6. vyzbrojovací konference v Ostravě: Technologický pokrok představuje příležitost pro český obranný průmysl

Autor: Ondřej Šamonil, SVA MO

Český obranný průmysl disponuje řadou technologicky vyspělých firem, které již úspěšně využívají alianční a evropské nástroje na podporu výzkumu a vývoje. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny je však nezbytné prohlubovat spolupráci mezi státem, armádou a průmyslem a výrazně zvýšit zapojení českých subjektů do mezinárodních programů. V opačném případě hrozí, že se český obranný průmysl v příštích letech ocitne na okraji klíčových evropských iniciativ a přijde o příležitosti v rámci nového víceletého finančního rámce EU.

Ostravská vyzbrojovací konference se i letos stala významným fórem pro setkání představitelů ministerstva obrany, Armády České republiky, obranného průmyslu, akademické sféry i dalších aktérů podílejících se na budování obranných schopností státu.

Na okraj tradičních Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil AČR se v ostravském hotelu Clarion uskutečnil již šestý ročník vyzbrojovací konference s názvem „Modernizace ozbrojených sil v podmínkách rychlého technologického růstu“. Konferenci zahájili svými vystoupeními vrcholní představitelé Ministerstva obrany, Armády České republiky a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

Ministr obrany Jaromír Zůna, který nad akcí převzal záštitu, ve svém hlavním vystoupení představil aktuální úspěchy českého obranného výzkumu a vývoje. Připomněl například zapojení českých firem do aliančního technologického akcelerátoru DIANA či první úspěchy v projektech financovaných z Evropského obranného fondu (EDF). Současně poukázal na rostoucí objem prostředků určených Ministerstvem obrany na výzkum a vývoj a na význam připravované novelizace zákona č. 130/2002 Sb., která umožní financovat mezinárodní obranné výzkumné projekty s českou účastí, a to jak ze státního, tak soukromého sektoru.

Velkou pozornost vzbudilo také vystoupení viceprezidentky AOBP Kristýny Helm. Ve své prezentaci upozornila, že české firmy se sice postupně zapojují do mezinárodních výzkumných konsorcií, avšak jejich podíl na prostředcích získaných z evropských programů stále neodpovídá technologickému potenciálu českého obranného průmyslu. Podle dat shromážděných AOBP patří Česká republika z hlediska získaných prostředků spíše k méně úspěšným zemím Evropské unie.

Zaznělo také varování, že právě nyní vznikají konsorcia, která budou v příštích letech určovat směřování evropského obranného výzkumu. Pokud se české firmy nezapojí včas, mohou ztratit možnost podílet se na projektech financovaných z budoucího evropského rozpočtu.

Příspěvek Armády České republiky reprezentovaly dvě odborné prezentace. Generálmajor Petr Milčický, ředitel Sekce rozvoje sil MO, představil aktuální plány rozvoje schopností Armády ČR a navázal tak na priority uvedené v úvodním vystoupení zástupce náčelníka Generálního štábu. Současně představil záměr vytvoření Inovační experimentální jednotky AČR, která má významně urychlit testování a zavádění inovativních technologií do praxe.

Brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů MO, se ve svém vystoupení věnoval budování digitálního jádra armády. Zdůraznil, že digitalizace nepředstavuje pouze převod stávajících procesů do elektronické podoby, ale jejich zásadní proměnu a modernizaci. V této souvislosti upozornil také na potřebu aktualizace Procesního modelu MO ČR z roku 2008, který již neodpovídá současným požadavkům.

Silné zastoupení měl na konferenci rovněž obranný průmysl. V dopoledním bloku představily společnosti Goldilock, Dronetag a VVÚ, s. p., své zkušenosti se zapojením do programu DIANA a projektů Evropského obranného fondu. Odpolední panelová diskuse pak za účasti zástupců CzechInvestu, Ministerstva průmyslu a obchodu a společností Thalor Group, PBS Velká Bíteš a VR Group nabídla různé pohledy na rozvoj obranného výzkumu a vývoje.

Navzdory rozdílným zkušenostem se všichni účastníci shodli na jednom: budoucí úspěch českého obranného průmyslu bude záviset na ještě užší spolupráci mezi státem, armádou a soukromým sektorem. Zatímco některé firmy řeší především financování projektů, jiné za zásadní překážku považují omezený přístup k odborníkům, informacím či relevantním datům armády.

Výstižně to shrnulo jedno z vystoupení během závěrečné panelové diskuse: „Jako firmy často tápeme v tom, jaké jsou vnitřní procesy a postupy ministerstva obrany. Větší otevřenost a komunikace by významně pomohly rychlejšímu zavádění inovací.“