, odchází Řehkův první zástupce i šéf velitelství operací“ z 5. června 2023
Ministerstvo obrany se důrazně ohrazuje proti vyznění článku Jana Horáka na Aktualne.cz „Otřes na generálním štábu, odchází Řehkův první zástupce i šéf velitelství operací“, který vyvolává dojem nestability ve vedení armády, nahodilé personální politiky a „čistek“ v Generálním štábu.
Autor zjevně nepochopil systém rotace vysokých důstojníků na nejvyšších pozicích, a z kusé informace se snaží vyvolat senzaci, že vedení ministerstva nebo armády dělá něco nestandardně. „Generální štáb přijde o dva z nejvýraznějších vysokých důstojníků. Jak zjistilo Aktuálně.cz, ve velení armády končí první zástupce náčelníka Karla Řehky. Spolu s ním štáb opouští šéf velitelství pro operace. Oba generálové odchází do nejvyšších struktur NATO. Vystřídají tam své předchůdce, kterým ve druhé půli roku končí mandát. Zvlášť odchod zástupce náčelníka Řehky je nezvyklý,“ píše autor.
Ne, nic nestandardního se opravdu neděje, jde o pravidelné střídání na nejvyšších a nejprestižnějších postech v NATO. Nic tajného k objevení. Jak to tedy je?
Obsazování služebních míst ve strukturách NATO a národním zastoupení při NATO je právem a povinností České republiky jako členského státu této organizace. Výrazem zodpovědnosti České republiky pak je, aby místa určená pro náš stát byla obsazena vojáky s odpovídajícími zkušenostmi a předpoklady. Rotace na těchto místech probíhá v tříletém cyklu a výběr a příprava konkrétních vojáků je otázkou spíše let než měsíců.
V případě letošní změny byly samozřejmě zvažovány různé varianty a z nich jako nejoptimálnější byla zvolena varianta obsazení vojenského představitele ČR při NATO a EU panem generálporučíkem Ivo Střechou a národního vojenského představitele ČR v SHAPE (operační velitelství NATO, Supreme Headquarters Allied Powers Europe) panem generálporučíkem Josefem Kopeckým.
Obě uvedená služební místa jsou určena pro vojáky ve vojenské hodnosti generálporučíka s nejvyšším odborným vzděláním, s požadavkem na nejvyšší stupeň prověrky i vysokými požadavky na předchozí praxi a odborné zkušenosti. Je tedy přirozené, že vojáků, které lze zařadit na tyto pozice, je relativně málo. Konkrétně vojáků v uvedené hodnosti je v rámci Armády České republiky pouze pět.
Pokud jde o vojenského představitele ČR při NATO a EU jde o post, který vyžaduje i značnou míru diplomatického přístupu. Ten na místech přímo ve strukturách NATO je výrazně překryt požadavky především na odbornost konkrétního vojáka. To se týká i národního vojenského představitele ČR v SHAPE.
„Obzvlášť v této době jsem rád, že nás v NATO bude zastupovat tak zkušený voják jako generál Střecha. Je to nejvyšší vojenská pozice České republiky v NATO a logické vyvrcholení jeho kariéry. Generál Střecha měl navíc jako můj první zástupce zahraniční agendu ve své gesci. Je to vhodná volba pro pozici jakési mé prodloužené ruky na vojenský výbor NATO,“ vysvětluje svou volbu náčelník Generálního štábu gen. Karel Řehka. Jako logickou volbu vidí vyslání gen. Kopeckého do SHAPE: „Generál Kopecký je velice zkušený voják. Považuju za logické, že jako velitel pro operace odchází na operační velitelství NATO.“
Jediným, kdo má pravomoc rozhodnout o změnách na služebních místech se stanovenou vojenskou hodností generála, je od roku 1999 ministr obrany. Tato rozhodnutí však vždy konzultuje se svými podřízenými a významnou roli v rozhodnutí sehrává i osobní motivace vojáka, který má konkrétní pozici vykonávat.
V obou případech šlo o snahu vyhnout se postupu, který byl zvolen při minulé rotaci. Tedy vyslání vojáka v nižší vojenské hodnosti, tedy i s užšími praktickými zkušenostmi. Byla snaha navázat spíše na předchozí praxi, kdy vojáci s praxí v požadované vojenské hodnosti v našich ozbrojených silách zúročí svou zkušenost v zabezpečení mezinárodní spolupráce v alianci. Například na post vojenského představitele ČR při NATO a EU byli v minulosti tradičně vysíláni vojáci z pozice některého ze zástupců náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Na samotnou délku praxe v hodnosti generálporučíka pak nemohl být s ohledem na celkový počet těchto vojáků brán hlavní zřetel. Ten byl kladen spíše na osobnostní vlastnosti a odbornou přípravu jednotlivých kandidátů.
Vyslání jmenovaných vojáků na uvedená prestižní služební místa proběhlo zcela v souladu s právními i vnitřními předpisy i zájmem ozbrojených sil mít na těchto pozicích nejlepší z nejlepších mezi nejlepšími.