Eva Hejdová: Z gymnázia byla odvedena rovnou do cely

(* 10. května 1931)

V osmnácti letech byla zatčena na gymnáziu v Moravských Budějovicích kvůli letákům, které požadovaly svobodné volby.

„Když jsem chtěla vypovědět pravdu, nebo s něčím nesouhlasila, začal mi vyhrožovat [vyšetřující referent StB], že nechá zavřít mého otce. Jiná forma psychického nátlaku spočívala v tom, že vyšetřující referent si položil na stůl pistoli. Každý si musí představit, jak to na mne, jako 18leté děvče, působilo.“

Zdroj: Krajský soud v Brně, rehabilitační spis sp. zn. 6Tr 2/68, Protokol o výslechu obviněného, Eva Hejdová, v Brně 22. 9. 1969.

Eva Hejdová se narodila v Moravských Budějovicích do rodiny kominického mistra. Když jí bylo 15 let, začala zde studovat gymnázium. Ze školy byla ve svých 18ti letech odvedena StB.
Na počátku května 1949 vznikly v Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou nezávisle na sobě dvě odbojové skupiny. Eva Hejdová byla zapojena do činnosti odbojové skupiny v Jaroměřicích, jejíž vedoucí osobou byl Jan Dvořák. Tato skupina se zabývala především tiskem letáku „Občané“, který psali lidé nesouhlasící s novými poměry v tehdejším Československu. Byl adresován především na velvyslanectví Spojených států amerických s požadavkem vypsání nových voleb pod patronací OSN. Dále skupina tiskla leták „Katolická akce“.

Eva Hejdová obdržela leták „Občané“ v květnu roku 1949 od Marie Vrbkové, která ho dostala od Jana Dvořáka. Eva Hejdová tento leták předala Drahomíře Křížkové, aby ho rozmnožila a předala důvěryhodným lidem, nesouhlasících s tehdejším politickým systémem. Přepsané letáky vložené do čisté obálky pak měla opět předat opět Evě Hejdové. Drahomíra Křížková žádost žadatelky vyslyšela a leták předala k rozmnožení svému příteli Janu Horákovi, jenž ho za pomoci Jaroslava Krásného několikrát rozmnožil. Poté byly letáky předány opět Evě Hejdové, která asi 60 kusů namnožených letáků dvakrát předala Marii Vrbkové. Letáky byly poté kurýrní cestou doručovány na velvyslanectví USA.

Žadatelka byla zatčena dne 30. září 1949, nicméně o několik dní později byla po provedení šetření a sepsání výslechového protokolu z vazby propuštěna. Zatčení a odsouzení ji ale nakonec neminulo, protože v lednu následujícího roku byla opět zatčena. Dne 18. března 1950 odsouzena Státním soudem, oddělení Brno, za svou účast ve skupině Jaroslav Prudík a spol. k 2 letům odnětí svobody za trestný čin velezrady a k peněžitému trestu 10 tisíc korun.


Zdroj:

  • Archiv bezpečnostních složek, f. Vyšetřovací spisy, arch. č. 1421 Brno
  • Národní archiv, f. Státní soud, spis sp. zn. Or II/II 5/50
  • Národní archiv, f. Státní prokuratura, spis sp. zn. PSt II 721/49-16
  • Krajský soud v Brně, rehabilitační spis sp. zn. 6Tr 2/68