25 let od zahájení operace koaličních sil Pouštní štít

Autor: Mirek Šindelář

Před 25 lety zahájila tehdejší československá armáda současnou tradici účasti českých vojáků v zahraničních misích. První část československé protichemické jednotky, které velel plukovník Ján Valo a která byla zapojena do operace Pouštní štít, později Pouštní bouře, odletěla do Saúdské Arábie 11. prosince 1990.

Po eskalaci napětí uplatňoval Irák vůči Kuvajtu požadavek na 10 miliard dolarů za ztrátu ropy z polí na hranicích s Kuvajtem. Kuvajt souhlasil s částkou 9 miliard dolarů, To proto, aby odvrátil nebezpečí, ale také zároveň aby iráckému diktátorovi nedal vše, co požadoval.

Navzdory dohodě, že jednání mezi Irákem a Kuvajtem o finančním vyrovnání budou dále pokračovat, nařídil Saddám Husajn 2. srpna 1990 v 01:00 hodin svým sto tisícům vojákům a s více než dvěma tisíci tanky zahájit postup do Kuvajtu. Lavina která se hnula se už nedala zastavit.

Malý Kuvajt, s armádou, která žila v naději, že k okupaci nedojde, byl téměř okamžitě obsazen a většina odporu potlačena do poledních hodin od zahájení invaze. Iráčtí vojáci totiž nejprve bombardovali a posléze do čtyř hodin obsadili hlavní město Kuvajt City, v jehož případě použili komand vysazených z vrtulníků, úderných divizí přemístěných po vodní cestě a obrněných divizí, které obsadily letiště a posléze i ostatní strategické body.

Už 6. srpna 1990 schválila Rada bezpečnosti OSN svou rezoluci č. 661, která zaváděla ekonomické sankce proti Iráku Mimo jiné zakazovala ostatním státům uznat jakoukoliv formu vlády nad okupovaným Kuvajtem a opětovně požadovala ukončení okupace. Rada bezpečnosti OSN se tedy jednomyslně přiklonila na stranu Kuvajtu a zahájila politické kroky k blokádě obchodních a mezinárodních aktivit Iráku.

Saúdská Arábie až poté, co jí byly ukázány upravené satelitní snímky dokazující soustředění irácké armády na hranicích se Saudskou Arábií, oficiálně požádala síly Spojených států, aby vstoupily do království za účelem jeho obrany. První letky stíhačů odletěly na Blízký východ hned téhož dne. – tím také začala operace Pouštní štít.

Jejím cílem bylo zabránit Saddámovi Hussajnovi v jeho další expanzi. V tu chvíli nebylo zcela jasné, zda podaří dotáhnout do konce diplomatické či vojenské řešení krize. Přesto vše začaly západní státy přesouvat své vojenské jednotky do Saudské Arábie, a to s cílem odvrátit případný útok a zároveň vybudovat pozice pro případný zásah proti Iráku.

Federální shromáždění ČSFR vyslovilo dne 23. září 1990 souhlas s účastí česko-slovenské protichemické jednotky v řešení krize v Perském zálivu.

Velitelem byl jmenován tehdejší náčelník oddělení mírových sil Správy zahraničních vztahů Ministerstva obrany ČSFR, plukovník Ing. Ján Való.

Už za dva měsíce byl dokončen výběr dobrovolníků a příprava techniky včetně sladění činnosti jednotlivých skupin. Koncem měsíce listopadu roku 1990 mohl velitel připravenost k vyslání 169 vojáků.

Protichemickou jednotku přepravilo do Království Saúdské Arábie v období od 11. do 14. prosince 1990 třináct obřích letounů C-5 Galaxy.

Čs. protichemická jednotka se tak stala součástí koaličních vojsk a byla připravena plnit úkoly v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Na Štědrý den 24. prosince 1990 zaujala československá vojenská jednotka prostor v severní části Království Saúdské Arábie v poušti poblíž města Hafr El Batin.

Fakta:

V průběhu operace Pouštní štít byla čs. jednotka rozdělena do čtyř částí:

• 1. část - základní tábor včetně zdravotního střediska

• 2. část - 1. chemický odřad - protichemická ochrana 4. saúdskoarabské brigády

• 3. část - 2. chemický odřad - protichemická ochrana 20. saúdskoarabské brigády

• 4. část - 3. chemický odřad - protichemická ochrana King Khalid Military City.

Dne 5. února 1991 byla jednotka doplněna o 37 osob, převážně výsadkářů. Česko-slovenská protichemická jednotka úzce spolupracovala nejen s vojáky saúdskoarabských obrněných brigád, ale také s příslušníky amerických, britských, francouzských a dalších armád.

V průběhu následné bojové operace pod názvem Pouštní bouře se čs. jednotka přemístila z výchozího prostoru (poblíž města Hafr-El Batin) až k hranicím Kuvajtu. Postupovala s vojsky prvního sledu a překročila hranice Kuvajtu.

Na území Kuvajtu prošla československá jednotka známou Saddámovou linií minových polí a ukončila svou válečnou pouť pouze několik kilometrů jižně od hlavního města Kuvajtu nedaleko od hořících naftových polí.

Velitel kontingentu vyčlenil několik příslušníků jednotky k ochraně našeho velvyslanectví v Kuvajt-City, k očistě jeho okolí od munice a k provedení oprav vedoucích k opětovnému připojení elektřiny a dodávek vody. Velvyslanectví tak mělo možnost obnovit svoji činnost mezi prvními zastupitelskými úřady v Kuvajtu.

V době svého nasazení ztratila protichemická jednotka jednoho muže - čet. Petra Šimonku, který byl in memoriam povýšen do hodnosti podporučíka a měla celkem čtyři raněné.

Československá protichemická jednotka splnila všechny válečné úkoly v operacích Pouštní štít i Pouštní bouře. Byla oceněna medailemi a vyznamenáními za podíl na osvobození Kuvajtu.

Plukovník Ján Való obdržel královské vyznamenání „Král Abdul Asis 3. stupně“ jako významné ocenění činnosti celé jednotky.

Veškeré náklady související s pobytem čs. protichemické jednotky v Zálivu hradilo Království Saudské Arábie, které odkoupilo rovněž výstroj, výzbroj a techniku.

Československé armádě navíc zůstalo cca 1,5 milionů US$, které použila na částečné financování misí OSN.

Jednotka plnila v místě svého rozmístění tyto úkoly:

• Prováděla pro saúdsko-arabské síly chemický a radiační průzkum

• v případě nepřátelského použití chemických zbraní měla podporovat saúdsko-arabské síly při likvidaci jejich následků v rozsahu, který je stanoven kapacitními možnostmi jednotky

• varovat saudsko-arabské obyvatelstvo před chemickým a radiačním nebezpečím a školit saudsko-arabský personál v oblasti protichemické ochrany včetně poskytnutí technické pomoci

• 12. - 15. 1. 1991 - Doplnění jednotky chemickým, zdravotnickým, technickým a týlovým materiálem.

• 15. 1. 1991 - Vypršení ultimata OSN Iráku, očekávání konfliktu mezi Irákem a mezinárodní koalicí. Čs. jednotka je připravena na plnění úkolů.

16. 1. 1991 - FS ČSFR vyslovilo souhlas s Dohodou mezi vládou ČSFR a KSA

Operace Pouštní štít skončila 16. ledna 1991, kdy přešla do operace Pouštní bouře. Ta znamenala invazi, která během několika dní zcela rozdrtila síly iráckého diktátora.

• činnosti a podmínkách pobytu čs. vojenských specialistů na území KSA.

• 18. 1. 1991 - Přišel o život četař Petr Šimonka při nešťastné manipulaci se zbraní v době vyhlášení poplachu.

• 5. - 10. 2. 1991 - Jednotka doplněna o 37 dalších vojáků, potřebnou výstroj, výzbroj, potraviny a zdravotní materiál. Zpět do ČSFR se z osobních důvodů vrátilo 7 příslušníků.

• 27. 2. 1991 - Saúdsko-arabský letoun C-130 HERCULES dopravil pro jednotku novou vojenskou techniku z ČSFR. Jednalo se o obrněný transportér pro chemický průzkum, spojovací a další materiál. Dva protichemické oddíly přidělené k brigádám Saúdsko-arabské armády překročily hranice Kuvajtu (Postupovaly s 20. tankovou brigádou, v jejich týlu ve směru Rukví, Chauní, Džahru a Kuvajt City. Zneškodňují chemickou munici v bývalých kasárnách kuvajtské armády).

• 28. 2. 1991 - Po 1 014 hodinách od vypuknutí válečného konfliktu je v 03.00 hodiny SEČ vyhlášen klid zbraní.

• 1. 3. 1991 - V souvislosti s ukončením války dochází ke změnám v rozmístění některých částí čs. jednotky v regionu: Štáb a velení Čs. samostatné protichemické jednotky zůstává na základně u města krále Chálida, kde jsou rovněž dislokovány části dalších jednotek a štáby vojsk spojenecké koalice, především USA, Francie, Velké Británie, Egypta, Sýrie.

• Část čs. jednotky se přemisťuje severním směrem ke kuvajtské hranici od Hafar-Al-Batinu. Základní tábor je 40 km jihovýchodně od Kuvajt City.

• 2 odřady zůstávají u brigád Saúdsko-arabské armády a nacházejí se zhruba 30-40 km jihovýchodně od hranic Kuvajtu.

• 7. 3. 1991 - Velitel Čs. protichemické jednotky nařizuje od tohoto data střežení objektů čs. velvyslanectví v Kuvajt City. Počasí na severovýchodě negativně ovlivňuje hustý kouř z hořících naftových polí v Kuvajtu. Často je nutné i ve dne používat umělé osvětlení.

• 21. 3. 1991 - Na základě ujednání ke smlouvě dochází k inventarizaci materiálu, který bude předán saúdskoarabské armádě. (Odsun jednotky se předpokládá po uzavření mírových smluv a pokud spojenecké velení nebude uvažovat o obnovení vojenských operací.) Podle upřesnění zanechá čs. jednotka na místě celkem 70 vozidel, včetně detekční techniky a odmořovacích souprav. Dále lehká terénní vozidla vybavená pro chemický průzkum, speciální techniku pro odmořování osob, zařízení a terénu, ale i nákladní vozidla zn. Tatra a pojízdnou lékařskou ošetřovnu a obrněný transportér pro chemický průzkum.

• 26. 3. 1991 - Jsou nařízena zvýšená bezpečnostní opatření, protože se vojáci pohybují v místech rozsáhlých minových polí.

• 28. 3. 1991 - Zahájeny přípravy na stahování jednotky a návrat do vlasti.

• 6. 4. 1991 - V odpoledních hodinách byli v prostoru základního tábora v Kuvajtu, asi 45 km od Kuvajt City lehce zraněni dva příslušníci jednotky výbuchem neznámé trhaviny.

• 19. 4. 1991 - Z vážných rodinných důvodů se do vlasti vrátili dva příslušníci jednotky.

• 22. 4. 1991 - Rozhodnuto o návratu větší části jednotky do ČSFR s tím, že v KSA zůstane část příslušníků zabezpečujících školení specialistů saúdskoarabských ozbrojených sil.

• 24. 4. 1991 - Velitel Čs. spchj zahájil stahování jednotlivých částí z Kuvajtu zpět do Saúdské Arábie.

• 6. 5. 1991 - Návrat prvních šedesáti příslušníků jednotky do ČSFR.

Do konce měsíce května roku 1991 se po splnění úkolů vrátili vojáci Československé protichemické jednotky do vlasti.