Zemřel bývalý stíhací pilot RAF Zdeněk Škarvada

Autor: PhDr. Jiří Rajlich VHÚ Praha

V sobotu 11. května večer zemřel ve věku 95 let brigádní generál v. v. Zdeněk Škarvada.

Zdeněk Škarvada se narodil se 8. listopadu 1917 v Olešnici na Českomoravské vysočině. Po vyučení absolvoval v letech 1935-1937 základní pilotní výcvik ve Škole pro odborný dorost letectva, která fungovala při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. Po vyřazení narukoval do čs. branné moci. Po stíhacím výcviku, až do nacistické okupace, létal u stíhací letky 47. Leteckého pluku 4 v Pardubicích.

Dne 8. června 1939 ilegálně překročil hranice do Polska a následně se na čs. konzulátu v Krakově přihlásil do řad čs. zahraničního odboje. Na poslední chvíli rezignoval z transportu do Francie a 29. července 1939 vstoupil do polského letectva. Zde byl zařazen k Centru Wyszkolenia Lotnictwa Nr. 1 na letišti Deblin. Zúčastnil se polsko-německé války jako letec a následně padl do zajetí postupující Rudé armády. Po dlouhém pobytu v sovětské internaci byl společně s většinou čs. vojáků z internace vyreklamován a 14. července 1940 odplul z Oděsy (přes Istanbul, Port Said, Suez, Bombay a Kapské Město) do Velké Británie. V Liverpoolu se vylodili 27. října 1940.

Dne 11. listopadu 1940 byl přijat do RAF VR v hodnosti Sergeant (četař). Po dokončení britského bojového výcviku byl 17. července 1941 zařazen jako operační pilot u 310. čs. stíhací peruti RAF. Při hlídkovém letu nad mořem v okolí ostrovů Scilly dne 4. února 1942 vyskočil z porouchaného Spitfiru. Zbytek války strávil v německém zajetí.

Po osvobození zajateckého tábora britskými jednotkami odletěl zpátky do Velké Británie a po skončení války byl povýšen do hodnosti podporučíka. Letecky repatriován do ČSR byl 18. srpna 1945. I nadále sloužil u čs. vojenského letectva. Nejprve sloužil u Leteckého pluku 10 v Praze-Kbelích. Rozhodl se setrvat v armádě jako důstojník z povolání a od 30. dubna 1947 pak působil jako instruktor ve Vojenské letecké akademii v Hradci Králové. Sloužil zde až do 1. srpna 1950, kdy byl z politických důvodů, v rámci další vlny poúnorových čistek v armádě, přeložen do zálohy jako štábní kapitán letectva.

V následujících letech pracoval převážně v manuálních profesích, a to především v hornictví na Ostravsku. V rámci rehabilitace byl povýšen nejprve 1. září 1965 do hodnosti majora v záloze a následně 6. října 1966 do hodnosti podplukovníka v záloze. V rámci celoplošných polistopadových rehabilitací západních letců byl 28. října 1990 povýšen do hodnosti plukovníka v záloze a o deset roků později byl dekretem prezidenta Václava Havla povýšen do hodnosti brigádního generála v záloze.

Nejdůležitější udělená vyznamenání: