Den válečných veteránů u 53. brigády

Autor: kapitán Petr Šiler

Jedenáctý listopadový den se vojáci 53. brigády průzkumu a elektronického boje Generála Heliodora Píky, 532. praporu elektronického boje, představitelé statutárního města Opavy, členové Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Matice slezské a občanská veřejnost již tradičně scházejí na Městském hřbitově u Památníků obětem 1. a 2. světové války, aby společně uctili památku válečných veteránů.

Letošní rok nebyl výjimkou. Společný pietní akt byl věnován dni, ve kterém v jedenáct hodin jedenáctého měsíce 1918 podepsaly válčící mocnosti v železničním vagónu v Compiegne příměří a ukončily tak nejstrašnější válečný konflikt své doby. Dni, jenž se stal trvalou připomínkou statečnosti, hrdinství a také nezměrného utrpení a obětí.

Jednu z neobvyklostí 1. světové války asi nejlépe vystihl její současník a jeden z nejvtipnějších a nejostřejších komentátorů tehdejšího (politického) života meziválečného období, novinář, letec, Američan Will Rogers, který řekl: „Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce tě zabijí novým způsobem.“ A bylo tomu vskutku tak. Tehdy nazývaná jen Světová válka znamenala v tomto směru opravdový pokrok, kvalitativní a hlavně kvantitativní skok kupředu. Zavedení novinek v podobě nasazení tanků, letectva, ponorek, strojních pušek, železnice, bojových otravných látek a hlavně masové nasazení celých národů nahnaných do zákopových linií oddělených měsíční krajinou území nikoho. Provázené hladem a nemocemi živořících lidí nejen našeho národa v tehdejším Rakousko-Uherském zázemí.

A byli to právě Čechoslováci, kteří svou odvahou, bojovností a připraveností přispěli na frontách od Francie po Dálný východ ke konci nejmasovějšího zabíjení v tehdejší historii a položili základy pro vznik nového samostatného státu Čechů a Slováků.

Položením kytic u památníků uctili velitel 53. brigády průzkumu a elektronického boje plukovník gšt. Josef Havlík, velitel 532. praporu elektronického boje podplukovník Karel Ondrášek, první náměstkyně primátora Pavly Brady naše vlastence, kteří nasazovali své životy za svobodu své země.

Legionáře Československé dobrovolnické armády – jejich odhodlání, s nímž šli do bitev ve Francii, u Zborova či v Itálii a bojovníky 2. světové války – jejich oběti a hrdinství u Sokolova či v Dukelském průsmyku přišel osobně vzpomenout i 94letý přímý účastník osvobozovacích bojů, veterán a příslušník čs. samostatné brigády plukovník Andrej Koba.

Závěr pietního aktu patřil minutě ticha věnované všem obětem světových válečných konfliktů novodobé historie i současnosti.