Armáda by mohla stavět z drátkobetonu. Ženisté proto testovali jeho vlastnosti

Autor: Pavel Pazdera

Vojáci 15. ženijní brigády minulý týden absolvovali ve výcvikovém prostoru Boletice výcvik v ostrém trhání. Experti z Univerzity obrany při něm testovali perspektivní materiál pro ochranné stavby. Podařilo se tak propojit výcvikové cíle brigády a výzkumné aktivity katedry ženijních technologií brněnské vysoké školy.

Katedra ženijních technologií se v rámci vědeckých aktivit zabývá výzkumem vojenských staveb a vhodných stavebních materiálů. Významnou roli v této oblasti hrají ochranné materiály na bázi zemin, betonu nebo oceli. Drátkobeton je podobně jako železobeton umělý stavební materiál, kde jsou místo klasické výztuže použity tenké ocelové drátky pravidelně rozptýlené ve směsi. Díky tomu lze u tohoto materiálu dosáhnout vysokých pevností jak v tlaku, tak i v tahu. Běžně se tento materiál používá v průmyslovém stavebnictví, například na namáhané podlahy v halách a skladovacích prostorech. "Díky svým vlastnostem by se ale mohl stát perspektivním materiálem pro budování ochranných staveb využitelných pro potřeby AČR, jako jsou například pohotovostní úkryty na základnách v zahraničních operacích, objekty ve vjezdových částech základny nebo různé sklady munice,“ řekl major Jiří Štoller z katedry ženijních technologií, který se touto problematikou zabývá více než deset let.

Experimentální měření účinků tlakové vlny na desky z drátkobetonu, jež představovaly ochrannou stavbu, bylo poměrně komplikované. Na základě počítačové simulace byl predikován pravděpodobný průběh chování materiálu. Praktický test v rámci výcviku zajistili příslušníci 151. ženijního praporu Bechyně. „Bez pomoci ženistů z bechyňské brigády a jejich techniky by nebylo možné takto rozsáhlé testy realizovat. Zároveň šlo i o příklad výhodného propojení vědeckých a výcvikových aktivit, a za to patří ženistům velký dík,“ řekl plukovník Pavel Maňas, vedoucí katedry ženijních technologií. "Tento výcvik spadá do oblasti naplňování schopností stavebních jednotek 15. ženijní brigády, zejména v oblasti zřizování nevýbušných zátarasů a schopností budování polních základen a objektů," uvedl podplukovník Bořek Valíček, velitel 151. ženijního praporu. Na experimentu se rovněž podíleli příslušníci katedry zbraní a munice Univerzity obrany a katedry betonových a zděných konstrukcí z ČVUT Praha.

Zjištěná data nyní budou vyhodnocena na základě měření vlastností desky před a po výbuchu pomocí ultrazvuku a záběrů z vysokorychlostních kamer. „Podle výsledků budou upraveny matematické modely chování drátkobetonu při zatížení výbuchem a je velmi pravděpodobné, že následně bude možné navrhovat ochranné stavby z tohoto materiálu s nižší náročností na hmotnost, dopravu a manipulaci při zachování nebo i zlepšení ochranných vlastností,“ konstatoval plukovník Pavel Maňas.