13.3.2013
Marie Chytilová: Za letáky odsouzena na tři roky vězení
(* 2. února 1929)
Proti nastupující komunistické diktatuře a potlačení svobody slova Marie Chytilová pomáhala šířit letáky, za což byla odsouzena pro údajný zločin úkladů o republiku.
|
„Tato tzv. letákové akce byla výrazem nesouhlasu, nespokojenosti s poměry nastalými po únoru 1948. Můj otec např. byl vyloučen z funkcí veřejných, byl zbaven funkce předsedy národního výboru, ačkoliv byl čestný a řádný člověk. Žádnými třídními nepřáteli jsme nebyli, museli jsme sami fyzicky pracovat na svých pozemcích a nikoho jsme nevykořisťovali...“ |
Marie Chytilová, rozená Holubová, se narodila v rolnické rodině v Němčicích nad Hanou. Po vychození měšťanské školy a hospodyňského kurzu v roce 1947 pomáhala svým rodičům na statku. Po únoru 1948 byl její otec kvůli svému politickému přesvědčení zbaven funkce předsedy místního národního výboru a zbaven veškerých veřejných funkcí. Kvůli probíhající kolektivizaci a perzekuci jejího otce si Marie Chytilová našla v únoru roku 1949 zaměstnání jako vychovatelka řeckých dětí v Sobotíně.
Do protikomunistického odboje se zapojila prostřednictvím svého bratra Františka Holuba a Karla Vysloužila. V dubnu roku 1948 se zúčastnila letákových akcí, které patřily mezi první a spontánní formy odporu proti nastupující diktatuře. Karel Vysloužil totiž v lednu roku 1948 spoluzakládal okresní výbor mládeže Československé strany lidové v Kojetíně a pětičlenný výbor se legálně scházel až do března roku 1948. Jelikož jeho členové přirozeně vnímali nastupující diktaturu a potlačení svobody slova, rozhodli se k vyjádření odporu a jako nejvhodnější způsob seznali tisk a rozšiřování letáků. Už v březnu roku 1948 Karel Vysloužil spoluvyráběl letáky, které rozmnožoval na faře v Kojetíně. Z konspirativních důvodů nebyl pod textem letáků podepsán on sám, ale byla zde uvedena zkratka Famo-o (Fara-Morava-odpor). Nejednalo se však o organizovanou skupinu, která měla jasný program a prostředky k jeho plnění, neměla hierarchii a ani si nezvolila svůj název. Jednalo se ve své podstatě o několik osob, které spojoval odpor vůči nastupujícímu komunistickému režimu.
Marie Chytilová se do rozšiřování letáků zapojila nejprve v polovině dubna 1948, kdy jela na výlet do Tater. Odtud na žádost Karla Vysloužila a svého bratra Františka Holuba poslala poštou v asi 50 obálkách protirežimní letáky. Druhá a poslední účast na rozšiřování letáků proběhla v noci na počátku května roku 1948. Tehdy s Karlem Vysloužilem jela na motocyklu a na trase mezi Přerovem a Kroměříží rozhodila asi 300 letáků, které vyzývaly k vhazování prázdných lístků při volbách.
Po červnu roku 1948 činnost Marie Chytilové skončila, protože si organizátoři akce uvědomili, že jejich riskantní jednání nemá na veřejnost očekávaný účinek. Marie Chytilová byla zatčena 22. listopadu 1949 pravděpodobně na základě výpovědi Karla Vysloužila. StB postupně vykonstruovala rozsáhlou „protistátní“ organizaci s názvem Famo-o. Dala do spojitosti různé lidi a nesouvisející skutky. Lidé zařazení do skupiny se sice vzájemně znali, ale odboj společně nevykonávali. Jelikož byly u jednoho domnělého člena skupiny nalezeny zbraně, StB toho využila k vytvoření dojmu, že skupina měla taktéž shromažďovat zbraně a připravovat se na ozbrojený odpor. Marie Chytilová byla dne 10. června 1950 odsouzena rozsudkem Státního soudu pro zločin přípravy úkladů o republiku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. Z vězení však byla podmínečně propuštěna už v červnu roku 1951.
Zdroje:
- Archiv bezpečnostních složek, f. vyšetřovací spisy, a.č. V-2022 Ostrava.
- Krajský soud v Brně, rehabilitační spis sp. zn. 3 Tr 12/68.
- Národní archiv, Státní soud Praha, sp. zn. Or II/II – 44/50.
- Národní archiv, Státní prokuratura, sp. zn. PSt II 13/50.