Pár tónů pro Míšu…

Autor: kapitán Karel Hausmajer

Říká se, že lidská netečnost a nezájem o druhého je významným rysem dnešní doby. Naši vojáci jsou cvičeni a připravováni na boj. Umí ovládat své zbraně, znají umění taktiky, pracují na své fyzické a psychické kondici. Borci, které díky zkušenostem, jež mají za sebou, jen tak něco nezaskočí, nerozhodí a nedojme.

Míša je malý usměvavý chlapec. Nikdy vojákem nebude. Trpí totiž dětskou mozkovou obrnou. Jeho táta pracuje ve Vojenské lázeňské léčebně Jeseník. Míša bojuje každý den za lepší život. Maká na své fyzické kondici a jeho rodiče na té psychické. Aby se jeho zdravotní stav mohl posouvat k lepšímu, potřebuje podstupovat cílené neurorehabilitace, které však musí jeho rodiče platit. Rodině tak s platbou pomáhá charitativní projekt Patron dětí, který se zaměřuje na zdravotně a sociálně znevýhodněné děti a jejich rodiny z celé České republiky.

Vojáci ze 72. mechanizovaného praporu byli v květnu ve Vojenské lázeňské léčebně Jeseník. Trávili tam deset dnů povinné karantény před nasazením k plnění úkolů na státní hranici. Během svého pobytu se dozvěděli o rodině malého Míši a rozhodli se ji vyjádřit morální podporu a respekt za to, jací jsou bojovníci.

Svobodník Petr Smištík je příslušník našeho praporu a nadaný hudebník. Vojenská hudba by nám ho mohla závidět. Hraje totiž velmi dobře na trombón, který si s sebou také vyvezl do Jeseníku, aby mohl ve volných chvílích cvičit. A to se ukázalo jako velmi dobrý nápad, protože…

7. 5. 2020 ve 14:30 hod. mohl zaznít z balkonu hotelu Albatros do širého okolí trombón na podporu malého Míši.

Věřili byste, že mnozí kolegové zmíněného táty ani nevěděli, že má doma dítě s takovou nemocí a potřebuje podporu a třeba i pomoc?

Děkujeme chlapi, že nejste lhostejní. Ukázkově jste svým nápadem a potleskem předvedli váš esprit-de-corps a projevili solidaritu a soucit k druhému člověku.

Podpora VFS 67.300,- Kč

Události posledních dnů a týdnů ukazují, jak snadno, rychle a nečekaně může dojít v životě každého z nás k situaci, na kterou nejsme připraveni, která dokáže změnit život člověka od základu. Nikdo si v každodenním koloběhu nepřipouští, že by se to mohlo stát právě jemu…

Příslušníci 72. mechanizovaného praporu, kteří byli v tomto roce nasazeni v zahraniční operaci EUTM Mali, konkrétně v KTC Koulikoro, si to připouští a uvědomují. „Jsme živí, jsme zdraví a brzy se vrátíme domů ke svým blízkým. Každý voják nemá takové štěstí a osud mu do cesty hodí pořádné břemeno, které nemůže sám unést a zvládnout. Chtěli bychom takovým lidem, kteří jsou jedni z nás, pomoci. Proto jsme si vybrali Vojenský fond solidarity a rádi jsme do něj přispěli finančním příspěvkem 67.300,- Kč,“ řekl kapitán David Chromec, velitel jednotky.

Ať to pomůže potřebným a ať to nikdy nepotřebujeme využívat my!

Darování rekonvalescentní plazmy

Kdo rychle dává, dvakrát dává. V případě dárců krevní plazmy, kteří prodělali onemocnění Covid-19, to platí v dnešní době dvojnásob.

Koronavirus se nevyhnul ani vojákům ze 72. mechanizovaného praporu. Od vypuknutí epidemie onemocnělo na sedm desítek našich vojáků.

24 bojovníků, kteří onemocnění prodělali v nedávné době a mají v těle dostatečné množství protilátek, proto podstoupilo 1. a 2. prosince na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci hromadný odběr rekonvalescentní plazmy, která se podává pacientům s vážným průběhem nemoci.

Přístrojovým odběrem se od jednoho dárce získají asi tři jednotky plazmy po 250 mililitrech. Věděli jste, že obvyklou léčebnou dávku představují dvě jednotky plazmy pro jednoho pacienta, kterému se podává nitrožilně? Pro představu to zjednodušeně znamená, že jedním odběrem pomůžeme asi 1,5 pacientovi. Vojáci ze 72. mpr tak svým nezištným rozhodnutím darování plazmy mohou pomoci zachránit život až 36 pacientům s vážným průběhem nemoci Covid-19.

Rádi bychom motivovali ke stejnému projevu solidarity i ostatní uzdravené.

Dejme šanci nemocným, kteří by to sami jinak nezvládli!