
Rekonstrukce přísahy České družiny v Praze na Vítkově se zúčastnili novodobí i veteráni druhé světové války - generálové Jaroslav Klemeš a Miloslav Masopust
Obrázek x z y
11.10.2014
Přesně před sto lety, 11. října 1914, se na Sofijském náměstí v Kyjevě uskutečnila přísaha České družiny, první dobrovolnické jednotky Čechoslováků na východní frontě. Rekonstrukci historické události dnes na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově sledovali váleční veteráni, armáda i veřejnost.
Česká družina, která položila základ budování československých vojenských jednotek v Rusku, vznikla jako národní dobrovolnická formace v rámci carské armády. Datum přísahy, 11. října 1914, podle juliánského kalendáře 28. září, se přijímá jako datum vzniku legií v Rusku.
„Toto datum je naprosto klíčové. Je to moment, kdy se začíná budovat moderní historie československé potažmo české armády,“ vysvětlil ředitel Odboru pro válečné veterány MO plukovník Eduard Stehlík. Svůj význam má podle něj i dnes: „Armáda ČR se hlásí k legionářským tradicím i k tradicím našeho odboje v letech druhé světové války,“ zdůraznil.
Tak jako před sto lety i dnes bylo součástí ceremoniálu tradiční zatloukání hřebů do žerdě praporu České družiny, po němž následovalo jeho slavnostní vysvěcení. „Je to úžasná věc, kterou je potřeba připomenout,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický. Především prý proto, aby lidé poznali svoji minulost. „Myslet si, že Česká republika vznikla právě teď, protože žijeme zrovna my, je hrozně pyšné. Důležité je, abychom věděli, co dělali naši dědové a pradědové a že do toho šli naplno, s vědomím, že mohou přijít o vlastní život,“ dodal a ocenil všechny, kteří se na rekonstrukci přísahy České družiny podíleli.
11. října 1914 přistupoval každý z takřka tisíce československých „dobrovolců“ k vysvěcenému praporu České družiny a políbil ho. Z náročného ceremoniálu, který trval na Sofijském náměstí celých pět hodin, vzpomínali prý legionáři nejraději na projev Dr. Václava Vondráka, předsedy Svazu českých spolku na Rusi: „Bratři! Vyplňuje se odvěká tužba naše, ve vás máme své české vojsko. Jest pravdou, že jest nás nemnoho, leč naše síla není v počtu… Jdete do boje nejen za českou zem, za Slovanstvo, vy jdete v boj za celé člověčenstvo. (…) Vy jste opravdovou družinou vítězství neb smrti! Vy musíte zvítěziti nebo zemříti! Ale vy zvítězíte!“
Autor: J. Kouba