Sto let vojenského archivnictví: Lidé to ocení, až když potřebují získat informace o minulosti

Autor: Vladimír Marek

Ve čtvrtek 23. května se v konferenčním sále Domu armády Praha uskutečnilo pod záštitou ministra obrany Lubomíra Metnara slavnostní shromáždění k 100. výročí založení vojenského archivnictví. Setkání se zúčastnil náměstek ministra obrany Antonín Rada, poradkyně NGŠ AČR brigádní generálka Lenka Šmerdová, bezpečnostní ředitel MO Vlastimil Dušátko, zástupci partnerských vojenských archivů států V4, archivní obce České republiky a další významní hosté.

„Vojenské archivy plní klíčovou funkci pro Ministerstvo obrany a Armádu České republiky i pro další bezpečnostní orgány. Jsou neocenitelným pomocníkem pro historiky a další badatele a ve svém důsledku i pro širší veřejnost jako takovou,“ řekl při této příležitosti Antonín Rada.

Archiv ocení, až když potřebují získat informace

„Mnozí lidé ocení význam archivních složek až ve chvíli, kdy potřebují získat informace o událostech odehrávajících se v minulosti. Pro nás v resortu obrany jsou vojenské archivy nezbytným a nezastupitelným pomocníkem v naší práci. Přeji Vojenskému ústřednímu archivu, aby obstál ve všech výzvách, které přináší 21. století, a vám archivářům a badatelům mnoho zdaru ve své práci,“ dodal náměstek ministra obrany.

Ředitel Vojenského ústředního archivu Josef Žikeš připomněl náročný úkol, se kterým se museli pracovníci archivu vypořádat během stěhování do rekonstruované budovy v Praze Ruzyni. Celkově bylo v období od května do září 2014 přestěhováno přibližně dvacet kilometrů archiválií Vojenského historického archivu a čtyři kilometry dokumentace Správního archivu MO.

Archiv spustil digitalizační linku

„Na sklonku roku 2006 zahájila činnost digitalizační linka, čímž archiv plnil povinnost stanovenou zákonem o archivnictví spočívající ve zhotovení kopií všech matričních knih a jejich odevzdání Národnímu archivu. Následně se začalo provádět systematické skenování celé řady archivních fondů, které se staly základem digitální badatelny zpřístupněné veřejnosti v prostorách archivu,“ vysvětlil Josef Žikeš s tím, že v budoucnu by měl vzniknout rovněž digitální archiv jakožto forma softwarové aplikace sloužící pro zpřístupňování digitálních archiválií uložených ve Vojenském historickém archivu. „S přihlédnutím k očekávaným přírůstkům archiválií je na roky 2024 až 2025 plánována výstavba dalšího (jižního) křídla archivního objektu v ruzyňských kasárnách 17. listopadu,“ upřesnil Josef Žikeš.

Brigádní generálka Lenka Šmerdová připomněla, že vznik prvních vojenských archivních institucí je spojen s osudy československého dobrovolnického vojska, pozdějších legendárních legionářských oddílů v Rusku. „O smyslu, povaze a důležitosti vojenských i civilních archivů včetně spisové služby určitě nikdo nepochybuje. Všichni si asi pamatujeme obrovské nasazení v roce 2002 při záchraně historických archiválií. Na zdánlivě obyčejných papírech je ukryta celá historie našeho národa. Značná část spisu uchovávaných ve vojenských archivech patří z hlediska bezpečnosti státu mezi tajné. Nerada bych, aby toto ohlédnutí za historií vojenských archivů, bylo pouze vzpomínkovou záležitostí,“ dodala generálka Šmerdová.

Instituce mají budoucnost

Tyto instituce mají podle ní jedinečné poslání. Mají nejen minulost, ale také budoucnost. Nejde přitom jen o budovy, ve kterých se archiválie nacházejí, ale i o technické parametry. Zcela zásadní je pro vojenské archivy postupné vybavování technikou a elektronikou. Spousta věcí se v tomto směru v posledních letech totiž podařila a brigádní generálka Lenka Šmerdová je přesvědčena, že progresivní trend bude pokračovat i nadále.

Součástí slavnostního shromáždění bylo rovněž předání vyznamenání Záslužných křížů MO ČR, Čestných odznaků AČR Za zásluhy a Pamětních odznaků VÚA se stužkou vybraným pracovníkům a spolupracovníkům archivu.
Na závěr se uskutečnil slavnostní křest knihy 100 let vojenského archivnictví spojený s následnou autogramiádou tvůrců publikace.