Reakce na nejčastější tvrzení o obraně na jednom místě

Autor: odbor komunikace MO

Aktualizováno ke dni 5. 9. 2025

Vzhledem k tomu, že v posledních měsících zaznívá mnoho nepřesných, zavádějících či nepravdivých tvrzení o obraně, Ministerstvu obrany a Armádě České republiky, uvádíme vybraná tvrzení na pravou míru. Pokud si nejste jistí, co je pravda, fakta a odpovědi naleznete u nás na následujících řádcích. Pokud vám zde nějaká otázka chybí, prosím, napište nám na redakce@mo.gov.cz a my odpověď doplníme. Nejčastější otázky a odpovědi na ně budeme průběžně aktualizovat. Svůj díl odpovědnosti za obranu země máme všichni.

• POMOC UKRAJINĚ

Muniční iniciativu by mělo řešit NATO, individuální aktivita různých zemí Rusko neodstraší.

Nevidíme důvod, proč by muniční iniciativa měla být koordinována ze strany NATO, jak o tom hovoří někteří představitelé politických stran. Je to aktivita, do které se zapojily téměř dvě desítky zemí, včetně České republiky, Nizozemí a Dánska. Jsme přesvědčeni, že systém funguje dobře, což v minulosti potvrdil také americký ministr obrany Pete Hegseth.

Podpora Ukrajiny z rozpočtu Ministerstva obrany České republiky: Jaká částka z rozpočtu Ministerstva obrany České republiky (včetně vojenského zpravodajství) byla v roce 2024 použita na nákup materiálu, který byl, nebo bude dodán na Ukrajinu? V médiích se v červnu 2024 psalo, že Ministerstvo obrany České republiky nakoupilo munici za 866 mil. Kč. Jaké byly další výdaje spojené s nákupy, které byly nebo budou dodány na Ukrajinu?

Informace o poskytnuté podpoře Ukrajiny ze strany České republiky průběžně zveřejňujeme a prezentujeme ve chvíli, až to bude pro obě strany bezpečné. Je přirozené, že nemůžeme o podrobnostech mluvit veřejně a nahrávat tak ruským zpravodajským službám. Pokud chceme skutečně Ukrajině, na které každodenně umírají vojáci i civilisté, pomoci, nemůžeme Rusku „na stříbrném podnose“ předkládat větší detaily například o nákupech v rámci české muniční iniciativy. Ministerstvo obrany již opakovaně dokládalo zákonodárcům, samozřejmě v příslušném režimu utajení, jak je v podobných případech standardní, potřebné detaily pro zajištění parlamentní kontroly poskytování naší pomoci Ukrajině.

Česká republika poskytla Ukrajině vojenský materiál, který byl označený AČR jako nepotřebný, v hodnotě 7,7 mid. Kč a zahrnoval například tanky, obrněná vozidla, houfnice, raketomety, leteckou techniku, ruční zbraně či velkorážovou i malorážovou munici. Co se obdržených kompenzací za naši pomoc týče, Česko dosud od partnerských zemí obdržela či obdrží 8 vrtulníků Hl a 28 tanků Leopard 2A4 a 2 ks vyprošťovacího tanku Bffel na podvozku Leopard 2A4 (hodnota vojenského materiálu obdrženého jako kompenzace činí cca 20 mid. Kč); od USA 325 mil. USD v rámci programu FMF; ze strany EU byly dosud za dodaný vojenský materiál přiznány refundace ve výši 91,6 mil eur a za výcvik pak 6,6 mil eur (k vyplacení dojde mezi lety 2022-2027).

Vojenská pomoc Ukrajině je v českém bezpečnostním zájmu a současně zapojení domácího průmyslu napomáhá jeho významnému růstu, z čehož profituje i česká ekonomika. Ministerstvo obrany tak zároveň hraje významnou roli přijednání a rozvoji řady projektů česko-ukrajinské obranně-průmyslové spolupráce.

Od počátku války na Ukrajině dále Česká republika darovala, koordinovala či zorganizovala dodávky vojenského materiálu v hodnotě několika miliard USD. Česká vláda a český obranný průmyslu takto dodaly přes tisíc kusů velkých pozemních systémů a další vyšší stovky techniky, miliony kusů munice všech ráží. AČR také vycvičila téměř 8000 ukrajinských vojáků, a to nejen na našem území. Pomáhali jsme i v dalších oblastech, kdy se příslušníci Vojenské policie podíleli na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. České vojenské nemocnice také léčily zraněné ukrajinské vojáky. Resort Ministerstva obrany od začátku konfliktu také ubytoval bezmála 1700 válečných uprchlíků.

Za více jak tři roky, po které Ukrajina čelí ruské agresi, si Česká republika svými dary, humanitární pomocí, zprostředkováním nabídek munice, zbraní i dalšího vybavení vydobyla celosvětové renomé a její pomoc opakovaně ocenila samotná Ukrajina i spojenci.

• MODERNIZACE ARMÁDY ČR

Pronájem letounů JAS 39 Gripen: Česká republika dosud platila od 1,3 do 1,4 mid. Kč ročně za pronájem 14 letounů, tedy zhruba 100 mil. Kč za letoun za rok. Vláda podepsala nákup letounů F-35 aniž by měla dohodnuté prodloužení pronájmu letounů Gripen. Ministerstvo obrany ČR 8. dubna 2025 uvedlo, že vyjednalo pronájem 12 gripenů na roky 2027 až 2035 za 16,65 mid, Kč tj. 208 mil. Kč za letoun za rok. Navíc ještě zaplatí modernizaci 3,9 mld. Kč. Čím zdůvodníte nárůst ceny za pronájem gripenů? Jaký je harmonogram dodávek letounů F-35 a kdy budou v operační pohotovosti?

Součástí nové nabídky ze švédské strany je optimalizace počtu letounů i letových hodin. Nově by česká armáda měla po roce 2027 k dispozici 12 letounů místo současných 14, z toho bude 10 jednomístných a dva dvoumístné. Pro Českou republiku jde o efektivní řešení, protože postupně od roku 2031 začne do ochrany svého vzdušného prostoru zapojovat i stroje F-35. Dojde tak ke značné úspoře finančních prostředků oproti švédským nabídkám v posledních téměř dvou letech.

Podle švédské nabídky zaplatí Česká republika v letech 2027 až 2035 za pronájem letounů, servis a výcvik podle současného kurzu švédské koruny přibližně 16,65 mld. Kč včetně DPH, samotný pronájem netvoří významnou část nabídky, neboť se jedná o letouny v závěrečné fázi svého životního cyklu, jejichž hodnota se snižuje. Na výši nabídky má vliv především jejich stáří, které logicky vyžadují vyšší náklady na údržbu. Zároveň za posledních 20 let, nejenom v leteckého průmyslu, znatelně vzrostly náklady na personál, tak ceny materiálu. Připravovaná smlouva tak reaguje na vývoj cen v posledních letech, který značně překonal dlouhodobý průměr. Nabídka byla švédskou stranou pro Českou republiku vyjednána stejným způsobem, jako jsou vyjednávány nabídky pro švédské letectvo.

Vzhledem k vývoji v oblasti potřeb operačních schopností letounů v reakci na situaci panující na současném bojišti bude potřeba nyní používané letouny modernizovat. Česká armáda by za modernizace podle švédského návrhu a současného kurzu švédské koruny zaplatila cca 4 miliardy korun včetně DPH. Modernizovat letouny bylo či bude potřeba již v současné periodě pronájmu (v letech 2015 až 2027), a to za téměř dvě miliardy korun včetně DPH.

Jak také potvrdila AČR, v kontextu akvizic pořizovaných a plánovaných schopností pro AČR, a v oblasti taktického letectva zejména vzhledem k harmonogramu pořízení schopností letounů 5. generace v programu F-35, je z pohledu velení Vzdušných sil AČR aktuální švédská nabídka přijatelná. I s nižším počtem letounů zvládne AČR plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky.

Základní harmonogram dodávek F-35 předpokládá dodávky: 6 letounů v roce 2029 k zahájení výcviku českého personálu v USA, 2 letouny v roce 2030 k podpoře výcviku v širším rozsahu, 4 letouny v roce 2031 přelet přímo do ČR, po 4 letounech v letech 2032, 2033, a 2034 - finální montáž proběhne ve výrobních kapacitách v Itálii

Operační schopnosti: IOC (Initial Operation Capability) - Počáteční operační schopnosti v roce 2032, FOC (Full Operation Capability) - Plné operační schopnosti do konce roku 2035.

Více informací k projektu naleznete na https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministerstvo-obrany-pokrocilo-ve-vyjednavanich-o-prodlouzeni-vyuzivani-gripenu-257304/  a zde: Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů Gripen | Ministerstvo obrany.

Proč neprodáme F-35 Izraeli a nekoupíme něco jiného? 

Pravidla prodeje vojenských zařízení, která Spojené státy vyžadují po všech partnerech, takový postup neumožňují, jde tedy o nereálnou představu. Navíc by nedošlo k žádné finanční úspoře - z vojenského doporučení, které bylo zpracováno za předchozího vedení ministerstva obrany a které porovnávalo několik letounů, nevyplynuly žádné významné cenové rozdíly mezi nabízenými stroji. Od některých politických představitelů například zaznívá, aby ČR pořídila francouzské letadla Rafal. Že by nešlo o levnější variantu dokládá například tento článek: natoaktual.cz/zpravy/indie-rafale-dassault-f-35-babis.A250429_192737_na_zpravy_m00
Zároveň je potřeba říct, že Izrael pořizuje pro své F-35 se souhlasem USA vlastní software, aby byl kompatibilní s jejich systémy.

Ministerstvo záměrně poslalo další splátku na letouny F-35, aby vykázalo splnění 2 % HDP na obranu. Je to jen účetní trik, nezodpovědnost a nic z toho nemáme!

Díky dřívější splátce dostaneme dva letouny F-35 již v roce 2030 (místo roku 2031), aniž by se navýšila celková cena kontraktu a naši vojáci se tak mohou dříve na nových letounech začít cvičit. A to podle nás rozhodně není „nic“.

A máme pro vás i dobrou zprávu, na výcviku již tvrdě pracujeme, jak jsme vás již dříve informovali (viz https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/novi-piloti-f-35-zahaji-pripravu-v-usa--pote-se-vycvik-presune-do-cr-250829/).

Všechny peníze jste vydali na prodražené F-35 za 6,2 mld. amerických dolarů. Pak nemáme na další projekty peníze.

Za samotné letouny F-35 (24 kusů), munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba zaplatíme necelých 5 miliard amerických dolarů. Máme na to smlouvu se Spojenými státy a ta stále platí nehledě na změnu administrativy.

Výdaje, tedy peníze na pořízení F-35, jsou rozloženy v čase tak, aby neohrozily jiné projekty důležité pro obranu ČR. Ještě před zasláním jedné mimořádné splátky v roce 2024, abychom dostali dva letouny o rok dříve, se jednalo o průměrné náklady až do roku 2034 ve výši 7,3 % obranného rozpočtu ČR a po roce 2034 budou mezi 2-3 % obranného rozpočtu.

Více informací k projektu F-35 najdete na našich stránkách (viz Nadzvukový letoun 5. generace F-35).

F-35 po nás nikdo, ani v NATO, nechce.

Obrana České republiky je založena na systému kolektivní obrany NATO a z toho pro nás mimo jiné vyplývá i plnění tzv. Cílů výstavby schopností (Capability Targets, CT). V tomto směru už existují cíle z roku 2021, které jsme měli za úkol plnit. V letošním roce budou schválena nová CT, která se budou týkat zejména výstavby schopností pozemních sil, protivzdušné a protiraketové obrany, systémů velení a řízení a logistických kapacit. Už dnes víme, že součástí CT25 jsou také schopnosti nadzvukového letectva, a to jednak za účelem ochrany vzdušného prostoru ČR, tak za účelem zapojení do aliančních vzdušných operací. Tyto požadavky splňuje pořízení letounů F-35.

Nejde totiž pouze o letoun, ale také o prvek protivzdušné obrany (PVO) a extrémně výkonný senzor, který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem do blízkosti, či nad území nepřítele, a může nejen útočit, ale především sbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky atd. A všechna tato data umí propojit s daty z jiných systémů, vyhodnotit je a poskytnout dalším systémům AČR nebo Aliance. A stejně tak bychom mohli mít přístup k datům spojenců i my. Bez F-35 tyto schopnosti mít nebudeme.

Z platných strategických dokumentů ČR i NATO, z vojenského doporučení vládě ČR a samozřejmě také z aktuálního bezpečnostního kontextu jasně plyne, že operační požadavky AČR po roce 2040, které budou zahrnovat výrazné rozšíření úkolů oproti současnému stavu, bude možno plnit pouze s letouny 5. generace v počtu 24 kusů. To je ostatně počet, který byl před lety plánován i pro letouny Gripen, ale v důsledku ekonomické situace došlo k jeho snížení.

NATO je obranný pakt a F-35 je útočný letoun. Nikdo je po nás nechce.

Všechny současné letouny tohoto typu jsou tzv. multirole, tedy víceúčelové. Žádný letoun kategorie obranný nebo útočný neexistuje, jde o zcela irelevantní tvrzení. Letoun F-35 je strojem 5. generace, který je využíván primárně k odstrašení protivníka. Zjednodušeně řečeno, když budeme pořádně připravení a vybavení, nikdo si na nás nic nedovolí. Jak se říká, chceš-li mír, připravuj se na válku.

Všechny vaše sliby, že náš průmysl bude mít nějaké kontrakty díky F-35 a BVP se nenaplnily.

V souvislosti s pořízením letounů F-35 bylo dosud vyjednáno 11 průmyslových projektů s Lockheed Martin a 3 projekty s firmou Pratt & Whitney, které zapojí celkem 13 českých podniků a univerzit. Tyto subjekty budou hrát zásadní roli ve čtyřech klíčových oblastech: výroba komponent, výzkum a vývoj, pilotní výcvik a údržba letounů F-35. Česká republika tak nejen přispívá k posílení globálního dodavatelského řetězce, ale také výrazně zvyšuje svou technologickou soběstačnost v klíčových oblastech obrany a bezpečnosti. Více o projektu F-35 se dozvíte zde: Otázky a odpovědi k pořízení 24 letounů 5. generace pro řešení budoucnosti nadzvukového letectva Armády ČR | Ministerstvo obrany.

Smlouva na BVP CV90 obsahuje i závazek švédské strany, že se český obranný průmysl bude na zakázce podílet minimálně 40 % jeho hodnoty.To pro české firmy znamená nejen příležitost spolupracovat na vozidlech pro českou armádu, ale po dohodě s výrobcem i pravděpodobné zapojení do budoucích kontraktů pro další evropské země. Odpovědnost za zapojení českých podniků má švédský výrobce BAE Systems-Hägglunds, který ještě před podpisem kontraktu s českou vládou podepsal smlouvy s hlavními českými subdodavateli – státním podnikem VOP CZ, VR Group a.s. (vlastněnou státním podnikem LOM PRAHA) a společnostmi Excalibur Army, Meopta a Ray Service. Spolupracovat na zakázce by mělo zhruba 30 českých podniků a jejich předpokládaný podíl na celkové hodnotě zakázky v průběhu její realizace výrazně přesáhne "povinných" 40 %. V případě nedodržení závazku by pro švédskou stranu následovaly sankce.

Naší reakci na tvrzení, že podíl českých dodavatelů u BVP nedosahuje 40, ale 11 procent najdete zde https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/na-pravou-miru/reakce-na-nepravdive-tvrzeni-hnuti-ano-256121/.

Mimo zmíněné subjekty, se kterými byly smluvní vztahy uzavřeny před podpisem smluv s ministerstvem, patří mezi další významné partnery programu společnosti ACE-Tech, LASER CENTRUM CZ, URC Systems, Agados, PRAMACOM – HT, Drahoš, DELINFO, ZAKO Turčín. Ty se budou podílet na kovovýrobě a komunikačních a informačních prostředcích. V létě 2024 také společnost BAE Systems Hägglunds uzavřela dohody s firmami MPI, EVPÚ Defence, VMV, MS ProTech, OPTOKON, SVOS a CHARVÁT Group.

Více informací k projektu pořízení BVP CV90 najdete zde https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/cv90---otazky-a-odpovedi-244249/.

Ministerstvo obrany se neustále snaží zintenzivňovat zapojení společností českého průmyslu do zakázek, které mají za cíl modernizaci armády. Českým firmám to přináší nejen ekonomické příležitosti, ale i přístup k nejnovějším technologiím a know-how v oblasti vojenské výroby.

Zbytečně utrácíte tím, že platíte vysoké zálohy.

Rozhodně ne. Zálohy jsou při nákupu vojenského materiálu běžná věc a nejde je porovnávat s běžnými civilními nákupy. Jedná se o velmi specifickou a nákladnou oblast, kde se často nevyrábí skladové zásoby a vojenský materiál je specifický podle definování potřeb ozbrojených sil, pro které je tento materiál vyráběn. Jinými slovy, to, že se nějaká vojenská technika, kterou nakoupí různé země, jmenuje stejně, ještě neznamená, že je stejná co do výzbroje a dalších speciálních komponentů. Nakonec je taková vojenská technika v detailu velmi odlišná.

Je nepopiratelný fakt, že nejen Česká republika, ale i další země, se snaží rychle dohnat, co v minulosti zanedbaly a investují do své obrany. Poptávka je tedy velmi vysoká, tvoří se fronty a dalo by se říci, že celý svět zbrojí.

Navíc obranný a bezpečnostní průmysl má na svůj konečný produkt mnoho subdodavatelů. A buď jim zaplatíme víc při dodávce, nebo jim dáme peníze dříve, aby si nemuseli brát úvěry na výrobu. Ale pořád jsou to peníze na projekty, nejsou to peníze vyhozené z okna.

Nákup víceúčelových vrtulníků: Dle schváleného rozpočtu na rok 2024 mělo být koncem roku 2024 proinvestováno 17,6 mid. Kč. Podle SZÚ 2024 bylo v roce 2024 vyčerpáno pouze 15,5 mid. Kč. Co je důvodem pomalejšího čerpání na tento projekt?

Důvodem nedočerpání je zejména posunutí termínů dodávek některých náhradních dílů, měřících přístrojů a dalšího vybavení vrtulníků systému H-l americkou stranou, což je důsledek neuvážené dohody při objednávce, kdy byly tyto vrtulníky panem ministrem Metnarem objednány tzv. holé a následně se muselo urychleně řešit jejich dovybavení. Naštěstí toto posunutí nemá vliv na provozuschopnost vrtulníků. Nedočerpané finanční prostředky jsou určeny především na úhradu daně z přidané hodnoty, která může být odvedena až v okamžiku převzetí zboží na území České republiky.

Lehké obrněné vozidlo dělostřelecké VC (LOV): Ve schváleném rozpočtu na rok 2024 tato akce nebyla vůbec zmíněna a ještě v přehledu zakázek zaslaných předsedovi výboru pro obranu panu Metnarovi k 11. říjnu 2024 je uvedena nulová částka pro rok 2024. Přitom smlouva s Vojenským technickým ústavem s. p. byla uzavřena bez soutěže v hodnotě částka 1,243 mld. Kč, aniž by byla zveřejněna. V rozpočtu na rok 2025 byl plánován první výdaj 390 mil. Kč v roce 2025 a 435 mil. Kč v roce 2026. V prosinci 2024 však byla odeslána záloha 825 mil. Kč. V této souvislosti by mě zajímalo, o jaká vozidla se jedná? Kdy je termín dodání? Jak byla ověřena cena? Proč byly urychleny platby, jelikož Ministerstvo obrany ČR poslalo v roce 2024 částku, kterou mělo odeslat až v letech 2025 a 2026.

Tak zvané in-house zadání státnímu podniku přináší řadu nesporných výhod, jako je například využití vlastních kapacit a s tím spojená úspora peněz, pružnější domluva o technické specifikaci plnění a zkrácení času o administraci zadávacího řízení, či držení know-how v rukách státu. Reálně nejde o nic jiného než plnění veřejné zakázky vlastními silami, protože státní podniky jsou řízeny a plně ovládány Ministerstvem obrany.

Státní podniky musejí vždy postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nelze tedy mluvit o tom, že je smlouva uzavřena bez soutěže. Takové tvrzení je očividným nepochopením zákona, konkrétně institutu vertikální spolupráce.

Důvod proč ve schváleném rozpočtu 2024 tato zakázka nebyla, je prostý. Ministerstvo obrany připravuje zakázky vždy rok dopředu a vzhledem k tomu, že se povedlo dokončit smluvní a technické podmínky již v roce 2024, bylo možné přistoupit k rozpočtovým opatřením a čerpat finanční prostředky již v loňském roce. Jedná se o lehká obrněná vozidla, která zabezpečí efektivní palebnou podporu a datovou komunikaci dělostřelectva AČR a vychází z Capability Targets 2021, cíle 3206 Indirect Fire Support. Mimochodem asi by dávalo větší smysl, pokud by tato vozidla byla objednána v době, kdy podepisovala smlouva na dodávku děl Caesar za pana ministra Metnara. Nicméně se tak nestalo, proto se pořizují až nyní. 

Ministerstvo obrany uzavřelo rámcovou smlouvu. Prvotní objednávky jsou na 15 kusů vozidel s termínem dodání sedm kusů v roce 2027 a osm kusů v roce 2028. Součástí smluvních podmínek je i možnost zálohové platby, a protože bylo ekonomicky výhodné zálohu poskytnout, tak Ministerstvo obrany s péčí řádného hospodáře tuto zálohu poskytlo

Proč kupujete speciálním silám osobní terénní pancéřová vozidla Supacat, která vojáci nechtějí?

Není pravda, že civilní část Ministerstva obrany pořizuje něco, o co nemají vojáci zájem. Naopak, požadavek na jejích pořízení vzešel z Armády ČR. 

I zde stojí za připomenutí, že ohledně pořízení zmíněných vozidel se nejedená o žádný nový projekt AČR, který by se z nenadání objevil. Původní nabídka byla na kompletní dodávky vozů včetně integrace technologií ve výši 2,137 mid. Kč s DPH. Na základě usnesení č. 236 ze 44. schůze sněmovního výboru pro obranu konané dne 5. listopadu 2024 se zadavatel rozhodl rozdělit pořízení vozidel na dvě části, tj. dvěma veřejnými zakázkami a to následovně: 1) Zadat společnosti LPP s.r.o. pořízení podvozkové části vozidel. 2) Zadat státnímu podniku Vojenský technický ústav jejich technické zhodnocení/integraci systémů.

Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany v současné době vyjednává smlouvu na pořízení podvozkové části vozidel se společností LPP a zároveň smlouvu na integraci technologií se státním podnikem VTÚ.

Nákup středních transportních letounů Embraer KC-390: Smlouva byla podepsána 24. října 2024 v hodnotě 11,3 mld. Kč bez DPH na celkem 2 letouny a vybavení. Cena vychází na 225 mil. EUR zajeden letoun, přitom Rakousko uvedlo, že kupuje 4 kusy v ceně 130-150 mil. EUR, nabídka pro Indii byla v rozmezí 140-160 mil. USD a Maroko v říjnu 2024 uvedlo částku 50 mil. USD. V rozpočtu na rok 2024 tato akvizice nebyla zmíněna, přesto Ministerstvo obrany České republiky v listopadu 2024 poslalo zálohu 8,1 mld. Kč. Jde o letouny, které armáda nepožadovala, navíc budou vybaveny vybavením, které naše ozbrojené síly nevyužijí, například systém tankování za letu, který nelze využít pro doplnění paliva F-35. Je tedy logické se ptát, proč Česká republika kupuje několikanásobně dražší letouny než ostatní země? Proč se pořizuje do těchto strojů technika, která nijak nereflektuje současné ani budoucí potřeby české armády?

Konkrétní ceny jednotlivých položek, vč. samotných letounů, podléhají obchodnímu tajemství podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a jsou důvěrnou informací ve smyslu § 218 odst. 1 zákona č. 134/2026 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Lze však konstatovat, že cena uvedená v dotazu neodpovídá ceně, za kterou Česká republika jeden letoun C-390 pořizuje.

Cena, kterou ČR zaplatí za jeden letoun, odpovídá cenovým rozsahům, které udávají ostatní státy. Celkové ceny smluv se mezi jednotlivými státy, které letouny C-390 pořizují, liší v závislosti na rozsahu pořizovaných schopností, vybavení, počáteční dodávky náhradních dílů a výcviku, a dále pak na skutečnosti, zda daný stát pořizuje letouny a příslušný materiál a služby v rámci jedné smlouvy, či skrze uzavření více smluvních vztahů. Rozsah vybavení, náhradních dílů a schopností pořizovaných ČR patří v porovnání s ostatními státy k nejkomplexnějším.

Dle názoru expertů Ministerstva obrany neodpovídá cena, která měla být údajně nabídnuta Maroku, tržnímu ohodnocení letounů této kategorie. V této cenové hladině se pohybují ceny o kategorii menších letounů.

Rozpočet MO pracoval s 6,37 mld. Kč již v roce 2023, k navýšení na 8,09 mid. Kč došlo z důvodu vyjednání výhodnějších podmínek pro ČR na základě poskytnutí vyšší zálohové platby a využití volných finančních prostředků v roce 2024.

Že vojáci tato letadla nechtějí, je lež. Naopak v průběhu tvorby studie proveditelnosti i realizace samotné akvizice byli vojáci do procesů plně zapojeni a vyslovili se pro pořízení letounů C-390. Pořízení dvou letadel C-390 jednomyslně podpořili všichni přítomní členové kolegia ministra obrany, včetně náčelníka Generálního štábu AČR.

Pro veškeré pořizované schopnosti a vybavení má AČR zcela konkrétní využití. Například systém tankování za letu je určen zejména k tankování samotných letadel C-390 navzájem kvůli prodloužení doletu. Využíváno může být i pro letadla Gripen, která by Česká republika chtěla využívat až do roku 2035. Zároveň platí, že NATO má nedostatek tankovacích kapacit a každý využitelný tanker navyšuje alianční schopnosti, a tedy posiluje naši obranyschopnost.

Pro shrnutí - ČR nepořizuje několikanásobně dražší letouny. Cena, za kterou Česká republika letouny pořizuje, je lehce nižší, než je průměr pořizovacích cen letounů pro ostatní státy. Do letounů se pořizují pouze a výhradně systémy a schopnosti, pro které má AČR zcela konkrétní využití. Právě s ohledem na budoucí a současné potřeby AČR jsou letouny v této konfiguraci a s tímto konkrétním vybavením pořizovány. Navíc má tento projekt požitivm dopad do českého obranného průmyslu, především díky zapojení společnosti Aero do projektu.

Bližší informace si přečtěte na https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/otazky-a-odpovedi:-porizeni-letounu-embraer-c-390-millennium-254008/

Je pravda, že cena za jeden kus pásových bojových vozidel pěchoty je vyšší než jakou dojednal bývalý ministr obrany Lubomír Metnar a zároveň jsou pořizována vozidla v horší výbavě?

Není to pravda. Původní nabídka, kterou projednávalo bývalé vedení ministerstva, byla ve výši 51,7 miliardy korun za 210 vozidel. Tendr se ale nepodařilo dokončit a pohnout s ním dokázalo až nové vedení ministerstva v čele s ministryní obrany Janou Černochovou. Ministerstvo se na základě vyjednávání a požadavků Armády ČR rozhodlo přesunout původně uvažovanou opci na pořízení dalších 36 vozidel do samotné kupní smlouvy a vyjednalo novou nabídku, která byla oproti původní výhodnější. Nově za jeden kus ČR zaplatí asi 243 milionu korun, původně to bylo 246 milionu. 

Zároveň není pravda, že bychom nakupovali hůře vybavená vozidla, naopak byly některé parametry upraveny tak, aby odpovídaly současnému technologickému vývoji, zvýšila se například úroveň balistické ochrany.

Více informací k projektu naleznete na https://mocr.mo.gov.cz/-244249/

Nákup tanků Leopard 2A4: Ministerstvo obrany České republiky kývlo bez jakýchkoli jednání na cenu 4,9 mld. Kč za 14 ks tanků Leopard (cena 351 mil. Kč za kus) a v prosinci 2024 zaplatilo zálohu 2,8 mld Kč. Tank Leopard 2A4 se vyráběl v letech 1985-1992. Z jakého důvodu Ministerstvo obrany České republiky nejednalo o ceně? Jak se přesvědčilo, že šlo o nejvýhodnější nabídku? Jak zastaralý tank posílí obranyschopnost naší armády? Šlo o záměr, jak zavést tank do výbavy naší armády, aby pak bylo nutné koupit násobně dražší Leopardy 2A8?

Ministerstvo obrany s dodavatelem o ceně tanku Leopard 2A4 důkladně jednalo. Vyjednaná cena odpovídá cenám, za které byly dodány tanky Leopard 2A4 německou vládou v podobě darů. Pokud bychom přistoupili na argumentaci, že nešlo o nejvýhodnější nabídku, de facto bychom tak mohli například obvinit vládu Německé spolkové republiky, že uhradila darované tanky Leopard 2A4 za cenu, která nebyla nejvýhodnější a mohli je pořídit levněji.

Tank Leopard 2A4 byl zaveden do výzbroje německé armády v roce 1985 a představoval vrchol tankové techniky své doby. Po doplnění tanku moderními komunikačními prostředky a novým zaměřovačem střelce představuje i v současnosti hodnotný bojový prostředek, který je možné v případě potřeby dalšími úpravami modernizovat až na úroveň odpovídající tanku Leopard 2A7.

V budoucnu nebude problém s udržením tanků Leopard 2A4 v provozu v AČR. Jedná se o velmi rozšířený typ tanku s velkým množstvím zaměnitelnosti dílů s tanky pozdějších generací. Pořízení tanku Leopard 2A4 je jednoznačně posunem v mnoha ohledech, již například v tom, že jsou užívány v řadě armád v rámci NATO. Tyto tanky pak mají lepší parametry z hlediska ochrany posádky, disponují ráží pro munici standardizovanou v rámci NATO, jsou přínosem z hlediska vyšší interoperability a dostupnosti náhradních dílů i budoucího přechodu na nejmodernější tanky, které nepochybně naše armáda potřebuje, neboť bez přezbrojení tankového vojska nelze udržet naši obranyschopnost. Do roku 2026 tak dojde k přezbrojení 73. tankového praporu na tanky Leopard 2A4, což jednak zvýší schopnosti tohoto praporu, respektive AČR jako celku a zároveň usnadní přechod na nové tanky Leopard 2A8.

Pokud jde o pořízení tanků Leopard 2A8, vláda dne 24. května 2023 rozhodla o tom, abychom jednali se Spolkovou republikou Německo o společném pořízení těchto hlavních bojových tanků pro potřeby AČR. Následně bylo dne 12. června 2024 vládou odsouhlaseno přistoupení k administrativní dohodě (tzv. CPA - Cooperative Procurement Agreement) týkající se společného pořízení hlavního bojového tanku Leopard 2A8 a souvisejících vozidel. Jedná se o dohodu mezi zainteresovanými státy, které jednají o tomto společném nákupu, který má řadu výhod, ať již z hlediska ceny či další spolupráce.

Ministerstvo obrany chce pro AČR pořídit šest typů tanků minimálně 61 kusů v různých modifikacích a nejmodemějších verzích. Prostřednictvím přistoupení k rámcové dohodě v koalici evropských zemí, kterou vede Německo, kdy tato dohoda je mezikrokem, před uzavřením smlouvy, kterou následně bude včetně vyjednaných podmínek znovu schvalovat vláda. Rámcová dohoda nám v budoucnu umožní případné pořízení dalších 16 tanků. Pořízené tanky všech variant budou určeny nejen pro přezbrojení jednotek 73. tankového praporu, ale i k částečnému přezbrojení 153. ženijního praporu a Velitelství výcviku Vojenské akademie.

Stejně jako v rámci jiných strategických projektů AČR, tak i v tomto případě Ministerstvo obrany vyjednává o zapojení českých firem do vývoje, výroby a zajištění životního cyklu bojových tanků Leopard 2A8 na českém území. Přistoupení k rámcové dohodě pro bojové a velitelské tanky by mělo proběhnout ještě v tomto roce. K ostatním rámcovým dohodám pro pořízení modifikací tanků (ženijní, vyprošťovací, řidičský atd.) bude 28 přistupováno vždy po jejich uzavření mezi Spolkovým ministerstvem obrany a výrobcem. Předpokládaný termín pro přistoupení k ostatním rámcovým dohodám bude v roce příštím.

Po roce 2030 by tak Armáda ČR měla mít k dispozici v aktivní službě nebo v rezervách přes 120 bojových tanků Leopard 2 dvou typů a speciálních vozidel na podvozku tanku Leopard. Díky standardizované ráži NATO i vybavení moderními komunikačními a informačními systémy bude moci české tankové vojsko spolupracovat s aliančními jednotkami. Zároveň dojde ke zvýšení operačních schopností pozemních sil české armády, palebné síly, manévrovatelnosti nebo ochrany osádky.

Pořízením tanků Leopard 2A8 získá AČR v letech 2028-2031 nejmodemější současný typ tanku, který bude souběžně zaváděn do výzbroje několika dalších armád zemí NATO. Přechod na tento typ bude pro AČR jednoduší z důvodu zkušeností z provozu již zavedeného typu tanku Leopard 2A4. Přezbrojením budou zároveň splněny požadavky a závazky ČR Severoatlantické alianci podle Capability Targets 2021 a Capability Codes & Capability Statements.

Tanky Leopard 2A8: Proč se smlouva uzavírá chvíli před volbami?

Jednání o tancích trvala déle než dva roky, průběžně jsme informovali vládu i Parlament. Již více než před rokem vláda pověřila ministryni obrany, aby o připojení ke smlouvě jednala. Zastavit na několik měsíců rozběhnutý proces, který zahrnuje i časově omezené smluvní nabídky, by byl v současné bezpečnostní situaci krajně nezodpovědný krok. Tanky bychom tak mohli dostat výrazně později.

Pro připomenutí – současná vláda získala důvěru téměř 14 týdnů od voleb, předchozí více než 37 týdnů od voleb a její předchůdkyně přes 16 týdnů od voleb. A těžko lze předpokládat, že nový kabinet zaujme stanovisko k tak složitému nákupu během krátké doby po svém nástupu.

Pro obranu je klíčová kontinuita. Modernizační projekty přecházejí z vlády na vládu, protože potřeba je stejná. A pokud by k podpisu došlo až příští rok, automaticky by se přepočítal inflační vzorec a nákup bychom tak měl dražší. Zároveň bychom přišli o předdomluvený slot na výrobní lince. Je vidět, že autor nemá žádné praktické zkušenosti s podobnými záležitostmi.

Připravilo Ministerstvo obrany při rozhodování o nákupu studii proveditelnosti?

Studie proveditelnosti samozřejmě zpracována byla a porovnala tanky Leopard v té době v poslední verzi 2A7. Je irelevantní tvrdit, že pokud studie hodnotila Leopard 2A7, nehodnotila Leopard 2A8. Leopard 2A8 je kombinací maďarské a norské verze Leopardu 2A7. Nejde tedy o revoluci, ale o evoluci.

Nebudeme přeci zbytečně kupovat starší zboží. Ze studie jasně vyplynulo, že tanky řady Leopard 2 zcela jasně naplňují požadavky české armády.

Proč nebyl zasmluvněn servis před rozhodnutím o nákupu?

K servisním smlouvám u zásadních projektů přistupujeme individuálně tak, aby to dávalo strategický smysl. Můžeme tak lépe reagovat na technické potřeby jednotlivých systémů, na nabyté zkušenosti s danou technikou a podpořit zapojení českého obranného průmyslu. Servis pro tanky bude zajištěn před příjezdem prvního vozidla. Cena nebude nevýhodná, protože už nyní díky dosavadním jednání víme, kolik si výrobce účtuje. Výrobcem navrhovaný servis armádě nevyhovoval, proto ho domluvíme separátně.

Je pravda, že budete testovat munici pro tanky?

To není pravda. Žádné testování munice nebude probíhat. Munici, kterou pořizujeme, bude sloužit při vojskových zkouškách k otestování funkčnosti všech systémů tanků včetně děla.

Každá vojenská technika pořizovaná do Armády ČR musí projít vojskovými zkouškami podle přesně stanovených postupů. Není důvod, aby u tanků tomu bylo jinak. Sice kupujeme stejné tanky jako německá armáda, každá země ale do techniky instaluje vlastní specifické vybavení v oblasti velení a řízení.

Proč nekoupíte Patrioty a Iron Dome?

Pokud jde o tyto dva konkrétní zbraňové systémy, je především důležité, zda vyhovují potřebám AČR a jsou pro obranu ČR, a to i s ohledem na plány, posílení a rozvoj protivzdušné obrany v rámci zemí NATO a EU, vhodné. V případě izraelského systému Iron Dome je nicméně důležité říci, že se jedná čistě o izraelský projekt reagující na specifika vojenských hrozeb v daném regionu. Zjednodušeně řečeno, ne každý zbraňový systém je vhodný pro všechny potenciální uživatele. Navíc Iron Dome je určen proti raketám s krátkým doletem. Jelikož jsou naši sousedé zároveň našimi dobrými spojenci, tak nepředstavují pro Českou republiku a její obranu nebezpečí.

Co se týká pozemní protivzdušné obrany, v reakci na aktuální bezpečnostní hrozby je Armádou ČR připravovaná Koncepce rozvoje Vzdušných sil, která stanoví směr pro rozvoj systémů velení a řízení jednotek Vzdušných sil, systémů detekce vzdušných cílů a efektorů protivzdušné obrany. Dokončení této koncepce je plánováno v tomto roce. Současně je Univerzitou obrany dokončována Studie PVO 21. století, která přinese moderní pohled na možnosti a potřeby protivzdušné obrany v současném bezpečnostním prostředí. Tato studie má být dokončena rovněž v tomto roce. K posílení schopností a budoucímu zajištění protivzdušné obrany ČR uložila ministryně obrany Generálnímu štábu AČR zpracovat Vojenské doporučení k podobě protivzdušné obrany České republiky po roce 2030, která by měla vycházet z koncepčních a strategických dokumentů ČR a obranných plánů NATO a EU tak, aby všechny systémy a prostředky zajišťující PVO byly součástí kolektivní obrany s možností zapojení do integrované protiletadlové a protiraketové obrany Aliance.

V rámci střednědobého výhledu je cílem AČR obměna stávajících systémů PVO krátkého dosahu sovětského systému izraelským systémem SPYDER. Tento krok výrazně posílí schopnosti AČR v oblasti středního i dlouhého dosahu. Podle plánu má systém SPYDER dosáhnout počátečních operačních schopností v roce 2026, přičemž plné operační schopnosti jsou očekávány v roce 2028. Pro posílení schopností PVO ve velmi krátkém dosahu je aktuálně vyjednávána smlouva na pořízení dálkově ovládané věže systému RBS-70NG na kolovém obrněném vozidle ke zvýšení schopnosti mobility při obraně mechanizovaných jednotek.

Systémy PVO jako SPYDER, Iron Dome a Patriot jsou pouze jedny ze součástí integrované protivzdušné a protiraketové obrany. Stejnou nedílnou součástí jsou i stíhací letouny, které doplňují schopnosti pozemních systémů protivzdušné obrany. Jedním z klíčových kroků pro posílení protivzdušné obrany ČR je proto rovněž pořízení nadzvukových letounů páté generace F-35, které jsou díky svým schopnostem extrémně schopným senzorem, který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem nad území nepřítele a může tam nejen zaútočit, ale hlavně sbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky, zahájených útocích ve vzduchu atd. A všechna tato data umí propojit s daty z jiných systémů, vyhodnotit je a poskytnout dalším systémům v AČR nebo v NATO.

Proč jste v KVAČR vůbec neřešili protivzdušnou obranu? Pozemní protivzdušnou obranu.

Koncepce výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR) se zabývá protivzdušnou obranou, i tou pozemní. Konkrétně při hodnocení současného stavu zmiňuje jako slabou stránku limitované schopnosti protivzdušné obrany území ČR a jednoznačně uvádí, že v tomto směru dojde k posílení schopností. Stejně jako v mnoha jiných oblastech v rámci AČR se ale i zde potýkáme s obrovským vnitřním dluhem, který se za posledních minimálně dvacet let nashromáždil, který je důsledkem zanedbávání obranných záležitostí v předchozích letech a který představuje přes 600 miliard korun. KVAČR můžete nalézt a přečíst zde https://mocr.mo.gov.cz/images/id_40001_50000/46088/KVA__R_2035_Final.pdf.

Proč v KVAČR vůbec neřešíte drony, když celá válka na Ukrajině je o dronech?

Koncepce výstavby Armády ČR 2035 na bezpilotní prostředky samozřejmě pamatuje. Celý si jej můžete přečíst zde https://mocr.mo.gov.cz/images/id_40001_50000/46088/KVA__R_2035_Final.pdf.

Válka na Ukrajině vyvolaná Ruskem je prvním velkým konfliktem, který ukazuje důležitost dronů, ale zároveň se také opět prokázal význam např. dělostřelectva, letectva a protivzdušné obrany. Proto také pracujeme na zakázkách, jako jsou například děla CAESAR, stíhací letouny F-35 a protiletadlové raketové systémy SPYDER. Jsme v pravidelném kontaktu nejen s ukrajinskou ambasádou, ale i dalšími zástupci Ukrajiny a máme od nich přehled priorit, které materiály/zbraně/technologie jsou pro ně aktuálně nejdůležitější a sdílíme s nimi i další zkušenosti.

Ministerstvo často při zadávání velkých zakázek využívá výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Budete to chtít změnit?

Pokud to je možné, vždy postupujeme formou vyhlášení soutěže. U řady projektů v oblasti obrany a bezpečnosti to ale možné z různých důvodů není. Například letouny F-35 nelze koupit jinak než dohodou s vládou USA. Některé zakázky třeba na palné zbraně zadáváme českému výrobci, protože potřebujeme mít jistotu, že v případě krize se budeme moct spolehnout na jeho dodávky. Vždy v takovém případě pečlivě zdůvodňujeme, proč jsme daný postup zvolili a vždy postupujeme na základě požadavků armády.

Polní kuchyně na terénním automobilu: V rozpočtu na 2024 ani na rok 2025 tato položka chybí. V SZÚ je náhle uvedeno, že byla uzavřena rámcová dohoda s Vojenským technickým ústavem s.p. (VTÚ) v hodnotě 4 mld. Kč, v prosinci 2024 byla vyplacena záloha 637 mil. Kč. Proč nebyla zveřejněna smlouva s Vojenským technickým ústavem? O jaké kuchyně se jedná? Jaká je jednotková cena? Jaká je cena vozidla a jaká je cena účelové nástavby samotného kuchyňského zařízení? Kolik kusů je možné pořídit v rámci rámcové dohody? Jak byl dodavatel vybrán? Na jakém podvozku budou kuchyně? Jak budou vozidla vybavena? Bude mít vozidlo balistickou ochranu? Jak byla ověřena cena? Předpokládám, že VTÚ nebude sám kuchyně vyrábět, ale bude přeprodávat řešení od jiného dodavatele. Kdo bude tedy hlavním subdovatelem?

Vzhledem k tomu, že tato smlouva se týká zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky nebyla v souladu se zákonem zveřejněna v Registru smluv. VTÚ, s. p. (dodavatel), nabídl cenu za kus zboží 68.017.343,42 Kč včetně DPH (56.212.680,51 Kč bez DPH). Cena bez DPH byla posouzena expertní skupinou. Ta nebyla vzhledem ke speciálnímu charakteru zboží schopna určit cenu obvyklou, a proto postupovala podle ustanovení § 2 odst. 9 písm. c) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a podle ustanovení § la odst. 2 písm. a) až f) vyhlášky o oceňování majetku č. 441/2013 Sb., které stanovují postup stanovení tržní hodnoty a náležitosti ocenění touto hodnotou. Expertní skupinou byl použit porovnávací způsob cen obdobných předmětů ocenění a konstatovala, že nabídkovou cenu státního podniku 56.212.680,00 Kč bez DPH (zaokrouhleno na celé číslo) lze považovat za tržní hodnotu.

Rámcová dohoda s VTÚ, s. p. uzavřená 25. října 2024 stanovuje možnost poptávat orientační minimální a maximální počty polních kuchyní v letech 2026-2030. Minimálně jde o 20 a maximálně o 62 kusů, s tím, že konkrétní počty budou stanoveny ve výzvách k poskytnutí plnění. Ke dni 12. prosince 2024 byla uzavřena výzva k poskytnutí plnění č. 1 na dodávku osmi kusů v roce 2026 a 12 kusů v roce 2027 v celkové ceně 1.341.301.568,40 Kč včetně DPH. Případné dodávky na roky 2028-2030 budou řešeny dalšími výzvami k poskytnutí plnění, pokud o ně AČR požádá.

Vozidlo nebude mít balistickou ochranu. Hlavním subdodavatelem je TATRA TRUCKS a.s., která dodává podvozky. Tento projekt slouží k náhradě desítky let starých polních kuchyní AČR, které jsou již absolutně morálně i technicky nevyhovující a překračují svou životnost.

Dne 10. června 2025 byli podrobně seznámeni členové sněmovního výboru pro obranu s aktuální informacemi o situaci týkající se veřejných zakázek na pořízení polních vojenských kuchyní realizovaných MO. AČR v současné době stále disponuje značným počtem přívěsných kuchyní z 60. a 70. let 20. století a tyto tvoří až 80 % celkového počtu této techniky. Například automobilní polní kuchyně označovaná jako typ POKA 3/1 slouží v AČR již 45 let nebo přívěsné polní kuchyně označovány jako typ PK 60 a PK 26 H jsou zastaralé, značně opotřebené a prakticky za hranicí své technické životnosti. Některá vozidla využívají již nepodporovaný podvozek Praga-V3S, pro jehož provoz a opravy nejsou k dispozici náhradní díly, stejně jako v případě potenciální obměny vnitřního vybavení nástavby nebo varných technologií. Provoz zastaralých kuchyní je také problematický z hygienických důvodů a nevyhovují ani podmínkám pro stravovací provozy dle nařízení Evropské unie.

Příčina tohoto stavu je opět způsobena dlouhodobým a výrazným podfinancováním investic do AČR včetně oblasti logistiky, do které proviantní technika patří. Postupným pořizováním nové proviantní techniky dochází nejen k zachování, ale i k podstatnému rozšíření a zlepšení schopností AČR v oblasti přípravy stravy v polních podmínkách, tj. při výcviku, při mimořádných situacích nevojenského charakteru (např. poskytování humanitární a jiné pomoci), při stavu ohrožení státu nebo v bojovém nasazení ve válečném stavu. Pokud by stávající proviantní technika nebyla postupně obměňována, ztratila by AČR schopnost zabezpečit stravování vojsk v polních podmínkách.

Mezi léty 2019 až 2025 došlo k realizaci několika veřejných zakázek, jejichž výsledkem bylo uzavření smluvních vztahů na pořízení nové proviantní techniky - polních kuchyní různého typu. Ve všech případech se jedná o moderní polní kuchyně, kterými postupně dochází k nahrazování zastaralé proviantní techniky z minulého století. Naprostá většina těchto veřejných zakázek byla realizována formou otevřeného výběrového řízení, jako nejtransparentnějšího způsobu pořízení materiálu. Do této soutěže se mohl přihlásit neomezený počet účastníků, včetně subjektů z celé EU. Výjimku tvoří zmíněná rámcová dohoda na pořízení moderních polních kuchyní formou vertikální spolupráce od Vojenského technického ústavu s.p. Důrazně odmítáme veškeré zavádějící informace o předražených či zmanipulovaných zakázkách na pořízení polních kuchyní, které se v poslední době objevují v médiích. Všechny tyto zakázky byly a jsou realizovány v souladu s platnou legislativou na základě požadavků vojáků

Kontejnery pro armádu byly minimálně 48x předražené oproti tržním cenám.

Na zakázku proběhlo standardní transparentní výběrové řízení otevřené pro všechny zájemce. Přihlásilo se do něj pět uchazečů. Vítěz předložil nabídku s nejnižší cenu, která odpovídala i průzkumu trhu. Pokud je někdo schopen kontejnery s požadovaným vybavením a vlastnostmi vyrobit levněji, měl se do výběrového řízení přihlásit a jistě by ho vyhrál. Veškeré zakázky resortu obrany jsou pod vnitroresortní kontrolou včetně vnitřních a interních auditů. Kontejnery pro armádu nelze srovnávat s běžnými komerčními produkty. Vítězná společnost 4 Army podobné zakázky realizovala od roku 2019, tedy již za předchozího vedení ministerstva.

Zakázky vypisované Ministerstvem obrany vyhrávají bývalí, spříznění politici.
Toto je naprostý nesmysl. U žádné zakázky nemůže hrát stranická příslušnost – ať už současná či bývalá – žádnou roli. Ostatně ani ji nelze zkoumat, bylo by to protiprávní a v rozporu s našimi ústavními principy.

• PODMÍNKY VOJÁKŮ

Návrhy opozice na zvýšení platů vojáků jste odmítali a teď jim chcete přidat pár měsíců před volbami. 

Platy jsme za poslední 3,5 roku zvýšili několikrát (v roce 2022 o 700 korun, v roce 2023 o 10 % z tarifů a v letošním roce o 1500 Kč). Dělali jsme i další kroky, například jsme zvýšili náhrady jízdních výdajů o 11 % a naopak o 50 % byly sníženy platby za ubytování. 
Skokové navýšení tarifů a příplatků je možné jedině díky novelizaci zákona o vojácích z povolání a celkové revizi odměňování. O navýšení platů vojáků z povolání rozhodla vláda 4. června 2025. Významně se zvýší jak příspěvek na bydlení, tak i platové tarify. Díky novele zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, začnou od července platit i další opatření, která významně zlepší celkové platové náležitosti vojáků. 
Bližší informace si přečtěte na: Vojákům se od července zvýší platy, rozhodla vláda | Ministerstvo obrany, na: Otázky a odpovědi k navýšení platů vojáků z povolání | Ministerstvo obrany a na: Vojáci si polepší v součtu o nejméně 8 378 Kč, vláda schválila avizovaný soubor opatření | Ministerstvo obrany.

Analýza ukázala, že vojáci mají vyšší platy než příslušníci jiných bezpečnostních sborů. Proč by se tedy měly vojákům platy zvyšovat?

Analýza jasně ukázala, že charakteristika služby, vnitřní nastavení a mechanismy, systémy odměňování jednotlivých bezpečnostních sborů i jejich povinnosti jsou tak rozdílné, že je nelze objektivně srovnávat. Platy vojákům nenavyšujeme proto, abychom soupeřili s jinými bezpečnostními sbory. Hlavní účel je, abychom stabilizovali a udrželi zkušené vojáky, kteří nám odchází. Armáda ČR potřebuje v krátké době zvýšit své stavy o asi 14000 vojáků z povolání.

Počet vojáků z povolání neustále klesá a máme jich nedostatek. Může za to současná vláda, za té minulé stoupl počet vojáků o 6 tisíc.

Minimálně od roku 2014 se počty vojáků z povolání v resortu Ministerstva obrany každým rokem zvyšují i přesto, že v roce 2020 a 2021 došlo ke snížení plánu náboru (nejdříve o 100 vojáků pro Univerzitu obrany a v roce 2021 z počtu 1500 vojáků k vojenským útvarům na 710 vojáků z povolání). Naopak ihned v roce 2022 došlo ke zvýšení rekrutačního cíle jak pro útvary o 700 vojáků na celkem 1340 vojáků, tak pro Univerzitu obrany na 460 vojáků. Snížení náboru v letech 2020 a 2021 však vedlo ke snížení náborových aktivit a samozřejmě následné zvýšení rekrutačního cíle nemělo okamžitý efekt nárůstu počtu uchazečů povolávaných do služebního poměru.

Co se týče náboru v roce 2025, ten je zatím nejúspěšnější v celé existenci profesionální české armády. Rekrutačním cílem bylo přijmout letos 2 100 nových vojáků z povolání, což bylo splněno již v srpnu. Zcela jistě se na zájmu lidí o službu v armádě projevilo navýšení příjmů vojákům z povolání, kdy nejnižší příjem ihned po nástupu k útvaru činí pro vyučené 47 200 korun – více zde. Pomohlo i rozšíření náborového příspěvku pro všechny nováčky, který v praxi začíná na částce 90 tisíc korun, nebo zavedení dvou stabilizačních příspěvků namísto dřívějšího jednoho.

Ale vždyť se říká, že od roku 2022 do roku 2024 jste nabrali jenom 876 vojáků? A v letech 2018 až 2021 to bylo 6 tisíc!

Kdo takové věci říká, nemá pravdu. Ve skutečnosti to bylo o polovinu méně, tedy cca 3000. Tento počet navíc zahrnuje nejen nové příslušníky Armády ČR, ale také Hradní stráže, Vojenské policie a zaměstnance Ministerstva obrany. Není ani pravdou, že v letech 2022 až 2024 resort nabral jen 876 vojáků. Celkový čistý přírůstek činil téměř 1300 osob.

Vojáci odcházejí, protože pro ně nic neděláte. Jen kupujete předraženou techniku, kterou ani nepotřebujeme a na vojáky kašlete.

Ministerstvo obrany pracuje na celém komplexu opatření pro zlepšení podmínek výkonu služby vojáků, udržení těch zkušených a zároveň oslovení vojáků nových. Zde alespoň stručný přehled, co se nám od roku 2022 podařilo v oblasti zlepšení pracovních podmínek vojáků:

• Od července 2022 zvýšení náhrad jízdních výdajů o 11 %.
• Snížení plateb za ubytování (zatímco v roce 2022 vojáci platili plnou výši nákladů na služební ubytování, v roce 2023 jim byla snížena úhrada na polovinu).
• Od října 2023 navýšení některých druhů služebního volna, umožnění pružného rozvržení doby služby a výkonu služby z jiného místa.
• Výrazné navýšení náhrad poskytovaných vojákovi a případně jeho rodině při vzniku služebního úrazu.
• V říjnu 2024 byla upravena zdravotní vyhláška, která zjednodušila systém posuzování zdravotní způsobilosti pro službu v armádě, snížila byrokracii a odstranila zbytečné překážky a duplicity jak při vstupu do služby, tak v jejím průběhu.
• V roce 2024 došlo k navýšení ubytovacích kapacit o bezmála 600 lůžek a u dalších 600 lůžek došlo k jejich rekonstrukci a zvýšení ubytovacího standardu.
• Pokračujeme ve zřizování nových dětských skupin, kterých je již deset v osmi posádkách.
• Podařilo se uvolnit finanční prostředky na mimořádné odměny vojákům, kteří se zúčastnili záchranných a následných prací při povodních 2024.
• V roce 2024 byl na Generálním štábu AČR ustanoven pracovní tým „Personál“, který má navrhovat opatření ke zvýšení atraktivity služby vojáka z povolání i v aktivní záloze a zlepšení podmínek výkonu služby.
• Od ledna 2025 došlo také k navýšení platů u vojáků z povolání, které jednotně vzrostly o 1500 korun měsíčně.
• Prosadili jsme novelu zákona o vojácích z povolání, díky které od letošního července odpadnou některé nadbytečné byrokratické postupy a zlepší se nejen podmínky současným vojákům, ale také konkurenceschopnost armády (více informací https://mocr.mo.gov.cz/scripts/detail.php?id=256392).
• 4. června rozhodla vláda o navýšení platů vojáků z povolání. Významně se zvýší jak příspěvek na bydlení, tak i platové tarify. Díky novele zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, začnou od července platit i další opatření, která významně zlepší celkové platové náležitosti vojáků. Více zde: Vojákům se od července zvýší platy, rozhodla vláda | Ministerstvo obrany, na: Otázky a odpovědi k navýšení platů vojáků z povolání | Ministerstvo obrany a na: Vojáci si polepší v součtu o nejméně 8 378 Kč, vláda schválila avizovaný soubor opatření | Ministerstvo obrany.
• Za účelem získání průběžné zpětné vazby přímo od vojáků bude také nově probíhat pravidelné šetření spokojenosti. Zpětná vazba přímo od vojáků je pro nás velmi důležitá (více zde https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/nejen-vyssi-nahrady-za-jizdne-a-navyseni-platu--resort-obrany-intenzivne-pracuje-na-zlepseni-podminek-v-armade-256997/).

Vláda zmrazila platy vojáků.

Ve skutečnosti platy vojáků z povolání na tarifech od ledna 2025 pro vojenské hodnosti svobodník až armádní generál jednotně vzrostly o 1500 korunměsíčně. Návrh nařízení vlády o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání schválila vláda loni v prosinci.

Svobodník tak má nově měsíčně 31 810 korun, rotný 40 310 korun, kapitán 58 780 korun a major 65 990 korun. Vzrostly také služební tarify pro ty, kteří se připravují na vojenskou službu studiem či výcvikem, tedy hodnostní sbor čekatelů. Těmto vojákům se tarify zvýšily o 1900 až 2310 korun.

4. června 2025 rozhodla vláda o navýšení platů vojáků z povolání. Významně se zvýší jak příspěvek na bydlení, tak i platové tarify. Díky novele zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, začnou od července platit i další opatření, která významně zlepší celkové platové náležitosti vojáků. Více zde: Vojákům se od července zvýší platy, rozhodla vláda | Ministerstvo obrany, na: Otázky a odpovědi k navýšení platů vojáků z povolání | Ministerstvo obrany a na: Vojáci si polepší v součtu o nejméně 8 378 Kč, vláda schválila avizovaný soubor opatření | Ministerstvo obrany.

Generálské hodnosti se rozdávají bez jasných kritérií, kariérní řád se rozpadá a velení armády nemá žádnou strategii, jak zkušené vojáky udržet.

Personální politika je v gesci Státního tajemníka v Ministerstvu obrany. Vojáci jsou navrhováni do generálských hodností na Personální radě. Návrh schvaluje ministr obrany a jmenuje prezident republiky jako vrchní velitel ozbrojených sil.

Co se týká kariérního řádu nebo jmenování generálů, vojáci jsou vybíráni podle striktních a pevně stanovených kritérií, která musí splňovat. Kritéria se odvíjí od funkční náplně jejich postu, splnění kariérových kurzů, doby služby, stupně bezpečnostní prověrky, požadavku na znalost cizího jazyka. Navíc personální úmysly s jednotlivými generály se ministrovi obrany předkládají minimálně rok před koncem jejich závazku.

Ministerstvo i armáda reflektuje současnou nepříznivou situaci, kdy nábor klesá a zároveň dochází ke generační obměně, a proto přichází s projekty, které mají podpořit udržitelnost personálu a postupně zavádí například lepší finanční ohodnocení, více se zaměřuje na sladění profesního a rodinného života (klouzavá pracovní doba, dětské skupiny v areálech vojenských útvarů), zdravotní služba ve vojenských nemocnicích, vyšší stabilizační příplatky, kompenzace nákladů za dojíždění, zlepšení podmínek ve vojenských ubytovacích zařízeních, více benefitů v oblasti rehabilitace a rozvoj vzdělávacího systému a další opatření, o kterých zde píšeme už jinde.

Sebekriticky víme, že ne vše je ideální, ale žádáme všechny o trpělivost, na změnách usilovně pracujeme. Kroky, které jsme podnikli v posledních letech, se mohou plně projevit až v následujících letech.

• ROZPOČET

ANO zdvojnásobilo výdaje na obranu, za vlády ODS šlo na armádu méně.

Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Za vlády ministrů ANO, tedy v letech 2014–2021, se sice celkové výdaje kapitoly MO postupně zvedaly z 41 mld. Kč (2014) až na 84,94 mld. Kč (2021). Podíl výdajů na obranu státu na HDP se ale za oněch osm let zvedl jen na 1,39 % a požadovaných 2 % HDP nedosáhl ani zdaleka.
Současné vládě se podařilo nejen skokově zvýšit výdaje na obranu z 90,80 mld. (2022) až na částku 159, 96 mld. v roce 2024, což představuje nárůst o 76 procent. Navíc, a to je důležitější, jsme v roce 2024 dosáhli NATO požadovaných nejen 2 % HDP. 
ČR se tak ve výdajích na obranu v poměru k HDP posunulo na 16. příčku v rámci NATO a po letech plní svůj závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP, což také vyplývá z čerstvé výroční zprávy generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za rok 2024: Výroční zpráva generálního tajemníka za rok 2024.

Aby se splnilo vynakládat 2 % HDP na obranu, utratilo se v prosinci 2024 narychlo 49 miliard Kč za dvacet dní.

Dvě procenta HDP byla vyčerpána naprosto regulérně, nejde o žádný účetní trik. Je prakticky nevyhnutelné, že některé platby probíhají na konci roku, tedy v prosinci. Prosinec je standardní účetní měsíc, jako každý jiný. Rozpočtový rok je od ledna do prosince, takže úvahy, že pokud jsou platby realizovány v prosinci, jsou netransparentní, jsou naprosto liché a ničím nepodložené. O všech prosincových platbách je navíc rozhodnuto dopředu.

Kromě ministryně Černochové postupovali při výdajích ke konci roku obdobně také ministři Metnar, Šlechtová či Stropnický.

Proč se přidávají peníze jen obraně?

V prvé řadě to není pravda a za druhé je zapotřebí mít na paměti, v jaké bezpečnostní situaci se Česká republika nachází. Je nelichotivým faktem, že za posledních 20 let, kdy Česká republika nedávala 2 % HDP do obrany, dosáhl vnitřní dluh přes 600 miliard korun. Pokud bychom započítali i inflaci, bylo by to přes bilion korun.

Proto vláda na návrh ministryně obrany schválila navýšení obranných výdajů pro rok 2026 na 2,2 % HDP a jejich postupné zvyšování o 0,2 % HDP ročně i v dalších letech až do roku 2030 na cílová 3 % HDP.

Samozřejmě je pro nás důležité investovat do obrany odpovědně, efektivně a racionálně. V žádném případě nehrozí, že bychom nakupovali něco, co vojáci nepotřebují, jen abychom si řekli, že jsme utratili nějakou tu desetinku procenta. Naopak. Musíme co nejdříve odmazat vnitřní dluh, který na obraně vznikl.

Kde vezmete desítky miliard na zvýšení výdajů na obranu na 3 % HDP?

V prvé řadě splácíme dluh, který na naší obranyschopnosti v minulosti vznikl. Za posledních 20 let, kdy Česká republika nevynakládala 2 % HDP do obrany, dosáhl vnitřní dluh přes 600 miliard korun. Pokud bychom započítali i inflaci, bylo by to přes bilion korun. Bohužel, tento stav nelze narovnat tak rychle, jak bychom si přáli.

V současné době se vede Evropská debata o změně priorit EU a Česká republika přistupuje k současnému nastavování evropské obranné spolupráce zodpovědně a proaktivně se podílí na jejím formování, například při přípravě Bílé knihy pro evropskou obranu, která stanovuje nezbytné kroky k obnově evropské obrany s důrazem na potřeby agregovat poptávku, úsilí o prohloubení jednotného trhu v oblasti obrany.

Uvolnění pravidel, půjčky kryté rozpočtem EU na investice do obrany, větší flexibilita v používání finančních nástrojů EU pro podporu obranných iniciativ, silnější role EIB při financování obranných projektů, mobilizace soukromého kapitálu, využívání programů EU k financování obranného sektoru, to vše je výčet zcela konkrétních příležitostí, ze kterých může těžit nejen náš obranný průmysl, ale zároveň tím můžeme získat finanční prostředky pro zajištění větší bezpečnosti občanů ČR.

Ve prospěch obrany lze využít také ekonomického růstu - pakliže obrana má být priorita, což je v současné situaci nezpochybnitelné, měla by čerpat i vyšší podíl z hospodářského růstu. Samotný ekonomický růst vytváří zdroje na pokrytí potřeb obranyschopnosti státu, aniž by se muselo jinde škrtat. Je třeba využít i ekonomického efektu, který investice do obrany přinesou.

V neposlední řadě investice do obrany sebou nesou i pozitivní ekonomický efekt, jako jsou nové příležitosti pro náš obranný a bezpečnostní průmysl, vytváření nových pracovních míst atp.

Jak hodláte řešit rizikovou situaci, kdy na Ministerstvu obrany dochází k rozbujelému klientelismu a neefektivnímu hospodaření?

Jedná se o naprosto ničím nepodložená tvrzení. Pokud by měl kdokoliv informace, podnět či podezření z protiprávního jednání na Ministerstvu obrany, prosím, učiňte neprodleně příslušné oznámení orgánům činným v trestním řízením. Splníte tak svou občanskou povinnost. Pokud pro svá tvrzení a nařčení nemáte jiných podkladů, než své pocity a dojmy, pak vás žádáme, přestaňte šířit pomluvy a manipulace. Významně tím poškozujete instituce a demokratický systém, bez kterého nemůže stát zajišťovat obranu a bezpečnost pro své občany.

V Ministerstvu obrany, ale také mimo něj, existuje řad kontrolních mechanismů, které mají za úkol kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky. Zapracovali jsme také na efektivitě celého procesu zvládání rostoucího rozpočtu a tím pádem i rostoucího počtu zakázek. V podstatě ve stejném počtu lidí tak nyní zvládáme rozpočet, který je čtyřnásobně vyšší než v roce 2015. Přitom počet investic od té doby vzrostl patnáctinásobně.

V roce 2023 jste nebyli schopni utratit to, co jste si naplánovali a nakonec zůstalo nevyčerpaných 10 miliard korun. Něco podobného se opakovalo i v roce 2024.

To jsou lži. V roce 2023 byly nejnižší nároky z nespotřebovaných výdajů za mnoho let (již jsme vás informovali zde https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/cerpani-rozpoctu-ministerstva-obrany-v-roce-2023--248739/).

Zřejmě do nevyčerpaných prostředků někdo započítává i 7,7 mld. Kč, které byly vyčleněny v souladu s novým zákonem o financování obrany na strategické projekty. Tento zákon má zajistit stabilitu financování velkých strategických obranných projektů a zavázání peněz z rozpočtu na delší časové období než je jeden rozpočtový rok. Pro tento mechanismus hlasovali koaliční, opoziční i nezařazení poslanci a senátoři (viz hlasování v Poslanecké sněmovně https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=80467 a Senátu https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=21623&O=14 Parlamentu ČR).

Údajné utrácení peněz na poslední chvíli v roce 2024 je opakovaně vyvrácená lež, stejně jako „navýšení splátky na letouny F-35 na poslední chvíli“. V závěru roku se zkrátka platí dle splátkových kalendářů více plateb, nejen ty na letouny F-35. Předplacení větší částky u letounů F-35 je navíc velmi racionální – naše armáda dva tyto stroje dostane dříve a zároveň ušetříme na inflaci. V prosinci 2024 neproběhly žádné netransparentní a neuvážené platby. Procentuálně stejný podíl rozpočtu Ministerstva obrany byl profinancováván na konci roku i v minulosti.

Dočasné snížení rozpočtu o 10 miliard Kč v roce 2021 nezkomplikovalo realizaci plánovaných projektů a dlouhodobé plány se nijak nezměnily.

Z hlediska plánování a řízení rozpočtu Ministerstva obrany, pokud plán vlády byl rozpočet na obranu 2021 ve výši 85,4 mld. korun, pak byl pod politickým tlakem o 10 miliard korun (tedy o více jak 10 % celého rozpočtu) ponížen a pak byl zase dvakrát na jaře 2021 o 5 miliard korun navýšen, tak to na Ministerstvu obrany zaměstnalo stovky lidí, kteří minimálně třikrát přepracovávali investiční plány a připravované projekty pro armádu na daný rok. Vrácení posledních 5 miliard proběhlo až 19. dubna 2021, a to s odůvodněním, že je to kompenzace pro vojáky, kteří pomáhali zvládnout pandemii Covid-19, nikoliv tedy například na modernizaci armády. S ohledem na liknavost a časovou prodlevu než došlo k návratu 10 miliard do rozpočtu obrany, byli resortní plánovači donuceni v rámci odpovědnosti pozastavit některé kroky v připravovaných nebo již rozjetých zakázkách. Jednalo se o další argument proto, aby byl v roce 2023 schválen nový zákon o financování obrany České republiky, který zajišťuje stabilní a předvídatelné finanční prostředky pro zajištění obrany státu.

• ÚKOLY ARMÁDY ČR

Nemáme jasno, co od Armády ČR do budoucna čekat, nereflektujeme současnou situaci ve světě.

Ani jedno není pravda. Střednědobé i dlouhodobé cíle Armády ČR včetně potenciální hrozeb byly opakovaně definovány. Například v Obranné strategii ČR (zde), v aktualizované Koncepci výstavby AČR 2035 (ke stažení zde), která obsahuje mj. představu o podobě a roli ozbrojených sil v horizontu příštích deseti let, v tzv. Bílé knize (zde) a dalších dokumentech.

Armáda má podle zákona sloužit hlavně k obraně ČR, nemají to být expediční sbory.

V Zákoně o ozbrojených silách (zákon č. 219/1999 Sb.) se skutečně praví: „K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly.“ (HLAVA 1, § 3). Nikde ale není psáno, že to vylučuje organizaci zahraničních misí či účast na nich. Naopak, bezpečnost a obranu ČR je nutno posilovat i mimo území republiky. Ať už na území spojenců z NATO, tak například partnerů v oblastech, které ohrožuje nestabilní situace. Například i z pohledu řešení migrace je v našem zájmu stabilizace zemí tzv. Sahelu. Naše zapojení v misích je zároveň velkým přínosem z hlediska zkušeností vojáků v reálném nasazení a jejich praktické spolupráce se spojenci. V neposlední řadě to dodává naší zemi prestiž a pověst spolehlivého partnera. Současné těžiště našeho nasazení v zahraničí je na východním křídle Aliance, kde je to jednoznačně v zájmu zajištění bezpečnosti našeho regionu i celé Evropy.