Obřad zapálení věčného plamene u Hrobu neznámého vojína u Vítězného oblouku
Obrázek x z y
21.10.2013
V Paříži se minulý týden uskutečnil seminář k oslavám 100. výročí první světové války a 70. výročí vylodění spojenců ve Francii. Setkání na úrovni ministrů se za Českou republiku zúčastnila náměstkyně ministra obrany pro personalistiku Lenka Ptáčková Melicharová.
Výsledkem semináře, který v jeho předvečer zahájilo zapálení věčného plamene u Hrobu neznámého vojína u Vítězného oblouku, byla mj. dohoda o nutnosti i nadále předávat poselství a mírový odkaz konfliktu, jenž stál životy 10 milionů lidí, připomínat jeho tragické události dalším generacím a snažit se nalézt nové a netradiční přístupy k oslavám konce této globální války.
Že nová doba vyžaduje rovněž moderní metody, jak veřejnost tímto tématem oslovit, potvrzuje i Lenka Ptáčková Melicharová. „Velký důraz kladli zástupci jednotlivých zemí na edukační činnost a projekty, které by přiblížily útrapy 1. světové války mladé generaci a to hlavně prostřednictvím nových technologií,“ prozradila. V praxi by model mohl vypadat tak, že by mladí například prostřednictvím svých mobilních telefonů sdíleli fotografie či zaznamenané vzpomínky přímých účastníků konfliktu tak, jak představuje například i projekt kanadského neziskového sektoru nazvaný „The World Remembers“ (Svět vzpomíná), ke kterému se ostatně již Česká republika připojila.
Válečná bojiště v zrcadle času by mohla přiblížit i fotografická výstava pod širým nebem držitele prestižní ceny World Press Photo za rok 2002 Michaela St. Maur Sheila nazvaná Fields of Battle/ Terres de Paix. „Zkušenosti ukazují, že výstavy pod širým nebem mívají často daleko větší dopad než ty uzavřené v galeriích,“ chválí nápad nadpraporčík Leoš Krejča z Vojenského historického ústavu, který se zúčastnil pracovní části semináře v historických prostorách pařížské Invalidovny.
Ač se může dnešnímu člověku zdá první světová válka stejně vzdálená jako ta třicetiletá, jednalo se o skutečně výjimečný konflikt. Šlo o vůbec první válku tak obrovského rozsahu. „Do té doby si nikdo neuměl představit, jaké zvraty v politické, ekonomické, kulturní i sociální sféře může takový konflikt přinést,“ upozorňuje Krejča.
První světová válka přinesla strašlivý účet 10 milionů mrtvých, 65 milionů mobilizovaných a 21 milionů zraněných na obou stranách fronty. Bojovali a trpěli v ní nejen profesionální vojáci a dobrovolníci, ale také – a především – obyčejní lidé. Její konec přinesl nové uspořádání světa, naděje, kterou politici vkládali do vzniklého Společenství národů, ale nedošla naplnění. O dvě desítky let později lidstvo čelilo dalšímu, ještě hrůznějšímu krveprolití.
Ačkoliv svědci první světové války už nežijí, jejich vzpomínky existují v záznamech. Podle Lenky Ptáčkové Melicharové nám své dědictví předali a naším úkolem je čerpat z něj ponaučení a předávat ho dál. Proto se do oficiálních oslav 100. výročí první světové války hodlá významně různými projekty zapojit také Česká republika a potažmo Armáda České republiky. Kromě účasti na oficiálních akcích, prestižní a svým způsobem i unikátní reprezentativní výstavě šesti předních muzeí České republiky, Lenka Ptáčková Melicharová jmenuje například rozsáhlý projekt Legie 100.
Legionáři, příslušníci zahraničního vojenského odboje, bojovali zejména v Rusku, ve Francii, Itálii a na Ukrajině. „Legie byly naší první moderní armádou a během války se rozrostly ve stotisícovou bojovou sílu. Bez nich by Československo vůbec nevzniklo,“ říká náměstkyně. Projekt si proto klade za cíl dále rozvíjet tradice v duchu odkazu čs. legionářů, zlepšit povědomí české veřejnosti o hrdinech, kteří bojovali za naši samostatnost a připomenout význam takových slov jako je například vlastenectví, hrdost a odvaha, dodává.